Jak najít nové kamarády a zapůsobit dobře v novém kolektivu?

4.5.2014 v Poradna 10

Dotaz:

Ahoj Alue,

Napřed bych Ti chtěla hrozně moc poděkovat za to, co děláš pro lidi. Mám moc ráda tvé stránky, spoustu věcí jsem se díky nim naučila a pochopila. Tvoje stránky mi změnily život, k lepšímu samozřejmě.

Pořád dělám pokroky, naučila jsem se mluvit s nehmotnými bytostmi a vidět energie, mít ráda sama sebe a tak bych mohla pokračovat. Neskutečně jsi mě posunula dál. Moc si toho vážím a děkuju. Z toho, že Ti někdo píše urážlivé věci si nic nedělej, stejně jen závidí. Jsi úžasný člověk. Zůstaň, jaká jsi. Chtěla bych Ti popřát hodně štěstí a úspěchu.

Ale chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 14 a příští rok půjdu na střední školu. Bojím se, jak proběhne to seznamování. Nějak mi přijde, že se s ostatními nemám o čem bavit, že mám úplně jiné zájmy, třeba kreslení, ezoteriku a tak. Facebook a celebrity, což jsou věci, o kterých se baví oni, jdou nějak mimo mě. Vadí mi, jak ve škole všichni křičí, odpoledne už toho mám plné zuby. A všeobecně se tak nějak bojím lidí. Když jsem byla malá, neměli mě rádi, mysleli si, že jsem mimozemšťanka, nebo podobné blbosti. Zažila jsem i šikanu. Teď už je všechno dobré, ale ten strach z lidí mi zůstal, i když už není důvod.


A jsem dost přecitlivělá a nejsem upovídaná. Všichni se mě ptají, jak dokážu nemluvit, jenže mě prostě nenapadá, co bych mohla říct, nebo jsem nervózní, protože se snažím být ukecanější a víc kamarádská a nejde mi to. Spíš by mě zajímalo, jak oni dokážou pořád mluvit 😀

Nevíš, kde bych našla lidi s podobnými zájmy, jako mám já? Přes internet jich znám několik, ale rodiče mě nepustí se scházet s lidmi, které neznám osobně a jim je většinou stejně, jako mě a taky je nepustí a navíc to k sobě máme daleko.

Jak se mám zbavit toho podvědomého strachu z lidí a naučit se být ukecanější a milejší?

Ještě na něco bych se chtěla zeptat. Jím ve školní jídelně a asi ještě chvíli budu. Vím, že tam jsou kolikrát dost nezdravé věci (GMO). Dá se nějak zařídit, aby mi to (moc) neublížilo?

Promiň, že jsem Tě otravovala a předem děkuju za odpověď

Martina

Odpověď:

Ahoj,
Střední školy se neboj, naopak je to skvělá možnost, jak ,,začít znova”. Pokud tě například kolektiv na ZŠ moc nebral, na další škole můžeš zapůsobit novým dojdem a získat i víc přátel. Každý kolektiv není stejný a může se ti stát, že tam potkáš někoho, kdo je ti podobný, nebo někoho, kdo sice nebude mít stejné zájmy, ale bude přesto moc fajn.
Nejlepší způsob, jak zapadnout v novém kolektivu je usmívat se, nevyhýbat se žádnému kontaktu, ani očnímu. Sedět zpříma, neschovávat se, reagovat na podněty okolí. Snaž se využívat možnosti k seznámení se. Lidé dají na první dojem hodně a když vejdeš do třídy sebevědomě, s úsměvem a zavedeš s někým novým řeč, tak je to zpola vyhráno. Když se hned na začátku začneš s lidmi bavit, začneš komunikovat a seznamovat se, udělají si o tobě úplně jiný obrázek, než když jenom sedneš do lavice, zaboříš hlavu do knížky a na nikoho se ani nepodíváš. Dopředu nevíš kdo přesně tam bude a dopředu nevíš, kolik z nich bude moc fajn. A dokud ty lidi nemáš otestované, buď otevřená a přátelská. Vyplatí se ti to.

Pokud jsi citlivá a jiná než ostatní, vždy s tím počítej, že těch přátel bude méně a pokud jsi ve společnosti lidí, vedle kterých se nemůžeš úplně uvolnit a říkat na plnou pusu co si myslíš a své názory, vždy budeš působit uzavřeně. Je to ale o tom, jaké lidi si kolem sebe najdeš a také o tom, jak se s nimi naučíš komunikovat. Sociální dovednosti si každý musel nějak nacvičit, tak ty si to nacvičuj ve škole… Párkrát uděláš chybu, párkrát něco třeba řekneš blbě, ale postupem času zjistíš, jak na to. Ale je to o praxi a o tom, umět se do toho druhého člověka vcítit a odtušit, co potřebuje, nebo jaká slova ho potěší. Neplácat zbytečně páté přes deváté.
Když vidíš, že je někdo hodný, ale nemá zájmy jako ty, nauč se s ním bavit o věcech, které ho zajímají. To že s ním nemůžeš mluvit třeba o andělech neznamená, že to nemůže být tvůj kamarád. Každý člověk má nějaké cenné povahové vlastnosti. Otázka jenom je, aby je uměl projevit a aby se o ně podělil s těmi správnými lidmi.

Kamarády, kteří budou na podobné vlně jako ty, seženeš nejlépe na srazech lidí, kteří podobně smýšlí. To jsou třeba různé přednášky, kurzy, soustředění. V tomto věku to pro tebe třeba ještě ani moc není, ale až budeš starší a budeš mít nějaké peníze, můžeš začít takovou společnost vyhledávat a vždy se někdo nakonec najde.

– V tomto věku ti doporučuji kroužky.
Inteligentní děti se nejvíce soustředí v těch výtvarných, nebo hudebně zaměřených. Zkus keramiku, nebo hru na nějaký nástroj. Často je potkáš třeba i ve skautu, nebo něčem podobném.
Jestli tě baví běhat za míčem, zkus i nějaký pohybový. Tam sice je menší možnost, že potkáš někoho alternativního, ale pokud budete mít společný zájem alespoň v rámci toho kroužku, proč by to nešlo?
A uvidíš, třeba brzy najdeš. Hlavně neseď každé odpoledne doma. Hledej společnost, jedině tak se otrkáš a přestaneš se bát. Kamarády nezískáš zadarmo, musíš si je najít, a musíš v tom být aktivní. Sami z nebe nepadají…

Jídelna je vždy trochu problém, někdo to řeší tak, že si za peníze co bere na obědy jde něco koupit do obchodu, nebo do zdravé výživy. Případně se detoxikovat a najet na zdravé jídlo až po ukončení školní docházky, až když si člověk vydělává sám.

s pozdravem

Alue

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Poradna: Vztahy – ZDE

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Lori 2014-05-04 13:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Lepšie by som odpoveď nenapísala 🙂

Ikona diskutujiciho Raja Luthriela 2014-05-04 14:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přechod na střední bude v pohodě.

Ikona diskutujiciho Kešava 2014-05-04 16:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem skoro celé čtyři roky na střední proseděl v první lavici sám výjma jazykových hodin a tělocviků. Byla to celkem pakárna. Jediný kontakt byl s debilem hned za mnou, který se všemu co jsem řekl vysmíval. Celkově jsem uzavřený člověk a moc přátel nemám. Zajímám se o duchovní věci a spíš si rorumím s lidmi, kteří se o podobné věci taky zajímají.

Ikona diskutujiciho Ilíriel 2014-05-04 23:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Měla jsem to ve škole podobně, uzavírala jsem se do sebe a věčně jen četla. Lidi, se kterýma jsem si měla aspoň trochu co říct, jsem potkala právě ve skautu. Taky jsem chodila na keramiku, ale tam si každý plácal to svoje a nějaká komunikace tam moc neprobíhala. Skaut můžu doporučit. Nebo jiné venkovní aktivity, klidně třeba jezdit na vandry, tam se dá potkat dost lidí, kteří myslí hlavou, nezajímají se o povrchní nesmysly a dá se s nima bavit.

Ikona diskutujiciho fluttershine 2014-05-05 15:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Marťa a sport :DDDDDD To mě dorazilo :DDD Teda doufám, že je to ta osoba, která si myslím, že je. V každým případě souhlasí úplně všechno.

Ikona diskutujiciho Kocmeister 2014-05-05 21:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím s článkem, že nová škola je bezva příležitost začít znovu s čistým štítem. Za sebe musím říct, že nejhorší se mi zdála, co se kolektivu týče, základní škola, střední byla lepší a zdaleka nejlepší vysoká – víceméně inteligentní lidé se kterými si prostě máš, co říct. Prostě čím vyšší stupeň, tím lépe. A to jsem se ani nesnažil měnit já, prostě se měnila skladba lidí okolo mě. Je to logické, protože na základní škole jsou děcka jak hloupá, tak i chytrá, agresivní, hodná i uzavřená do sebe, budoucí kriminálníci i géniové. Šílená směska, která se teprve bude profilovat a v budoucnu budou jejich životy zásadně odlišné vzhledem k rozdílům. Při vzpomínkách mi vstávají taky kolikrát vlasy hrůzou na hlavě.

