A když vám z vlastní zkušenosti řeknu, že je to jen nebezpečná pohádka?
Pro minimálně 10 lidí ze sta je obohacování potravin jódem ne požehnání, ale zhouba. Tolik oficiální, zajisté podhodnocená, čísla. Určitě ne každý zjistí, z čeho jeho obtíže pochází – a i já jsem se to dozvěděla až po letech – a to jsem tomu zpočátku vůbec nevěřila.
Kdo jsem a proč tohle píšu? Kromě toho, že jsem lékařka zabývající se alternativní medicínou, patřím bohužel také k těm deseti procentům. Přišla jsem na svou neoficiální „diagnózu“ úplnou náhodou po 6 letech dost závažných obtíží a trvalo mi to ještě celé 2 roky, než jsem začala z větší části dodržovat hodně přísnou dietu, kdy si v podstatě vše musíte vařit a péct doma ze základních surovin. Potíže začaly pomalu mizet a s každým dietním prohřeškem se znovu objevily a to minimálně na dobu 4-6 týdnů.
Přirozeně se vyskytující jód, např. v rybách, je většinou bez problémů nebo alespoň mnohem lépe snášen. Bohužel, jód je dnes skoro ve všem, i tam, kde byste ho zaručeně nehledali. Krom přirozeně se vyskytujících zdrojů, jako jsou řasy, ryby, houby nebo třeba třešně, přechází uměle přidaný jód z krmiva i do vajec, mléka a masa (včetně lososů chovaných na farmách). Po jódu totiž zvířata rychleji rostou a více dojí. Od roku 2005 je maximální dávka jódu v krmivu snížená na polovinu.
Avšak i při této snížené (!) dávce mohou u některých dojnic dosáhnout hodnoty jódu v 1 litru mléka až 1400 mcg. V roce 2010 bylo například v 1 litru mléka (a všech mléčných výrobcích) v průměru 490 mcg, v roce 2012-2014 to bylo v průměru 30 mcg, přičemž nejvyšší hodnoty jódu drží mléko z mlékomatů. Možná namítnete, že mléko nepijete. Ale co sýry, jogurty a další mléčné výrobky? Ani vejce na tom nejsou lépe: ve 2 vejcích je kolem 50 mcg jódu. Kupodivu žádnou aktuální tabulku s obsahem jódu nenajdete, databáze jak v ČR, tak v Německu jsou zastaralé a člověk musí vyhledat spoustu studií, než se něčeho dopátrá.
Na to, že je něco v nepořádku se štítnou žlázou, jsem měla podezření od začátku, protože mi byla neskutečná zima, která se nedala odstranit ani v posteli s peřinou a dekou. Příliš mnoho jódu mou štítnou žlázu postupně začalo „nahlodávat“. Zimou jsem často nemohla usnout, i když jinak jsem v té době mohla hravě soutěžit v zimním spánku s medvědy. Jenže všechny testy byly negativní. Byla jsem první dva roky tak strašně unavená, že to zdravý člověk nikdy nepochopí, protože to nezažil. Únavné a vyčerpávající byla již ranní očista (a tou veškerá aktivita některé dny i skončila). Někdy jsem nebyla schopná si dojít ani nakoupit a to jsem tenkrát měla obchod asi 3 minuty od domu. Měla jsem neustále lehce zvýšenou teplotu, syndrom suchého oka, mírný zánět kloubů (tzv. reaktivní artritida – reaktivní na co ale mí kolegové nikdy nezjistili), nepřetržité silné bolesti hlavy trvající bez přestávky včetně nocí několik týdnů, prostřídané migrénami. V časech nejhorších jsem kulháním konkurovala stařenkám. Nechyběly ani trávicí obtíže a hlavně velice časté močení (zhruba každé 2 hodiny), aniž bych měla nějakou zjevnou močovou infekci. V neposlední řadě jsem měla extrémně mastnou pleť, div ze mě sádlo neodkapávalo.
Pro klasickou medicínu jsem ale byla zdravá a navíc mě doktoři považovali typicky za doktorku, která prostě přehání a patří spíš na psychiatrii. A ano, měla jsem také velké deprese, stavy úzkosti a nebyla jsem moc schopná přemýšlet a koncentrovat se na něco (psychické příznaky, někdy i dost závažné, jsou u problémů se štítnou žlázou pravidlem). První 2 roky nemoci byl můj život katastrofální a mělo to dopad i na mezilidské vztahy. Ale i další léta, kdy byl můj stav o něco lepší, jsem se cítila, jako kdybych měla stálou chřipku. Jenže tahle „chřipka“, která na mě jednoho dne zčistajasna padla, ze mě vysávala mojí životní sílu den za dnem, rok za rokem.
Minimální dávka jódu je 1 µg na kilogram hmotnosti, v ČR je doporučováno 150 µg denně.
Ne nadarmo se říká, dobrého pomálu. U jódu to platí dvojnásob. Pokud si ke snídani dáte 2 vejce (po 33%-ní ztrátě tepelnou úpravou zbude min. 39 mcg jódu), 25 g másla (min. 8 mcg), 2 housky s jodovanou solí (min. 25 mcg), k tomu 50 g sýru (min. 20 mcg) a 50 g salámu (min. 20 mcg), dostanete do sebe jenom při snídani celých 112 mcg jódu. Pokud si vejce osolíte, v 1 lžičce (5 g) je minimálně dalších 67 mcg jódu (zakalkulována 33%-ní možná ztráta jódu vyprcháním). Víte, že průměrná spotřeba soli v ČR je 15 g? Tak co, ještě máte pocit, že byste mohli mít nedostatek jódu a že potřebujete jodovanou sůl?
V himálajské nebo mořské soli je přirozený (a tudíž nižší) obsah jódu. V nejhorším můžete vzít zavděk jedlou solí bez přidaného jódu (ale je ochuzena o všechny minerály, proto jí nedoporučuji).
Na závěr bych chtěla dodat, že uzeninám (dusitany) a chlorované vodě bychom se měli vyhnout, protože malá množství jódu tělo přece jen potřebuje a tato chemie v naší stravě jód blokuje.
Tabulka s aktuálními hodnotami jódu je již v přípravě a vyjde v týdnu od 7.12. do 13.12.
Zdroje:
prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/JOD/Jod_a_stitna_zlaza.pdf
http://www.nasevejce.cz/o-vejci/vejce-jako-potravina
Jan Velíšek: Chemie potravin 2
zdroj článku: http://doktorka-se-srdcem.blog.cz/1512/je-jodovana-sul-opravdu-nad-zlato
Dodatek Alue:
Při čtení tohoto doporučeného článku jsem si uvědomila, že syndrom suchého oka jsem měla celé dětství a nikdo mi s tím nemohl pomoct, v lékárně jsem jenom dostala umělé slzy a to byla veškerá pomoc !!!!!
V mých 16ti letech jsem se dozvěděla jak je chemický jód strašně nebezpečný a začala jsem se mu co nejvíce vyhýbat. Zároveň od té doby dělám osvětu o chemickém jódu kde můžu. Syndrom suchého oka postupně zmizel, jako spousta jiných zdravotních problémů. V posledních letech už skoro nevím co to syndrom suchého oka je, zažiju ho jednou za velmi dlouhou dobu… Teď už je mi jasné, z čeho tyto problémy byly.
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****