Klasické chyby mágů a čarodějek: Na co si dát pozor při spirituálním rozvoji

23.6.2019 v Poselství 16

Máte spirituální a mimosmyslové dary? Používáte speciální postupy a rituály k ovlivnění svého života? Máte silnou touhu po hlubším vědění, po nalezení smyslu života, zajímáte se o Zákony Vesmíru a vše skryté za oponou? Pak jste se jistě také setkali s těmito klasickými situacemi, které lidé se zájmem o duchovno, spirituálno a tajemno dělají. Je dobré se takovému chování vyvarovat, protože v těchto případech si sami stavíte překážky na vlastní cestě. Tak trochu vás chytá matrix do svých sítí, abyste nemysleli a nejednali čistě. Někdy je těžké si to připustit, ale pamatujte: Pravda bývá krutá, někdy bolí, ale je osvobozující.



Je v pořádku dělat chyby a děláme je pořád. To však neznamená, že za své chyby nemusíme ničím zaplatit. V minulosti jsme byli mnohokrát zraněni kvůli špatnému vedení a iluzím. Dnes si povíme o pěti věcech, kterým je potřeba se vyhnout. Avšak ten největší prohřešek, který můžeme sami sobě provést, je nenásledovat hlas svého srdce.

V dnešním článku si nazveme příkladové figuranty čarodějnicemi a mágy. Zaprvé je to slovo, pod které se dá schovat skoro cokoliv, zadruhé právě lidé, kteří hodně dělají s magií a s rituály, mají tyto potíže nejčastěji. Koneckonců pro některé lidi jste ,,čarodějnice” už ve chvíli, kdy se zjistí, že vidíte auru a rozmlouváte se stromy.

Běžné chyby
Čarodějnictví je umění. Když se to chcete pořádně naučit, musíte se tomu věnovat celé roky, zkoušet různé postupy a pilovat svoje dovednosti. Čarodějnice proto zcela nevyhnutelně udělá nějaké chyby. Vlastně je to součást její cesty: Pokus a následná chyba. Jak můžete vědět, že něco funguje, pokud to nezkusíte? Časté chyby čarodějnic však nemusí vždy souviset s tím, jakou pomůcku použijí, v jakém čase, nebo na jakém místě. Čarodějnictví není čistě jen o rituálech při měsíčku, je to zejména způsob života. Čarodějnice nemusí nutně používat nějaké nástroje, protože to největší kouzlo sídlí přímo uvnitř ní. Největší chyby tedy mají co do činění s úmyslem a děláním, či nečinností.

1. Nevěříte na své vlastní kouzlo
To je asi jedna z nejhorších chyb, které mnohé čarodějnice dělají. Už jenom to že dýcháte, je kouzlo. Ať už to chápete, nebo ne, jste čisté spirituální stvoření, vyrobené z kosmického prachu, obdarované zázrakem života a požehnané mnoha jemnými a astrálními těly, které mohou cestovat v čase i mezi dimenzemi.
Jednou z nejběžnějších chyb čarodějnic je důvěřovat víc ostatním, než sobě. Jistě, někteří z nás praktikují své řemeslo velmi dlouho a tak si můžete nechat poradit, nebo se navést na správnou cestu od zkušenějšího. Ale nebojte se vzít věci do vlastních rukou a jednat sami za sebe, s důvěrou v to co děláte. Pravděpodobně pak zjistíte, že jste velmi šikovní a schopní samostatně se učit a samostatně o sobě rozhodovat. Jste pro sebe tím nejlepším učitelem. Můžete se nechat inspirovat od lidí, či z jiných zdrojů, ale jediná věc, kterou skutečně potřebujete, je důvěra v sebe sama a ve své schopnosti.

,,Tak proč mi to pořád nejde?” 
Jak už bylo řečeno, čarodějnictví je jemné umění, které vyžaduje dlouhé roky praxe a vzdělávání. I když máte od narození úžasné dary, je potřeba se s nimi naučit zacházet, rozvíjet je a také si je chránit, aby vám je nic neukradlo.
Mnoho lidí si taky něco přeje, ale nikdy se o to pořádně nepokusí, nevěnuje se tomu soustavně a nebo si nevěří.
Pokud nejste žádný teoretik a opravdu se aktivně snažíte, učíte, toužíte a nevidíte úspěchy ani výsledky svých rituálů, zkuste si spočítat co už máte vyzkoušeno a jděte jinou cestou. Každý člověk je na něco dobrý a je možné, že váš problém není o neschopnosti, pouze jste ještě nenašli svůj dar a svoji ideální metodu. Možná, že neustálé napodobování druhých lidí a technologický přístup k postupům, je váš problém a váš hlavní blok. Prostě nejste sami sebou, necítíte se v tom přirozeně a jako ryba ve vodě. Zkuste do toho jít srdcem, intuicí a po svém. A hlavně nedělejte věci, kterým nevěříte, nebo se u nich necítíte dobře.

