Jak v Matrixu poznat bioroboty a agenty 2: Zlomyslní skřeti

21.9.2022 v Matrix 42

Když jsem začala chodit s jedním klukem (jedna z prvních „lásek“, nebo jsem si to alespoň myslela), co kouřil, náš vztah velmi rychle pohořel v podstatě na samém začátku na jeho neřestech. Že je kuřák bych ještě možná tolerovala, ale ve chvíli, kdy mi pustil svoji oblíbenou hudbu (techno s názvem „sexy“, kde se třepaly kozaté baby v helmách u zapnutých sbíječek), seznámil mě se svou partou kamarádů (banda vesnických ožralců) a začal mi vykládat, že ví že brzo umře a proto se o sebe nemusí starat, že klidně může jít na smrt zhuntovanej, nebo že má v sobě obrovskou nenávist, skutečně jsem se zarazila a položila si otázku: „S jakými lidmi se to tady stýkáš?“ … Opustila jsem ho. Došlo mi, že je úplně mimo moji ligu a má na mě špatný vliv.



Předtím i potom na úplně stejných věcech pohořely i mnohé jiné pokusy o vztah. Ať už přátelský, nebo milostný. Když jsem zjistila, že objekt mého průzkumu a potenciálního zájmu je nevychované hovádko boží, nebo že mě protějšek ponižuje, hned se mi ten člověk zprotivil a hodila jsem ho přes palubu. Tohle ve svém životě nechci. Nechci kolem sebe mít žádné úchyláky, lháře, feťáky, lidi co si neváží sebe ani mě, lidi co neumí poděkovat a pozdravit, lidi co ze mě sají energii, nebo kterým připadá zábavné mě ponižovat. Ani nechci mít poblíž sebe nikoho, kdo moje kvality považuje za přetvářku, nebo je obrací… A to přesně humatoni dělají. Po letech neustálé palby aby se člověk už pomalu styděl říct nahlas co si myslí a projevit dobrou vůli, aby se nějaký humaton náhodou neurazil.

Humatoni považují za zábavné někomu ublížit, obelhat ho, zmanipulovat, nebo ponížit. Ozvěte se, jestli máte stejnou zkušenost jako já: Když jsem byla malá, nechápala jsem na svých vrstevnících jejich styl hry. Byli jsme venku jako skupina, někdo se šel domů napít a ostatní řekli: „hej, zdrhneme mu“. Ptala jsem se proč. „Jenom tak, je to sranda,“ zněla odpověď. Když jsem odmítla, vyloučili mě ze skupiny. Dělávaly to opakovaně různé skupiny dětí ve kterých jsem se ocitla, takže to vypadalo, jakože to je normální, že si takhle děti hrajou. Nikoho netrápilo, že dítě, kterému se zdrhlo, to pak řešilo a bylo z toho nešťastné.
Odmítala jsem tento vzorec převzít, připadalo mi to bezohledné a odporné. Takto jsem nakonec skončila v přátelském vztahu s outsidery, zatímco namistrovaní „bullies“ mě neměli rádi za to, že jsem se zastávala slabších a čekala na pomalejší. Jednak jsem tak byla vychovaná, druhak mi to přišlo normální.

Pamatuji se na holku Denisu, se kterou se nikdo nechtěl kamarádit, protože byla mimořádně zákeřná. Bylo mi asi 7. Zkusila jsem to s ní. Hned napoprvé mi zdrhla, ale pak si neměla s kým hrát, tak na mě počkala u domu. Omluvila se mi, řekla že to byla jenom sranda, že to nemyslela zle a když jsem jí odpustila, přivedla mě k tůji a tam mě půlhodiny přesvědčovala, že ty plody na tom stromku jsou jedlé. Trvala na tom, že to musím ochutnat. Když jsem nakonec polevila a zkusila to, byly hořké a vyplivla jsem je. Když jsem se jí zeptala, proč mi to udělala, když věděla že se to nedá jíst, začala se zlomyslně smát a utekla.
Tyto zkušenosti pro mě vždycky byly šok, protože u nás doma se tyto věci vůbec neděly a děti v mém nejbližším okruhu se takto vůbec nechovaly. Setkání s vnějším světem plným podrazáků a zlomyslných lhářů, byla hodně studená sprcha, hodně nepříjemný úvod do reality tohoto světa… A já jsem se dlouho odmítala poučit a hlavně jsem si pořád říkala, jak může být někdo tak hrozný šmejd. Nedošlo mi tehdy, že humatonka Denisa ze mě prostě potřebovala vysát energii.

Jednou jsem si hrála s kamarádkou na písku, to mi bylo asi 8 a přišla k nám starší známá se svou kamarádkou a začaly na nás mluvit německy. Tehdy jsme byly moc malé a nevěděly jsme, že to je jazyk a že ho mají ty holky ve škole. Když jsme se ptaly, co dělají a o co jim jde, křičely na nás „Was?!“ Blbě se tlemily a pak byly agresivní. Rozšlapaly nám bábovičky, zbořily hrad a pak se nám posmívaly. Nechápala jsem co to do nich vjelo. Myslela jsem si původně, že jsou to slušné hodné holky, ale zřejmě nebyly. Pokazily nám náladu a vyhnaly nás z pískoviště. Proč? – Chtěly naši energii.
Byly jsme z toho hrozné špatné a ještě jsme si musely u mamky zjistit, co to po nás křičely, abychom vůbec pobraly, co se nám to stalo.

Nebavila jsem se s žádným děckem, které se chovalo takto odporně a za odměnu jsem poslouchala, že jsem namyšlená, že se povyšuju a že dávám ostatním děckám najevo, že jsem lepší než oni… Rozhodně jsem byla lepší, už jen z pozice toho, že nejsem zlomyslný biorobot, který se baví ponižováním druhých lidí.

Když mi bylo asi 14, jeden známý přijel navštívit naši rodinu se svým kamarádem na víkend. Celý den si ze mě dělali srandu tím, že mi vykládali, že ten jeho kamarád je najatý přítel. „Když někam jedeš a nechceš být sám, tak si zaplatíš člověka u agentury, co hraje tvého kamaráda.“ A celý den mě o tom přesvědčovali a vyprávěli mi podrobnosti o tom, jak to v takové firmě funguje a kolik to stojí. Zajímavé je, že jim oběma bylo okolo 40ti let a ten známý byl původně člověk, ke kterému jsem měla důvěru a kterého jsem si hodně vážila.
Nevěřila jsem jim a ptala jsem se jich, proč mi to vykládají, nechápala jsem, o co jim jde. Pak večer, těsně před odjezdem, řekli, že mi celý den lhali a bez omluvy odjeli… Cítila jsem se jako dvakrát použitý toaletní papír a nerozuměla jsem, proč má dospělý člověk potřebu chovat se takto infantilně a dělat z mladšího člověka celý den idiota.
A to jsou přesně metody biorobotů. Tím, že mi celý den vykládali nesmysly, mě zneklidňovali, znejisťovali, mátli a tím ze mě vysávali energii. To byl celý záměr. Odhalit na závěr své lhaní, pak byl poslední hřebíček do rakvičky, protože mě to nesmírně zklamalo a tím ze mě dostali energie ještě víc.
I přesto, že to udělali za zády mé rodiny, mi došlo, že jsou oba dva vadní a ztratila jsem důvěru. Nevěděla jsem, že jsou to ve skutečnosti dravci, kteří mě infantilní zábavou použili jako zdroj energie.

Pokládám si otázku, kdyby za mnou třeba v osmi letech někdo přišel a řekl mi pravdu, jestli bych tu pravdu vůbec byla schopná unést. Možná pro mě bylo opravdu lepší, si tím vším projít.

Moji učitelé byli z velké části také humatoni jako poleno. Zajímavé třeba byly situace, kdy do mě zezadu třeba 20 minut v kuse pořád někdo šťoural a já tiše upozorňovala, aby mě nechal napokoji. A učitelka si toho vůbec nevšímala. Ale jakmile jsem se po něm ohnala, v tu ránu jsem dostala napomenutí, černý puntík a nikoho nezajímal důvod a nikdo nehodlal poslouchat, že akce vyvolala reakci. Připadalo mi to divné.
Nebo když v TV běžela reklama na panenku, která přišla, když jsi zatleskal. Shodou okolností se jmenovala Karolínka. Spolužáci za mnou běhali, tleskali a zpívali znělku z té písničky. Dělali mi to celé měsíce. Pak jsme byli s učitelkou biologie venku s celou třídou a sbírali nějaké listí venku. Spolužáci na mě začali pokřikovat znělku z reklamy. Když jsem zazpívala zpátky ,,zatleskáš a dá ti do držky“, učitelka mi vynadala a začala mě stírat za to, že jsem zlá na spolužáky a ještě jim vyhrožuju. To, že na mě předtím dobrých deset minut pokřikovali, jakoby vůbec neslyšela.

Humatoni totiž nejsou od toho, aby dávali smysl, nebo se chovali férově a rozumně. Mají úplně jiný záměr.
To samé byla situace, kdy celé město vidělo obrovské zlaté UFO a za dva měsíce si na to už nikdo nepamatoval. Vůbec to nedávalo smysl. Psala jsem o tom v knize Svítání. Jakto, že všichni absolvovali výmaz paměti a já se svým druhým svědkem ne? Protože vymazat v programu program jde zřejmě snadno…?

Občas jsem nějakému učiteli přetavila drátek tím, že jsem ho vyvedla z rutiny. Měli jsme na střední biologa, který se před námi naparoval jako strašný expert, ale jakmile se mu položila otázku na něco, co není napsané v učebnici, tak byl v kelu. Například nebyl schopný vysvětlit lanugo. Podle učebnice dítě v děloze spolyká svoje ochlupení a to z něj po jeho porodu vyjde jako černý bobek… málem jsem padla pod lavici, taková hovadina!! Zeptala jsem se ho, proč by dítě mělo polykat v děloze chlupy a jestli spíš černý bobek novorozence není sražená krev, kterou polkne jak se dere porodními cestami? A biolog byl v kelu.
Pak jsme jednou probírali chlorofyl, zeptala jsem se ho, proč náš potos na poličce má na listu bílé pásky a není celý list zelený, když to pro tu rostlinu přece není výhodné? Biolog byl v kelu… Vůbec ho nenapadlo odpovědět, že je to výsledek šlechtění, kdy se genetická vada, co vypadá na oko hezky, cíleně upevňuje. Místo toho opakoval, že ta rostlina to tak má a že na tom bílém pásku ten chlorofyl není… Tehdy mi došlo, že samostatně nemyslí, že jenom opakuje co má přečtené z knížek, ale neumí to použít.
Mysl humatona totiž není originální dílo, je to nekonečně dlouhý pásek nahrávek, které se jenom přehrávají. Proto humatoni neumí nic svého tvořit, místo toho opakují, kopírují a napodobují to, co už existuje.

Můj život se skládá z obrovského množství těchto záhadných zážitků, kdy se lidé okolo mě chovali pomateně, nelogicky, jako blázni, nebo jako zlomyslní nelidé. A až s pochopením matrixu to vše začalo dávat smysl. Jistě se takto humatoni chovají i k sobě navzájem, jenomže si toho tolik nevšímají a neuvědomují si hloupost svého chování, protože jim to připadá zřejmě normální.

pokračování příště

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Fu Xing 2022-09-21 05:51:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj
Já jsem denně v práci vystavován pomluvám všeho druhu .. všechno se probírá “ za zády “ a nic se neřekne na přímo i když někdo udělá chybu ( Pracovní) probírají to všichni ale neřekne se nic . Tak moc mi to vadí a pořád nad tím přemýšlím a říkám si co udělat aby mi tolik nevadilo nebo to ignoroval ale ja mám rád když se mi vše řekne na přímo než to zaslechnout jak si to říkají lidé kteří s tím nemají nic společného.
Hodně vydávající energii . F.X.

Ikona diskutujiciho Jarka 2022-09-21 11:31:12
Ikona diskutujiciho
sipka

Přesně takto to fungovalo ve většině mých zaměstnání a funguje to v tomto zaměstnání a proto jsem dala výpověď. Vždy to vycitim a nemusí nikdo ani nic říkat. Neřeší se u nás nic a vůbec ne to, že chybí dva zaměstnanci. A dělat služby DN – DN – D ….pokud někdo neví jsou to Denní 12tky a Noční 12tky….táhne mi na 50 a už nemám sílu ani energii toto zvládat…ředitelku to nezajímá, hlavně že má peníze z klientů. Ale že zaměstnanci teda pouze někteří padají na “ hubu“ ji nezajímá. Já odcházím k 30.9. a to ještě se mě zeptala ředitelka jestli bych nevzala první týden v říjnu služby za její sestru, která pojede na dovolenou. Samozřejmě nevezmu. Je to tam jeden velký bordel. Samozřejmě všichni jsou vax já jediná nejsem.

Ikona diskutujiciho martin ****** 2022-09-21 16:56:54
Ikona diskutujiciho
sipka

Nemyslím si, že ignorace je řešení, protože si budou myslet, že mají pravdu, ale když se budete bránit, tak budete Vy ten špatný, co si pak má člověk vybrat. Já sám nevím jak by pokus o obranu dopadl, jelikož jsem promarnil nedávnou příležitost. Asi by do toho neměl jít člověk nepřipravený, protože někteří lydi nesnesou když nemají pravdu a všechno překroutí a použijí proti Vám, ale když by se do toho člověk pustil, tak by to měl dotáhnout do konce i za cenu že se bude řvát a hlavně z toho neodejít jako zpráskaný pes, to by bylo vítězství pro pomlouvače. Udělat v něčem pořádek, to je téměř neřešitelný problém, Když už je příležitost, tak se bojím nepřipravenosti a pak když přemýšlím jak bych to udělal tak si říkám přece nejsem jako oni. Už od ZŠ razím cestu, že není řešení útěk, já nikomu nic nedělám, tak proč bych měl utíkat, něco jiného je když to člověk nezvládá fyzicky.

K tomu co píše paní Jarka. Všimnul jsem si, že v poslední době všichni na všechno kašlou. U nás si ti nahoře také hrají na svém písečku a spíš než vedoucí pracovníci tam vládne jedna paní z personálního.

Ikona diskutujiciho Veritas 2022-09-21 06:43:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to tak. Jde jim o nasi pozornost/energii. Jsou to otroci systemu, zacina takhle kazdy. Dokud se neodpoji a nevyda vlastni cestou k pravde, dela vsechny tyhle silenosti. Nic jineho nezna

Ikona diskutujiciho Diana Catalina 2022-09-21 07:13:19 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Koukni se, jak se k tobě ve tvých 14 choval ten týpek s jeho „najatým“ kamarádem. Je přece více než jasné, že takhle se k mladším chová absolutní většina humatonů. To není dětský vzorec, který přetrval do dospělosti, ale dospělý vzorec, kterým se děti infikují. A je to odporné.

Včera jsem sledovala jeden webinář nevýchovy o sourozeneckých vztazích. Používám to jako terapii toho, co na mě matčin humatonský expřítel a máti (než jsem jí ukázala, jak její destruktivní vzorce fungují) napáchali.
Paní jež to vede, pravděpodobně neví o matrixu vůbec nic, neví nic o probuzených a bojovnících. Přesto o ní 100% můžu říct, že není humatonka.
Zkusím sem popsat svoji interpretaci webináře: jednou z vět, které humatoni rádi výchovně používají, je „když uděláš tohle, nebudu tě mít rád.“ – líbí se mi, že ukázala i druhou stranu, dítě a jeho pohled, o tom, jak tahle věta ublíží.
Také se mi líbilo, jak poukázala na to, že většinou ten, který první zaútočí, býval předtím pošťuchován a popichován a obyčejné „nech toho“ nezabíralo, tak použil hrubou sílu. Jenže humatona-rodiče tohle nezajímá, to, co se dělo předtím. Jeho zajímá jen „kdo si začal“ (<- mají sklon hrát si na soudce/rozhodčího) a to, že ten, kdo první zaútočil fyzicky, je hrozně moc špatný, je to odporný agresor a musí se potrestat vylitím toho nejodpornějšího jedu. Tady se mi líbilo její vyjádření, že u menšího dítěte za agresí vždycky stojí velká bolest a že by se měly vyslechnout obě strany a hledat řešení. Tohle už, dle mého, funguje opravdu jenom v rodině, v minimikrobuňce společnosti. Ve škole už jsou akorát humatoni, natolik navyklí na hnus a na bolest, že nic jiného neumí. To ale neznamená, že by se jim to mělo tolerovat. Co kdyby se ale ukázaly jiné cesty? Myslíte, že by humatoni, kdyby věděli o tom, že jiné cesty opravdu fungují, zkoušeli také nějakou cestu najít?

Ikona diskutujiciho Jana 2022-09-21 16:23:12
Ikona diskutujiciho
sipka

Dobrý den,
nevím, jak to myslíte, že ve škole jsou samí humatoni. Já si tedy nemyslím, že bych ním byla. Nespravedlnost netoleruji a vždy mluvím pravdu, i když jsem kolikrát pěkně narazila. V práci nejsem moc oblíbená, protože nikomu nelezu do zadku.

Ikona diskutujiciho Diana Catalina 2022-09-21 20:59:35
Ikona diskutujiciho
sipka

Pochopitelně jsem psala v nadsázce, ale pro jistotu: Většina lidí na tomto webu (vizte komentáře) jsou/byli ve svém pracovním/školním prostředí osamocení. Téměř v každém přinejmenším školním, ne-li třídním kolektivu je jeden outsider, jeden, který se prostě vymyká, je rozumnější, nepije, nekouří, ale všude kolem něj jsou lidi, kteří ho kvůli tomu chtějí od sebe vyštípat. Takový člověk se cítí osamoceně, všude kolem něj jsou jen ovce. No a co zbývá? Padnout, nebo se kousnout a přežít v tom hloučku všech humatonů. Pochopitelně, toto platí ve velké spoustě případů i o práci.

Ikona diskutujiciho LenQa 2022-09-21 09:20:12 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuju za skvělý článek! velmi čtivé a poučné

Ikona diskutujiciho aneta 2022-09-21 09:43:30 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

když jsem byla malá taky jsem něco viděla, nevím jestli to bylo ufo, ale byly to dva zářící objekty na obloze. Ve tvaru slzy, jeden vertikální a druhý horizontální. Teď bych si myslela, že se mi to třeba zdálo ale pamatuji si, že jsem se na to ptala učitelky a i jsem jí to kreslila.

Ikona diskutujiciho anelie 2022-09-24 08:32:11
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky jsem jako dítě viděla ufo. Spolu s mojí mamkou.

Ikona diskutujiciho Lukáš 2022-09-21 10:08:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alu,

Vaše články jsou jak balzám na duši 😀 Díky za ně.

Ikona diskutujiciho františek krysl 2022-09-21 10:30:33 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

krásný a pravduodkrývající komentář diano a plně souhlasím

Ikona diskutujiciho astrei 2022-09-21 10:44:36 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, chci si v tom udělat jednou pro vždy jasno… Jsou „humatoni“ všichni NPC bez duše? Nebo někteří z nich jsou jen lidé s nízkými energiemi?

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2022-09-22 11:38:31
Ikona diskutujiciho
sipka

Povedal by som ako ktorí. Niektorí sa už asi narodili bez duše, priamo ako agenti matrixu. Niektorí o dušu prišli, duša im zakrňela alebo o ňu nejakým spôsobom prišli. Ale netvrdil by som že „humatoni“ jsou všichni NPC bez duše. Veď aj ,,bojovník“ je len prebudený ,,humaton“ alebo nie?

Ikona diskutujiciho tauri 2022-09-21 11:07:39 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

.To mi připomnělo věčně omílanou řeč: Tělo musí jít do hrobu zhuntovaný!!!
Takovou s*ačku nemůže přec říct nikdo normální. Prostě jako trubec, co jen lítá, poslouchá příkazy a umře.

.Přesně takhle se chová blbec, člověk se chce bránit a je mu to znemožněno, protože hodný člověk se nepere.
Hodný člověk neodmlouvá..hodného nepálí.. Ten totiž snese vše.

.Mě třeba zajímá, jak to má strom, které má hnedé listy. To je ten typ, který spíš není ani z tohodle světa, ne? Je to něco jako buk, ale zelené listy má jen při růstu mladých lístků, pak zhnědnou..což není přirozené pro zdejší chlorofil.
.Jak vlastně dýchá kuře, nebo jiný živočich ve skořápce? Nebo dítě, které je ještě v placentě, plné vody, když k matce už vlastně není připojený krevním oběhem..
neví někdo? Děkuju.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-09-21 13:18:31
Ikona diskutujiciho
sipka

Dítě „dýchá“ okysličenou krev, která se přivádí z matčina krevního oběhu (a plic) přes pupečník. To je přece jasné.

Jak dýchá kuře, to už je horší otázka. Skořápka je porézní a kuře je připojeno na žloutek, takže přes žloutek, nebo přes tu vzduchovou bublinku dýchá?
https://www.istockphoto.com/cs/ilustrace/chicken-egg-anatomy

Ikona diskutujiciho tauri 2022-09-21 14:44:22
Ikona diskutujiciho
sipka

Jj tak přes pupečník je mi to jasný, ale ono asi záleží, kdy se odpojí i od matky a tam může být problém. Takže asi to není jak „kuře“ kdy je schopné žít déle bez vzduchu ve vodě….Spíš se mi jednalo o funkci plic a tak, že děti po narození umí plavat a neutopit se. Teda nevím, jak moc je to s tím neutopením, ale je to zajímavý. Já třeba plavat neumím dodnes.. :))
A to kuře, díky za odkaz. Je zajímavý, že tam má jen malou vzduchovou bublinku a z tý vystačí. Pak se vlastně vše „vyplní“ ničím….takže pokud je tam najednou hodně hmoty a kolem vzduch, je možný, že přes póry musí něco utíkat, jinak by tam vznikl podtlak.

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2022-09-21 11:29:05 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Možno je to hlúposť ale u biorobotov som si všimol ešte jednu vec a to že jedia chlieb vždy s kôrkou. Myslím že kôrku nie je treba jesť, pokiaľ človek nie je nejaký bezdomovec a ani ten bezdomovec ju poriadne nepožuje keďže nemá zuby jedine že by si ju chudák namáčal do vody alebo čaju či čúča, tá kôrka zbytočne leží v žalúdku a človeka z toho môže bolieť akurát brucho. Normálny človek zje polku kôrky a polku vyhodí a sú aj ľudia ktorí položia chlieb na dosku a kôrku obrežú – keď toto uvidí nejaký starší biorobot chytí panický záchvat. Tento program majú starší bioroboti, tí mladí už nie, tak ma napadlo že by to mohol byť program z kresťanstva alebo komunizmu, aj keď za komunizmu bol chlieb oveľa lacnejší než dnes ale možno bolo menej iného tovaru tak sa človek zasýtil kôrkou, na vojne sa musel jesť chlieb celý a pár dní odležaný (bol kvalitnejší než dnes) tak možno program z vojny, ktorý preniesli muži aj na ženy. V kresťanstve je myslím tiež niečo v zmysle že plytvať jedlom je hriech. Takisto jablko musí byť poriadne ohryzené. Mali sme takú pani učiteľku ktorá ma prinútila vybrať nedostatočne ohryzené jablko z koša a dojesť ho. Inak to bola veľmi múdra a rozhladená žena, zaujímala sa o jógu a podobné veci, na začiatku telesnej sme si museli lahnúť na podlahu a načerpať energiu zo zeme, toto iní učitelia nerobili.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-09-21 13:21:46
Ikona diskutujiciho
sipka

Normální člověk jí chleba s kůrkou. To že někdo třeba nemá rád patku a někdo ji naopak preferuje je věc chuti. Jídlo vyhazují a jídlem plýtvají rozmazlenci kteří nezažili hlad, chudobu a nedostatek, tak neznají jeho skutečnou hodnotu a neváží si ho.

Ikona diskutujiciho mike 2022-09-21 14:30:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Taktiez nesuhlasim. Vzdy som jedol chlieb s korkou a nikdy mi nic nebolo naopak mi to chuti. A ked si das skutocny chlieb, nic nelezi v zaludku. To mozu ostat v zaludku tie polotovary plne bordelu, kde polovici zlozenia ani nerozumies, ktore teraz predavaju v supermarketoch akoze cerstvo upecene. Rozhodne to, ci je niekto biorobot alebo nie, nema nic s tym, ci je chleba s korkou alebo bez.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-09-21 15:00:19
Ikona diskutujiciho
sipka

Penam, aneb látka zlepšující mouku. 😀

Ikona diskutujiciho tauri 2022-09-21 15:09:34
Ikona diskutujiciho
sipka

Myslíš ty vlasy od číňanů? 😀

Ikona diskutujiciho octomaník 2022-09-21 15:49:05
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue K. Loskotová 2022-09-21 13:21:46
takže plánovaný hladomor by mohl ještě některé lidi probudit….

Někde jsem četl, že ti tvrdě spící se probudí, až jim bude šáhnuto na: peníze, bydlení, jídlo, práci, a další jistoty na které jsou zvyklí!
Pod toto pokračování článku bych se mohl i já podepsat….mám taktéž obdobné zkušenosti, jak v zaměstnání, i u tzv. příbuzných…

Ikona diskutujiciho mike 2022-09-21 15:54:31
Ikona diskutujiciho
sipka

smiech. Najlepsie je ked sa snazia nieco z ich pohladu zlepsit, smiech. Pred par rokmi som cital zlozenie kaiserky v Kauflande preto som to napisal, polovica z toho boli cisla to si ani nemal clovek namieste ako overit, ale ked kvazy pecivo obsahuje nazvy, ktorym normalny clovek ani nerozumie, pripadne este lepsie cisla, tak jednoznacne sa tomu treba vyhnut a to navzdy. Zaujimave je, ze ked si upeciem doma chleba tak viem, ze tam mam muku aku som si kupil, zivu vodu, kvasok urobeny z muky, ktoru som si kupil, sol, rascu a pripadne nejake bio semiacka. Ziadne nezname slova a cisla to nema a chuti to vyborne, smiech.

Ikona diskutujiciho VZ 2022-09-21 12:02:47 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám velmi podobné zkušenosti z dětství i dospívání, rodiče se mi snažili vysvětlit, že děti, které jsou zlomyslné, ubližují a šikanují ostatní, to dělají jen proto, že to třeba sami mají doma těžké a takto to ventilují. Tak jsem se tím v dospělosti také uchlácholila. Tohle chlácholení nám poskytuje i filmová a televizní tvorba – největší hajzl ze školy má třeba tátu alkoholika, co ho tříská. Jejej, chudák dítě. Ano, chudák dítě, které zažívá zlo, ale chudák dítě, které rozsévá zlo? To jsem se postupem času a nabýváním zkušeností rozhodla neakceptovat. Každý jsme tu sám za sebe, každý máme zodpovědnost sám za sebe. Pokud je mi brána energie nějakým zlem, tak ji mohu dobít buď něčím konstruktivním a nebo něčím destruktivním. Volba je na každém z nás. A ano, ty, co volí destruktivní cestu, naprosto bez pardonů v duši odsoudím a na příště se jim vyhnu.

Možná je v téhle souvislosti pro mne i přijatelnější považovat zlomyslné lidi za naprogramované prázdné schránky, než přijmout to, že to jsou opravdoví lidé s tak hluboce zakořeněným zlem v sobě, že je manifestují naprosto bezprostředně a samozřejmě, jako by to bylo běžné. Já jsem nikdy nedokázala komukoli vědomě uškodit, na zlo jsem reagovala vždy pouze bezprostřední obranou a přerušením kontaktu s danou sobou, nikdy jsem se nemstila, protože i přes vztek a poškozené ego jsem to nedokázala vědomě způsobit někomu dalšímu (i když by si to dle mého tehdejšího soudu zasloužil).

K posunu náhledu na zlomyslné chování u mě došlo teprve před pár lety, kdy se mému příbuznému narodilo dítě. To bylo ohromně milé, s typickými roztomilostmi v chování, velmi citlivé a nevinné. Na druhou stranu jsem z něj naprosto bez příčiny měla vždy trochu nepříjemný pocit – z toho, jak se dívalo a i z té jeho roztomilé nevinnosti, za kterou jsem tušila něco nepěkného. Zní to hrozně mluvit takhle o malém dítěti, které by mělo být naprostá tabula rasa, které nemá tzv. rozum z toho, co dělá. Ale… Ale, něco jsem tam od začátku tušila a o pár let později se to začalo projevovat. Dítě je zlomyslné, svého mladšího sourozence navádí k nepravostem, které něco poškodí nebo někomu ublíží. Ten mladší působí velmi naivně, takže je pak vždycky překvapený z výsledku, ke kterému ho starší dítě navedlo. Starší dítě se tím baví, a to naprosto otevřeně, začalo posléze dělat i hysterické scény z naprostých nesmyslů (de facto, když nebylo po jeho), v šesti letech je schopné „dospělácké“ arogance a jízlivosti a celkově je s ním velmi nepříjemné existovat. O to překvapivější pro mne to je, neboť vyrůstá v milujícím prostředí, jeho rodiče jsou slušní lidé, mladší sourozenec je povahově naprosté zlatíčko. A jak na něj tedy nahlížet? Jako na dítě se skrytými psychickými problémy, kterému třeba někdo ubližuje, aniž by to komukoli ze svých blízkých řeklo? Nebo jako na inherentní zlo, psychopata? A nebo jako na prázdnou schránku, která má naprogramované smyčky a vzorce chování?

Ikona diskutujiciho hanka 2022-09-21 12:20:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To jsou moc smutné zkušenosti. Já takové naštěstí nemám, protože jsem se už od dětství ostatních spíš stranila, měla jsem za nejlepší kamarádku sestřenici se kterou jsem vyrůstala, s tou jsme si rozuměly a mně to úplně stačilo. Když během dospívání začali spolužáci chodit do hospod tak jsem se od nich oddělila úplně, protože takový život mě nebavil. Uzavřela jsem se do studia a různých tvůrčích zálib. A to mi zůstalo až do dospělosti. Akorát čím jsem starší, tím víc potřebuju být mimo lidskou společnost. Dokonce do té míry že se vzdávám rozvíjení prestižní kariéry, protože nechci žít ve velkém městě a stýkat se s normálními lidmi. Snažím se žít co nejvíc po svém, to mě naplňuje. Lidi, kteří se o mně vyjadřovali ve smyslu že jsem divná nebo namyšlená, jsem vždycky odstřihla. Akorát mě udivuje, jak na mě Matrix připravuje různé pasti. Například mám možnost rozvíjet uměleckou dráhu, ale obnáší to spolupracovat právě s těmito lidmi, a mám dvě možnosti, buď se přetvařovat, přizpůsobovat se jim a snižovat se na jejich úroveň, aby vůbec nějaká komunikace a spolupráce byla možná, nebo se vzdát jistých příležitostí a dělat si to po svém a v menší míře, s tím, že tito lidé si o mně budou říkat že jsem divná, nenormální, až moc hodná, příliš slušná, svatá a podobně. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že snažit se s nimi vyjít je pro mě ponižující. A že žádná příležitost nestojí za to muset s nimi vycházet a předstírat že jsem někdo jiný. Stejně i když byla etapa, kdy jsem se jim přizpůsobovala a snažila se chodit na párty a jakože bavit se na jejich úrovni, tak přesto mi to nevěřili a považovali mě za divnou a méněcennou, ale na druhou stranu vím že mě obdivují za moje znalosti a výsledky. Takže zjišťuji, že stejně nejvíc člověku život dá, když se nebojí být sám sebou a jít si svojí cestou. Ostatní ať se baví čím chtějí. Stejně když se dívám na životy těch, na jejichž úroveň jsem se chtěla snížit, absolutně bych nechtěla žít jejich příběh. Podle mě i průměrný člověk je biorobot, i když se jakože snaží být hodný, protože dokud se jen snaží tak se přetvařuje. Potom stejně zjistíte že druhé lidi pomlouvá, má spousty neřestí, je sprostý, pije… toto dnešní lidé považují za normu, ale já ne. Proto o mě normální lidi tvrdí, že jsem nudná, moc slušná a upjatá a není se mnou sranda. No co dodat, já se zase nudím ve společnosti biorobotů.

Ikona diskutujiciho mike 2022-09-21 14:36:25 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

alue, tiez som si presiel svojim ked si vsetci robili zo mna srandu, hlavne na zakladke, aby mi stiahli energiu a tiez som nechapal preco, ale ako hovoris, je to skusenost a museli sme si tym prejst, aby sme boli tam kde sme teraz.

Ikona diskutujiciho vap 2022-09-21 16:17:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ale to je přesně příklad gangstalkingu/zacílené osoby jak poleno.Namísto bioroboti bych použil název bioblbové/bioblbci, ten sedí výstižněji.
Nejhorší je, že člověk s nima nic nemůže, protože praštit je znamená vystavovat se trestnímu stíhání za ublížení na zdraví, takže co teda s nima? Zákony jsou nastavené tak, aby vycházely vstříc především škodným biorobotům.
Soužití s nimi není pro normálního člověka možné.Jedině snad proklít a to není jentak lehký úkon.Jinak já jsem ve zvláštní fázi, kdy se mě většina biorobotů spíš straní i když někteří škodí na dálku a nenápadně.Doufat jen, že do biorobotů udeří blesky z bouřky, ale to se asi jentak nestane.Bioroboti/humatoni jsou holt silná démonická záležitost/posedlost.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-09-21 16:49:25
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano to je velký problém, policie vždycky čeká až se něco stane, dokud se schyluje tak nemůže v podstatě dělat nic a když ty někoho v sebeobraně zabiješ, tak aby ještě popotahovali tebe po soudech, že jsi se proti tomu magorovi bránil. Máme špatně nastavené zákony. O vylízancích, co tě pomlouvají a štvou na tebe další vylízance, se tady zatím nebudu blíž rozepisovat, ostatně na to bude dost prostoru v připravovaných článcích, ale i na ty je zákon krátký.

Ikona diskutujiciho martin ****** 2022-09-21 17:03:25
Ikona diskutujiciho
sipka

ten krátký zákon na pomlovačné vylízance je docela zajímavý, když někdo řekne svůj názor tak zákon krátký není, přitom je to stejné.

Ikona diskutujiciho ginze 2022-09-21 18:23:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Bohužel z děství mám podobné zkušenosti. To zdrhání někomu bylo fakt trapný, jednou takhle zdrhli i mně a já vůbec nevěděla, co si o tom myslet, přemýšlela jsem, jestli jsem jim něco udělala. Pak jsem se otočila a šla jsem domů a oni zas přiběhli, že to byla jenom sranda a ještě se diví, že člověk je uraženej a chce jít pryč. U nás na základce byla taky taková „zábava“…byli jsme ve 3. patře a ta zábava spočívala v tom v nestřežené chvíli někomu sundat z nohy přezůvku a tou dírou uprostřed schodiště botu hodit až dolů. Takže člověk musel jít s jednou botou až dolů. Dále třeba zvonění lidem na zvonky, volání na tísňovou linku z telefoní budky, kradení sladkosti v sámošce…ani z jednoho jsem neměla dobrý pocit, takže jsem byla silně out. Když jsem byla venku s normální holkou, tak přilezl kluk odvedle z bytovky a házel po nás kameny. Už nevím, kam mě to trefil, ale pamatuju si, že to dost bolelo. Akorát se tlemil a zdrhnul.
S těma učitelkama…mě vždycky tak vytáčelo, když jeden člověk furt dělal bordel a učitelka to udělala tak, že dala za trest všem písemku…??? Na střední jsme se jednou ohradili a ona akorát řekla, že jestli se to někomu nelíbí, tak může dostat pětku rovnou. Když jsme řekli, že to je nespravedlivé, když ostatní nic špatného nedělají, řekla, že jí to nezajímá.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-09-21 20:43:06
Ikona diskutujiciho
sipka

Spousta podobných lumpáren taky byla z nudy, neměli lepší nápady. Ale když jsi byla s někým normálním, tak se dalo hrát zajímavě a slušně. Zajímalo by mě, jestli v době mobilů někoho dneska ještě napadne chodit zvonit na panelákové zvonky, protože to bylo podle mě takový herní dno, co děcka napadlo až když podle nich fakt nebylo co jiného dělat.

Ikona diskutujiciho vap 2022-09-22 15:47:05
Ikona diskutujiciho
sipka

Ukázkový příklad dětské kriminální zábavy.Svět sice nebyl nikdy pozitivní, ale po druhé světové válce se dost zhoršil.Negativní vlivy tohoto období se zapsaly do pole (akáši) a zdá se, že spousta kriminálních humatonů z toho těží až dodnes.
Pamatuju si osobně ze školky, jak už čtyřleté kluky spolužáky docela zajímalo téma o válce.Kdo to do nich asi hustil, nejspíš rodiče doma a to byla nějaká osmdesátá léta.A tedko vyjmenuju humatonní / biorobotí manipulativní předsudky: Správný kluk se musí umět prát, správný kluk musí mít řidičák, správný kluk musí na vojnu, správný kluk musí hrát fotbal, správný kluk musí sledovat hokej a fotbal v TV…jinak je divný a musí z kola ven.Jo, žijeme v dementnim světě.Ve mě tyhle předsudky vždy budily tichou zlobu.Podotýkám, že to je projev negativních lidí, neboť žádný pozitivní člověk těmito předsudky netrpí.Typický zabýčený humaton, když od někoho slyší pravdu, že je negativní, tak se neprávem naštve.Typický humaton miluje a hltá předsudky.

Ikona diskutujiciho hanka 2022-09-22 10:11:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pořád nad tématem přemýšlím, jsou to velice podnětné články! A vnímám u věci i druhou stránku. Mnozí jsme si zažili těžké věci právě kvůli tomu, že máme narozdíl od většiny zdravé dobré vlastnosti. A jelikož jsme konfrontováni s prostředím kde nezapadáme, protože jsme v menšině, tak si často myslíme že jsme vadní, než nám dojde že je to naopak. No co mně velice pomáhá je uvědomění, že vůbec v tom nejsem sama, naopak, například na youtube je obrovská spousta úžasných mladých lidí, kteří točí videa kde se zamýšlejí nad systémem, nad svým životem, mají společné to, že odmalička se cítí být odlišní, nesdílí většinové hodnoty, odcházejí z měst na venkov, milují přírodu, zvířata, vyznávají většinou prostý způsob života a většinové společnosti nerozumí právě z těchto důvodů co popisuje alue. Odmítají konzumní životní styl, násilí, často předávají hluboké a smysluplné myšlenky, a přitom to nejsou žádní ezoterici co by měli plnou pusu nějakých vyčtených mouder, ale normální lidi se zdravým myšlením kteří se snaží žít po svém. Není to zdaleka jen Jonna Jinton ale spousty lidí ze Švédska, Norska, Německa, Anglie, Ameriky. To je balzám na duši. Kdybyste byli někdo v depce z toho že jste divní, najděte si Kalle Flodin, Leena Henningsen (ta dokonce popisuje jak ve městě trpěla úzkostmi a fobiemi z lidí, to muselo být hrozné), Selinatur, Hippy Highland Living, Isabel Paige a spousty dalších. Opravdu inspirující. Je krásné vědět že na světě žijí i normální uvědomělí lidé kteří jdou svojí cestou. Člověka to posílí a motivuje aby se sám snažil zlepšovat co se dá.

Ikona diskutujiciho Danny 2022-09-23 18:37:23
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za tipy 🙂 Ráda se dozvídám o lidech, kteří jsou nějak mimo normu (matrixovskou normu). Nepřipadám si pak jako magor.

Jinak s podobnýma zkaženýma malýma matrixákama mám taky z dětství zkušenosti. A přiznávám, že někdy jsem se taky nechala zlanařit k nějaké opičině (které jsem pozděj stejně litovala). Co jsem jako dítě/dospívající vůbec nechápala na vrstevnících, bylo to, jak každý žral všechny ty trendy, soudobou hudbu, filmy…. Nevěděla jsem, jestli jsem divná já, že se mi to nelíbí, nebo oni, že se jim takové hrůzy (hlavně muzika) líbí. Já jsem odjakživa byla ráda, že si můžu vybírat z takového kvanta hudby, filmů, knih z různých dekád a bylo mi jedno, jestli je to staré padesát let nebo pět měsíců. Ale moc jsem se tím nikomu nechlubila, protože skoro každý poslouchal a díval se na to, co zrovna letělo. Mně přišlo, že jsem jediná, která si vybírá, co chce sledovat a poslouchat.
A chtěla bych vlastně vědět i dnes, jestli těm lidem, co poslouchají nejnovější pop hity, se ta hudba opravdu líbí nebo to jen konzumují bez přemýšlení.

Ikona diskutujiciho Marcel 2022-09-22 22:41:37 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja sa v tých článkoch vidím tak isto. Mal som spolužiaka na základnej škole, ktorý ma stále sklamal v niečom. Raz ma oklamal, druhý krát mi závidel, tretí krát sa mi vysmieval s iným spolužiakom. A medzi týmito sklamania som sa ja s ním znova skamarátil a bolo mi s ním dobre. A potom zase sklamanie. Vyvrcholilo to tak, že zhodou okolností sa dostal na rovnakú strednú školu ako ja, ale našťastie do inej triedy. Raz som ho stretol na chodbe a on absolútne nereagoval na môj pozdrav. Tak som si povedal, že odteraz si pre mňa prestal existovať. A prestal som ho úplne vidieť. Pamätám si, ako sme sa stretli vo výťahu (bývali sme totižto v tom istom paneláku) a ja som sa mu otočil chrbtom. Trvá to v podstate do dnes, čo bude už 25 rokov, ale dávno som ho nestretol, ktovie ako by som po tak dlhej dobe zareagoval. Lenže malo to aj odvrátenú stránku pre mňa, keď som sa mu vyhýbal, tak som vlastne nemohol byť a pohybovať sa na tých miestach, kade on chodil, pretože som neznášal jeho prítomnosť. Čiže som nechodil autobusom do školy, ale na bicykli, bál som sa, že ho stretnem vo výťahu, na chodníku, na ulici, v škole… Takže matrix ma 100x viac vytrestal, ako keby som sa nerozhodol ho ignorovať – a teraz, keď som už dospelý, je to lepšie, ale stále prítomné vo mne. Možno dobré/možno zlé je pre mňa, že mne stačí pár sekúnd a vycítim pre mňa neprijateľného človeka (človeka, ktorý viem, že nie je úprimný a niečo tají, alebo manipuluje) a bohužiaľ (možno bohudík) pre mňa, mám len strašne málo ľudí na ktoré moje srdce reaguje, že tento človek je čistá duša a som ochotný to srdce aj naplno otvoriť. Takých je promile.

Ikona diskutujiciho ma.ni. 2022-09-23 15:05:22 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když jsme u toho Matrixu. Ziju s rodiči. Teď jsou volby, i do zastupitelstva. Rodiče mě při každých volbách nutí, abych šla s nimi volit. Otec mi řekl, že v tomhle nejsem po něm. Mamka mi říká, že za tohle bojovali naší dědové, aby jsme mohli volit. Skoro 20 let máme stejného starostu, už to jede, Ukrajinci a fetky jsou pro něj víc. Tohle je udicka z Matrixu. Ve volební komisi sedí má bývalá vedoucí, ta mě naposledy už vyhrožovala, jestli nepřijdu, tak uvidím, co semnou udělá. Připadám si slabá.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-09-23 15:46:15
Ikona diskutujiciho
sipka

jdi k volbám a za plentou přeškrtni celý volební list. tím je tvůj hlas neplatný, a rodiče spokojení že jsi volila nějakého vola 🙂 = vlk se nažere a koza zůstane celá.

Ikona diskutujiciho ocotmaník 2022-09-23 16:39:07
Ikona diskutujiciho
sipka

do obecních nejdu, protože u nás není koho volit…..
******
pokud jde o volby zajímavé informace jsou zde (názor ať si udělá každý sám):

Sjednocujeme se. My, svobodní živí lidé
19.9 ve 20:00
renata bernardi, vlasta mádlo, mojmír z rodu, ruda vávra, pavel zítko a libor malý
https://m.vk.com/video642348623_456239281?list=25371ffcb4a58deeb4&from=wall-199284310_69218
informace o :
– 5G a VAKCINÁCH
– volby parlamentní, senátní, prezidentské
– jak fungují volby, listina NIvoliče
– neprávoplatně rozdělené československo v roce 1991
– a mnoho dalšího
celkem něco přes 2 hodiny 10 minut a úvodník

Ikona diskutujiciho kiana 2022-09-23 16:37:11 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tato série je skvělá, hodně věcí vyjasňuje. O „skřetech“ jsem chtěla taky psát, protože u některých lidí vnímám místo duše skřeta! Nevěděla jsem, jestli to je biorobot nebo člověk, který se obrátil ke zlu a jestli se to dá ještě zvrátit nebo když to dojde do této fáze, je to už trvalé – ale možná to tedy bude od začátku biorobot. Bioroboti jsou možná ZAMĚŘENÍ na logiku, ale logicky vůbec „nemyslí“ (pokud tedy vůbec nějak myslí), logika jim nejde. Jsou ovládaní pouze destruktivními emocemi jako je závist nebo nenávist a svoje motivy (jejich hlavním motivem je odebírání energie) maskují za „logické myšlení“, které jim ale nefunguje. Já mám ráda logiku i intuici (Anastasia od Vladimíra Mergeho podle mě přemýšlí logicky – tak takovouto „normální“ logiku mám na mysli, ne ten paskvil, který se v matrixu společnosti jako „logika“ prezentuje..i „selský rozum“ je podle mě „normální“ logika).

Ikona diskutujiciho Jara 2022-09-24 04:32:48 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pro ,,tauri“. Můj názor na jinou barvu listů.Červený javor,nebo buk či jiné rostliny s nízkým obsahem chlorofylu nebo zcela bez zelené barvy.Tyhle rostliny se obejdou i bez zelené barvy,asimilují a tvoří cukry i bez této barvy. Zelená barva je taky jen jeden z projevů energie ze slunce a světla, v zelené zhmotnělé frekvenci.Rostliny spíše tuto energii nepotřebují a vytěsňují ji ven,do listů. Příroda však nic nevyhazuje jen tak,bez využití a koloběhu energií. Netvoří škodlivý odpad.Zelenou frekvenci vytěsní do listů,ale než ji stratí,dokonale ji využijí. Víme vůbec,co se vše v chlorofylu odehrává ? Že se tu za pomocí vody spojuje energie Země s energií Slunce a hvězd vesmíru. Vzniká tu Živá voda. A právě do ní,do této živé vody se pak otiskují informace o rostlině,její DNK, ukrytého jak v semínku,tak i jeho auře, jeho energetickém poli zároveň. Právě tato oživená,živá voda je při fotosyntéze důležitější,než barva listů.Do této živé vody se otiskují všechny informace.Ty nové z vesmíru prostřednictvím Slunce,ty původní prostřednictvím Země, tisíců druhů rostlin a jejich původních DNK.Z tohoto základu,z této živé vody pak vzniká vše ostatní,nejenom cukry,jak se píše ve školních učebnicích,ale vše ostatní, i nové buňky a nové přírůstky ,kambium pod kůrou stromů při neustálém dělení buněk, rostou větvě,nové listy i kořeny.Vše z tohoto základu a prostřednictvím vody a světla. My nakonec ani nevíme,co se děje ve Slunci.Odkud bere svou sílu a energii.Že tam prý probíhají termojaderné reakce,no mohou,ale vše může být ještě trochu jinak,protože ještě nikdo z vědců,co napsali školní učebnice,ještě nikdo z nich tam nebyl.

Ikona diskutujiciho hajc 2022-09-25 21:32:19 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když jsem četl článek, jako bych viděl své dětství. Do puberty, nějakých 15-16 jsem to prožíval, že nezapadám, ale pak jsem pochopil, že je to přednost a né prokletí. Nemít stádní instinkty a nevzhlížet k nějakému frajírkovi je přece lepší, přitom mnoho těch se kterými jsem mluvil jen ve dvou byli fajn a i někteří z těch namachrovaných vůdců, byli v soukromí v pohodě, ale ve společnosti jako by se přepli a chovali se jinak, prostě jako stádo vzhlížející k zlatému praseti. S některými s těch co měli potenciál, jsem mluvil, že mají schopnost zaujmout a mají moc ovlivnit ty své následovníky pozitivně, ale takovým stačí, že mají obdivovatele a obecenstvo a tím i jejich energii. Pokud člověk mluvil s ovcemi, tak některé to i chápou, ale při představě prekročení vlastního stínu se orosí a ¨pokřižují¨ takže po nějaké době jsem přestal vydávat energii tímto směrem. Každému co jeho jest. Člověk musí sám pochopit, prozřít a poučit se a hlavně sám chtít tu změnu a to platí ve všem.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek