Aluška.org: Věděním ke svobodě

Jen ve výjimečných případech se stanou svědky kontaktu s muži v černém další osoby jako nezávislí svědkové. Zvlášť pozoruhodný je v této souvislosti případ mladé dívky jménem Maria Kornová. Odehrál se v době, kdy jí bylo čtrnáct let a navštěvovala klášterní školu Convent of Jesus Mary ve městě Milton Keynes v anglickém hrabství Buckinghamshire. V té době procházela Maria pobertou, do toho trpěla poruchami spánku a anorexií.

Jednou v noci, když zase nemohla spát, vstala kolem jedné hodiny po půlnoci z postele a přistoupila k oknu, aby pozorovala hvězdy.
Ke svému překvapení uviděla na tenisovém kurtu, který patřil do areálu školy, jakési zářící těleso kulovitého tvaru. Pozorovala úkaz asi pět minut a pak se vrátila do postele.
Asi v půl druhé znovu vstala a šla se podívat z okna. Kouli už na hřišti neviděla. Náhle však zaslechla zvláštní vibrující zvuk a všimla si, že objekt – teď už jen velmi slabě svítící – se vznáší v bezprostřední blízkosti jejího okna. Hned na to se koule velkou rychlostí vzdálila.

Druhého dne ráno Maria opatrnými otázkami zjistila, že žádná z jejích přítelkyň a spolužaček si v noci ničeho neobvyklého nevšimla. Rozhodla se tedy, že o svém zážitku bude mlčet, aby se jí neposmívali, nebo aby dokonce nebyla vyloučena z konventu. Shodou okolností však právě toho dne šla hrát tenis a přímo na kurtu zjistila, že na místě, kde v noci pozorovala podivnou kouli, je zřetelná prohlubeň.
Vedení školy zalarmovalo policii, která začala případ vyšetřovat. K žádnému závěru však nedošla.

Asi o tři nebo čtyři měsíce později dostaly události nový spád. Maria měla právě hodiny matematiky, když se do učebny dostavila jedna z jeptišek, sestra Jennifer, a oznámila jí, že má návštěvu. Marii to zneklidnilo, protože návštěvy se obvykle povolovaly jen o víkendu – a rozhodně ne během vyučování. Měla proto strach, že půjde o špatné zprávy.

Sestra Jennifer ji odvedla do jídelny, kde u jednoho z dlouhých stolů seděli dva muži v černých oblecích. Jídelna byla příjemně vyhřátá, ale když Maria oba muže uviděla, proběhl celým jejím tělem mráz, takže si musela zapnout bundu, kterou měla na sobě.
Protože Maria žádného z mužů neznala, zeptala se jich, kdo jsou a co chtějí. Odpověděli, že je posílá psycholožka doktorka Blacková. Maria si všimla, že barva jejich očí je neobvyklá, šedohnědá. Protože jí však byl jejich pohled nepříjemný, odvrátila zrak.

Muži se jí vyptávali, jak se jí daří a čím se ve škole zabývá. Byla to docela zdvořilostní konverzace. V jejím průběhu si Maria u návštěvníků povšimla některých neobvyklých detailů:
Oba muži vypadali úplně stejně, jako jednovaječná dvojčata.
Jejich pleť byla naprosto hladká, bez jediného záhybu či vrásky.
Vlasy měli leskle černé a stejně zastřižené.
Měli na sobě černé obleky, které vypadaly jako nové a dokonale jim padly, jako by byly ušité na míru.
Také jejich kravaty a ponožky byly úplně černé a zdálo se, že jsou zhotovené ze stejného materiálu jako obleky.
Jeden z mužů se jí pak zeptal, jestli neměla v poslední době nějaký neobvyklý zážitek. Maria se samozřejmě hned rozpomněla na onu kouli na tenisovém kurtu, nechtěla však o tom mluvit a tak odpověděla: „Ne.“
Ten člověk byl ale neodbytný: „Jsi si tím úplně jistá?“ Dotíral na ni.
„Ano, jsem.“ Odpověděla Maria, přitom však cítila, že ten muž ví, že mu lže.

V tu chvíli se ozval zvonek svolávající děvčata k obědu. Muži se Marie zeptali, co to zvonění znamená, a když jim to vysvětlila, prohlásili, že bude nejlepší, když se teď rozloučí a ona se půjde najíst.
Návštěvníci jí sice připadali jako obchodníci nebo manažeři, neměli však hodinky a museli se jí zeptat na čas. Během návštěvy pili kávu, což je pro men in black hodně neobvyklé. Když jim při loučení podala ruku, zjistila, že jejich dlaně jsou chladné jako led. To bylo hodně zvláštní, už vzhledem k tomu, že bezprostředně předtím drželi v ruce teplý hrnek.

Muži pak požádali sestru Jennifer o souhlas, aby je Maria mohla doprovodit k brance. Po cestě si dívka všimla dalších zajímavých detailů.
Pohyby obou mužů byly dokonale synchronizované, jako by byli oba řízeni jedním mozkem. A ačkoliv venku foukal silný vítr, jejich vlasy se vůbec nepohnuly, jako by byly na hlavě přilepené.

Před konventem stálo černé auto, které na muže čekalo. Řidič, který z něho vystoupil, byl také celý v černém. Poznávací značka byla svou barvou a provedením neobvyklá. Vůz měl v oknech zrcadlová skla, takže dovnitř nebylo vidět. Ale když řidič krátce otevřel dveře, Maria si všimla, že i vnitřek vozu je úplně tmavý. Nedokázala rozpoznat žádná sedadla, opěradla, nic. Jako by celé auto bylo jen prázdnou atrapou.

Jakmile muži nastoupili, vůz se rozjel, aniž by Maria slyšela startér nebo hluk motoru. Neucítila ani žádné výfukové zplodiny. Když auto vyjelo z brány, na chvíli se jí ztratilo z očí, protože výhled zakrývala zídka. O kus dál se však mělo vynořit na jedné silnici, která ke konventu vedla, ale vůbec se neukázalo.
Maria stála několik minut u brány jako ochrnutá a nedokázala se pohnout. Slyšela hlas sestry Jennifer, která ji volala, nebylo však v jejích silách otočit se a vejít do budovy.
Až v okamžiku, kdy jeptiška přišla za ní a zeptala se, jestli je všechno v pořádku, to v jejím vědomí „cvaklo“, vrátila se do reality a mohla se pohybovat a mluvit.

Maria i sestra Jennifer se divily, že k nim doktorka Blacková poslala dva cizí muže, aniž by je o tom předem informovala. Když měla Maria o několik týdnů později terapeutické sezení, lékařky se na to zeptala. Dr. Blacková byla dotazem velmi překvapená a ujistila ji, že k ní nikoho neposlala. Rozhodně by nic takového neudělala, aniž by svou pacientku předem informovala.

Podezřelí návštěvníci sice Marii slíbili, že za ní přijdou znovu, ale už se nikdy neobjevili. S výjimkou několika případů, kdy se jí zjevili ve velmi živých snech.
Jednou je uviděla také během „denního snění“, hned jim však řekla: „Tohle je jenom sen, nejste reální, ve skutečnosti vás nevidím.“ Muži na to odpověděli: „Ale ano, vidíš.“

Jedním z důsledků návštěvy mužů v černém bylo i to, že se zlepšily Mariiny intelektuální schopnosti a umělecké vlohy. Stala se také obecně vnímavější a dokonce se u ní začala projevovat schopnost telekineze.

pokračování příště

pokračování příště