2. Přejete si, ale neděláte to
Jednou ze společných chyb čarodějnic je pouhé přání, namísto akce. Chtějí něco dělat, něčím se stát, ale jejich pozornost odvádí pozemské dění a už jim jaksi nezbývá kapacita na něco dalšího. Musíte si lépe srovnat svoje priority. Konstruktivní změna o kterou usilujeme vyžaduje, abychom se hlavně změnili zevnitř a to není snadné. Konstruktivní síla pracuje s našimi zdroji, se spirituálním plamenem v nás. Když se snažíme vybudovat naše životy v iluzi hmotné reality, je vysoce pravděpodobné, že se chytíme do našich pozemských smyslů. Je v pořádku se pobavit, být spokojený a užívat si smrtelné tělo. Stále ale máte obrovskou spoustu věcí, které můžete zkoumat, zažívat a hmotné požitky mají celkem návykový účinek. Rovnováha je klíč. Užijte si čas sexem, jídlem, ale také si nezapomeňte udělat čas na své duchovní potřeby.

Potřeba spirituálního vyžití je součástí lidského života a psychiky, vždycky tomu tak bylo. Naši předkové po celá staletí a tísíciletí žili duchovně a prováděli rituály, měli tradice, pověry, zvyky a prováděli všelijaká kouzla na ochranu sebe, nebo svého domova. Byla to normální součást jejich života. Jen moderní doba nám poprvé dává fiktivní pocit, že duchovno je něco pro vykořeněné ulítlé ufounky, co věří na pohádky v dospělém věku. Když budete zanedbávat svou potřebu po duchovním prožitku, obíráte se sami o sebe (protože vaše ryzí podstata je duchovní) a vaše síly a dary mohou začít slábnout. Co se nepoužívá, to zakrňuje.

3. Svobodná vůle neznamená osvobození od následků našich činů
Když budete dělat zlo, chovat se k lidem zle, přát jim zlo, nebejbože proti nim posílat destruktivní energii, budete za své chování velmi hořce platit. Speciálně černá magie si vyžaduje platbu v takové hodnotě, na kterou nikdo není připraven.

Všichni jsme součástí univerzální jednoty, dýcháme stejnou životní sílu a sdílíme stejné spirituální síly. Propojená síť, ve které žijeme, je velmi vědomá a je vybavená celou řadou obranných mechanismů, které fungují velice spolehlivě. Když jeden ublíží druhému, utrpí tím celá síť, ale nejvíc ten, kdo ten nepořádek způsobil. A nemluvíme tu jen o černé magii, mluvíme obecně o zlu, nenávisti, poškozování druhých lidí, pomlouvání a přání aby byli nemocní, chudí, osamělí, zkrachovalí, aby padli na hubu. I toto je forma černé magie, nikdy neproklínejte druhé lidi. Proklínáte tím sami sebe. Máte sice svobodnou vůli, ale každá vaše volba s nesou nese i rizika, následky a povinnosti.
Proč nikdy nelze očekávat nic dobrého, pokud budeme pracovat se zlem? Protože čarodějnictví je součást přírodních sil. Nechová se absurdně, ale má fixní pravidla.

Hodně často v duchovní tématice čteme a slyšíme, že jsme svobodná bytost a máme právo volby. Ano, to rozhodně ano. Toto právo však nikdy nepoužívejte jako omluvu pro své špatné chování. To, že jste svobodná bytost, neznamená, že se budete ke druhým lidem chovat bezohledně, hnusně a arogantně ,,protože jste svobodní  a můžete si dělat co chcete”. Vždycky na vás budou platit společenská pravidla, nebo spirituální zákony.
Určitě naprosto přesně víte o čem píšu, protože jste to zažili. Člověka, který se dočetl že je svobodná bytost, ale vzal to za špatný konec. Nepochopil o čem to je, takže se místo vědomého zodpovědného rozhodování (k čemu by ta poučka měla ideálně vést), proměnil ve společenky naprosto nesnesitelného sobce, který myslí jenom sám na sebe a na pocity nebo potřeby druhých nehledí, protože ON JE SVOBODNÁ BYTOST. A má pocit, že je to omluva pro to, aby se choval libovolně a nerespektoval žádné zvyky a normy.

Být svobodná bytost neznamená stát se bezohledným sobcem, tupcem, asociálem, nebo ufounem. Znamená to, že zodpovědně přemýšlíte nad tím co děláte a volíte si to lepší a konstruktivnější. Znamená to, že přijímáte zodpovědnost za vaše jednání, protože chápete, že to byla vaše volba. Neházíte zodpovědnost a vinu za vaše problémy na druhé. Že se nenecháváte strhnout davem, nebo vmanipulovat do něčeho, co ve skutečnosti nechcete a co vám neprospívá.

4. To, že jste čarodějnice a máte duchovní dary neznamená, že přestanete používat obyčejný Selský rozum
Můžete mít výjimečné schopnosti a velkou moc, ale nežijete v Marvelově vesmíru. Žijete v reálném světě. Pravidla jsou prostě pravidla. Nemůžete ignorovat zdravý rozum! Úspěšná čarodějnice může vidět i to co je za hmotnou říší, ale zároveň plně chápe a používá obecné fyzikální zákony a logické úvahy.

Nikdy proto nezkoušejte věci, které by někomu mohly způsobit problémy, nebo ohrozit něčí zdraví. Nemějte nereálné představy a respektujte pravidla tohoto hmotného světa, pravidla mezilidských vztahů, respektujte psychologické mechanismy a svobodu druhých lidí.

Často se stává, že lidé, kteří mají pocit že nikam nepatří a nedaří se jim v hmotném světě, zalezou do ulity své představy o duchovnu a začnou zcela odmítat a popírat pravidla matrixu a hmotného světa. Jsou schopní uvěřit naprostým hovadinám, které nemají žádný rozumný podklad. To je přivede do neštěstí, bídy, nemoci, osamění a záhuby, protože zachází s falešnými daty a nemají správný náhled na situace a na život. Pokud chcete prosperovat v hmotném vesmíru, musíte ho respektovat. Nesnažte se ho ohýbat, jinak ohne on vás a ještě vám dá pořádně na zadek.

Možná se vám tato poučka zdá neuvěřitelná a máte dojem, že se to neděje. Že je to zcela absurdní.. ale není, takových lidí je fakt hodně. Pokud byste chtěli uvést příklad, jeden ověřitelný mám: Kdysi se mě někdo zeptal, jak jsem mohla stihnout přijít domů v určitou dobu, protože přesně neporozuměl mému textu a v jeho úvaze to časově nevycházelo. Udělala jsem si z toho srandu a napsala, že jsem na hodinu zastavila čas svým laserovým zrakem, vrátila se domů a pak ho zase spustila… Ozvalo se hned několik lidí, kteří se ptali, jak funguje laserový zrak  a jestli je to můžu naučit. Někteří zatvrzelejší pak nechtěli přijmout, že to byl vtip a že podle základního selského rozumu určitě nemám laserový zrak, který zastavuje čas. Kdybych uměla pohledem zastavit čas, tak  už budu mít takové schopnosti, že rovnou odletím do vesmíru 🙂

5. Sledujte svůj pokrok
Nejste stejný mág, kterým jste byli před pěti lety. Nejste stejní, jako jste byli před měsícem. Naše zkušenosti, naše úspěchy i chyby, postupně tvarují naši identitu. Abychom se vyhnuli nikdy nekončícímu točení se v bludném kruhu, musíme sledovat náš pokrok a dělat si ideálně poznámky.

Můžete si psát, o co jste se pokusili, kdy jste to zkusili a jaký byl výsledek. Sledujte vaše přání, myšlenky, prožitky synchronicity (synchronicita je ve skutečnosti znamení, že jste na správné cestě) a všechny druhy znamení co potkáte.
Měli byste se postupně rozvíjet, být chytřejší, vědět víc, mít víc zkušeností, mít univerzálnější znalosti a postupy pro řešení potíží, měli byste mít na kontě stále více a více zářezů – osob, kterým jste pomohli, které jsou díky vám spokojenější a zdravější.

Pokud si nechcete nic psát, udělejte si před spaním sem tam čas na rozjímání. Popřemýšlejte, kam jdete, co vám to dává, co jste se naučili, komu jste pomohli a jestli to odpovídá vaší představě. Stanovte si drobné cíle do budoucna. ,,Chci být trpělivější, hodnější, milejší, víc cvičit, dočíst rozdělané knihy, chci se zbavit zloby po tomto nepříjemném zážitku.”

5+1. Není jen jediná pravá cesta
Ačkoliv se nás každé náboženství snažilo přesvědčit, že představuje jedinou pravdu, osvoboďte se od této iluze. Ano, některá náboženství mohou skutečně pomoci na vaší duchovní cestě, protože mnoho lidí právě u náboženství začíná, aby pak prohlédli skrz něj. Aby zjistili že jsou větší, že je jim už kostelní lavice moc malá, že nedostávají uspokojivé odpovědi na své otázky… A jdou dál, chtějí víc, rozšiřují své vědomí dál a dál. Může to být odrazový můstek a potřebná zkušenost pro další rozvoj.
Mnohdy i velmi zlé a velmi destruktivní zkušenosti vytváří základ pro další rozvoj, který může nabrat konstruktivní spád. Pod jedinou podmínkou, člověk v tom nesmí zatuhnout, nesmí ustrnout, nesmí se tabuizovat, nesmí získat dojem že už všechno ví, už je dokonalý, nic už není potřeba hledat, už není potřeba pokládat další otázky, protože už to za nás dávno někdo vymyslel a napsal to do svaté knížky.
Je potřeba mít na sebe náhled. Proto sledujte svůj pokrok. Špatné věci způsobí, že váš rozvoj se zastaví, nebo se naopak začnete vracet zpátky, to znamená že začnete přicházet o své schopnosti a ztratíte psychickou rovnováhu a fyzické zdraví. Jakmile začnete být zlejší, nedůvěřiví, podezřívaví, úzkostní, depresivní a předtím jste takoví nebyli, je to důležitá indicie která ukazuje, že jdete špatným směrem, nebo je nutná změna. (nebo to na vás háže nějaký destruktivní kamarád)

Jdeme společným směrem (nebo bychom o to měli usilovat), ale způsob jakým se tam dostaneme, je u každého člověka jiný. Nevnucujte svoji vůli lidem, kteří o to nestojí. Nevnucujte rady a pravdu někomu, kdo je nechce poslouchat a kdo na ně není připravený.

Možná máte pravdu. Možná byste tomu člověku tou svou radou ušetřili dalších deset let nimrání se v lejnu, mohli jste ho ušetřit od bolesti a nemoci. Možná vidíte že se řítí do problémů a víte, že dělá chybu, že umře a chcete mu pomoct. Ale uvědomte si, že člověk musí být na změnu či na dobrou radu připraven, musí uzrát. A pokud ještě neuzrál, nemůžete se na něho zlobit, ani mu nic vnucovat, ničeho totiž nedocílíte a jenom ho naštvete. Raďte lidem, kteří o radu stojí a kteří vám naslouchají.
Kdo chce být nemocný, kdo chce umřít a kdo se chce dalších deset let hrabat v lejnu, ten má na to také právo a vy mu do toho nemůžete násilím zasahovat, protože tak narušujete jeho cestu a jeho vývoj k uvědomění.

Nikdo z nás nespadl z nebe vyzbrojen všemi znalostmi celého světa, že by bez jediné zkušenosti a bez jediné bolesti všechno věděl a byl hned dokonalý.
Proto respektujte cestu druhých a nehádejte se s nimi, pokud vás nechtějí poslouchat. Každý je svůj vlastní šéf a manažer a zodpovídá za svůj život. A nevyčítejte si, že jste mohli někoho zachránit, kdyby vás poslouchal. – To nebyla vaše volba, ale jeho.


napsala Alue K. Loskotová, © www.aluska.org



Komentáře

Ikona diskutujiciho zdeněk 2019-06-23 01:41:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, já už si bez tvých stránek ani nedovedu představit život. 🙂 “….synchronicita je ve skutečnosti znamení, že jste na správné cestě…” už po několikáté vydáš článek, který přesně odpovídá tomu nad čím dumám. Diky moc!:) Musím ale říct, že ten obrázek s čarodejnicí s knihou se mi moc nelíbí, tak radši budu opatrný.

Ikona diskutujiciho ⚜️ aston 405 2019-06-23 11:53:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Docela mě překvapuje, že pojmy mág, čarodějka, kouzlo, magie nakonec používáš i v konstruktivním slovasmyslu :O. Souhlasím, že se pod slovo “čarodějka” dá schovat asi cokoliv, ale po těch letech si myslím, že je to ten samý případ jako slovo “Bůh” – tedy že je lepší používat “Konstruktivní síla vesríru”. Asi budu i nadále používat označení “člověk s duchovními dary”.

Ikona diskutujiciho Ferko 2019-06-24 17:22:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Úžasný článok má to poriadne poriadnú hĺbku a porádnú váhu až ma k zemi ťahá Ťazko tonážné múdrosti Kam len nato naša milovaná Aluško chodí? Odkiaľ má také hlboké múdrosti žeby to stiahla z morfogenetických polí vesmíru? Krásní článok a jak konstruktivní Hned sa cítím lepšie už ani unavený nie som ani hlava ma už nebolí Rozhodne ma potešil Dnes ani spať nebudem vedieť 😎

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-06-24 18:32:06
Ikona diskutujiciho
sipka

díky 🙂 piplala jsem to

Ikona diskutujiciho Kaia 2019-06-24 23:27:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško já nevím… Podle mě si poslední dobou extrémně protiřečíš,co se týče věci, které jsi skálopevně tvrdila v minulosti. Čtu tvé stránky už pátým rokem a přesně si pamatuji,že jsi říkala,že být čarodějnicí(klidně i tou ‘obyčejnou bílou’ co teoreticky ani nekouzli) je špatné a destruktivní a kdo ví co ještě,ale tuto hlavní myšlenku mám v sobě zafixovanou. Chápu,že vymýšlet/hledat nové články je náročné,ale zas za každou cenu sdílet/psát věci, které jsou blbost(nebo aspoň podle přesvědčení tvého mladšího já)…to mi taky nepřijde úplně fajn. Ještě než napíšeš,že jsem článek ani nečetla a četla jsem jen nadpis,tak ti rovnou říkám, že se mýlíš. Nejsem si jistá,jestli se komentář odeslal,tak to posílám znova(teda pokud není důvod na té strane,že neprošel schválením,to by bylo zajímavé,ale zatím tuto možnost nezvažuji:))

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-06-25 07:49:36
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsou to jenom slovíčka, šlo o obsah a dané sdělení. Mimochodem právě lidé co tu magii skutečně dělají, dělají i tyto chyby, takže je to trefné.

Ikona diskutujiciho nature 2019-06-25 10:45:43
Ikona diskutujiciho
sipka

Co když ty chyby jsou fatální…..

Ikona diskutujiciho ⚜️ aston 405 2019-06-25 13:21:22
Ikona diskutujiciho
sipka

Článek je naprosto nádherný a moudrý, musela to být piplačka. Legrace je, že na tu příhodu s laserovým zrakem si v komentářích pamatuju :D! Taky jsem tady sice přemýšlel, jestli je vhodné takto rozvolňovat pojmy, které znamenají patrně v prvopodstatě něco jiného. Ale napadlo mě, že možná díky slovíčkaření jsme my všichni ignorovali velkou řadu potenciálně velmi dobrých článků, knih a dalších děl…. Sice neumím číst “vycítěním” člověka mezi řádky, ale tohle je další důvod, proč to objevovat. Tento článek je totiž o citlivých lidech, uvědomělých, kteří to se všemi myslí dobře, chtějí světu pomoct – spoustu čtenářů Aluška.org je přece takových a dostává se jim v tomto čláku dobrých rad. Tak Alušce místo kritiky slovíček hezky poděkujme 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-06-25 14:25:54
Ikona diskutujiciho
sipka

Nemám vypěstovanou žádnu averzi na slovo ,,čarodějnice” nebo ,,mág”, protože pro většinu lidí jsi čarodějnice už ve chvíli, kdy se přiznáš že vidíš duchy. Proto na tom nevidím nic zlého ani destruktivního, ale určitě záleží na kontextu ve kterém se to slovo použije. Určitě to vyzní jinak, když s použitím tohoto slova chceš učit jak vyvolat anděla smrti, nebo něco podobného 😀 Když někdo nechápe kontext a dosadí si tam něco, co tam není, to už ale není můj problém. To je o myšlenkovém nastavení konkrétního člověka a s tím nic neudělám. Taky mi připadá smutná myšlenka, že někdo očekává, že budu po pěti letech pořád stejná, že budu psát stejně a budu mít na všechno úplně stejný pohled a náhled. A zkouší na mě třeba tasit větu, kterou jsem napsala 5-10 let zpátky, kdy je často i vytržená z kontextu, nebo s ní už ani plně souznít nemusím, mohla jsem mezitím zažít další zkušenosti, které to posunuly jinam. To by totiž byla naprostá katastrofa, výsledek mentální i spirituální stagnace.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-06-25 16:41:31
Ikona diskutujiciho
sipka

Docela mě dostala věta “Alue píše blbosti” 😀 no nic, radši mlčím než začnu zase být rýpavá.

Já tohle osobně beru tak, že pod slovo “magie” si zařazuju tzv. obcházení zákonů Vesmíru(magie není ani bílá ani černá, prostě veškerá “magie” je pro mě blbá). To protože vidět duchy a léčit by mělo být vlastně pro každou lidskou bytost přirozené, jenomže v tomto Matrixu to tak není a i kdyby se člověk na hlavu postavil, nejspíš nikdy ani nebude. Slovo čarodějnice nebo mág mě taky moc nebere, to protože si pod tím většina lidí představí něco spíš něco zlého a spojeného s magií. Díky tomu i kdybych uměla pouhou silou vůle přemístit auto, čarodějkou se nenazvu protože vím, že kdyby měli funkční šišinky mozkové i ostatní lidé, dokážou to taky… Jenomže zase, to v tomhle systému to tak prostě nechodí a všechno bohužel potřebuje nějakou nálepku, tak jak si má člověk říkat? Pro mě by to asi bylo “spirituálně rozvinutý jedinec”. Nicméně to jen jen pitomý slovíčkaření a jen můj pohled na věc, každý si, jak říkala Alů, pod slovem “čarodějnice” představí něco jiného. Ale prostě když vezmeme v úvahu mentalitu dnešních lidí, kteří o tomhle ví velký kulový, tak je člověk prostě čarodějnice a tečka… Jako v tom lepším případě, v tom horším jsi podle nich schizofrenik a tak podobně 😀 je jednodušší říct “čarodějnice” než někomu neznalému sálodlouze vysvětlovat, co je a není magie a jak to celé funguje. To by taky dotyčný ani nemusel vůbec pobrat. Smutné, že něco, co je pro lidi původně přirozené, musí dostávat nálepky a my, kteří se tomu věnujeme, se musíme nějak označit protože jsme prostě fakt vzácní jak lanýže… Pak je holt ze zdravého člověka čarodějka.

Navíc jako nadpis článku je to schůdnější 💁 chápu, že to někdo zmínil, ale spíš by to chtělo zaměřit se na sdělení v článku…

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-06-25 16:46:08
Ikona diskutujiciho
sipka

Dělá se mi husí kůže zejména při nálepce ,,duchovně hledající”, protože to je většinou takovej ten jouda, co pořád hledá, nic nenajde a ničemu nerozumí.. a tak pořád hledá 🙂

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-06-25 19:00:34
Ikona diskutujiciho
sipka

“Duchovně hledajícím” bych taky přezdívala “mucholapky na udičky”. Jakmile začnou hledat, většinou se spousta z nich chytne blbě, jak všichni víme… Takový ty lidi co končí na rodinných konstelacích a zasvěceních u reikistů, právě i díky tomu, že necítí a vůbec ničemu nerozumí, ač by rádi. Štěstí, že než jsem stačila být vůbec nějaký “duchovně hledající”, narazila jsem na tebe 😀 Ne že bychom my ostatní udičky nedostávali, teď zrovna nově jednu v životě mám, ale aspoň máme mnohem větší šanci to rozeznat a odrovnat už v začátku, když to není nějaký extrém. Pro mě jsou to skoro vždy vztahy, které nikam nevedou a vím to už od začátku, ale člověk to hróózně chce ani neví proč(klasika; skočíte po tom a pak zjistíte, že instinkt měl pravdu a je to akorát slepá ulice a balvan na nohu, že to bylo potěšení jen chviličku)… Ne, tentokrát to tak nebude. Prostě ne. Ale fakt, že systém doslova posílá takové totálně neperspektivní lidi, do kterých se člověk zamiluje a pak je potkává, je děs. Najednou je ten dotyčný všude 🙄 Je to jako když jdete po své cestě a čertík v křoví vám začne před nosem mávat děsně voňavým lákadlem, aby vás zdržel nebo ideálně svedl někam úplně jinam. A buď to prostě překousnete a ignorujete nebo po tom lákadle skočíte a pak chvilku na to litujete. Je to furt dokola ten samý vzorec, jen jiné situace. Už jako malé mi přišlo, že se v životě věci opakují ve vzorcích, s hudebními klipy a náboženstvím to bylo podobné… Bylo mi to divné a ono hele, něco na tom je 💁

Ikona diskutujiciho pavel-))) 2019-06-25 11:56:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

podle mě pracujeme s energii 24 hodin deně ale málokdo to ví tvoříme realitu jsme lidé s nejdokonalejším mozkem v nekonečném vesmíru slovo čarděj nebo mág vymysleli lide co zjistili že se jejich myšlenky ovládaj realitu každá vaše myšlenka pronikne do astrálu a tam získává podobu o tomhle tajemství se mágové a šamani a čardějové s nikým nedělili aby nepřišli o své postavení a moc

čardějové zakládali na uctě lidi protože ucta lidi byla velkým přijmem energie která se dala dal využit k náročnějším magickým ukonům

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-06-26 09:36:04 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

“synchronicita je ve skutečnosti znamení, že jste na správné cestě”
– HA! a teď mám radost! :3 já dostala pár děsně hustých znamení. Takových, že to prostě nemůžou být náhody. O některých jsem si říkala “jaký to má jako význam?” – vypadalo to jako spíš nějaké potvrzení nebo co. A? Očividně to potvrzení bylo, šlo totiž i o konstruktivní symboly. Těším se, co přijde dál!

JInak… Moc moc souhlasím s myšlenkami v článku. Opravdu. Jako vždy, když něco napíšeš, Aluško. I ohledně toho vývoje. Vím, že jsem teď v tom období, ale osobně se velice vyvíjím každý den. Týden je pro mě často jako pro dospělého měsíc, co se vývoje týče. Každý den jsem zas o kousek “lepší” a často o dost zkušenější než včera.

“Ozvalo se hned několik lidí, kteří se ptali, jak funguje laserový zrak a jestli je to můžu naučit.”
Wtf.

Děkuji za tvou moudrost. Sice třeba já se teď rozvíjím jinde než ve spirituální oblasti(to teprve přijde, vím to. až budu starší), ale i tak je pro mě článek velice hodnotný a myšlenky v něm se dají aplikovat samozřejmě i jinam.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-06-26 10:07:50 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jo a… kdyby si někdo chtěl přečíst můj krátký, a ač asi i docela zajímavý, tak bohužel smutný zážitek…

Vydala jsem se s mojí famílií na chalupu a řikám ok, to půjde. Homeopatika mi dokonce spravila žaludek natolik, že jsem strávila to, co mi dali k jídlu! JUCH! No věřili byste tomu?! JÁ STRÁVILA ŘÍZEK! Normálně by mi z něj bylo blbě a teď? Dala jsem to! HA! Díky homeopatika, toto je zázrak! Každopádně o tom jsem ale psát nechtěla.
Všechno šlo dobře, seděli jsme za domem pod stromy a jedli borůvky se šlehačkou. Lidi se bavili, mně dali pokoj, všechno v pohodě. Dokonce i tu šlehačku jsem snědla. No a… najednou se konverzace zvrhla na téma mého zesnulého psa. Začala jsem koukat kolem, jakože proč se o tom baví. Pak jsem se to snažila neposlouchat a věnovat se jídlu a koukání do blba a prostě se to snažit ignorovat. Jenomže moje matka pak řekla něco, co jsem ani nevěděla, týkalo se to jeho smrti. Očividně byla totiž horší, než jsem si myslela. Tu náhlou představu jsem nedala, zvedl se mi žaludek a aby mě lidi nemuseli vidět brečet, utekla jsem dovnitř chalupy. Sedla jsem ke stolu a bulela jak želva, ta představa toho jakým stylem asi umíral mi pořád běžela hlavou dokola a dokola, po chvíli jsem se našla v panickém záchvatu s tím, že nemůžu ani dýchat a vůbec nevím, co si se sebou počít. Prostě jsem to neunesla. Některé dny je mi líp a některé hůř, ale tohle bylo přehnaný. Chtěla jsem se jen sbalit do klubíčka a umřít. Po chvíli šla kolem okna moje máma s babičkou, takže pak šly samozřejmě dovnitř. Máma mi ani nic neřekla, to až já jsem se začala ptát jak teda doopravdy umřel a proč mi to neřekla celý, že jsem je o to prosila a že mám do háje VELKÉ právo to vědět KDYŽ JÁ BYLA MAJITEL! že nejsem malé dítě aby se přede mnou muselo něco tajit. Matka nic neřekla, tak jsem pokračovala v otázkách typu “takže se jako udusil vlastní krví?! tohle jsi mi neřekla?! to snad není možný!” – No prostě to píšu jak to bylo, je to hnus. Matka jen odvětila “že už jsou to dva měsíce, tak co bulím” a babička dodala, že jí už taky umřela maminka, tak ví jaké to je. AHA? DÍKY! Jako vždy empatie mé rodiny 00000% … Jen na mě začali křičet a být hnusní. Jak sakra můžou být hnusní na někoho, kdo trpí protože mu umřel nejdražší pes?! Alespoň jednou v životě by mě mohla máma třeba obejmout, ale to ona ne, ona na mě bude křičet protože brečím, vždyť to absolutně nedává smysl! Ještě mě začali obviňovat že jsem pořád naštvaná apod., prostě DÍKY ZA POMOC, RODINKO! Nechápu. Empatie na bodu mrazu. Pak odešli protože jsem na ně zakřičela, ať mě okamžitě nechají být. Nevěděla jsem už co si počít, byla to jediná možná obrana. Nechápu, jak někdo může takhle šikanovat už tak trpícího člověka a akorát mu působit další bolest. Tady se dostáváme k tomu – když konečně odešly pryč, můj stav se akorát zhoršil. Jen jsem chtěla dospělého který by si se mnou klidně promluvil a objal mě, něco moudrého mi řekl. Toho se mi jako vždy samozřejmě nedostalo, jen křik, ubližování a obviňování, klasika. Jako kdyby to bylo tak těžký, pohladit někoho po zádech a říct “promiň, že jsem ti to neřekla, je mi líto, že tě to bolí a vím, že je to moje chyba” ! hmpf. Přeci to řeknu někomu kdo pláče kvůli psovi, ne “už jsou to dva měsíce, tak nebul”. Tím fakt nikomu nepomůžou. Takže co já? Začala jsem z absolutního zoufalství mluvit v mysli na svého anděla, toho jediného, který vždy chápal, rozuměl a utěšil. A když se zdálo, že už ani on neodpovídá a chtělo se mi ještě víc brečet, začala mi v hlavě hrát, až skoro “magicky”, písnička od Buty – Nad stádem koní.
Konkrétně tenhle kousek textu:
“Nad stádem koní
podkovy zvoní, zvoní,
Černý vůz vlečou,
a slzy tečou
a Já volám…

Tak neplač můj kamaráde,
Náhoda je blbec, když krade,
Je tuhý jak veka,
a řeka ho splaví,
Máme ho rádi”

– můj anděl skrze to doslova komunikoval! No není to úžasný? pro mě jo, jako malý zázrak. doteď z toho bulím. Anděl slyšel a rozuměl a snažil se utěšit, konečně někdo!! Jak já si přeju takové ty opravdu dospělé moudré rodiče, kteří se starají a zajistí. Prostě rodiče. Nikdy je mít nebudu a to je jediný důvod, proč mám tak narušený mozek a randím s o tolik staršími chlapi, vím to. Ale to už zabíhám někam, o čem nechci mluvit.

Pořád to nechápu… Když někdo pláče z bolesti, tak ho obejmu, obzvlášť, pokud je jeho pláč moje chyba(to si oni ani neuvědomují, samozřejmě!). Nebo mu aspoň dál neubližuju, přeci. Nebo ho obejmu a mlčím, kontakt pomáhá. Ale co se divím, tak to v téhle hloupé rodině bylo vždycky, oni ani nerozumí, co je panický záchvat. matka na mě ošklivě křičela už když mi umřel kocourek, jako kdyby mi snad chtěla ještě víc ublížit nebo vůbec nerozuměla, co se se mnou děje. já do téhle rodiny do háje nepatřím.

Nevím, druhým se tenhle zážitek nemusí zdát tak zajímavý, ale mně to přišlo fakt docela silné. Nikde jsem tu písničku předtím neslyšela, přišla “odnikud” a jsem si jistá, že jí poslal můj anděl. Konec konců to v dětství byl můj jediný spojenec.

Ikona diskutujiciho Dianax 2019-07-20 09:03:40
Ikona diskutujiciho
sipka

Nirvána, veľmi s tebou súcítim. Viem, o čom hovoríš, nielen z vlastnej skúsenosti, ale povedzme aj z profesionálnej. Je to ťažké v takej chvíli povedať, “ostaňte tu a objímte ma”, aj keď po tom celé tvoje telo volá. Len jedna vec- “obyčajní” ľudia nemajú informácie a vzdelanie v tom smere, aby vedeli, že súcit a empatia nie je povedať “nebul, jsou to už 2 měsíce”. ale to, čo si napísala ty, objať a ticho sedieť. Preto ťa prosím, nelám hůl nad tvojou mamou, dávaj si objatia sama, posiľňuj sa sama, a skús, ak je to možné, objímať mamu ty. Možno sa to spraví…. Psíka mi je strašne ľúto. Jediné, čo ti v tomto smere môže pomôcť je, že už netrpí, že je vo svojom nebi a raz ho určite znova stretneš.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek