Aluška.org: Věděním ke svobodě

Každý někoho nějak využívá. Jde vždy o to, zda-li mezi těmi jedinci, v jejich společnosti funguje nějaká zdravá symbióza a nebo zda-li se jedná o tzv. parazitování. I v přírodě tomu není jinak. Některé specifické hřiby mohou růst jen v místech, kde rostou nějaké specifické stromy. Hřib si od toho stromu něco bere, ale také mu i něco naproti tomu dává a rozhodně to tomu stromu nijak neškodí, když v jeho blízkosti roste. Ale jsou třeba i dřevokazné houby, které stromy poškozují. S empatií je to individuální. I ten, kdo si myslí, že jí má mnoho, i jemu může někdy vynechat. Oběti? Kdo je obět a kdo si na ní jen hraje? Komu je příslušné to určovat? Někdo si mnohdy myslí, jak vidí různé chyby u druhých, ale sám si ty své vlastní třeba ani stále neuvědomuje. Ty vidí právě zase jen ten druhý. A co vidí? Vidí jasně? Vidí vše? Vidí všechny konkrétní posloupné okolnosti? S obětmi to může být dosti složité. Mohou jimi být klidně všichni zúčasnění a nebo také i nikdo. Narcismus ve smyslu chování se ve stylu, jako by byl dotyčný člověk nad všemi ostatními, je blízký, až přirozeným, silnějším jedincům. Když se narodíte a vyrůstáte v prostředí, ze kterého vám až vyskakují vyrážky na kůži, musíte být silní, musíte být lepší než ostatní. Musí vám to v té hlavě šlapat. Musíte si vždy nějak poradit. Jinak prostě hrozí, že to nezvládnete. I v přírodě vyroste do výše jen ten strom, který si to místo prostě před ostatními, jako první pro sebe vždy zabere a ti ostatní mají pak prostě smůlu. On je pak vidí z vrchu. A tak to máte s kariérou a i s celým životem. Budou vám klidně říkat, že nic nerespektujete, ale přes to si vás budou žádat a ocení vás, když jste ten, kdo umí a když to vidí – vy jste někdo víc. On není žádný jouda a on si to dobře uvědomuje. On má nadhled. On je chytrý. On tomu rozumí. I když je třeba si na něj dávat pozor a rozhodně ho nepodceňovat, protože on je schopný a svůj prostor si dovede ochránit. Ať už jde o cokoliv. Svět je pro silné, schopné a rozvinuté lidi. Všichni prožíváme realitu ve snu. Život je jen taková velká hra. A hry jsou od toho, aby se vyhrávaly. Kdo nemá sílu se v ní vyvinout, ten se nevyvine. Kdo nezíská přehled, nevyhraje. Kdo neotevře všechny oči, neuvidí. Kdo neuvidí, ten nepozná. A kdo nepozná, ten nezažije.

Duvěřovat, v čem, jak? Obecně, plošně, je stejnak zase v něčem, když to vezmu z praxe .. tak jde o zkušenost, s někým, že mu v tom či onom, důvěřuju, že tuším co bude/udělá, když se stane XY. Pomůže, promyslí, dorazí, mluví pravdy, řekne mi nebo neřekně na mě, vnímá? .. možná, když se toho správného, protíná víc, je to ta Důvěra, přesto, poskládaná, z různých kousků, u různých člověků. A když nevím, zkušenost není, důvěra je .. fajn, nebo naivní nebo sázka, nebo intuice? nebo víra? což je ..