Počátkem 60. let minulého století americký specialista v oblasti manuální terapie George Goodheart zpochybnil obvyklé metody diagnostiky lidského zdraví. Zjistil, že jeden a tentýž sval v lidském těle se čas od času stává silnějším a potom zase slabším bez jakékoli viditelné příčiny. Goodheart dospěl k závěru, že na jakoukoli nerovnováhu odpovídá organismus svéráznou svalovou slabostí, zjistitelnou manuálními svalovými testy. Tento jeho názor se stal základem tak zvané aplikované kineziologie (také tzv. metoda One Brain).
Goodheart se domníval, že stejně jako mozek dává signály svalům, mohou svaly působit na funkce mozku. Toho chtěl docílit mírným pohybem svalů, vyvolaným masáží nebo tlakem na akupresurní body. Podle zastánců aplikované kineziologie, která, to poznamenejme, není uznávanou vědeckou metodou a s vědeckou kineziologií nemá nic společného, všechny tělesné i duševní problémy jsou důsledkem poruch proudění energie mezi jednotlivými orgány. Porucha se projeví oslabením příslušného svalu. Příčinu nemoci lze tedy snadno zjistit tzv. „svalovým testem“.
Zástupci oficiální medicíny se domnívají, že jde o metodu subjektivní a manipulovatelnou, protože svalové napětí je závislé na psychice a únavě klienta a také na sugestivním vztahu mezi léčitelem a pacientem. Svou roli tu sehrává také výrazný placebo efekt. Skeptici dlouhodobě a marně požadují exaktní doklady o účinnosti svalového testu i léčby.
Stoupenci metody aplikované kineziologie tvrdí, že „dialog se svaly“ může každému člověku pomoci orientovat se nejenom v otázkách vlastního zdraví, ale i v jiných oblastech, počínaje výběrem vhodného jídla až po barvu oblečení. Svéráznou metodu k tomu navrhl v roce 1990 japonský profesor university v Jokohamě, doktor lékařských a biologických věd Yoshiaki Omura. Její úplný název zní „Dvouprstový kroužkový test metodou molekulární identifikace a lokalizace“. Zkráceně – test Omura. Je založen na tom, že určité manipulace vyvolávají zřetelné tělesné svalové reakce. Slabá svalová odezva znamená „ne“, napětí svalstva znamená „ano“.
Metodu může podle stoupenců použít každý ke správnému individuálnímu stanovení součástí svého všedního života: potraviny, alergie na léky, druh sportu, vhodná barva oblečení, výběr kosmetiky, vhodnost informací obsažených v knihách nebo filmech pro děti atd.).
Máme tedy při sobě vždycky svůj soukromý ,,detektor lži“, s jehož pomocí si můžeme ověřit potřebnou informaci:
Ukazovák a palec levé ruky spojte, aby vytvořily kroužek a tiskněte je silou k sobě. Ukazováčkem pravé ruky zkuste tento kroužek rozpojit.
Pokud se vám ani velkým úsilím nedaří kroužek rozpojit, pak tento výběr, předmět, potravina, událost nebo i člověk zvyšují vaši energii a budou příznivě působit na vaše zdraví. Tímto způsobem vám tělo sděluje své ANO.
Pokud prsty spojené do kroužku rozpojíte snadno, bez nějakého extrémního úsilí, pak jsou výběr či volba, které máte v úmyslu, pro vás škodlivé. Tělo vám říká NE.
Rozhodnutí je doslova ve vašich rukou. Pokud ho svěříte pouze jim.
převzato ze Zdroje
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****