Všimli jste si v poslední době změn ve svých vztazích? Je pro vás někdy obtížné nebo trapné hovořit s druhými lidmi o duchovních tématech? Cítíte se někdy se svým světonázorem osaměle? Ztratili jste v poslední době kontakt s některými dlouholetými přáteli? … Tak to nejste sami.
Je mezi námi mnoho lidí, kteří myslí mimo většinovou škatuli, ale bojí se projevit, protože vědí, že by byli za své názory zesměšňováni. A to málokdo snese. Když začnete duchovně bádat a objevovat, ztratíte kvůli tomu jistě i pár dlouholetých přátel, ale časem získáte nové. Jakmile vaše ego (to je zejména strach a potřeba osobní důležitosti) poleví, přestanete se tolik bát konformity a nebudete tak podléhat tlaku vašich vrstevníků.
Stádové myšlení je známý psychologický jev, který strukturuje různé systémy přesvědčení ve skupině lidí a zároveň odrazuje od individuální kreativity a nezávislého myšlení. I ve skupině duchovně probuzených jedinců se samozřejmě setkáte se skupinovým myšlením.
Pokud se podíváte na zaznamenané dějiny lidstva, zjistíte, že tyto dějiny jsou pouze něčí interpretací přelomové události nebo evolučního procesu, podpořenou svědectvím očitého svědka, vědeckými údaji, videem nebo vírou. Skutečná pravda může být zamlčována nebo překrucována z mnoha důvodů, většinou však kvůli kontrole a moci. Nehledejte nic jiného než počátky lidstva a najdete množství mýtů o stvoření ze všech kultur s různými daty naší existence. A který z těch pramenů je pravdivý?
Dokážete se svými přáteli mluvit o vesmíru? Vědí, co je to hvězdná brána, nebo čakra? Jsou ochotni mluvit o vzestupu nebo duchovním osvícení?
Když s lidmi mluvíte o mýtu stvoření, mají tendenci zůstat uvnitř náboženské škatulky, která datuje počátek lidstva do doby 4 000 let př. n. l., nebo se drží teorie o vzniku z opic. Pokud vznesete palčivé otázky, třeba na téma skutečného původu lidstva, má to tendenci rozdělovat lidi. Vztahy mezi těmi, kteří myslí mimo škatulku, a těmi kteří myslí uvnitř škatulky, se tím narušují.
Když se tato témata objeví ve vztazích, často vyvolávají neshody. Pro každého člověka je těžké přiznat, že byl tak dlouho klamán, a ještě těžší je si připustit, že se ve svých domněnkách možná zmýlil. Proto je pro některé jednodušší útočit a pochybnosti potlačit.
Tohle podporuje i náš vzdělávací systém. Drží studenty v zajetých kolejích a nedovolí, aby zpochybňovali učebnice. Jedničku dostane ten, kdo nejlépe zopakuje to, co je v učebnici napsáno.
Lidé, kteří zůstávají uvnitř škatulky, se bojí, co by si o nich ostatní pomysleli, kdyby se odvážili vylézt ven a projevit protiproudní tendence, a tak zůstávají poddajní a přizpůsobují se tomu, co jim nadiktuje společnost, místo aby se více spoléhali na vlastní rozlišovací schopnosti a svůj úsudek. Lidé mohou i celý svůj život předstírat, že jsou takoví, jaké je společnost chce, a ani o tom sami neví.
Z pohledu ega jsou naše myšlenky v podstatě kultivovány tím, co jsme se naučili od rodiny, přátel, ze vzdělávacích systémů a z náboženské víry. Na to, abychom se mohli dostat ven z jejich vlivu, musíme nejdříve osobnostně dozrát. Proto není možné od některých lidí chtít, aby se teď hned okamžitě probudili. Prostě to nesnesou.
Naše předchozí existence a historie naší duše je uložena spící v naší buněčné DNA. Tyto poznatky je možné vyvolat prostřednictvím vstupu do podvědomí prostřednictvím hypnoterapie. Na úrovni buněčné DNA si pamatujete, proč jste sem přišli, čeho chcete dosáhnout a jaký smysl mají lidé, kteří do vašeho života přijdou a zase z něj odejdou. Ano, i takové kontakty vás mohou něčemu důležitému naučit.
Někdy se nutíme do toho, abychom byli takoví, jaké nás chce mít naše okolí. V psychologii se tomu říká stínové já. Je to situace, kdy si projektujeme identitu, která odpovídá tomu, jak nás chtějí vnímat ostatní lidé, místo abychom byli věrní sami sobě. Někteří lidé mohou i v pokročilém věku zjistit, že nikdy nepoznali kým opravdu jsou, protože žili svůj život podle očekávání druhých.
Se stejnými tématy mohou být konfrontováni i ti, kteří se vydali na duchovní cestu, což zpočátku vyvolává kognitivní disonanci. Kognitivní disonance nastává tehdy, kdy máte nepříjemný pocit, že současně zastáváte protichůdné představy. Jedná se o přechodné období, kterým mnozí z nás prošli, kdy se naše přesvědčení změnilo, ale nebyli jsme si zatím jisti, zda tyto nové myšlenky prezentovat přátelům a rodině, kvůli našemu strachu z odmítnutí.
Jak ale naše duchovní cesta pokračovala, začali jsme se ve svých přesvědčeních cítit pohodlněji, začali jsme si být jistější a méně nám záleželo na tom, jak se na toto probuzení dívají naši přátelé a rodina.
Tehdy se ego rozpouští a strach nahrazuje sebepřijetí a láska. V této fázi už začínáme mluvit se známými i přáteli a rodinou o duchovních a metafyzických tématech s menším ohledem na to, co si o nás mohou myslet, nebo jak nás budou vnímat ostatní.
Někteří duchovní učitelé říkají, že časem bude spiritualita převládajícím myšlenkovým směrem a je pravděpodobné, že ti, kteří se od nás odchýlili, budou první v řadě mezi lidmi, kteří nás v budoucnosti požádají o pomoc při přizpůsobování se novému paradigmatu.
Vaše duchovní probuzení vás stálo několik přátel? – Buďte úplně v klidu, stalo se to každému!
Nejste v tom sami! Myslete na to, že lidé, kteří vás skutečně milují, budou stát při vás, ať se děje cokoli. Lidé, kteří již nejsou součástí našeho života, zřejmě už sehráli svou roli. Třeba v tom, že nám pomohli zjistit, kým skutečně jsme. Někdy je zapotřebí polarita, abychom dokázali rozlišit, kdo jsme a kam směřujeme. V tom nám neprobuzené osoby nesmírně pomáhají, protože nám poskytují onen kontrast, který nám umožňuje vidět rozdíly.
Představte si, že každý probuzený člověk na celé planetě drží jednu svíčku. I když se vaše individuální svíčka nemusí zdát jako velké množství světla, významně přispívá k celku. Udržuje vás ve spojení s ostatními, bez ohledu na to, jak daleko od sebe můžeme být vzdáleni.
I když může být ztráta některých drahých přátel bolestná, přemýšlejte o tom, co vám do života přinesli a proč. Je pravděpodobné, že ukončíte několik starých vztahů s lidmi, kteří vám kdysi byli velmi blízcí, jen abyste si vytvořili nové vztahy s podobně smýšlejícími lidmi. Odpusťte sobě i svým přátelům, pokud se kvůli tomu budete cítit špatně. Vstoupili do vašeho života z nějakého důvodu, i když jen na určité období.
Lidé vždy přicházejí do vašeho života z nějakého důvodu. Mohou pro vás být užiteční jenom na určité období, nebo to mohou být přátelství na celý život. Není to špatně, když je necháte ve vhodný čas odejít. I oni mají svoji cestu.
Když je někdo ve vašem životě z určitého důvodu, je to obvykle proto, aby uspokojil vaši potřebu. Přišel vám pomoci překonat obtíže, poskytnout vám vedení a podporu. Pomohl vám fyzicky, emocionálně nebo duchovně.
A pak, aniž byste se dopustili jakéhokoli pochybení, tato osoba řekne nebo udělá něco, co tento vztah ukončí. Někdy zemře, někdy odejde pryč, někdy se zachová tak, že vás donutí přehodnotit svůj vztah k nim. Musíme si v takové situaci uvědomit, že naše potřeba byla naplněna, naše touha splněna a jejich práce je hotová. Modlitba, kterou jste vyslali, byla vyslyšena a nyní je čas jít dál.
Někteří lidé přicházejí do vašeho života na pár let, protože nastala vhodná doba pro sdílení, společný růst nebo učení. Přinášejí vám pokoj, nebo vás umí rozesmát. Možná vás naučí něco, co byste bez nich nikdy nedělali. Je to skutečné. Ale jenom na určitou dobu.
Vaším úkolem je přijmout lekci, milovat danou osobu a využít to, co jste se od ní naučili, ve všech dalších vztazích a oblastech svého života. Říká se, že láska je slepá, ale přátelství je jasnozřivé.
© aluska.org 2023
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****