Aluška.org: Věděním ke svobodě

Matrix je mýtus, podle kterého lidstvo žije v záludné simulaci, jejíž samotná podstata vyžaduje, abychom si tuto skutečnost vůbec neuvědomovali. Protože nevědomost je zde nejdůležitějším faktorem, prvním a nejobtížnějším, nejvýznamnějším krokem je, jednoduše uvědomit si skutečnou povahu našeho postavení. Vezmeme-li to vše v úvahu, matrix slouží nejstaršímu a nejváženějšímu, nejuctívanějšímu účelu umění – poučování obyvatelstva zábavným i hlubokomyslným způsobem. Možná, že jen jeden z tisíce těch, kteří tento film uvidí, rozpozná jeho pravé poselství. Bez ohledu na to mu však budou vystaveni všichni, kdo film uvidí.

Někdo samozřejmě může namítnout, že Matrix plní přesně opačnou funkci, když podává pravdu jako sci-fi a tím snižuje její věrohodnost. Tento argument však může obstát, pouze je-li zpochybňovaná práce sama o sobě směšná. Matrix je však natolik inspirující, účinný a působivý, že jej lze pouze považovat za zjevení pravdy.

Všichni bioroboti nebudou mít na výběr a budou muset celý seriál o matrixu odmítnout jako směšnou slátaninu plnou hovadin. Možná se pobaví nad tím, jak vůbec tohle někdo mohl vymyslet a pak splácat do takového monstrdíla.
Kdykoliv pomyslíme na existenci matrixu, protože většina lidí nemá nad svými myšlenkami kontrolu, okamžitě tuto myšlenku sestřelí protiútok myšlenek vycházejících ze samotné matrixové mysli. Toto vědomí proto může vyplout na povrch pouze prostřednictvím sci-fi, fantasy, případně hororů. Jinde pro ně není místo. Lidé tak mohou alespoň na chvíli zahlédnout pravou tvář své situace, konfrontovat své skryté, nevědomé, vnitřní strachy a dospět tak k pravdě.

Vláda matrixu je ve své podstatě slabá. Právě kvůli své naprosté slabosti je tak tyranská. Pouze budeme-li se podřizovat jejím příkazům a posilovat v sobě zálibu v zapomnění, může nad námi udržet kontrolu. Na druhé straně je možnost překonání tyranie tohoto predátorského matrixu otevřená všem, a to je ta pravá podstata šelmy: nevyslovená výzva. Nabídla jsem vám šanci se této výzvy chopit, ale volba je na vás. Ke svobodě se lze dostat prostřednictvím vědomí, poznání. Otevřete-li svou mysl všem možnostem a dovolíte jim vstoupit, jedině pak můžete posoudit, co je co. Některým myšlenkám je samozřejmě těžší se otevřít, než jiným. Některé myšlenky nás zkrátka zděsí, jsou bolestivé.

Co se týče bojovníků a aspirantů na bojovníky, kteří se bezesporu na mém webu koncentrují více než kdekoli jinde, jsem přesvědčena o tom, že v sérii našli dost vědění, poučení a praktických návodů, které jsou uplatnitelné v každodenním životě v matrixu.

Na své cestě stát se vidoucím má bojovník čtyři nepřátele. Jsou to strach, jasnost, moc a stáří (nebo vyčerpání). Pokud kráčí po stezce poznání, zatímco ho pohlcuje čistá hrůza z toho co vidí, nakonec tento strach přemůže, pokud vytrvá.
Pak začne mít pocit, že objevil klíč ke všem tajemstvím a že je už všechno jasné. Právě to je jasnost. Nebezpečí jasnosti (na které bazírují guruové co dle svých slov dosáhli vyššího stavu vědomí) spočívá v tom, že bojovník začne mít pocit, že už všemu rozumí a je osvícený. Díky tomu se však jen zasekne v jiné interpretaci vesmíru. Sám sebe tak klamem zavedl do stagnace. Pokud se však nenechá ovládnout potřebou vše racionálně zdůvodňovat  a interpretovat, překoná i tohoto druhého nepřítele a začne si nárokovat moc.
Odolat pokušení moci je ze všeho nejtěžší. Vidoucí překročil propast, znovu se zrodil, zredukoval sám sebe na bezvýznamné nic. Splynul s jsoucnem a svým způsobem se stal bohem. Člověk je však v pokušení dosáhnout tohoto stavu a přitom si ponechat své ego, což je naštěstí nemožné. Mnoho bojovníků tak podlehne pokušení, jsou okouzlení svou všemocností a stanou se z nich krutí a nevypočitatelní lidé. Říká se jim „staří vidoucí“ a jsou to temní vládci tohoto světa (deep state, stínová elita, Ilumináti, zednáři, satanisti). Znají sice pravdu, jsou však v zajetí svého ega, pocitu nadřazenosti, jsou opilí mocí, jsou krutí. Nejsou to skuteční vidoucí, jsou to odpadlíci, které v procesu svedla temná strana.
Posledním nepřítelem je stáří, které bojovníka limituje. Než překoná první tři nepřátele, bývá to už často na sklonku jeho života a je už vyčerpaný. Bojovníkova cesta poznání není až tak cestou duchovní, ale zejména praktickou. Sestává z konkrétních, přizpůsobivých disciplín, abstraktních procedur a nikoli pevně daných kroků, jejichž hlavním cílem je dosáhnout stavu, v němž dokáže přímo vnímat a čerpat energii. Ztráta pocitu vlastní důležitosti, vymazání své osobní historie, převzetí odpovědnosti za vlastní myšlenky a činy a používání smrti jako rádce, jsou čtyři hlavní součásti bojovníkovy cesty.

Bojovník a aspirant na vidoucího má dvě hlavní techniky, snění a stopařství. Jak už bylo vysvětleno, pojem VŮLE neznamená sílu vůle (silná touha, schopnost se soustředit a disciplinovaně jít za svým cílem), v případně bojovníka jde o schopnosti tvůrčí intuice a představivosti. Průměrný člověk svou vůli nerozvíjí, ani neví co to znamená. Proto svět posuzuje jen svým intelektem a rozumem. Bojovníkova vůle představuje jinou formu bytí, jinou skutečnost, kde zákony rozumu neplatí. Toho dosahují pomocí snění. To je schopnost zůstat vzhůru, když sníme. Je to schopnost dosáhnout stejné (či větší) jasnosti a kontroly, jako v bdělém stavu. Prostřednictvím snění se lze spojit se svým dvojníkem, svým vyšším já a to bojovníkovi může propůjčit obrovskou moc.

Stopařství zase souvisí s naprostým přijetím smrti jako něčeho nevyhnutelného, co jednoho dne potká nás všechny. Z tohoto úhlu pohledu se většina běžného lidského pinožení smrskne na pouhou pošetilost a vše se stává podobně bezvýznamné, nebo podobně významné. To bojovníkovi poskytuje výhodu zůstat v životě vždycky nad věcí. Bojovník nelpí na věcech, svých činech, touhách, nestará se a nebojí se o výsledek. Přijímá fakt, že výsledkem toho všeho bude jednou jeho smrt a nic horšího se stát nemůže.

V knize Aktivní tvář nekonečna od Carlose Castanedy je velice zajímavá část, kde autor popisuje temnou sílu, která zotročila lidstvo. Říká jim „létavci“ a údajně jsou to dravci, kteří přiletěli z vesmíru a převzali nad lidmi nadvládu. Vnutili nám svůj systém hodnot, svou představu o dobru a zlu, své společenské zvyky. Dali nám svou vlastní mysl. Prostřednictvím mysli, která je vlastně jejich vlastní mysl, promítají tito dravci do lidského života vše, co jim vyhovuje. Lidé jsou jejich potravou v tom smyslu, že létavci stravují „obal vědomí“ (energii), která nás činí lidmi. Stravují tento obal a ponechají člověku jen tak malý zbytek, aby zůstal naživu. Drobný zbytek vědomí, který létavec ponechá, je přitom sama mysl létavce, která je ztělesněním egoismu a slepé sebestřednosti a točí se především kolem bezpečnosti, komfortu, jídla a dalších materiálních potřeb. Nezní vám to nějak povědomě?
Castaneda, stejně jako filmový Morfeus tvrdí, že lidé se nevědomky kolektivně podřídili neznámému dravci a stali se součástí jeho temného plánu.

konec seriálu

© aluska.org 2022