Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ráda bych se tématem vrátila zpět k článku, který před časem vyšel na Aluška.org: ,,Zpívající rostliny Damanhuru„. (Velice doporučuji pročíst a pustit video před pokračováním v tomto článku.)

To, že někdo dokázal technikou dokázat a zdokumentovat, že rostliny milují hudbu, umí si ji pamatovat a umí ji i vytvářet, považuji za úžasný a převratný poznatek. Osobně jsem nadšená. Upřímně doufám, že se mi někdy podaří sehnat jejich přístroje. V hlavě mám desítky různých pokusů, které by se s tím daly zrealizovat.

Logicky v diskuzi vznika otázka, jakou hudbu zvlastně mají rostliny nejraději? – Tato otázka je velmi dobrá, je vhodné ji rozvést, ráda bych vám tímto doporučila hudbu, kterou moje rostliny schvalují.

Logicky je jasné, že hudba, kterou rostliny tvoří – lze ji slyšet ve videu v odkazovaném článku – je jim nejbližší. Pokud chceme rostlinu potěšit hudbou, je dobré vybrat něco, co se nejvíc blíží jejímu ,,vkusu“.

V této souvislosti mohu doporučit (Odkazy skrývají ukázky hudby): Omar Akram (ten vychází VELMI dobře), Oliver Shanti, Medwyn Godall, jakákoliv hudba meditační, ta která napodobuje zvuky přírody, nebo něco, kde hraje jediný nástroj líbivou melodii. Například pomalejší skladby Vanessa Mae, Yiruma, či klasická hudba. Existuje mnoho studií a pokusů, kdy se rostlinám pouštěla různá hudba a na celé čáře to vyhrávala hudba klasická. Nejvíce rostliny milují Mozarta, po ní i rychleji rostou. Skvělé je i Čtvero ročních období od Antonio Vivaldi.

Rostliny mají svůj vlastní hudební vkus. Preferují jemné tony, cinkavé, tahy smyčce, zdlouhavé, pomalé, zpěv – jedno jestli ženský či mužský, bez příliš výrazného a tvrdého rytmu, či živou hudbu. Můžeme rostlinám sami hrát na vlastní nástroj. Už jmenované housle jsou skvělé, velmi dobrá je i flétna, či kytara. Na bubny opatrně, příliš velké mlácení se jim líbit nebude. Pokud ale vlastníte džembe, můžete se vybít bez obav. Rostlinám se dá i zpívat, ale pozor na obsah slov. Rostliny ho vnímají a rozumí mu. – Není dobré zpívat jim cokoliv destruktivního.

Vkus mých vlastních rostlin mne omezuje. Já, jakožto milovník tvrdé hudby, musím své hudební vášně krotit. Není pravda, že rostliny odmítají všechnu tvrdou hudbu, ale rozhodně odmítají většinu z ní. Občas kapela která jinak hraje tvrdě, vytvoří ploužák, nebo něco pomalého, co se rostlinám líbí a co jim můžeme pouštět, aby si to užily spolu s námi. Například Turn loose the mermaid’s od Nightwish. Obecně však pouštění tvrdé hudby rostlinám, moc nedoporučuji.

Abych vysvětlila z čeho vycházím, průzkum hudebního vkusu rostlin je mé dlouhodobé téma, protože to cítím.

Když si dovolím v době samoty pustit Nightwish na plné pecky a trochu víc se rozdunit, cítím, jak mi rostliny říkají, ať si to ztlumím, že se jim to nelíbí. Je to podivný pichlavě nutkavý pocit, který ve mně vyvolává něco jako výčitku: ,,No dovol, tohle přece nemyslí vážně, hoď tam něco jiného, prosím!“ Je to pocit naléhavý a jde z něj smutek.

Ten pocit jde z rostlin, které mám na každém kroku. Jsou všude. Čím více je rostlin v domě, tím více je možné vnímat jejich nechuť vůči určitému typu hudby. Mohu si dovolit osolit od Nightwish ploužáky, od Freedom call se semtam nějaké skladby naštěstí také najdou, od Within Temptation semtam něco, oni těch utahanějších skladeb mají totiž více. Například The Swan Song, ale není to pořád ono.

Zkrátka lehčí typy metalu, jako je symphonic, či gothic, rostliny v některých případech berou dobře, podle toho, o jakou konkrétní skladbu jde. Stejně je na tom i Rock.

Co ani trochu nedoporučuji v žádném případě, je Korn, Rammstein, a jim podobné typy hudby, kde se tzv. ,,zvrací“ do mikrofonu. Není dobré ani moc velké TUC TUC TUC.

Rostlinám se moc nelíbí většina hip hopu, ale i zde se dá najít něco, co se jim líbí. Většinou je to však nic moc. Tuhle oblast nemám moc zmapovanou, protože hip hop neposlouchám, ale pouštět ho, jsem už zkoušela. Také postupem času člověk umí odhadnout dopředu, který typ hudby se asi rostlinám zamlouvat bude a který ne, je v tom jen trocha praxe. Ale i tak někdy rostliny překvapí.

Elektronická hudba: Určitě není dobré pouštět rostlinám techno, to je velmi tvrdé, rostliny ho doslova nenávidí. Některé jemnější skladby z elektronické hudby však rostliny mohou, ale to je opět otázka individuálního odzkoušení. Celkově snáší dobře elektronickou hudbu, která je taneční.

K popové hudbě: Tu rostliny snáší vesměs dobře. Shakira se dá, Céline Dion je dobrá, i něco z Madony. Ne že by rostliny tento typ hudby milovaly, vesměs jim však nevadí a v některých skladbách najdou zalíbení, i když jsou živější.

Líbí se jim ABBA, z té je to většina jejich nejlepších skladeb. Nevadí jim ani Beatles.

Co snášejí rostliny opravdu velmi dobře, je celkově hudba od Blackmore`s night. Pouštím ji květinám velmi často a nahlas – Aktuálně je to totiž skupina, na které se shodnou obě strany. U jiné hudby mě to omezuje. Narazila jsem tak maximálně na dvě z jejich repertoáru, na které se rostliny příliš netváří. Ty raději přeskakuji. Co VELMI doporučuji, je skladba Old Village lantern. Na tu květiny reagují velmi vstřícně, jinak celkově se jim dá v tomto případě pouštět COKOLIV. Na kytarová sola reagují rostliny perfektně.

http://www.youtube.com/watch?v=HvBgtGXe_NY

Doporučuji i výběry z filmové hudby, jako je Avatar, Šifra mistra Leonarda: The Da Vinci Code: Chevaliers de Sangreal, Madagaskar a jim podobné. Všude, kde zní hudba hodně monumentálně a vznosně, rostliny reagují s radostí. Mají rády i tajemnější, fantastická témata, či něco veselého (Už zmíněný Madagaskar). Celkově to co složil pro filmový průmysl Hans Zimmer, je vhodné. A ten složil většinu nejúspěšnějších melodií k slavným filmům (Dokonce i Pearl Harbor: Tennessee). Dobře si vede i soundtrack Narnia, nebo Piráti z karibiku. Perfektně je na tom The Gravel Road.

Perfektní interpret je Andrea Bochelli.

Pokud se s vašimi rostlinami nesejdete na hudebním kvusu, je dobré si hudbu pouštět do sluchátek, anebo když do repráků, tak nepřeřvávat. Je lepší si ji ztlumit, tak abychom ji slyšeli, ale aby nezněla po celém domě a neobtěžovala tak všechny rostliny.

Hudební vkus rostlin a to jestli ho dodržujeme, se podepisuje na jejich spokojenosti a následně na jejich růstu, vzhledu, zdraví, životnosti a kvetení. – Pokojové rostliny rády kvetou za odměnu, jako výraz zděčnosti. Pro nadšené pěstitele je proto znalost o hudebním vkusu rostlin důležitá.

Obecně také platí, že to co dělá dobře rostlinám, koduje konstruktivně vodu uvnitř nich (Výzkumy Masaru Emoto). Stejnou vodu obsahují i naše vlastní těla. Podle hudebního vkusu rostlin proto snadno poznáme léčivou konstruktivní hudbu, která je dobrá i pro nás.

© Aluška.org, Alue K. Loskotová 2013. Článek není určen k volnému šíření.

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Nehmotný svět“ – ZDE

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Otevřít seriál Zákony Vesmíru

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat – Vstoupit do Chatu – ZDE

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue