V tomto článku si odhalíme tři klíčové metody, jak vidět duchy ve svém okolí. Duchové jsou prakticky všude, jsou kolem nás pořád. V místnosti jich může být dokonce několik, zatímco si čtete.
Nemůžeme je vždy cítit a často ani nechtějí, abychom si jich všimli. Ale pokud to dokážeme, je to prostřednictvím duchovní schopnosti zvané jasnozřivost. Všichni máme tuto schopnost, i když je u většiny lidí málo využívaná a nepřesná.
S praxí a správnými metodami můžete vylepšit svou jasnozřivost a naučit se, jak vidět duchy lépe.
Když se teprve učíte jak tuto schopnost používat, je nejlepší se pokusit prvně „vnímat“, než „vidět“. Postupem času byste měli být schopni naladit se i na vizuální frekvence, které si duchové mohou vybrat, aby se ukázali. Ale první způsob, jak se většina lidí setká s duchem, je obvykle prostřednictvím jiných smyslů.
Zostřování těchto smyslů vyžaduje zpětnou vazbu, což znamená, že musíte vědět, na co je třeba se zaměřit, když se snažíte cítit duchy. Naštěstí kolem vás obyvkle budou nějaké běžné známky přítomnosti duchů, které můžete sledovat.
Je možné vidět duchy, když jsme vzhůru i když spíme. Následující metody jsou zaměřeny na vidění duchů, když jste zcela při vědomí. Pomocí těchto rad můžete odemknout sílu vaší jasnozřivosti a nakonec postoupit k vidění skutečné a plné formy duchů ve vašem okolí.
3 Metody, jak vidět duchy
Tyto metody jsou již zdřívějška odkoušeny mnoha jinými lidmi, kterým přinesly výborné výsledky. Takže pokud se chcete i vy naučit, jak odemknout tajemství duchovního světa, potřebujete vědět následující.
Hustota vzduchu
Jeden ze způsobů, jak vnímat přítomnost duchů, je věnovat pozornost hustotě vzduchu. Jsme zvyklí na konstantní hustotu vzduchu a je obvykle snadné si všimnout toho, když se změní.
Duchovní bytosti mají jinou hustotu a tedy i jinou vibrační energii, než fyzické bytosti. Jak se pohybují prostorem, mají přímý vliv na hustotu okolního vzduchu, kterou můžeme vnímat.
Možná si všimnete vlny hustého vzduchu, když přejdete po místnosti. To je velmi nápadné a často to může vést až k dušnosti, protože vaše plíce mají problém s náhlou změnou.
Může to také vyvolat nízký statický nebo bzučivý zvuk. To se děje proto, že ušní bubínek reaguje na tyto jemné změny. Jiná hustota vzduchu kolem vás se převádí i na zvukový vjem.
Hodně lidí zažívá tento jev doprovázený ještě viděním zvlněného, rozmazaného vzduchu, podobně jako když se vzduch mihotá v létě nad rozpálenou silnicí. To vám může pomoci rozeznat tvar ducha, alespoň zhruba.
Může pomoci ztlumit světla. Důvodem je to, že se světlo zkresluje, když prochází místem s hustým vzduchem, ale při jasném světle je zkreslení málo patrné. Zhasnutí nebo ztlumení světla vám pomůže vidět zřetelněji hustý vzduch a rozeznat tím ducha jasněji.
Často je snazší hledat pohyb než nějaký tvar, takže když ztlumíte světla a počkáte, můžete sledovat, jestli ve vzduchu v místnosti vidíte nějaký pohyb.
Omezení
Když se snažíme vidět duchy přímo, často narazíme na omezení lidského oka. Naštěstí jsme všichni požehnáni třetím okem. Je to jedno z citlivých energetických center v těle a pomáhá nám vnímat metafyzické aspekty světa kolem nás.
Třetí oko je zdroj naší schopnosti duchovního vnímání a intuice. Kdykoli zažijeme předtuchu, nebo pocit v břiše když na něco pomyslíme, je hlavní příčinou právě třetí oko.
Tato část nás je také mocný nástroj pro vidění duchů. Jeho vidění se rozprostírá ve všech směrech a obrazy, které vám přináší, se někdy objevují stejným způsobem, jako se často v mysli objevují vzpomínky. Někteří lidé, kteří nejsou obeznámeni s jemným tělem a jeho energetickými centry, tomu říkají „oko mysli“. Mluví o stejné věci.
Často je mnohem snazší vidět ducha tímto způsobem, než vašima fyzickýma očima. Mohou se objevit jako záblesk světla nebo prchavý obraz. Často se budou jevit podobně jako nějaké vzpomínky nebo představy či fantazie, ale když se to stane, hned poznáte, že je v tom rozdíl.
Je to doprovázeno vjemem vlny energie, která projde vaším tělem, vychází z oblasti třetího oka, které se nachází uprostřed obočí a budete na něm cítit tlak a teplo, jakoby vám na čelo někdo položil prst.
Tento příval energie je způsobený zábleskem rozpoznání. V podstatě jsme všichni duchové a jediný rozdíl mezi námi a duchem, kterého se snažmte vidět, je ten, že náš duch je stále připoután k fyzickému tělu. Duchové se mohou navzájem vidět, takže není důvod, abyste je také nemohli vidět.
Život ve fyzickém těle je vše, co se učíme a na co jsme zamření, zejména v moderním světě. Zvykli jsme si na život čistě fyzickým způsobem, takže jsme většinou zapomněli, jak používat naše duchovní smysly.
Třetí oko se kvůli nedostatečnému používání dostává do jakési dřímoty. Spojení mezi ním a vaší vědomou myslí časem oslabuje a rozpadá se, pokud ho necvičíte.
Čím více jste zaměřeni na hmotné aspekty života, tím slabší jsou vaše duchovní smysly. Zatímco žijete materialisticky, duchové kolem vás zůstanou nepoznaní a neviditelní. Existujeme jako duální bytosti, žijeme zároveň na fyzické a nefyzické úrovni. Pouze vědomým úsilím můžeme najít správnou rovnováhu a zůstat otevřeni materiálním i duchovním aspektům reality.
Jeden ze způsobů, jak si to uvědomit, je vzpomenout si, jaké to bylo v dětství. Děti totiž vidí duchy pořád. Jako dospělí jim často říkáme, že duchové neexistují, abychom zmírnili jejich obavy. Bohužel, jak se to dětem opakuje, naučí je to odmítat své třetí oko a nechat ho upadnout do spánku.
Tímto způsobem je většina z nás odsouzena k existenci pouze na hmotné úrovni. Pokud chcete zrušit toto omezení, musíte zvládnout svou posedlost hmotou a více se spojit s nefyzikálními aspekty reality.
Periferní vidění
Třetí tip souvisí s předchozím, a týká se periferního vidění. Duchové se často objevují jako záblesky světla v rohu našeho zorného pole. Mohou se objevit v mnoha barvách, z nichž každá představuje jedinečnou energii ducha, kterého jsme viděli. Je to podobné tomu, jak vidíme světlo odrážející se od zrcadla nebo vodní hladiny.
Fyzické oko má omezenou viditelnost do tvaru kuželu. Vidí věci přímo před námi velmi dobře, ale v rozích se vidění rozmazává a je nejasné. Obvykle to moc nevnímáme, protože mozek obraz dokresluje
Toto periferní vidění dobře využívá naše třetí oko k zachycování nefyzických jevů, zatímco středový obraz využívá naše vědomá mysl ke zkoumání fyzického světa. Více o tom jak funguje třetí oko, šišinka mozková a proč vidíme periferním zrakem do jiných světů, najdete v knize Anděl strážný.
Pokud doufáte, že znovu procvičíte své třetí oko, je používání periferního vidění skvělý způsob, jak s tím začít.
Zkuste se soustředit na své periferní vidění a pokusit se vidět duchy kolem vás koutkem oka. Počkejte na záblesky světla a pokuste se odolat nutkání obrátit se na ně přímo, když se objeví.
Zaměřte se zejména na pravý horní roh vašeho vidění. To je místo, kde se lidem většina duchů nejraději objevuje, i když je každý duch jiný. Můžete je lépe vidět i v levém dolním rohu. Můžete mít jednu stranu zorného pole více dominantní, než druhou. Je potřeba to vypozorovat, nemusíte odpovídat obecným charakteristikám a přesto můžete být velmi dobří a vidět duchy výborně.
Když se vaše spojení s třetím okem zlepší a znovu získáte schopnosti, které jste měli na začátku svého života – předtím, než vám to materialistický svět vzal – budete moci vidět podobu duchů, kteří se kolem vás vyskytují.
Není to zrovna nejjednodušší cvičení, začít používat vaše třetí oko. Soustředit se na periferní vidění může být obtížné, aniž byste pohnuli očima a upřeli na místo svůj přímý pohled. Postupem času a praxí se v tom ale zlepšíte.
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****