Ikona diskutujiciho Aria Keboke 2014-05-05 23:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já měla taky s kolektivem problémy, na základce to bylo úplně zabitý. Přechodem na gympl jsem si myslela, že se to zlepší, snažila jsem se, ale učitelka byla kráva a hned první den nás všechny rozsadila holky s klukama (to se ti pravděpodobně nestane, takové pitomé učitelky pohledat…), čímž úplně přerušila rozvíjející se kolektiv a způsobila, že jsme se rozskupinkovali a vzájemně se nesnášeli. Já byla vždycky taková tichá, mezi cizími introvert, ale v rodině a mezi kamarády ukecaná. No bohužel je problém si ty kamarády udělat. Ve třídě se lidi zajímají o úplně jiné věci než já, je zajímá…no upřímně vlastně ani nevím co, moc ty jejich zájmy nechápu. Sport, politika, filmy, počítačové hry, drby, a hlavně kdo, kde a kdy poblil někoho na nějakém mejdanu. Prostě věci co jdou úplně mimo mě. Těžko se s někým spřátelíš, když nevíš o čem si s ním povídat. Já prostě poslouchala a nic mě nenapadalo. Takže celou střední o mě nezakopl ani pes, i když jsem měla nej kamarádku a pár kamarádek-nekamarádek. Většina lidí se ke mě nechovala moc hezky. Měla jsem taky dost problémy doma a byla jsem dost divná. Všechno se zázračně začalo obracet minulý rok (7. ročník osmiletého studia), kdy jsem se vyhrabala z problémů doma a víc se otevřela, pokoušela jsem se s lidmi mluvit a …ono to šlo! Začala jsem s takovými lidmi, u kterých jsem věděla, že jsou hodní a byli mi nejblíž. No a jak mě začali brát oni, tak se přidávali další a další až nakonec letos na konci maturitního ročníku mám ty lidi tak ráda, že se mi bude strašně stýskat. Většina tříd se na konci studia rozhádají, ale naše třída se naopak stmelila. Jsme fajn kolektiv ale už je konec. A čas nevrátíš. Já jsem jen vděčná, že ze střední neodcházím s pocitem: Proboha, to byl děs, lidi kreténi a já jsem asociál… Já odcházím s pocitem: Co bylo, bylo. Nakonec se ukázalo, že jsou to fajn lidi, kteří tě nepodrazí, ale dokážou tě podržet, rozveselit a překvapit a potěšit ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš. Zažili jsme spoustu krásných věcí tyhle poslední roky a jsem za to moc vděčná.

Ikona diskutujiciho Colliode 2014-05-06 17:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ono stačí přestat se snažit a najednou přijdou sami… Jenže k tomu je potřeba dojít zkušenostmi, ne návodem.

Ikona diskutujiciho Jana 2014-05-13 16:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja som zažila tiež na vlastnej koži, na základke som mala jednu najlepšiu priateľku a na strednej už so mnou nebola. Išla som tam však plná nádeje, že to zvládnem, ale môj problém bol, že som sa snažila nasilu zapadnúť, bola som "niekym iným". Vyhrotilo sa to tiež akousi formou šikany, a mojimi zdravotnými problémami. Potom prišla výška a to som si už uvedomila, že jednoducho byť prirodzená je nadovšetko. A pomaly sa aj strácajú moje návyky zo strednej, ktoré boli podobné ako tvoje. Strach z ľudí sa postupne mení v radosť, že s nimi trávim čas. Nemaj strach, časom na všetko prídeš, len sa ničoho neboj 🙂 PS: najviac mi pomohlo moje "duchovné prebudenie" kedy som už nemala len ja všetko na pleciach, ale uvedomila som si, že mi je stále pomáhané 🙂

Ikona diskutujiciho milky 2017-01-13 15:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

V říjnu 2016 jsem nastoupila do sportovního oddílu. Jsem zakřiknutá, špatně navazuji kontakt, prostě ta co nezapadá do kolektivu, který se mezi sebou zná.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek