Jak Sovětský svaz budoval civilizaci v Afghánistánu a co po svém odchodu zanechal Kábulu

11.9.2021 v Zprávy 8

Mnozí, především mladí, dnes nechápou, jak je možné, že při současných dramatických událostech v Kábulu mohlo kromě čínského zůstat jen ruské velvyslanectví, zatímco všechna ostatní úprkem evakuují své personály. A dokonce mu ti zlí Tálibové poskytují vydatnou vojenskou ochranu!
Nabízíme tedy pár vysvětlujících údajů z nedávné historie.



Sovětský svaz investoval do ekonomiky Afghánistánu už dlouho před vstupem svého kontingentu. Obrovské sumy směřovaly do všestranného rozvoje tohoto středoasijského státu. Od konce 50. let se díky sovětské pomocí objevily v afghánské zemi stovky velkých průmyslových a infrastrukturních zařízení i vzdělávací instituce. Výstavba pokračovala i v době války, i když se pro Moskvu stala obtížnější. Sovětský svaz vytvořil v Afghánistánu na tu dobu moderní standardy a tehdejší Rusko Kabulu odepsalo bezprecedentní množství miliard dolarů dluhů.

První věřitel a stavitel Afghánistánu
Geograficky se Afghánistán rozšířil podél cest starověkých migrací národů a křižovatek dobyvačných kampaní. Tato funkce předurčila kulturní a etnické rozdíly lidí, kteří zemi dnes obývají.

SSSR viděl v Afghánistánu socialistický potenciál.

První moderní stát s centralizovaným řízením – Durránská říše – na afghánském území vznikl v roce 1747. Až do 20. let minulého století se o vliv na tomto území snažily hlavní imperialistické státy, především Velká Británie. Stranou nebyla ani Ruské říše. Ale Afghánistánu se podařilo ubránit svou nezávislost. V mezinárodních vztazích monarchie prováděla politiku neutrality.

Most přátelství, postavený v letech 1981 – 1982 sovětskými staviteli.

Spolupráce Afghánistánu a SSSR se aktivně rozvíjela od poloviny 50. let. Sověti poskytovali svému partnerovi techniku a zařízení a sovětští specialisté pomáhali s ekonomikou, vzděláním a zdravotní péčí. V roce 1961 vzniklo letiště Bagram se tříkilometrovou dráhou a za pár let bylo v Kábulu postaveno mezinárodní letiště. Většina asfaltových silnic a mostů byla v Afghánistánu postavena za pomoci Moskvy. Sovětští stavitelé propojili vysoce kvalitními silnicemi hlavní ekonomické oblasti. Nejrozsáhlejší objekt – silnici Salang s opevněným tunelem – vybudovali stavitelé moskevského metra v nadmořské výšce přes 3000 kilometrů. Během války se mudžahedínům nikdy nepodařilo tunel zavalit, i když bylo uskutečněno mnoho vážných pokusů.

Vysokohorský tunel Salang.

Zvláště cennou pomoc Moskva poskytovala v energetickém sektoru. Byly postaveny výkonné vodní elektrárny v Naglu a Poli-Chumri. Ale elektřiny stále nebyl dostatek, a tak ji Sovětský svaz začal exportovat zpoza svých hranic. K tomu byla navržena a rozšířena nová přenosová soustava energie. V roce 1978 bylo s účastí SSSR uvedeno do provozu 70 průmyslově-dopravních objektů, bylo připraveno více než 50 tisíc různě orientovaných specialistů. Nejméně 40 % obratu zahraničního obchodu poskytl Sovětský svaz a jeho podíl na celkových zahraničních úvěrech činil 54 % (USA – 15%).

Plynové obvinění a bezúplatné dodávky
Vojenský převrat ze 27. dubna 1978 přivedl k moci Lidově-demokratickou stranu s Nur Mohammedem Taraki v čele. Tato událost se ve vztazích mezi dvěma státy stala zásadní.

Hydroelektrárna v Naglu je dnes nejmohutnější elektrárna Afghánistánu.

Moskva byla první, kdo uznal legitimitu nové afghánské vlády, o čemž již 30. dubna informoval sovětský velvyslanec nového vůdce Tarakiho. A 3. května do Afghánistánu dorazily oficiální pozdravy s podpisy Brežněva a Kosygina, kteří v nich vyjádřili naději na budoucí plodnou spolupráci. Následné sovětsko-afghánské obchodní vztahy se opíraly o oficiální Dohody: o obchodu a platbách od roku 1974 a o obchodním obratu od roku 1976 a 1981.
Každá nová dohoda předpokládala zvýšení investic a rozšiřování obchodních vztahů. Sovětský svaz do Afghánistánu především masivně exportoval auta a automobilové díly, železné kovy, chladicí zařízení, oděvy, obuv, léky, atd. Zvláštní pozornost spojenci věnovali rozvoji dopravy a automobilového průmyslu Afghánistánu. Už v šedesátých letech byl v Kabulu postaven strojírenský závod Džangalk, kde bylo každoročně opraveno 1300 vozů. Souběžně společnost vyráběla stroje, čerpadla a silniční stavební zařízení. Později, už během války v roce 1985, ruští odborníci v Demokratické republice Afghánistán postavili tři autozávody “Kamaz”. A o dva roky později – kábulskou továrnu na výrobu cyklodopravy.

Autoopravárenský závod “Džangalak”.

Sovětští geologové vytvořili pro afghánském území mapu výskytu cenných minerálů zahrnující více než jeden a půl tisíce nalezišť. Dnes můžeme slyšet na adresu Moskvy výčitky o nuceném prodeji sovětského plynu v nízkých nákladech. Kabul opravdu prodával plyn sovětským partnerům za výhodnou cenu. Ale pak je třeba také dodat, že tím vládě zbídačené země zaručil zisk, který spolehlivě nastartoval socio-ekonomické sféry. Kromě toho Afghánistán dodával do SSSR karbamid, bavlněné vlákno, koberce, citrusy, ořechy a vlněné tkaniny. V roce 1980 byla mezi vládami podepsána smlouva na bezplatné dodávky spotřebního zboží do Kábulu. Tato pomoc ročně představovala pro Svaz 10 milionů rublů.

Vzdělání
Po provedení reforem měla být potřebná úroveň ekonomicko-sociální sféry podporována odborníky v oboru. Pro přípravu profesionálů byla v roce 1963 v Kábulu postavena polytechnická univerzita, která hned v prvním roce nabrala 1200 studentů.

Studenti Polytechnické univerzity v Kabulu.

Pro organizaci vzdělávacího procesu i v ruštině Moskva utratila 6 milionů rublů. Kabulská univerzita i dnes zůstává přední univerzitou technického profilu v Afghánistánu. Má geologické, stavební a elektromechanické fakulty, které produkují asi 4000 studentů ročně. Tato vzdělávací instituce je jediná v zemi, kde hlavním cizím jazykem je ruština.

Sovětská bytová výstavba

V roce 1973 se v nové technické škole v Mazar-Šarif začali připravovat budoucí naftaři a geologové. Kábulská technická škola vzdělávala automechaniky a od roku 1982 do r. 1986 otevřela své dveře i desítka dalších profi-technických učilišť. SSSR se také postaral o sirotky, kteří byli rozmístěni v internátních školách. Centrem pro matky a děti, které bylo otevřeno v roce 1971, prošlo více než 100 afghánských žen denně. SSSR postavil i rozsáhlé rezidenční čtvrti, nemocnice, mateřské školy, meteorologické stanice v Afghánistánu.
Prostí Afghánci, kteří v těchto dobách žili, i dnes vědí, kdo pomohl učinit jejich životy pohodlnější a civilizovanější.

zdroj: https://kulturologia.ru/blogs/180821/50818/
překlad: Vlabi

A pro ty, kdo tyto doby nezažili a dnes se z médií dozvídají jen o desetileté „sovětské invazi“ do Afghánistánu, přidávám kupodivu dost objektivní citát z Wikipedie:

Sovětská invaze do Afghánistánu
Sovětská invaze do Afghánistánu proběhla 25. prosince 1979. Tím byl zahájen konflikt mezi sovětskými jednotkami, které do Afghánistánu přišly na pozvání afghánské komunistické vlády, a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžahedínů. Spojené státy, znepokojené vznikem komunistického režimu, začaly už od léta 1979 dodávat peníze a zbraně povstaleckým skupinám mudžáhedínů, které byly od vypuknutí bojů vyzbrojovány a cvičeny agenty CIA. V květnu 1979 se začali američtí představitelé prostřednictvím pákistánských vládních kontaktů tajně setkávat s vůdci afghánských povstalců. Dne 3. července 1979 podepsal americký prezident Jimmy Carter prezidentský výnos, v němž pověřil CIA utratit přes půl milionu dolarů na pomoc mudžáhedínům. Tím začala Operace Cyklon. Jednu z nejdelších a nejdražších utajených operací v historii CIA zpopularizoval film Soukromá válka pana Wilsona v hlavní roli s Tomem Hanksem. Kromě Spojených států začala i Saúdská Arábie prostřednictvím pákistánské tajné služby ISI masivně financovat a vyzbrojovat protisovětský odboj z řad domácích mudžáhedínů i zahraničních dobrovolníků z celého islámského světa, mezi kterými byl i Usáma bin Ládin. Sovětské armádě a prosovětské afghánské vládě se nikdy nepodařilo ovládnout celý Afghánistán. Během bojů bylo zabito až 1,5 milionu lidí, převážně civilistů, a cca 5 – ⁠10 milionů civilistů uprchlo převážně do Pákistánu a Íránu, cca polovina všech uprchlíků na světě byli Afghánci. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku, ztrátě asi 15 000 sovětských vojáků zabitých mudžáhedíny trénovanými USA, Pákistánem a dalšími zahraničními vládami, a ekonomickým problémům v SSSR, opustil dne 15. února 1989 poslední sovětský voják Afghánistán.

Článek je převzatý ze Zdroje



Komentáře

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2021-09-12 10:33:26 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

sovětský svaz chtěl udělat z Afganistánu svou kolonii nejdřív si chtěl získat loajalitu lidi že jim tam pomohl vybudovat infrastrukturu jenže tam byla velká část lidi která žije mentálně ve středověku kterým západ pomáhal zbraněmi a vycvičoval je a povedlo se jim sověty vyhnat cílem prostě bylo aby se Rusko nezmocnilo obrovského nerostného bohatství co tam bylo ,
po Rusku to chtěla skusit Amerika ta na to šla jinak vytvořila novou vládu potom začala budovat novou afgánskou armádu které královsky platili jeden voják udajně bral až 75000 což tam bylo na tamní poměry velmi mnoho defakto tam mohl každý kdo chtěl prachy a pak se jen válel na základně a nebo hlídkoval na ulici taliban byl skrytý v horách tam se nikomu nechtělo a všechnu práci dělali amíci potlačování lokálních ohnisek odporu potom až amíci odešli nechali tam vojenskou techniku za biliony afgánským vojákum neměl kdo platit afgánská vláda byla prolezlá korupcí za skorumpovaný politiky nikdo bojovat nechtěl tak všichni přeběhli k talibanu a ten postupoval bez odporu za měsíc byla celá země jejich amici tam nechali veškerou techniku z talibanu se stala nejvyzbrojenější teroristická organizace asi 100 krát víc než islamský stát takže se máme do budoucna na co těšit , sovětský svaz odešel a amici tomu ještě nasadili korunu

Ikona diskutujiciho Ceneon 2021-09-12 14:11:04
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za souhrn, ale těch čárek by to chtělo více než dvě :-). A mezera se před nimi nepíše. A vlastně nějaká tečka by taky bodla.

Ikona diskutujiciho Sin Le Noble 2021-09-12 17:08:28
Ikona diskutujiciho
sipka

@Pavle, kdyby chtěli Rusové budovat kolonii, tak by jim nestavěli školy a nebudovali infrastrukturu. Rusové spolupracují formou samostatných bloků a podporují zachování původní kultury, to je lidský model civilizace a udržitelného rozvoje(z pohledu Ruska je také důležité zajistit bezpečnost regionu, tím chrání i sebe). Nerostné bohatství je to jediné co mohli nabídnout jako protihodnotu za svůj rozvoj. Naleziště nedrancovali, ale vzdělávali místní lidi, aby s bohatými nalezišti NS mohli hospodařit sami. Západní partneři znají jen rozděl a panuj, nemají přátele, jen svoje zájmy. Po ovoci poznáte je tady platí na 100%.

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2021-09-13 01:03:24
Ikona diskutujiciho
sipka

,,takže se máme do budoucna na co těšit”

Môžeme sa tešiť na novú vlnu uprchlíků a to je asi tak všetko. Veď ak sa nemýlim taliban už v minulosti nejakú chvíľu vládol, kým bol zvrhnutý takže nič nového, história sa bude opakovať.

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2021-09-12 21:46:33 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ono se dá budovat kolonie i jinak akorát Rusové na to šli jinou metodou snažili si naklonit co nejvíce obyvatelstvo postavili jim baráky, fabriky, přehrady vybudovali infrastrukturu, pro afgánce to musela být doslova bomba celej život žili ve slaměných barácích a najednou přijde Rus a postaví paneláky, místní lidi budou potom štěstím bez sebe a když je obyvatelstvo nakloněno může začít těžba za pomocí místních které by dobře platili a všichni by byli spokojeni nikdo by se nebouřil jenomže amikům se to nelíbilo a začali cvičit teroristi v pakistánu a vyzbrojovat je a ti vše rusům pokazili rusové tam museli udržovat vojsko a to už se potom nevyplatilo.
Ale Rusové dali Afganistánu mnoho a místním lidem dosti pomohli narozdíl od Američanu co tam jen házeli bomby

Ikona diskutujiciho Sin Le Noble 2021-09-13 00:28:10
Ikona diskutujiciho
sipka

No, vlastně jsme ve shodě, jen ten výraz kolonie má pro každého jiný význam. Kolonii můžeš ovládat, drancovat zdroje a držíš loutky za k…e. Spolupráci v bloku vybuduješ investicemi a vzděláváním místních, pak můžete obchodovat jako rovný s rovným. Problém Afganistánu je hodně soupeřících skupin, drogy(for all world) a neschopnost vlastní samosprávy, chybí kádry. Zkus porovnat ČR za socíku a po sametu(USA správa), co se začalo budovat a co muselo zmizet? Obrana, potravinová soběstačnost, vzdělávání… Nechybělo moc a mohli jsme mít jenom ty sandály 🙂
Afganistán je taky velmi zajímavý z duchovní hlediska a dějin.

Ikona diskutujiciho Lukáš 2021-09-13 10:23:59 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Sověti budovali kolonii stejně jako češi na slovensku, jen víc takových příkladů

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2021-09-13 13:16:48
Ikona diskutujiciho
sipka

no vidíš a jak se mají dnes dobře mají byty infrastrukturu vše co je třeba k dobrému životu akorát ta jejich vláda ted stoji za nic

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek