Jak si přestat v hlavě opakovaně přehrávat nepříjemné vzpomínky

7.5.2020 v Psychologie 7

Snad každý dospělý dobře zná stav, kdy po skončení vztahu člověk donekonečna znovu a znovu prožívá okolnosti rozchodu a myšlenky na ně nedokáže žádným způsobem dostat z hlavy. Nabízíme vám několik rad zkušených psychologů, které pomáhají vyrovnat se s podobnými potížemi. A to nejenom v případě nešťastné lásky, ale v jakékoli situaci, která nás nechce „opustit“ a stále se v myšlenkách vrací.



1. Méně mluvit a dělat pauzy
Když mluvíte s člověkem, který ve vás probouzí emocionální bouři, snažte se dělat pauzy. Získaný čas vám umožní zchladnout, zklidnit se a pohlédnout jinak na to, co bylo řečeno. A také vyslovíte méně slov, která by vás později mrzela. Hněv a podráždění mohou časem pominout.

2. Počkat, co bude dál
Cítíme okamžitou potřebu reagovat na situaci, na to co bylo řečeno a na lidi, kteří to řekli. Pokud tomuto nutkání podlehneme, dopustíme se z ukvapenosti řady chyb. Psychologové však radí: nespěchejte, dopřejte si čas vydechnout. A vyčkejte, co bude dál.

3. Přestat s hledáním viníků
Ustavičné rozebírání minulosti abychom našli viníka nebo ze všeho obvinili sebe sama, k ničemu nevede. Na to, co se stalo, obvykle působila řada událostí a ty probíhaly dominovým efektem. Vemte prostě jako fakt, že co se stalo, se stalo. Je třeba najít východisko.

4. Nepokoušet se vidět jinému do hlavy
Položte si otázku: jestliže se někdo jiný pokusí uhodnout, co si myslíte a proč, trefí se? Nejspíš nebude mít nejmenší ponětí, co se vám v hlavě doopravdy děje. Totéž platí i naopak. Je s tím spojena pouze velká pravděpodobnost, že dojdete k nesprávným závěrům a zbytečně ztratíte čas.

5. Ze všeho nejdřív řešit největší problém
Bez ohledu na to, co se stalo, bývá zpravidla největším problémem náš vlastní hněv. Doslova nás zaplaví emocemi a zbavuje možnosti řešit problém. Zkuste zklidnit svůj hněv meditací, procházkou nebo cvičením. Můžete zvolit i jinou činnost, která vás uklidňuje.

5+1. Rozvíjet nové dovednosti a sportovat
Když se mozek přepojí na zkoumání něčeho nového, nechtěné myšlenky se vytrácejí. Pokaždé, když si osvojujeme něco nového, soustředíme se právě na to a méně myslíme. Podobného přepojení můžeme dosáhnout také fyzickou zátěží.

7. Vyjádřit svou frustraci na papír a zničit ho
Vědci prokázali, že když své chmurné myšlenky svěříme v nějaké formě papíru a poté ho zničíme, skutečně se zbavíme napětí a nepohody, které tyto myšlenky doprovázely. Ostatně, sám proces slovního svěřování negativních myšlenek papíru nám umožňuje přesněji porozumět vlastním pocitům. Myšlenkový záznam takový účinek nemá.

8. Pamatovat, že myšlenky nejsou skutečnost
Realita a naše myšlenky nejsou totéž. Emoce v nás nacházejí fyzický výraz: stres, neklid, napětí i strach pociťujeme celým tělem. To nás vede k chápání myšlenek jako skutečnosti. To však je omyl.

9. Porozumět, čemu nás učí konkrétní zkušenost a jak ji můžeme využít do budoucna
Zamyslete se nad tím, jaké poučení vám přinesl skončený vztah a berte ho jako zkušenost. Když pochopíte, proč jste tento vztah potřebovali, bude pro vás snazší udělat za ním tečku. Každý neúspěch skýtá možnost ovlivnění vlastní budoucnosti a dosažení vyšší úrovně vnitřního rozvoje.

10. Neprožívat minulost opakovaně
Když myslíme na vlastní minulost, často si představujeme, co jsme mohli říci a udělat jinak, abychom zabránili tomu, co se stalo. To je ovšem to samé jako se pokoušet změnit něco, co se stalo před tisíci a více lety. Je to zkrátka nemožné.

11. Nezakazovat si myslet na to, na co chcete zapomenout
Jděte na to jinak: zaplňujte prostor jinými myšlenkami. Výrazné představy příval destruktivních myšlenek zastaví. Můžete si představovat nejhezčí chvíle uplynulého dne, nebo plánovat a promýšlet něco zajímavého pro nejbližší dobu.

12. Vybavit si sebe sama před oním vztahem
Vzdycháte po sobě samých, jací jste byli v minulosti, než jste navázali vztah, který vám způsobil bolest. Vybavte si, jací jste tehdy byli – a uvědomte si, že teď máte možnost stát se tím sympaťákem znovu!


převzato ze zdroje



Komentáře

Ikona diskutujiciho Lenka L. 2020-05-07 07:56:45 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to trochu mimo téma. Tadyhle jsem našla v Zemském archivu Opava sto let starý legionářský deník pana Mazurka, kde se píše o Sibiři a mimojiné zmiňuje Tartárii.

http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3D42D528381911E482B4000C2945C4BF&fbclid=IwAR1nJxE5LQ4Oqo8ZzWFj0LclY9VFsUdygH61gLfinESuUTjPofrc2mWgn4g

Ikona diskutujiciho sisi 2020-05-07 12:25:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

tiež mimo tému – momentálne nefunguje tadesco.org – dúfam, že ho neprajníci nesundali

Ikona diskutujiciho Petruse 2020-05-07 13:24:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alusko ,vis prosimte neco ohledne zruseni stranek tadesca a o Tomasovi?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-05-07 13:38:01
Ikona diskutujiciho
sipka

Buďte v klidu. Ten web vypadává v jednom kuse. Stačí počkat až to zase nahodí jako vždycky, není důvod mi tady kvůli tomu psát. Já s tím stejně nic neudělám, moje to není a spravit to neumím.

Ikona diskutujiciho Senastian 2020-05-07 17:24:33 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jedna vec je ista, najlepsi liek na vysporiadanie sa s minulostou je spracovat ju, pochopit ju a najdolezitejsie: odpustit si. Potom na to clovek rychlo zabudne.
Tieto metody su sice fajn a naozaj pomahaju, ale pricinu neriesia, len potlacaju do uzadia.
Mne to zafungovalo takto…mate niekto podobnu skusenost, alebo inu skusenost alebo nazor?

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-05-07 20:32:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

no… tak to je téma pro mě.. já si furt v hlavě přehrávám co jsem kde udělala hrubě blbě a i když vim, že chybovat je lidský – tuplem v mým věku, tak ty vzpomínky člověku prostě srážejí sebevědomí. a i když se s tim snažim něco dělat, stejně to ve mně furt je. holt asi čas pomáhá nejlíp. a taky fakt, že „v tu chvíli jsem si myslela, že dělám to nejlepší“ – holt je to zkušenost… a ty mladý člověk k životu potřebuje, no ne??

Ikona diskutujiciho Josef Kraus 2020-05-08 13:23:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za článek. Podle nadpisu by měl být zaměřen na nepříjemné vzpomínky obecně, je ale především o vztazích. Věnujme se tedy jim.
Obecné rady jsou dobrý základ, ale záleží na psychice, vnitřním uspořádání každého jednotlivce. Tady se to může dost lišit, záleží i na věku. Zkušenost každého bývá jiná, budu tedy osobní. Jako -náctiletému i víc mi žádné rady nepomohly, musel jsem všechno protrpět. A ve svých ranách ať se dloube nějaký masochista, to jsem poznal už tehdy. Když ta bolest někdy přijde sama, okamžitě přesměrovat myšlení jinam. Čím častěji se nějaká situace, tedy psychický stav, opakuje, tím víc „protilátek“ si člověk vytváří. Ideální je najít si v tomhle období nějakou partnerku (píšu to jako muž) a zablokovat se vůči ostatním. Mělo by to být, musí to být, oboustranné, dříve to tak často fungovalo. Ta blokáda může být přirozená, což si lze i dnes dobře představit. Záleží pochopitelně na vnitřním nastavení každého. Někdo může už svým založením být promiskuitní, „užívat života“ a co je nad tím, to nevnímá. Ten o nějakou stálou partnerku ani nestojí a takový by možná tenhle článek ani příliš nepochopil. Na druhou stranu nemělo by to dojít tak daleko, aby se z několikrát zklamaného stal cynik, který se apriori brání všemu hezkému, co vidí jen zdáli přicházet. Promarní všechny příležitosti a může se pak stát, že zestárne, přestane se bránit, vyjde tomu hezkému naproti a bude nemilosrdně odmrštěn. To je, či bylo, oblíbené téma mnoha románů.
Nakonec, i po záplavě dobrých rad, si stejně každý musí pomoci sám. Lidská psychika se s celkovým zhrubnutím společnosti v posledních několika desetiletích změnila, jsou jiné vzorce chování a i psychologové v tom dnes trochu tápou.
Pomůže jen čas. Ten především a fyzická práce jako katalyzátor, tedy urychlovač procesu. Ale jak říkám, to je pouze moje osobní zkušenost.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek