Milgramův experiment: Je většina naší populace banda ovčanů?

23.4.2022 v Poselství 26

Narazila jsem na experiment z roku 1963, který mě naprosto šokoval svou jednoduchostí a přitom genialitou.  Nejvíce však výsledky, které z něj vzešly. Podle tohoto experimentu je polovina lidí schopná někoho zabít, pokud jim to řekne nějaká autorita, kterou uznávají. Pokud si pořád kladete otázku, proč to na světě vypadá jak to vypadá a proč se lidé chovají určitým způsobem, v následujícícm experimentu uvidíte ošklivou pravdu na vlastní oči.



Popis experimentu
Milgramův experiment je název pro experiment amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, jenž se v roce 1963 pokusil ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu.
Experiment provedl na Yaleově univerzitě. Pokusné osoby získal prostřednictvím inzerátu v místních novinách, v němž účastníkům nabídl odměnu ve výši 4,5 amerických dolarů. V inzerátu bylo uvedeno, že se jedná o experiment týkající se učení.

Účastníci byli představeni další pokusné osobě, která však ve skutečnosti byla pomocníkem experimentátora. Poté byli rozlosováni do dvojic „učitel-žák“, přičemž vše bylo připraveno tak, aby se učitelem stal skutečný respondent. „Učitel“ viděl, jak je „žák“ odveden do vedlejší místnosti, přivázán do křesla tak, aby se z něj sám nemohl dostat, a na zápěstí mu je připevněna elektroda napojená na generátor šoků ovládaný „učitelem“.
Generátor šoku nebyl skutečný, ale působil velice věrohodně a „učitel“ neměl mít o jeho funkčnosti žádné pochybnosti. „Žák“ měl odpovídat doplněním vhodného slova do páru pomocí zmáčknutí 1 ze 4 tlačítek, čímž došlo k rozsvícení 1 ze 4 kvadrantů na panelu před „učitelem“ sedícím ve vedlejší místnosti.

„Učitel” měl k dispozici mikrofon, pomocí kterého kladl otázky „žákovi“, panel, kde byla rozsvícením jeho části indikována odpověď „žáka“, a generátor elektrických šoků připojený k „žákovi“. Generátor měl 30 přepínačů vedle sebe, označené zleva doprava 15 V až 450 V s krokem 15 V mezi jednotlivými přepínači.
Mimo hodnotu ve voltech byly přepínače ve skupinách po 4 označeny slovně, kde první skupina byla pojmenována „lehký šok” a poslední skupina „Nebezpečí: těžký šok”. Poslední dva přepínače za poslední skupinou byly označeny jen XXX.
„Učiteli“ bylo řečeno, že při experimentu se bude zkoumat vliv trestu na učení. V případě chybných odpovědí „žáka“ mu dá „učitel“ elektrický šok použitím přepínače na generátoru šoků. Po chybné odpovědi „učitel“ vždy použil další přepínač v řadě, tj. velikost elektrického šoku se po každé chybné odpovědi zvýšila o 15 V. Experimentátor „učiteli“ sdělil, že šoky mohou být velice bolestivé, ale nebudou nebezpečné.

Odpovědi „žáka“ byly předem určené a měly poměr chybných a správných odpovědí zhruba 3 : 1. Při šoku 300 V „žák“ zakopal na společnou zeď a od tohoto okamžiku už v testu neodpovídal, ale experimentátor „učiteli“ řekl, že mlčení se považuje za špatnou odpověď a v testu je potřeba pokračovat. Při 315 V „žák” znovu zakopal na zeď a od té doby už o sobě nedával vědět.
Pokud „učitel“ nechtěl v testu pokračovat, experimentátor jej povzbuzoval vždy stejnými, předem určenými větami ve stejném pořadí: „Prosím pokračujte“, „Experiment vyžaduje, abyste pokračoval“, „Je nezbytné, abyste pokračoval“ a nakonec „Nemáte jinou volbu, musíte pokračovat“.

Všichni účastníci pokusu pokračovali až do 300 V a 65 % z nich došlo až na konec stupnice, a to přesto, že se často zdráhali a projevovali obavy o zdraví „žáka“.

Experiment byl později opakován v několika variacích (v závorce jsou uváděna procenta, kolik respondentů pokračovalo až do konce)
1. „Žák“ po celou dobu nevydával žádný zvuk (100 %)
2. Při 300 V „žák“ bušil na stěnu (65 %)
3. „Žák“ i „učitel“ byli v jedné místnosti (40 %)
4. Pokus byl prováděn v kanceláři a ne na akademické půdě (48 %)
5. „Učitel“ drží ruku „oběti“ na elektrodě (30 %)
6. „Učitel“ dostává příkazy od experimentátora přes telefon (21 %)
7. „Učitel“ má možnost sám zvolit sílu šoku (2,5 %)
8. Experimentátor je nahrazen běžným občanem (20 %)
9. Experimentu se účastní pouze ženy (65 %)
10. Při experimentu jsou přítomni dva vědci a jeden z nich se při 150 V vzbouří (10 %).

Po skončení experimentu se „učitel“ a „žák“ setkali a respondenti byli informováni, že byli oklamáni. Přesto byl Milgram kritizován za neetičnost výzkumu.
Po roce byli respondenti obesláni dotazníkem, v němž měli vyjádřit postoj ke své účasti ve výzkumu. Většina z nich odpověděla, že jsou rádi, že se zúčastnili a že tato účast pro ně měla i osobní přínos.

Milgramův experiment byl mnohokrát opakován v dalších zemích s podobnými výsledky. Celkově se experimentů účastnilo přibližně 3 000 lidí. Procento lidí, kteří byli ochotni experiment dokončit, se pohyboval v rozmezí 61-66 %. Ačkoliv v poslední době nebyly podobné experimenty povolovány kvůli zpřísnění etických zásad jednotlivých států a univerzit, v roce 2009 došlo k jeho replikaci. Protože z výsledků původního experimentu vyplývalo, že asi 79 % osob, které překročily hranici 150 V, pokračovalo až do konce stupnice, byla tato hranice 150 V použita pro ukončení experimentu. Výsledky byly obdobné jako v původních studiích, až do konce experimentu došlo (podle různých podmínek) 63–83 % osob. Zdá se také, že procento žen ochotných pokračovat bylo vyšší než procento mužů, rozdíl však nebyl statisticky významný. (zdroj)

Milgramův experiment 1962, celý dokument:

Výsledky šokovaly. Pouze jeden ze čtyřiceti účastníků experimentu se vzbouřil před hranicí 300 voltů.

Co to vlastně říká o lidech?
Jsou dvě třetiny lidí jen obyčejné ovce, kterým stačí něco říct a bez přemýšlení to splní? Rozdíl mezi dobrým a špatným člověkem zřejmě neudělá čistě charakter, ale jsou zde další významné vlivy, jako je potřeba se podřizovat autoritám, potřeba zapadnout, strach z označení za potížistu. Spousta lidí v životě dělá věci, které nenávidí, nebo dokonce vědí, že jsou tyto věci špatné, ale přesto je dělají. Jak to omlouvají? Většinou je to něco jako: ,,Něčím se živit musíme“, „Máme svoje příkazy shora, takto to chce vedení“, nebo „Někdo to dělat musí.“

Jak si vysvětlit výsledky experimentu? V lidech je zřejmě naprogramovaná potřeba poslouchat autority a jejich rozkazy. Přestože se účastníci experimentu „hádali“, přesto pokračovali, když je autorita ubezpečila, že to není nebezpečné a že je nutné pokus dokončit. Zcela očividně se v nich pralo svědomí s ovcí. Bohužel u dvou třetin lidí zřejmě zvítězí ovce nad svědomím.
Lidé jsou schopní ubližovat i tehdy, pokud je jim řečeno, že za to neponesou osobní zodpovědnost. Ostatně, mnozí se také ptali: ,,A kdo za to bude mít zodpovědnost, jestli se tomu člověku něco stane? Vždyť ho to evidentně bolí.“ Když jim autorita řekla sebevědomě, že je to její zodpovědnost, pokračovali dál. Prostě jim to stačilo. Za ani ne 5 dolarů byla většina schopná klidně člověka na druhé straně usmažit, jenom protože jim bylo blbé říct experimentátorovi, že jeho pokus je debilní a pokračovat nebudou.
Na přiloženém videu doslova vidíte, jak se lidé potí, jak se to v nich mele, přesto pokračují. Když jsou jim na konci kladeny otázky, stěžují si a pokouší se nervozním tonem svádět vinu na experimentátory, že na ně tlačili tím, že jim říkali, že to není nebezpečné a že je nutné pokračovat, že není jiná možnost. Když jim však experimentátor položil otázku: ,,Ale kdo pořád dál mačkal ty tlačítka?“, zarazili se. ,,No, já.“

Myslíte si, že vládnoucí jelita a poblitici tyto věci neznají? Pokud náhodou ne, jistě mají za zadnicí zástup učenců, kteří jim řeknou, co a jak udělat, aby masa byla poslušná. To, čeho jsme v současné době svědky, je Milgramův experiment ve velkém, naostro a se skutečnými tresty. Většina lidí ví, že svět ve kterém žijeme, už naprosto postrádá smysl. Vzpomeňte, si, jak se změnila doba, jak jsme žili před dvaceti, nebo třiceti lety. Není to ani příliš dlouho, ale svět už dnes vypadá úplně jinak. V podstatě skoro nic nesmíte.
Kdy to začalo? Moderní NWO nastupuje pomalu, pro nás byl zlomový okamžik vstup do EU, kdy jsme byli nuceni zavést řadu naprosto nesmyslných zákonů, které jsou k ničemu, nebo dokonce škodlivé, jenom proto, že to nějaká autorita odkudsi řekla. Autorita nakáže, zákonodárci uzákoní, protože je to banda ovcí a zbytek plní, protože mají strach z hrozících trestů  a pokut.
Jestli jste si kladli otázku, jak dneska někdo může být ovce, když už je jiná doba, když je svobodný přístup i k nezávislým zprávám, člověk není odkázaný jenom na jedny noviny a televizi, problém není v tom, že by lidé nemohli slyšet pravdu jinde. Problém je v tom, že lidé jsou stejní jako před sto lety a ovčanská část alternativním zprávám nevěří, nebo je ani samostatně nehledá (pro ně platí, že co není hlavní sdělovací proud, nebo co nemá kravatu či bílý plášť, prostě není autorita).

Takže když nějaký zaprodaný zločinec nakáže, že byliny od této doby již nesmí mít popsané léčivé schopnosti, všichni to plní, i když vědí, že je to naprostý nesmysl. Prostě nechtějí mít problémy.
Žijeme v době, kdy pokud si chcete pořídit nějakou léčivku na odvary, musíte jít na jiný web, nebo otevřít herbář, abyste se dozvěděli,  k čemu je daná bylina vlastně dobrá, místo abyste si to normálně přečetli v popisu, jak by to čekal zdravý rozum. Takže pokud se v bylinách nevyznáte, vlastně vás nenapadne, že byste nějakou mohli potřebovat, protože popisek nic konkrétního neuvádí, tudíž vy musíte být chytřejší než popisek a už předem přijít s tím, že víte, na co to je, abyste si to koupili. Pitomost… ale naše společnost byla schopná zajít ještě mnohem, mnohem dál.

Když jsem v roce 2020 přišla na poštu a zalíbila se mi vystavená 3D pohlednice s veverkou, paní mi oznámila, že mi to nesmí prodat. Že je to kvůli kovidím opatřením. Byla to ta doba, kdy jste přišli do supermarketu a zatímco z prvních pěti regálů jste si mohli brát věci, jeden byl přepásnutý, s nápisem, že toto zboží se nyní z důvodu nařízení vlády nesmí prodávat. Protože zavřeli papírnictví, ale Alberty ne. Takže jste si ve stejném obchodě mohli koupit fazole, ale propisku o regál dál už ne.
Tak jsem se zasmála a řekla jsem paní u okýnka, jestli se z podacího lístku nenakazím a z pohlednice ano, tak je to fakt komedie. Paní se zasmála a pohlednici mi prodala. U ní stále vítězí rozum nad blbostí, kéž by to tak fungovalo u všech.

Kdy jsem si uvědomila, že ve skutečnosti žádné autority neexistují a že nade mnou není žádný povolaný soudce, který by měl právo mi cokoli diktovat, nebo mě hodnotit? Myslím, že to bylo v době, kdy jsem dělala přijímačky na uměleckou školu. Tento zážitek dodnes hodnotím jako velice cennou životní zkušenost, která mi hodně dala.
Když jsem zjistila, že moji práci hodnotil člověk, který měl výstavu obrazů, na které nakydal skvrny hnědé a brčálové, do které jednou až třikrát rovně hrábnul drátem, nechal to zaschnout a dal tomu název ,,lovci a oběti“, došlo mi, jaká je to komedie. Že jsem se nevědomky stala hercem na pódiu této velice vtipné podívané.
Že se účastním jedné velké show, ve které do mého života přicházejí všelijací lidé, kteří se mě budou pokoušet přesvědčit o tom, že jsou nade mnou, kteří se mi budou pokoušet určovat život. Tehdy jsem s konečnou platností ohledně této iluze prozřela. Pochopila jsem, že nade mnou ve skutečnosti není nikdo. Ani rodič, ani doktor, ani učitel, ani politik. Žádní z těchto lidí, kteří se tváří, jakože mi mohou a mají nařizovat co a jak budu dělat, ve skutečnosti nade mnou nemají moc. Dokonce se i velice často velice hrubě mýlí a jejich omyly, neobjektivní kritika a hloupé nápady mi nakonec více uškodily, než prospěly… Je to jen iluze. Celé je to založeno na tom, jestli na autoritu věříte, nebo jestli jste prohlédli tu iluzi. Ovšem, na světě jsou zkušení, dobří a moudří lidé, kteří mohou dát dobrou radu, či něco doporučit, ale rozhodnutí a zodpovědnost, ty náleží pouze mně a nikomu jinému.

Jak se proti tomu můžeme bránit?
Domnívám se, že pokud si přiznáme tuto ošklivou pravdu o tom jak funguje naše psychika, jak nás ovládá potřeba za každou cenu zapadnout do davu a nedělat potíže, můžeme být schopni činit lepší, vědomější rozhodnutí. Představte si sami sebe v pozici člověka, který přijde na Milgramův experiment. Nevíte, že ve skutečnosti zkoumají vás. Jste nervozní, možná tušíte že něco nehraje, ale zmáčknete to a když se z druhé strany ozvou protesty, začínáte pochybovat a potit se. Co uděláte dál, až vám řeknou, že nemáte na výběr?

Záznam z experimentu jsem si pustila dvakrát a byla jsem úplně paf. Na chvíli jsem si přála, stát se zkoumaným objektem. Zjistit něco o sobě. Kde bych se zastavila. Odradilo by mě zjištění hned na začátku, že tam hrají roli elektrošoky a bolest? Nebo si fandím a nakonec bych přece jenom něco zmáčkla? Ale teď, když vím, o čem experiment byl, už bych se ho zúčastnit nemohla, protože by můj výsledek nebyl objektivní. Tím, že bych už dopředu věděla, o čem to je a že se jenom zkouší jak jsem ochotná se podrobit příkazům, je to jako hrát karetní hru, kdy mám v ruce jen samé žolíky.
A to je ono. Mějte v ruce žolíky. Choďte po světě a čelte výzvám s žolíkem. Co tím myslím? Když už předem víte, že na světě žádná skutečná autorita není, že vysokoškolské tituly má kdejaký imbecil, když pochopíte, že velká část toho co děláte není vaše rozhodnutí ale příkaz jakési samozvané autority kterou jste si nikdy nezvolili a se kterou ani nesouhlasíte, když pochopíte, že za vaše zmáčknuté tlačítko nikdy nemůže nést odpovědnost ten co vám to nařídil, pak máte šanci se z davu dostat ven. To je ten žolík. Víte o tom, že máte program a proto ho neposlechnete. Uvědomění je cesta.

Myslete na to, až vám vláda začne vykládat, že kdo nevyleze deset metrů na strom, nemá právo jít do obchodu nakoupit si jídlo.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Danny 2022-04-23 08:15:27 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dobře to bylo ukázané i ve filmu I jako Ikarus https://www.youtube.com/watch?v=NoQzBbF8Nys

Myslím si, že já bych nikomu el. šok dát nemohla. Nebyla bych schopná někomu vědomě ublížit. Asi bych jim řekla, ať si svou špinavou práci dělají sami a šla bych 😀

Ikona diskutujiciho Terka 2022-04-24 08:31:53
Ikona diskutujiciho
sipka

Přemýšlím o tvém komentáři, Danny. Myslíš, že ti lidé, kteří dávali šoky, si o sobě předtím mysleli, že by to dokázali? Já myslím, že ne. Určitě byli stejně jako ty přesvědčení, že kdyby je někdo nutil ke zlu, tak by hrdě odkráčeli středem. I o tom je tenhle experiment.
Ano, třeba bys opravdu dokázala odejít před prvním šokem. Ale z mojí zkušenosti se zlu častěji staví lidé, kteří o sobě v tomto směru pochybují. Ti, kdo o sobě tvrdí, že by nikdy nikomu neublížili/zastali se slabšího/nepodlehli podvodu atd. , v rozhodující okamžik selžou – prostě proto, že se na něj v té své jistotě, že jim se to stát nemůže, ani nepřipravovali.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-04-24 08:52:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Myslím, že se nedá takhle paušalizovat. Jsem z těch co tyhle věci právě o sobě vědí a mnohokrát v minulosti jsem se podle toho zachovala, kdy jsem hájila i slabší před šikanou, dostala jsem za něj i nakládačku. Zlu se nestaví nejčastěji lidé, kteří o sobě pochybují. Naopak, proti zlu se stavějí lidé, kteří si jsou sami sebou jistí. Protože na to, aby ses dokázal postavit zlu, navíc silnějšímu než ty, musíš být odvážný, sebevědomý, silný a musíš vědět co chceš, že za to budou následky a jsi schopný je ustát. A to má málokdo. Právě v krizových situacích, kdy vidíš že má někdo problémy, nikdo mu nepomáhá a je to na tobě, nebo kdy ty sama čelíš fatální situaci kdy stojíš proti silnějšímu nepříteli, se ukáže, co v tobě skutečně je.
Já za sebe říkám, nikdy jsem hlavu nesklonila.

Ikona diskutujiciho Danny 2022-04-24 09:15:33
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem to myslela tak, že kdybych se přihlásila do toho experimentu (a samozřejmě ještě nevěděla o čem je), tak bych odešla hned, jak by mi řekli, že mým úkolem je pouštět do někoho proud). Jinak já se znám. Nedokázala jsem ani zabít myš, kterou naše kočka ulovila a nechala umírající na chodníku. Na to jsem moc velká citlivka.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-04-24 09:20:49
Ikona diskutujiciho
sipka

Já bych asi neodešla v tu chvíli, kdyby mi řekli, že pokusný objekt dostane kopanec. Ale kdyby mě dali ke skříňce s nápisy velmi těžký šok, závažný šok atd., tak bych se na ně otočila a zeptala se jich jestli je to skrytá kamera a dělají si ze mě prdel, nebo jestli jsou normální? Protože to není jakože nevíš kolik toho dáváš, ale máš to tam napsané. Bych jim řekla na to nemusíte nic testovat pánové, to vám řeknu já, člověk pod stresem a bolestí se nenaučí nic, protože strach blokuje procesy učení… na to už studie existuje. Můžete ho odpojit a nikoho smažit nebudu. A šla bych do pryč.

Ikona diskutujiciho Julka 2022-04-25 12:52:14
Ikona diskutujiciho
sipka

“člověk pod stresem a bolestí se nenaučí nic, protože strach blokuje procesy učení…“

Já (a nejen já) zažívala strach a stres na praxích v nemocnici ze své třídní, která neváhala nás ponížit přímo před pacientem. Byla na nás silně nepříjemná, mě dokonce jednou vztekle vytrhla stříkačku z ruky, když jsem z ní byla tak strašně vyklepaná, že jsem v danou chvíli nebyla schopna uvažovat a zapomněla, co vlastně mám dělat za úkon, prostě úplný blok v tu chvíli..a taky nás neváhala potupit a dohnat až k slzám. A tohle svoje chování obhajovala slovy, že to s námi myslí dobře a chce abychom se něco naučili. Jenže to se s takovým přístupem zvládalo dost těžko. Hlavně mi to připomínalo starý rány z dětství, otec byl vždycky cholerický despota a často po nás řval..Nějak jsem tu školu nakonec překousla a zvládla, jinak mě to totiž bavilo, ačkoliv jsem byla psychicky hodně zdeptaná. U maturity jsem pak ale třídní vytřela zrak svou angličtinou, takže to byla pro mne taková trošku satisfakce. 🙂 Ale někdy to s ní byl fakt horor a trauma. Většina ji nemusela..

Jinak v částečné souvislosti s tématem mě napadl německý film Náš vůdce z roku 2008 tuším, doporučuju 🙂

Ikona diskutujiciho areea 2022-04-23 10:21:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je smutné a desivé, že až 70 percent ľudí je schopných vykonať neetické veci. Stačí na to nariadenie (vyhláška, výzva, doporučenie, príkaz …) vládnej ,,autority,, , šéfa v zamestnaní…
Za socializmu sa hovorilo, že aktívny blbec je horší ako triedny nepriateľ.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-04-23 11:01:30
Ikona diskutujiciho
sipka

Mamka zase říkávala ,,poturčenec horší turka“

Ikona diskutujiciho tauri 2022-04-23 12:01:21
Ikona diskutujiciho
sipka

70% odpad „duší“ odpovídá i těm, kteří se nechali zapíchnout a pak radí ostatním v životě druhých. Často vědí všechno nejlíp a ničí postupně tuto planetu. Proto je to zkoušeka duše, která buď přeřve rozum, nebo mlčí a je pouze jako pozorovatel. Kdyby nám nebyla vymazána paměť při narození, každý by věděl, kým je a bylo by to snazší. Ale takhle si na to musí každý přijít sám a stát si za tím. Ne každý to ale ustojí/vydrží a podlehne davu. Protože život bude takový, v který věříme, jaký by mohl být..
Viděl jsem to u v práci, kolik lidí se ani neptalo a rovnou dělalo..Prostě dotali rozkaz a udělali to a zda to mělo smysl, nemělo už neřešili.
Proto jediné řešení je, přestat si jich všímat, věnovat jim energii a když si chtějí namlátit, tak ať…Jen tak se střetnou s realitou a dojdou k uvědomění, jinak když jim bude vždy někdo pomáhat a krýt záda, nebudou znát zodpovědnost, protože na ně nedojde a slízne to většina…takže se to rozprostře. No a namísto, abychom řešili co dál, tak se věčně řeší to, jak je vakcína nebezpečná, jak jsou přistěhovalci takový a makový a ti slepci si to stejně odmítají přečíst a uvědomit, takže většina alternativců ukazuje, jak je to špatné, přitom oni to vědí a blbce to taky nezajímá..takže je to taky taková matrixová smyčka, aby se jedinec enrozvíjel a řešil někoho, kdo odmítá něco pochopit, protože to ovlivňuje destruktivně jiné. Ve výsledku je to i příjmutí věci alternativy, protože jedna věc je vědět a druhá věc je to příjmout, pak už není třeba to řešit. Ale stále se to řeší, protože mysl to odmítá příjmout, že je to vůbec možné. A to, že lidi poslouchají je právě ten štěp agenta Smithe, protože bez účelu by byl člověk k ničemu. To účel nás spojuje, motivuje nás..Proč ti, kteří makají x hodin nemůžou pak přestat a najednou se cítí neužiteční? Nejen, že je to způsobeno hormonem „štěstí“ který nám byl zakódován do DNA, ale je to i na duchovní úrovni „smyslové“. Když člověk tohle pochopí a zaměří se čiště na srdce a svoji duši, stačí skutečně jenom žít. Většina věcí, které lidi dělají je jen dokazování druhým, jak jsou dobří a jsou lepší. Jako být prezident, vědec, sluníčkář a pořád se někomu vnucovat a zavděčovat. To je vše jen vytahování..A když se člověk zaměří na duši, nemusí nikomu nic dokazovat, ale dělá věci, že chce sám od sebe a ne proto, aby se ukázal před druhými. Proto si lidé nabalují bloky, protože o to větší motivaci mají k dosáhnutí onoho výsledku. Takže i nějaké matrixové implantány jsou dobré, ale i špatné. Jen je potřeba být nad tím a ovládat ty věci, ne aby ty věci ovládali nás jen proto, že to máme implantované v naší auře a věříme, že to nutkání přichází jako intuice. Proto je důležité zaměřit se na náš střed, poslouchat sami sebe zevnitř, než to, co chodí z venčí..většinou je to vir, myšlenky druhého a to nás ovládá. Když přestaneme rozkazovat druhým, přestaneme dávat váhu i řečem druhých a jsme páni svého života..Takže odpojit se od druhých a být koule. Ne slepenec, který ovládá jeden druhého. Je nutné se rozdělit, abychom mohli být součást..Teď jsme součást, ale ne jedinec..Ne každý stále myslí za sebe a stojí si za tím.Většina lidí jen papouškuje názory druhých, aniž by pochopili skutečný význam, nebo sdělení..

Ikona diskutujiciho kiko 2022-04-23 13:47:15
Ikona diskutujiciho
sipka

Ak máte rodinu, deti o ktoré sa musíte starať, tak tie neetické veci spravíte a nevravte mi že nie, málo ludí by obetovalo napr. vlastné deti len aby mohli povedať že sú „slobodný“, alebo to vidí niekto inak? 🙂

Ikona diskutujiciho areea 2022-04-23 22:45:07
Ikona diskutujiciho
sipka

Kiko: Milgamov experiment bol o dobrovoľnom vykonaní neetických vecí. Nebolo to z dôvodu ohrozenia svojich blízkych. Je zarážujúce vysoké percento ľudí, ktorí by dobrovoľne robili zlé veci.
Aj keď v experimente hypoteticky zabili človeka, necítili za to žiadnu vinu, vyhovárali sa, že vykonávali iba príkaz.
Je o tom aj film z roku 2015 s názvom Experimenter. Dielko je to divné, mrazivé, žiadna popkornová záležitosť, nič pre milovníkov Rosamunde Pilcher a Titaniku.

https://www.csfd.cz/film/376788-experimenter/prehled/

Ikona diskutujiciho tauri 2022-04-24 11:39:50
Ikona diskutujiciho
sipka

kiko:
Každý v životě udělal, udělá chybu, ale vše má mit své hranice..
Pokud politici, policie, lékaři právě takto činí jen proto, že mají rodinu a mají ji uživit, líbí se Vám to, pokud vám berou Vaše zdraví a svobodu? Taky jen vykonávají příkazy, jinak by byli k ničem a neměli by účel.
Hlavně, že na policii, lékaře a politiky se jakoby nedostane..ale pamatujte, jednou musíte udělat něco pro temnou stranu s věděním, že činíte špatně a navždy jste zaháčkovaní!! Proto každý pak poslouchá, protože se vše nabaluje a drží basu. Kdyby ne, veškerá špína by byla sdělena médií obyčejným lidem a ten si je podá..Takže přesně díky těm, co mají děti a hypotéky jsme tam, kde jsme..protože zachází tam, kam by už neměli jít jen proto, aby uživili rodinu. Lidé se dobře ovládají přes emoce/city..proto toho mimozemštani zneužívají, protože oni je nemají a berou to jako slabost či chybu ve vývoji. Jenže normální člověk má svědomí..jen namachrovaný člověk si myslí, že on je jiný, vyvolený a na něho se nedostane..A kdo má svědomí? Ten, který používá srdce a cítí/vnímá i druhé..Kolik lidí tohle umí/dělá? Kolik lidí žije pouze s tím, že oni jsou nejlepší a vše se točí kolem nich? Většina..právě ti, kteří se sem inkarnovali jen proto, aby je někdo obdivoval a aby mohli ovládat ty, kteří nemají potřebu zacházet za hranice, které ničí tuto planetu, protože normální člověk nevydělá stovky tisíc/milionů měsíčně.

Ikona diskutujiciho Nini 2022-04-23 11:10:34 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Skvělý článek Alu! Krásně se mi to četlo a odpovídá to na otázku, kterou si také neustále kladu, a to…proč se teď lidé chovají jako šílenci?! Můj známý na vojenské škole před pár měsíci nadával na ty, kteří tam u nich nechtěli ten „kouzelný lektvar“, který nutí lidem, a pak si stěžovali, jak se tam k nim chovali. Po jeho slovech „Řeknou ti, že to máš udělat, tak to uděláš.“, jsem na něj zírala jako puk a přemýšlela jsem, co dalšího by udělal, kdyby mu to shora řekli…a kdy by řekl NE.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-04-23 11:16:32
Ikona diskutujiciho
sipka

To je podstata armády, výchova ovcí. Přestav si, kdybys potřebovala dobít nějaké území, vydáš rozkaz a tvoji vojáci, místo aby hned šli, by si rozbalili na trávě deku, uvařili by si čaj a začali by spolu diskutovat nad smyslem či nesmyslem tvého příkazu. Pak by se rozdělili na několik skupin co by se spolu hádaly jestli to budou nebo nebudou dělat a nakonec by třeba třetina šla, ale ten zbytek by šel dom. 😀

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2022-04-23 13:07:22 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To mi pripomenulo jeden pomerne divný film Box (2009)

Co kdyby vám někdo dal krabičku s tlačítkem, po jehož stisknutí byste získali milion dolarů, ale současně by připravila o život někoho, koho neznáte? Udělali byste to? A jaké by byly následky? Píše se rok 1976. Norma Lewis (Cameron Diaz) je učitelkou na soukromé střední škole a její manžel Arthur (James Marsden) je technikem v NASA. Jde o naprosto průměrný manželský pár, který žije běžným životem na předměstí se svým malým synem… dokud se u jejich dveří neobjeví tajemný muž se silně znetvořeným obličejem (Frank Langella) a nabídne jim něco, co jim může navždy změnit život: krabičku. Během 24 hodin, které na rozhodnutí mají, jsou Norma a Arthur nuceni čelit zásadním morálním dilematům. Brzy zjistí, že následky jejich rozhodnutí jsou zcela mimo jejich kontrolu a týkají se mnohem zásadnějších věcí než jen jejich vlastního štěstí a osudu.

Ikona diskutujiciho Danny 2022-04-24 09:33:40
Ikona diskutujiciho
sipka

To je přesně ono. Hromada lidí by určitě přemýšlela, jestli stisknout nebo ne (když stejně umře někdo cizí, koho neznají). Ale tady není o čem přemýšlet. Správně je vyhodit chlapa i s tou jeho krabičkou ze dveří.

Jinak jsem viděla jinou verzi stejného příběhu (televizní povídku) a tam ženská nakonec tlačítko zmáčkne a ten, kdo umře, je její partner. Prostě karma je sviňa, takové věci se nedělají.

Ikona diskutujiciho Samuel 2022-04-23 13:17:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Perfektní článek, lidi zatím autority potřebují a to způsobuje ten chaos, ve kterém žijeme. Stačí se podívat, jaké autority nám teď u nás vládnou. Už se o nich ani nechci rozepisovat, protože pro mě jsou už mimo veškeré chápání. Jinak myslím, že v tom experimentu ve skutečnosti to byli herci, kteří tu bolest jen předstírali. To ale neospravedlňuje ty, kteří ovládali ty tlačítka, protože pro ně to vypadalo skutečně. Takže než se budou lidi schopni rozhodovat samostatně, bez autorit, tak by bylo fajn tu mít nahoře konečně aspoň někoho, kdo to má v hlavě v pořádku. Tedy pokud si to my, jako Češi vůbec zasloužíme.

Ikona diskutujiciho Jo 2022-04-23 13:28:49 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto výstižný článek! Je to obrovská psychologická hra se strachem. Pomalá převýchova. Jedou to už roky, staletí. Každý minulý režim byl předpřípravný proces na tuto konečnou událost. V podstatě už mají takovou drzost, že se se svým záměrem přestali skrývat, tajit ho. Jedou si ten svůj genocidní a zotročovací plán s absolutní nadřazeností a jistotou. Vyloženě se vysmívají člověku do tváře. Zároveň si zachovávají svou psychopatickou kamennou mrtvou tvář. Spousta autorit je psychopatická. Tudíž nepochopí lidskou bolest a utrpení. Naopak je těší působit zmatek a podílet se na utrpení. Jsme v pozici laboratorních krys. Udělali si z této planety jednu velkou laboratoř. Ty autority, které nemají psychopatickou poruchu od dětství, ti jsou převychováni ve speciálním institutu. Jsou zřejmě i zhypnotizováni. Všem autoritám, které vídáme v médiích, veřejně, vládne skrytá hlavní parazitická skupina monster. Ti se jen tak neukáží. Pouze tahají za provázky. K smrti nenávidí naše duše, intuici, svědomí. Vytvářejí na této planetě všechnu bolest a zmatek co kdy existovala. Ti převychovávají lidstvo. Chtějí dosáhnout jednoho jediného. Absolutní zničení duše a ducha v člověku. Transformace do poslušného biorobota. Jsou zástupcem Antikrista, kterého popisuje Bible.
Zmanipulované ovce už dnes útočí na druhé, nejen kvůli DNA měnící vakcíně a v budoucí době to bude třeba i kvůli propojení těla s technologiemi. Tak už dnes útočí na jedince, který si udělá malý ohýnek, aby spálil staré větve a opekl si jablka a brambory v popelu. Protože autorita všude cpe svoji eko fašistickou agendu.
Valeriu Butulescu řekl:
„I ty největší lidské ctižádosti sotva polechtají pokožku planety.“
Našli slabinu lidstva. Jejich děti. Převychovávají naše děti ve školách k ekoterorizmu. Učí je probouzet v nich nenávist ke všem, co se nechovají dostatečně ekologicky. Protože nám přeci zbývá už jen asi 3-5 let života, že? Když se děti jednoho dne obrátí proti svým rodičům, tak je s člověkem vymalováno. Je potřeba říkat dětem, naše planeta je samoobnovitelná. Udržet je ve zdravém uvažování. Nevymlouvat se na nedostatek času na skutečnou výchovu. Vysvětlovat co to je extrém a extrémní chování a myšlení. Preferovat a hledat rovnováhu, harmonii, zlatý střed ve všem. A hlavně láska k lidstvu, ke známým i cizím. Nenechat je psychologicky se rozdělovat.

Zlo nakonec zničí samo sebe. Naděje umírá naposled. 🤍

Ikona diskutujiciho adria 2022-04-23 20:39:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

haha tak to je sranda, jak jsem to četla, tak jsem si říkala, že dneska už jsou lidi naštěstí jiní … že jde o starý experiment, a najednou bum … znovu zopakován v roce 2009 …

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-04-23 22:30:35
Ikona diskutujiciho
sipka

Jop. Je to jenom iluze, že jsme jiní/lepší. Chceme věřit pohádce o moderním člověku kterému ze zadku svítí wifi a z mozku čip, proto je lepší než generace před 50ti lety. Asi je to program, chtějí abysme tomu věřili. Že nespadneme stejně do stejných sr. jako předkové… A hele ups, svoboda slova skončila, pošlapávání ústavy, masové experimenty na lidech, ignorace zákonů, propaganda jako prase. A lidi to žerou.
Řeknou jim bojte se, bojí se.
Řeknou jim píchejte se, píchají se.
Řeknou jim mávejte, tak mávají.
bé bé

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-04-23 22:45:45
Ikona diskutujiciho
sipka

tady je ten experiment zopakovaný v roce 2014: https://www.youtube.com/watch?v=Xxq4QtK3j0Y

Ikona diskutujiciho led 2022-04-24 14:07:43
Ikona diskutujiciho
sipka

Tuším, že rozdávané 2, 3, 4 a 5 jsou slabším odvarem Milgrama.

Ikona diskutujiciho adria 2022-04-24 22:37:05
Ikona diskutujiciho
sipka

no, já měla spíš na mysli, že lidé jsou si nyní bližší se zvířaty, více se starají o své tělo i duši – už jen nevysedávají u píva a kouří, jako to dělávali naši rodiče … chodí hodně ven na procházky, žerou doplňky stravy a čtou si etikety na jídle. jakože, čím dál tím více lidí takto žije … a ták .. ale i tak to nespíš se stádovitým chováním souvisí 🙂 protože tohle najednou začali dělat vlastně taky všichni … dělat si smoothie k snídani a do salátu cpát avokádo

Ikona diskutujiciho Olina 2022-04-24 11:09:48 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Článek jsem si se zájmem přečetla. Jsem přesvědčená o tom, že na tohle neštěstí zvané „ovčanství se zadělalo v dávných dobách. Tehdy žily lidské populace v symbióze se svými Moudrými ochránci a učiteli, kteří je chránili a vedli na každém kroku, ať už to byli Titáni, Dinosauři nebo další duchovně vyspělé bytosti. Než stačili lidští tvorové dospět ke své samostatnosti a vnitřní stabilitě, byly symbiotické svazky s jejich vůdčími osobnostmi násilím zničeny a lidských civilizací se zmocnili Luciferáni. Jelikož se stále nevyřešily hlavní příčiny degradace lidských populací, tak to dnes vypadá, jak to vypadá. To ovšem neznamená, že se to tady pořád bude točit kolem dokola, vyřešilo se to v jiných vesmírech, tak se to tady nakonec vyřeší taky.

Ikona diskutujiciho Nirdaisi 2022-04-26 12:05:03 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tento článek ve mně vyvolal spoustu pocitů a především uvědomění stát více za sebou.

Musím se přiznat, že mě život postavil do velmi podobného „experimentu“. Při jedné praxi v kravíně na VŠ jsem mimo péči o telátka zaskakovala za naháněče krav, protože měli málo lidí. Sotva 2 dny mi ukázali co a jak a 3. den už jsem měla nahánět 250 krav sama. No, co čert nechtěl, 1 kravička měla skvělý nápad strčit hlavu mezi zeď a ocelovou tyč. No a teď co s ní, večer už tam nebyl žádný zootechnik, jen já a 2 lidi na dojírně. Pokoušela jsem se jí různě pomáhat, hlavu naklánět, uklidňovat jí apod. aby tu hlavu vystrčila. Samozřejmě jsem z toho byla dost zoufalá, protože to prostě nešlo. Když jsem to řešila s dojiči (pro mě ti zkušenější alá autorita), ty mi dali elektrickou tyč, ať to zkusím, jestli tím šokem tu hlavu nevytáhne. Musím říct, že se to ve mně dost pralo, ale ze zoufalosti jsem tu tyč použila. Samozřejmě to bylo úplně k ničemu a kravička z toho byla ještě víc vystrašená. Po tomhle jsem si řekla, že tu tyč už nikdy nepoužiju, byla jsem z toho dost špatná, že celou dobu se snažím zvířatům pomáhat (ani maso jsem v tu dobu nejedla) a pak je tu budu sama týrat… Nakonec to dopadlo dobře, museli jsme celou tyč odmontovat a kravička byla v pořádku a předpokládám, že tam tu hlavu už nikdy nestrčí. 😀 Ale teda bylo to dost poučné.

Ikona diskutujiciho Petra N. 2022-05-07 00:51:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ve chvíli, kdy člověk rodinu (resp. vlastní děti, protože rodinu má samozřejmě téměř každý, pokud nepochází z děcáku), už je tohle „svobodné“ rozhodování úplně o něčem jiném. Najednou máet někoho, kdo je na Vás zcela závislý, batolí se to kolem Vás a jakmile si uvědomíme, že někdo zvenčí je schopen tomuto nesamostatnému tvorečku, za kterého máte primární zodpovědnost Vy sami, ublížit, už jsme ve zcela jiné pozici. V práci jsem měla kolegu (on to byl přesněji řečeno šéf šéfa), který s námi chodil na obědy a vyprávěl nám jaké nesmysly vymýšlí vysoký management a na otázku nás obyčejných pěšáků, proč se tomu tedy nevzbouří, odpovídával „hypotéka se neptá“. Měl několikamilionovou hypotéku na luxusní barák za Prahou. A to prosímpěkně neměl ani ty děti (ženil se až někdy daleko po čtyřicítce a se ženou už je mít nemohli). Všechny nesmysly uváděl do praxe pro pár desítek tisíc kaček měsíčně. Nakonec se ale vzbouřil a odešel sám, nicméně si předtím našel už jinou práci. Trvalo to ovšem více než 20 let. Já tedy hypotéku nemám, takže si to z tohoto úhlu moc nedokážu představit, ale zase mám to dítě, což je zřejmě o něco silnější zdroj obav, skrze které za určitých okolností může být člověk vydírán, než pouhý pocit, že „přijdu o bydlení“ a „zadlužím se“. Kdo nemá dluhy a děti, je přecijen v tomto smyslu v poněkud silnější pozici (například „mladí“ lidé bydlící ještě u rodičů). Ovšem realita je taková, že dost velké procento populace má jak děti, tak i ty dluhy. Přičemž levičáci mají větší vztah k rodině a pro pravičáky je na prvním místě zas ten majetek. A ta vydíratelnost (lépe řečeno manipulovatelnost prostřednictvím vyvolání strachů) tam prostě JE a nemá smysl se tvářit, že se nás to netýká. Ano, můžeme se svobodně rozhodovat, ale pokud tím posereme život vlastnímu dítěti, nebo hrozí že skončíme na ulici jako bezdomovci a naše dluhy budou splácet ještě vnoučata… tak se pravděpodobnost vzepření se evidentnímu nesmyslu (zvlášť pokud jsme ujištěni, že to „neškodí“) sníží a volíme většinou takzvané „menší zlo“. Ovšem stálo by se zamyslet nad tím kolik celkového světového napáchaného zla připadá právě na tuhle kategorii „menší zlo“. Já osobně o sobě vím, že nejsem schopná se tomu zcela vymanit. Svou uvědomělost a osvobození zatím projevuji tak, že jsem před více než 25 lety přestala sledovat kinematografii a přestala zcela poslouchat „hudbu“ jak říkají těm dekadentním hnusným nemelodickým drásajícím depresivním pazvukům. Ve svém tichu a klidu, pak snáze nalézám sama sebe, protože nejsem zvenčí nadměrně a nepřirozeně ovlivňována názory a pohledy vyfetovaných existencí, které si říkají vzletně „umělci“, „režiséři“ a „tvůrci“. Teče z toho jen agrese, utrpení, deprese, krev a zlo. Fuj. Když na to člověk kouká furt, nakonec by mu to ještě začlo připadat NORMÁLNÍ (!?). Když chci hledat symboliku, snažím se zkoumat jak funguje příroda kolem nás, jak funguje naše tělo. Ve filmech archetypální záležitosti nehledám, člověk podle mého názoru nepotřebuje externího uměleckého prostředníka, který mu sdělí jaká je realita okolo. Vždyt tu realitu máme kolem sebe a stačí „jen“ nezavírat oči. Není nutné konzumovat co nám naservírovaly zfetované duševně nemocné trosky. A ještě za to platit prostřednictvím nejrůznějších Netflixů, televizních poplatků, jakoby to byl pro nás bůhvíjaký přínos.

Napsat komentář: Nini Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek