Aluška.org: Věděním ke svobodě

Destičky z Tartarie jsou tři tabulky popsané piktogramy, které byly v roce 1961 nalezeny v rumunské vesnici Tărtăria. Jejich stáří zkoumala řada vědců z celého světa a radiouhlíkovou metodou datování se zjistilo, že vznikly přinejmenším před 6 500 lety. To ovšem ve vědecké komunitě dodnes vyvolává značné kontroverze. Znamenalo by to totiž, že ve Velké dunajské kotlině se psalo o tisíce let dříve než ve starověké Mezopotámii či Egyptě.

Na těchto třech malých tabulkách je zřejmě vyryto nejstarší dosud nalezené písmo na světě.

V roce 1961 objevil tým Nikolaje Vlassy v neolitické vesnici Tărtăria v Rumunsku tři malé tabulky z nepálené hlíny, do kterých byly vyryty záhadné symboly. Kromě nich archeologové našli v zemi ještě 26 hliněných i kamenných sošek, náramek z mušlí a poškozené kosti dospělého muže. Zřejmě šlo o hrob významné osoby, ne-li přímo šamana.

Dvě tabulky měly obdélníkový tvar a jedna byla kulatá. Ve dvou byly provrtány díry. Na té neprovrtané bylo znázorněno jakési rohaté zvíře, dále jedna neidentifikovaná postava, rostlinný motiv, větev nebo strom. Další obsahovaly zejména rozličné abstraktní symboly. Význam těchto znaků však dodnes nebyl rozluštěn.

Obecně se má za to, že náležejí do kultury Vinča, která patří mezi nejvýznamnější archeologické kultury na Balkáně. Znaky Vinča někteří považují za ranou formu prapísma, velmi se podobající nejstarším sumerským piktogramům. Nicméně tabulky byly datovány do doby kolem 5 300 před Kristem, čímž by šlo o vůbec nejstarší dosud známé písmo na světě.

Tajemné sošky kultury Vinča

Podle tradičních poznatků se připisuje vynález písma jako takového mezopotámské civilizaci Sumerů a klade se na sklonek 4. tisíciletí př.n.l. Jako první vzniklo kolem roku 3150 př. n. l. písmo obrázkové, z něhož se později (kolem roku 2700 př.n.l.) vyvinulo klínové písmo. Egyptské hieroglyfy se datují někdy k roku 3300 př. n. l.

Porovnání nejstarších typů písma

Představa, že nejstarší písemný systém se zrodil v jihovýchodní Evropě, je pro řadu vědců těžko stravitelná. Jsou tací, kteří zpochybňují jak stáří tabulek, tak i jejich pravost. Další zas považují znaky za pouhé piktogramy nebo náhodné čmáranice, které nesloužily k zápisu jazyka. Ve prospěch písma ovšem hovoří to, že symboly mají standardní tvary, které byly použity písaři i na jiných artefaktech podunajské civilizace. Každý z nich má jeden jednoznačný význam a jsou seřazeny do řádků. Problémem však je, že neexistují žádné další náznaky o gramotnosti lidí obývajících v té době dunajskou kotlinu. Jak známo, první písemné systémy se vyvinuly v raných státních útvarech na Blízkém východě a ve Středomoří, aby usnadnily organizaci a administrativu těchto společenství. Není však žádný důkaz o existenci organizovaných státních celků v neolitické Evropě, takže je nepravděpodobné, že by zde vznikla potřeba písma k administrativním účelům. Americký archeolog David Anthony ovšem poukazuje na to, že nejstarší čínské znaky byly prvně užívány pro rituální a památeční účely a souvisely s duchovní mocí králů, takže je možné, že podobnou funkci kdysi plnily i symboly na tabulkách z Tartarie.

zdroj: http://extrastory.cz/kontroverzni-desticky-z-tartarie-je-na-nich-nejstarsi-pismo-sveta.html