Když přemýšlíme o amnézii, která doprovází naši reinkarnaci, jsme většinou spíše frustrovaní. Říkáme si, jaká je to škoda, že naše znalosti a zkušenosti zůstaly uložené mimo dosah vědomé mysli a my se nyní musíme se vším znovu babrat, na všechno si znovu složitě přicházet a řešit otázku, co a jestli má vliv na současnost.
Naše zapomnění je ale možná i tak trochu kosmické milosrdenství.
Naše křehká mysl by možná nedokázala současně zpracovávat všechny vzpomínky. Radosti, bolesti, ponížení, triumfy, zmatek, pochybnosti, informace, zranění a do toho stíhat přítomný okamžik.
A možná, že kdybychom si všechno perfektně pamatovali, naše účast na místní hře by úplně postrádala smysl. Byli bychom možná nonstop přetížení, nebo tak hustí, že by nás už nic nemohlo překvapit, ani přiučit.
Nehledě na to, že někteří lidé i rádi mučí sebe a ostatní lidi tím, že pravidelně vytahují staré kostlivce ze skříně, aby mohli druhým lidem dělat zle a aby se mohli litovat. Představte si ten nevyčerpatelný materiál, který by bez inkarnační amnézie měli. Vzpomínky na minulé životy jsou tedy všechny pod zámkem spíše pro naši vlastní ochranu. Čerpáme z nich však podvědomě.
Minulé životy nás rozhodně ovlivňují, aniž bychom si je vědomě snažili vybavit. Máte například iracionální strach z pavouků? Téměř okamžitě cítíte nechuť k novému kolegovi v práci? Milujete všechno, co je trochu indiánské? Dnes jste součtem všeho, čím jste vždy byli, i když si to nepamatujete.
Máte-li zájem poznat záhadu svých dřívějších životů. Navrhuji vám, abyste to dělali přiměřeně. Ne jako když v Byl jednou jeden král dělali lívance pro celé království, ale opravdu s mírou. Udržujte si nadhled a perspektivu, abyste neztráceli ze zřetele přítomnost, kvůli které tady jste. Zde je několik věcí, které můžete vyzkoušet.
Založte si deník
Proberte si všechny střípky, které o reinkarnaci a svých minulých životech začnete odhalovat a zkuste si je psát do deníku. Zde je příklad takového reinkarnačního zápisu:
„Před večeří jsem pomohl synovi s projektem o Vesuvu a tu samou noc jsem viděl televizní dokument o zničení Pompejí. Jaká to náhoda… zvláště ve světle skutečnosti, že nemám v lásce sopky. Vzpomněl jsem si, jak jsem jako dítě viděl v muzeu mumifikovanou mrtvolu z Pompejí. Fuj!“
Přemýšlejte o tom trochu a sledujte další znamení. Zkuste se nad tím zamyslet více. Jak vás ten hypotetický život v Pompejích asi mohl ovlivnit v tomto životě a napište si to. Uvidíte, jaké odpovědi se začnou objevovat ve vaší hlavě.
Dělejte si seznamy a spojujte souvislosti
Nachystejte si papír a začněte psát. Udělejte si seznam všech věcí, které máte rádi (milujete) a co nesnášíte. Mohou to být lidé, místa, historická období, jídla, smyslové vzpomínky (např. nesnáším zimu), styly oblečení, cokoli, na co si vzpomenete. Podívejte se na seznam a zjistěte, zda dokážete spojit nějaké věci k sobě.
Třeba: Nemáte rádi ruskou architekturu, nenávidíte chlad, film o Nicholasovi II. byl podle vás děs. Chápete kontext? Možná, že vás s tou dobou nebo místem něco spojuje.
O čem se vám v noci zdá?
To je jedna z nejjednodušších věcí, které můžete udělat. Než půjdete večer spát, požádejte své vyšší Já, abys vám poslalo do snů záblesky z vašich minulých životů. Mějte svůj zápisník na nočním stolku, abyste si zapsali vše, co jste viděli ve snu. Splnění vašeho přání může trvat několik nocí, tak buďte trpěliví a nevzdávejte to po dvou nocích snového mišmaše, ve kterém nic zajímavého nebylo vidět. Určitě se vám to podaří.
Dejte si také pozor na syndrom slavné osobnosti. Ego začne chrochtat blahem, když odhalíte svůj minulý život plný slávy a bohatství. Řekněme, že se ráno probudíte po snu o Napoleonovi Bonaparte s pocitem sebeuspokojení. Představ si to Pepíku — Byls samotnej Napoleon!
Mějte na paměti, že sny jsou často hodně abstraktní a symbolické. Nějaká vyšší přítomnost, nebo vaše vyšší já, možná použilo Napoleona pouze jako archetypální obraz nebo symbol. Jako způsob, jak vám sdělit, abyste odbourali své napoleonské chování v práci, či k rodině… Nebo jste ho možná fakt viděli. Když jste zrovna na kraji vesnice tlačili na latríně. 🙂
Zkoumání minulých životů by mělo probíhat jako nějaká výsadková mise. Neměli byste tím žít a zakládat na tom svou dnešní identitu. Vejdete dovnitř, shromáždíte užitečné informace a pak se vrátíte zpátky. Nejde o to, zda jste byli král nebo otrok. Jde o to, co jste se naučili a jak to možná ovlivnilo váš současný život.
Sledujte, čemu věnujete pozornost
Příklad: Otěhotníte, nebo otěhotní vaše žena, a najednou vidíte těhotné ženy úplně všude, kam se podíváte. Dostanete katalog z luxusního obchodu… nikdy dřív jste si neuvědomili, že vlastně prodávají i dětské oblečení. Vidíte ženu v pekárně s plačícím dítětem v náručí. Divíte se, proč je najednou všude tolik těhotných žen a malých dětí.
Vždy byly těhotné ženy a vždy byly děti, jen se na ně teď, když vy sami jedno čekáte, mnohem více soustředíte.
Teď si do stejného principu dejte koncept reinkarnace… Co celý váš život provází? To, kým jste byli, k tomu pravděpodobně směřujete i dnes a máte pro to vlohy. Na povrch začnou vyplouvat nejrůznější informace, postřehy a vzpomínky. Pak už stačí jen spojit souvislosti. Silná láska, silné nadání i silná antipatie, to vše jsou náznaky o vaší minulosti a o vašich dřívějších zkušenostech. Platí to i o lidech okolo vás.
© aluska.org 2024
Poslední komentáře
-Klarisa Van Kotrcka Tzv. „ismy“ mi nejsou ve výrazech zrovna moc…
-***** Asi by bylo dobré se první s věcí…
-Alue K. Loskotová Já ze žádného „ismu“ nadšený nejsem. Stoicismus, to…
-***** Změna systému se blíží, právě proto je velká…
-armag