Lidské tělo se ,,přepíná” na zimní a letní režim, zjistila studie

1.11.2020 v Zdravověda 0

Velmi často slýcháme, že se naše fyziologie řídí cirkadiánními rytmy. To jsou změny fyziologických funkcí našeho organismu, závislé na denní době. A nejen, že to často slyšíme, ale sami to i cítíme. Například, všichni chceme v noci spát a všichni se po rozednění vzbudíme. Cirkadiánním rytmům se věnuje obrovské množství výzkumů a není to tak dávno, co byla dokonce za objev jejich mechanismu udělena Nobelova cena.



Kromě denních rytmů, existují i ​​sezónní rytmy. Tehdy se u nás mění různé molekulární, buněčné i fyziologické parametry, v závislosti na ročním období. Tyto změny se dějí pouze dvakrát ročně, z čehož můžeme usuzovat, že pro náš organismus vlastně neexistují čtyři roční období, ale dvě.

Experiment odborníků ze Stanfordo univerzity zahrnoval 105 lidí ve věku od 25 do 75 let. Čtyři roky po sobě jim brali krev několikrát ročně a analyzovali množství mnoha různých molekul, které souvisely se stavem imunitního a kardiovaskulárního systému, stav metabolismu, střevní mikroflóry atd.
V článku Nature Communications se píše, že u více než tisíce těchto molekul, se jejich hladina měnila během roku a v těchto změnách byly dva hlavní sezónní body: konec jara až začátek léta a konec podzimu až začátek zimy. To znamená, že se organismus zkoumaných osob přepínal do provozního režimu podzim-jaro, a léto-podzim.

Některé změny byly zcela zřejmé. Například pozdě na jaře začnou rychle stoupat hladiny zánětlivých molekul, které jsou často spojeny s alergiemi. Zároveň se však zvýšila hladina modifikovaného hemoglobinu HbAc1, což obvykle naznačuje nebezpečí cukrovky 2. typu.
Předpokládá se, že se diabetický HbAc1 zvyšuje v důsledku nízké fyzické aktivity v chladném období. Ne každý totiž chodí do posilovny a ne každý se rád prochází na podzim a v zimě.

Letní zvýšení hladiny proteinu PER1, jednoho z hlavních proteinů, které řídí cirkadiánní rytmy, je již vysvětlitelné hůř. Pokud to nějak nesouvisí se změnou denního světla. Přinejmenším je tu zřejmé, že sezónní hodiny a denní hodiny fungují v našem organismu společně.

S příchodem zimy se zvýšila hladina molekul působících proti virům. Kromě toho bylo více molekul spojených s vysokým krevním tlakem a rozvojem akné.

Takové změny v biochemii krve mohou být ve skutečnosti způsobeny i tím, že se studie zúčastnili pouze obyvatelé Kalifornie, a tam jsou rozdíly v ročních obdobích celkem vyrovnané. Autoři studie na to však odpovídají, že pozorované molekulární přestavby přímo neodpovídaly změnám počasí. Ať už je to jakkoli, je důležité, že se hladina různých molekul v naší krvi po celý rok mění. Mezi nimi jsou markery různých nemocí a při diagnostice je třeba brát v úvahu jejich možné výkyvy, aby se zdravý člověk omylem nestal nemocným.

Dříve provedené studie informovaly o sezónních hodinách v naší fyziologii: tehdy šlo o imunitní geny a práci mozku. Jak vidíme, další výzkum ukázal, že sezónní změny v organismu mohou být mnohem rozsáhlejší.

Autor: Kirill Stasevič
překlad aluška.org podle Zdroje



Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek