Aluška.org: Věděním ke svobodě

Bez ohledu na to, co se stane, naše rodina tu pro nás vždy bude a bude naší oporou… Ale tohle platí pro normální rodiny, ne pro dysfunkční rodiny. Když totiž patříte do dysfunkční rodiny, je těžké obdržet lásku, podporu a porozumění. To jediné, co dostanete, je bolest, zlomené srdce, trauma a ponížení.
Existuje pět typů dysfunkčních rodin, a přestože trauma a toxicita jsou společnými jmenovateli všech, v určitých aspektech se liší. Bez ohledu na to, do kterého typu dysfunkční rodiny patříte, je těžké se vypořádat se všemi.

Co je dysfunkční rodina
Rodina, která se vyznačuje zanedbáváním, zneužíváním, špatným chováním a krutostí. V dysfunkčních rodinách neexistuje žádný soucit, empatie, láska a podpora, kterou dětem poskytují jejich rodiče. Místo toho se jim dostává zanedbávání, ponižování, trauma a bolest. Vztahy mezi členy takové rodiny jsou většinou toxické a nezdravé.
Děti vyrůstající v takových rodinách si nakonec myslí, že takhle fungují normální rodiny, a mají tendenci normalizovat všechny toxické a abnormální věci, kterými jsou odmalička vystaveny. Vyrůstají v přesvědčení, že si nezaslouží štěstí, lásku a zdravé vztahy, protože je pro ně těžké vyrovnat se s dětským zanedbáváním a traumatem a nechat to odejít.

Společné charakteristiky a znaky takových rodin jsou:
Nedostatečné hranice
Fyzické, se*uální, emocionální, duševní a psychické týrání
Neustálé ponižování
Nedostatek soucitu a empatie
Závislost a zneužívání návykových látek
Kontrolující chování
Neustálá kritika
Toxický perfekcionismus
Násilí
Nedostatek emocionální podpory
Nedostatek soukromí a nezávislosti
Problémy s duševním zdravím a duševní choroby
Strach z opuštění
Nízká sebeúcta a sebevědomí
Nedostatek důvěry k dětem
Nutnost se zavděčit
Gaslighting a manipulace
Nadávky a vyhrožování
Upírání rodičovské lásky a náklonnosti
Neustálý výsměch, šikana a zlomyslnost
Neustálé znehodnocování vlastních pocitů
Přílišná podezíravost a žárlivost

Hlavní příčiny dysfunkční rodiny
Existují různé faktory, které mohou vést ke vzniku dysfunkční rodiny. Zde jsou některé z nejčastějších:

Alkoholismus a jiné formy zneužívání návykových látek
Týrání (fyzické, mentální, emocionální a psychické)
Neléčené duševní problémy a nemoci
Nedostatek podpory, zejména emocionální a duševní
Finanční problémy
Chronická nemoc
Problémy s chováním
Boj s duševním zdravím
Historie dysfunkčních rodinných vzorců
Mezigenerační trauma
Nezdravý typ vztahové vazby

Typy dysfunkčních rodin

1. Konfliktní
Vyhrocené hádky, napjaté situace, časté (i násilné) rvačky, neustálý křik a ječení jsou to, co definuje rodinu řízenou konfliktem. V domě není ani chvilka klidu, každá maličkost eskaluje v obrovský a znepokojivý konflikt. Členové rodiny mezi sebou neustále začínají rvačky a provokují se.
Pokud se jeden člen rodiny cítí ohrožený a rozzlobený, vyletí o to tvrději a tím sytí začarovaný kruh.
Děti vyrůstající v takové rodině často trpí akutním stresem, úzkostí a depresemi. Jsou vždy ve střehu a končí v chaotických a nezdravých vztazích, které dokonale odrážejí jejich rodinnou dynamiku.

2. Citově oddělená
Rodiny, které postrádají emocionální intimitu, jsou nefunkční. Zdravá a normální rodina je založena na hodnotách lásky, sounáležitosti a podpory. V citově oddělených rodinách náklonnost a vřelost zcela chybí a členové rodiny se ani neobejmou.
Tento nedostatek náklonnosti, zejména rodičovské náklonnosti, nutí děti potlačovat své city a zadržovat trápení v sobě. Jsou přesvědčeni, že ukazování svých emocí je ztráta času, takže je lepší je všechny potlačit. To vede k problémům se sebevědomím a nízkou sebeúctou.
U těchto dětí se postupně vyvíjejí úzkostné a nezdravé typy vztahů. V dospělosti prožívají řadu neúspěšných vztahů a mají strach z opuštění. Protože jim jejich rodiče nikdy neprojevili lásku, kterou si zasloužili, cítí se nehodní a bezcenní; jejich zraněné vnitřní dítě jim brání být šťastní.

3. Zneužívání návykových látek
Rodina, kde se vyskytuje závislost, je jednou z nejvíce znepokojujících a dysfunkčních. Pokud jeden z vašich rodičů nebo oba rodiče zneužívají drogy nebo alkohol, nebo obojí, může to vést k chaotickému a traumatickému dětství. Většinu vašich základních potřeb takoví rodiče nenaplňují, například vás mohou zapomenout vyzvednout ze školy, zapomenout na vaše narozeniny, nepřikládají velký význam vaření jídla, nebo ještě hůř, zmlátí vás pod vlivem drog nebo alkoholu.
Již od útlého věku se učíte postarat o sebe a své rodiče a to vás psychicky i emocionálně mění. Kromě toho můžete být také obviňováni z problémů, které vytvořili vaši rodiče, a možná budete muset uklízet jejich nepořádek, doslova i metaforicky. Děti patřící do takových rodin v dospělosti nakonec trpí depresí, úzkostí a posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a jsou také vystaveny riziku vzniku poruch souvisejících s užíváním návykových látek, stejně jako jejich rodiče. Také je pro ně těžké budovat zdravé a stabilní vztahy s ostatními.

4. Násilná
Vyrůstat v násilnické rodině je něco, čím si nikdo nezaslouží projít. Násilí není neustále jen fyzické, může být emocionální, mentální, se*uální, verbální, nebo dokonce psychické. Pro mnoho dětí stačí být svědkem násilí vůči členům své rodiny k tomu, aby je to traumatizovalo na celý život.
Spolu s psychologickým a duševním dopadem, může trauma z dětství způsobit i fyzické změny v mozku. Tyto změny mohou v budoucnu vést ke zneužívání návykových látek a psychiatrickým poruchám.

Výzkum popsal následující změny v jejich mozcích:
Nadměrná aktivita v amygdale (mozkové centrum strachu)
Menší hipokampus (oblast mozku zodpovědná za paměť a učení)
Prefrontální kůra se zmenšuje, což ovlivňuje schopnost kontroly impulzů, úsudku a plánování.
Zmenšuje se objem mozečku, což ve výsledku ovlivňuje vaše myšlenky a koordinaci fyzických pohybů.

5. Autoritářská
V autoritářských rodinách je jediným motivem rodičů ovládat své děti a ujistit se, že všechno bude podle nich. Mají velká očekávání od svých dětí a nekonečné požadavky, ale nikdy jim neposkytnou žádnou emocionální podporu nebo ujištění. Fyzické týrání a tresty jsou také běžným rysem takových rodin.
Od dětí se očekává pouze dodržování pravidel a požadavků stanovených jejich rodiči a není jim dovoleno zkoumat, kdo jsou a co od života chtějí. V dospělosti nakonec trpí problémy se sebevědomím, depresí, úzkostí a obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD). Mohou být dokonce příliš stydliví nebo agresivní v sociálních situacích, protože je pro ně obtížné regulovat své emoce zdravým způsobem.

Jak se vypořádat s dysfunkční rodinou
Následků vyrůstání v dysfunkční rodině je mnoho, ale dobrá zpráva je, že se s tím můžete vypořádat a překonat bolest i trauma. Zde je to, co můžete udělat, abyste se vypořádali s toxickou a dysfunkční rodinou:

Opřete se o lidi, kterým leží na srdci vaše dobro. Mohou to být vaši přátelé, partner, nebo člen rodiny, který prochází stejnou věcí jako vy, ale není toxický jako vaši rodiče. To vám pomůže cítit se méně sami a navíc vám to pomůže vypořádat se s toxicitou, kterou denně zažíváte.

Snažte se pochopit, že to, jak se k vám vaši rodiče chovají, není odrazem toho, kdo jste, ale je to odrazem toho, jací jsou ONI jako lidé. Ve chvíli, kdy uděláte tento průlom, už vás nebudou moci ovládat a ani vás jejich činy tolik neovlivní.

Přestaňte o sobě uvažovat jako o oběti, protože dokud zůstanete v této zóně, nikdy se nebudete moci změnit, ani změnit svůj život. Uznejte, čím jste prošli, zpracujte to, přijměte to.

Pamatujte, že nejste oběť, jste bojovník a jen vy rozhodujete o tom, jak bude váš život vypadat a jak se chcete cítit. Rozvíjejte dovednosti potřebné pro zdravý vztah, i když vás to doma nenaučili. Pokud pocházíte z toxické rodiny, musíte si o to více najít zdravé vazby. Zdravé vztahy vám mohou nesmírně pomoci, pokud jde o řešení obtížných věcí.

Vyrůstat v dysfunkční rodině může způsobit spoustu bolesti a traumat. Vyrovnat se s tím může být velmi těžké. Ale nenechte svou toxickou rodinu rozhodovat o běhu vašeho života nebo o tom, kdo máte být jako lidská bytost; to je jen na vás.

Často kladené otázky o dysfunkčních rodinách
Jak odejít z nefunkční rodiny?
Některé z nejlepších věcí, které můžete udělat, pokud uvažujete o odchodu ze své dysfunkční rodiny, je zaměřit se na odpověď, místo reakce. Přijmout je takové, jací jsou, a pochopit, že se nikdy nezmění. Stanovit si přísné emocionální a fyzické hranice. Nakonec od nich udržujte co největší vzdálenost.

Je dysfunkční rodina a toxická rodina to samé?
Ano, dysfunkční a toxické rodiny jsou stejné, protože fungují stejným způsobem a podle stejných toxických principů.

Může se někdy dysfunkční rodina změnit?
Není téměř žádná šance, že by se dysfunkční rodina někdy změnila. Abychom se změnili k lepšímu, je důležité myslet konstruktivně a jednotně, a toxičtí lidé toho nejsou schopni.

© aluska.org 2024