Kočky v legendách, pradávných tradicích a čarodějných kouzlech

13.10.2019 v Symbolika 11

Kouzlo koček bylo v mnoha kulturách velmi ctěno, zatímco jindy byly pronásledovány jako ďáblovi přisluhovači, nebo dokonce byly považovány za zdroj nekonečné smůly a biblické zkázy. Přesto jsou to naše společnice od počátku civilizace. Lidé si je vybrali kvůli jejich hravé a veselé povaze a díky schopnosti lovit škůdce, kteří ohrožovali lidskou společnost šířením nemocí, nebo ničením úrody.



Kočičí kouzlo v legendách starověkého Egypta
Tato schopnost byla považována za posvátnou pro starověké Egypťany, kteří ztotožnili bohyni Bastet s krásnou tváří domácí kočky. Příběh zahrnuje velkou bitvu mezi Velkým bohem všech – bohem slunce Ra – proti strašlivému Apophisovi, nebeskému jedovatému hadovi, který chce Ra pohltit a zničit. Ra nejprve vytvoří a přivolá Sekhmet, božskou lvici a pošle ji, aby ho bránila a zničila všechny povstalce. Ra si všiml, že byla příliš divoká a přivolal ji zpět. Místo Sekhmet pak vyslal méně násilnou a ochranářskou k lidem, bohyni Bastet. Ra bojoval po staletí proti Apophisovi a rozhodl se použít silné kouzlo, kterým se spolu s Bastet teleportoval do nejtemnějších hlubin, kde bude Bastet i nadále bránit Ra a celé stvoření života proti démonickému hadovi, který je díky tomu navždy oslabený a neschopný se vrátit.

Bastet

Isis bohyně moudrosti také milovala a chránila kočky. Proto kočky nesměly být nikým zraněny, protože to bylo považováno za zločin v očích Bastet. Láska egypťanů k jejich kočkám byla tak monumentální, že dokonce tvořili sarkofágy pro své oblíbené zvíře. Egypťané přírovnávali kočky ke slunci, později byla Bastet rozrůstající se řeckou kulturou spojena s bohyní Artenis (Dianou), která je bohyně měsíce.

Isis

Bohyně Artemis miluje kočky
Kouzlo koček je také velmi důležité ve starověkém Řecku. Lidé věřili, že se Artemis proměnila v kočku a schovala se za Měsíc, takže ji divoký démon Typhoon nenašel. Od té doby byla spojována s kočkami. Pro bohyni Artemis jsou však všechna zvířata posvátná.

O Hekaté, další lunární bohyni doprovázené psy, se věřilo že používá kočky, aby kontaktovala duchy mrtvých. V jednom příběhu Hekaté přijme za společnici Galanthis. Byla to žena, kterou bohyně Hera proměnila v kočku jako trest za to, že přerušila její plán pro zabránění Herkulovi v narození. Hekaté litovala ubohého tvora a tak ji přijala za svého milovaného společníka.

Artemis

Severské tradice a bohyně Freya
V norské teologii má Freya bohyně krásy a magie všechny kočky pod svou posvátnou ochranou. Dokonce i její kočár je tažen kočkami. Bílé kočky zvané Cerridwen navštěvují velkolepou bohyni jako její andělé a posílají zprávy na Zem.

Křesťanství a kočky, temná historie
Za dob rozmachu křesťanství v 15.-18. století byly tisíce koček spáleny a zabity, protože byly považované za společnice čarodějnic, nebo samotné čarodějnice.

Co je Maneki Neko?
V Číně a v Japonsku jsou kočky často považovány za zlomyslné a zlodějky, ale ovládají také magické schopnosti. Lidé věří, že pokud má jejich ocas ostrý konec, mají tendenci stát se „démony“, pokud nejsou správně vychované. Také je zde Maneki Neko (招 き 猫), což doslova znamená „přitažlivá kočka“. Je to japonské kouzlo štěstí, talisman přinášející dobro a štěstí majiteli i jeho domu.

Maneki Neko: kočka, která nosí štěstí

Kočka v čarodějném řemeslu
Kočky byly vždy považovány za majitelky magických schopností. Pomáhaly čarodějům a mágům dosáhnout lepšího spojení s vyššími říšemi. V čarodějnictví se silně věří, že kočky mohou vidět jiné dimenze, duchy, duchovní bytosti a mnohé další.

Existují četné příběhy (staré i nové), kde si člověk všimne, že jeho kočka jedná podivně, protože vnímá přítomnost určité duchovní entity. To je pravděpodobně důvod, proč si tradičně čarodějnice vybíraly kočky za společnice.

Literatura, divadelní hry, televizní seriály a populární filmy zpodobňují obraz kočky ztělesňující magické síly – dobré i zlé -, které lze nebo nelze snadno pozorovat. V Alence v říši divů vidíme kočku Šklíbu, která se může podle libosti objevit a zmizet.
Ve slavném televizním seriálu Čarodějky (Charmed) je jejich milovaná kočka skutečně člověk transformovaný v tomto roztomilém zvířeti, zatímco v Čarodějkách z East Endu se může silná čarodějnice podle libosti proměnit v kočku.

Proč kočky milují sezení v kruhu
Čarodějky vždy věděly, že kočky rády sedí v kruzích. Kočky byly vždy považovány za posvátné, chránily posvátný prostor, který čarodějka vytvořila. Navíc posilovaly spojení mezi vyššími světy a čarodějkou. Také rozšiřovaly psychické schopnosti čarodějky vidět neviditelné a chránily čarodějku před nebezpečím v době, kdy bylo praktikování čarodějnictví zakázáno. Kočky jsou také skvělé učitelky. Kočky nás učí nezávislosti a víře, že vesmír nám dá vždy to co v danou chvíli potřebujeme a můžeme tak žít bez zbytečného strachu.

Kočičí chlupy jsou součástí mnoha starých čarodějnických kouzel a většina grimoárů popisuje, že tyto chlupy musí pocházet z kočky, která je dá dobrovolně. Vidíme, že tuto symbiózu velmi ocenily obě strany, čarodějnice i kočka.

V nedávné době jsme viděli množství blogů, příspěvků a videí, které zkoumají proč a zda kočky rády sedí v kruzích. Jedná se o prastaré vědění a ne něco, co bylo nedávno objeveno.

 

Odkud pochází víra, že Kočky mají devět životů (nebo Sedm duší)? Ve středověku byla čarodějka považována za schopnou přeměnit se na kočku a zpět pouze 9 (nebo 7) krát.

Dešťové kouzlo 
Thajský královský korunovační obřad vždy zahrnoval kočku, o které se věřilo, že dokáže přinést ducha předchozího krále, který se stane svědkem ceremonie skrze oči zúčastněné kočky. V thajské tradici je také kouzlo, které přinese déšť a zahrnuje kočku. Kočičí volání údajně přináší dešťové srážky, takže se krásná kočka položí do zdobné bambusové ohrádky a následuje průvod se zvířetem, kolem města. Zpívá se u toho kouzlo, které říká: ,,Déšť nyní padá, déšť nyní padá. Spousta dešťů nyní padá, déšť padá na naše pole, nyní je tráva zelená.“

Neviditelnost
Kočky jsou také známy pro svou schopnost být vidět, pouze když opravdu chtějí, aby si jich člověk všiml. Tiše chodí a chovají se, jako by neexistovaly (když chtějí). To je důvod, proč se kočky používaly i při kouzlech neviditelnosti.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2019

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho kiana 2019-10-13 15:36:19 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

“Neviditelnost
Kočky jsou také známy pro svou schopnost být vidět, pouze když opravdu chtějí, aby si jich člověk všiml. Tiše chodí a chovají se, jako by neexistovaly (když chtějí). To je důvod, proč se kočky používaly i při kouzlech neviditelnosti.”
– v dětství jsem se od koček naučila jejich chůzi, aby mě lidi neviděli, když nechci, a párkrát se mi to povedlo a v dospělosti jsem zase potkala kočku, která když nechtěla, aby ji někdo viděl, tak mohla být kousek od něj a ten člověk ji neviděl, i když se díval jejím směrem

a s více věcmi v tomto článku jsem se v životě setkala.

Ikona diskutujiciho Aeon Sun 2019-10-13 15:37:56 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Po tom článku mně to trochu nahlodává pořídit si kočku 🙂 Moc hezký článek, děkuji Alue

Ikona diskutujiciho SAGALI 2019-10-13 20:58:11 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kočka má hned několik smyslů i funkcí.
Kočka je bytost, která vidí do jiných dimenzí a částečně jimi prostupuje.
Má také silnou ochrannou funkci, pokud je to fyzická kočka, která náleží určitému majiteli.
Kdo má kočku, je přes ni chráněn před zlem a temnou magií.
Kočka přecházející přes cestu upozorňuje na změnu.
Je to symbol, který člověka vede z matrixu a chrání ho před zlem.
Je to konstruktivní symbol, i pokud je kočka úplně černá.
Černá ještě o to lépe stahuje destruktivní energii, než jiné barvy.
Vyskytuje se i ve filmu Matrix a není to náhoda.
Kočky jsou tajemné a mocné, vybírají si svého pána a nedají se ovládat.

Ikona diskutujiciho Ceneon 2019-10-13 22:37:47
Ikona diskutujiciho
sipka

Nedávno jsem jel po tmě autem, vesnicí, napravo vidím strakatou kočku, na poslední chvíli se rozhodla přejít, přitom na mne koukala, jak jedu. Šlápnul jsem naplno na brzdy, viděl jsem, jak jsem ji přejel, ale nic jsem necítil a vlevo vidím, jak se schovala u auta, takže na poslední centimetry, milimetry to stihla. Já to vím, že vidí do jiných světů, než které vidíme my, tak jsem z jejího chování překvapen nebyl, že na poslední chvíli se rozhodla přejít. No musím ještě popřemýšlet, co mi chtěla svým odvážným přechodem říci.

Dneska jsem opět potkal číču, v jiné vesnici. Na konci ulice otáčím auto, ona je schovaná pod trubkovou bránou na proti mne, já přibrzďuji pro otočení, ona se vůbec nebojí, jestli nechci jet přes tu masivní bránu, a kouká :-).

Já kočky vždy obdivoval a miloval jejích vrnění. V tom si uvědomuji, že umím taky vrnět. Umíte to taky? 🙂 Prostě se zasoustředím na svoje uši, zatáhnu nějaké svaly či žíly a vrním :-D, teda musím otestovat, zda to slyší i ostatní, ale asi ne. Já hodně, v obou uších.

Ikona diskutujiciho Andy 2019-10-15 05:57:16 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nedávno jsem se dočetla že v Japonsku se kvůli tomu ocasu kolikrát ten ocas nechá odebrat.
Asi operací, aby nepřivedla do domu ty démony? …

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-10-15 08:20:37
Ikona diskutujiciho
sipka

to je teda kruté… :O

Ikona diskutujiciho df 2019-10-16 14:42:34 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě docela učarovala mainská mývalí kočka: https://www.youtube.com/results?search_query=mainská+mýval%C3%AD+kočka

Zatím to ještě není aktuální, ale do budoucna… Omrknu nějaké info co a jak s volností, ale je jasné, že by ji nějaký lidský zmetek mohl ukrást a nebo otrávit.

Ve fabrice sme “přišli” o ty dvě miciny, původní majitel je už má kde mít a tak máme po hlazení, bylo to velice příjemné zpestření. Zbyly už jen veverky co mi hopsají před okny.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-10-16 15:33:27
Ikona diskutujiciho
sipka

Sousedka měla maine coon hlavně doma, odpoledne ho pouštěla se proběhnout. Měli velikou zahradu a držel se za plotem. Takže to bylo v pohodě. Ale navolno bych takového tygra nenechala, fakt bych se bála že ho někdo šlohne. Bohužel to je o vůli té kočky, jestli se rozhodne být za plotem, nebo to riskne. Když si řekne že bude zdrhat, tak ji nezastaví nic.

Ikona diskutujiciho df 2019-10-16 20:25:11
Ikona diskutujiciho
sipka

Přesně tak aluško. A proto je potřeba to uvážit, se psem je to jiné, když je vychovaný má akční rádius 80 a někdy 200m na chatě a nebo tam co se často pohybujete v přírodě. Jen jednou se mi stalo, při procházce, že kokřice zavětřila a dvacet minut sem na ni čekal na místě, ale to sem před tím opsal kruh aby mě dřív našla až půjde zpět. Pak samože až uslyšíš šustit listí dřepneš a vítáš se. Až proběhnou všemožné důvěrnosti, je potřeba přejít do starostlivýho a nevůle plnýho hlasu i grimas a pak potvrdit radost setkání a navolno jít dál. Naši svoji fenu absolutně nezvládli, občas sem ji právě hlídal, byla absolutně nesamostatná, vrátil vycepovanou a… nemá cenu psát dál.

S touhle micinou to bude uplně jiný level, ale zas když se dá domluvit s našima domácíma kočkama, je to o navázání kontaktu, každý si myslí, pořídím si zvíře, ale ono je pak jen jakýsi doplněk a ne každý to zvládne. Ve městě bych tuhle čičinu na volno nevypouštěl a tím pádem si ji ani nepořídil, úvaha je spíš na venkov, trochu už pozemek.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-10-16 16:00:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Odmalička jsem z neznámých důvodů milovala kočky. Ještě jsem ani pomalu pořádně nemluvila a už jsem ukazovala na kočičího plyšáka, že toho chci. Mám ho dodnes, je to můj osudový talisman 🙂 vždy jsem se velice zeširoka vyhýbala lidem, kteří neměli rádi kočky a někdy jsem se ani nebála dát jim mou nesympatii najevo. a vždy se zatím nakonec ukázalo, že to byly nedobré, často až zlé bytosti a vyhýbat se jim bylo to nejlepší možné. psy mám ráda taky, ale záleží to na jedinci, z některých psů mám strach. jako dítě jsem si na chování psů a psy obecně dlouho zvykala a trvalo mi je pochopit… dneska jsou mi hodní pejsci úžasnými společníky, ale přeci jen je mezi mnou “koštama”, jak jim ráda říkám, něco osudového.

ps: 15. – 18. století bylo odporné. v mnoha ohledech.

Ikona diskutujiciho Izairi 2019-10-16 18:38:37 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kočky miluju,od těch malých,až po
ty velké. Jako dítě
jsem si přála tygra
a nikdy jsem
nechápala,že
většina dětí chce
opici.Jinak můj
kocour byl asi v minulém životě pes.
Jakmile se něco
šustne na chodbě,tak hned
běží ke dvěřím a čuchá,no fakt jako
pes.Onehdy jsem vážně čekala,že
začne štěkat :).Jo
a mění se mu barva
očí,od žluto-zelené
přes čistě zelenou
až po pískovou a takovou téměř jantarovou. A když
ho fotím ve tmě,tak
jednou mu oči svítí
zeleně,jednou žlutě
a jindy oranžově.
No a jednou mu jedno oko svítilo
žlutě a druhé
blankytně modře,tak
to jsem nechápala.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek