Nechci se soustředit jen na budoucnoct. Já chci být šťastná TEĎ!

5.7.2012 v Poradna 7

Dopis:

Ahoj, nevim jestli můj problém by se dal nazvat skutečně problémém, ale už asi od podzimu mě to velice tíží.
Po nějaké době, kdy jsem nad problémem začala čím dál víc přemýšlet jsem zjistila, že nedokážu vůbec myslet na přítomnost a myslim jenom na budoucnost. Co se bude dít, co se zlepší a jak to všechno bude skvělý. Jenže to je budoucnost cca rok, 2 roky.

Bydlim ve městě, kde mě štve snad úplně všechno a snad už mě nedokáže napadnout, co by mi udělalo radost. Proto se soustředuji převážně na budoucnost, ve které si neustále představuji jak se dostanu na vysokou školu, odstěhuju se z tohoto města a najdu si nové přátelé a na vše zapomenu.


Poslední dobou si vlastně ani nedokážu vzpomenout, kdy jsem byla opravdu štastná. Jen na jeden okamžik, docela dlouhý. A to byly 2 měsíce letních prázdnin. To jsem se rozešla s přítelem a našla si nového z Prahy, jezdila jsem za ním pokaždý, kdy jsem měla volný čas. Tam jsem se seznámila i s mnoha dalšími lidmi, kteří byli podle mého názoru naprosto skvělí.

Takoví lidi, které jsem vždy chtěla znát a měla jsem si s nimi co říct.

Jenže to po prázdninách skončilo a znovu jsem se vrátila ke starému příteli. Od té doby to jde z kopce.

Možná je také zajímavé to, že od mala mám stále nějaké představy, nebo vize, nevím jak bych to nazvala, při kterých si představuji svůj ‘dokonalý’ život. A mezi ně také patřilo, že jednou poznám nějaké lidi z daleka třeba Prahy, se kterými si budu naprosto rozumět, budem mít podobné názory a i zábavu.

Někdy jsem si to představovala až moc i do detailů. A o těch prázdninách se mi to splnilo.

Říkala jsem si, že to je nemožné, co tu dělám, jak se to všechno stalo, až se mi chtělo štěstím brečet, připadalo mi to jako z nějakého snu! Jenže vše je pryč a já nevim jak dál.

Třeba se mi splní i mé další představy, ale na ty by byla dlouhá doba. Já bych chtěla být štastná už ted v přítomnosti ! 🙂

ps: omlouvám se za dlouhý mail, ale snažila jsem se psát to nejdůležitější a možná i některé příčiny problému chybí…

Odpověď:

Ahoj,

Neustálý útěk do budoucnosti je pro tebe způsob, jak se odpoutat alespoň dočasně od aktuální situace, která ti evidentně nevyhovuje. Je to přirozené a každý občas musí uvažovat nad svojí budoucností, aby podle toho mohl směřovat přítomnost.
Jak se říká, všeho moc škodí. Proto není dobré žít jenom ,,tady a teď” bez ohledu na to, co bude zítra. Ale ani není dobré žít jenom ,,zítra” a ,,tady a teď” úplně vynechat. Je potřeba v tom najít tu správnou rovnováhu.

Protože když žiješ jenom zítřkem, zanedbáváš TEĎ. Jenomže když zanedbáváš TEĎ, tak podle toho bude zanedbaně vypadat i zítřek, protože to co má přijít v budoucnu, si postupně buduješ právě tím TEĎ.

Takže nemůžeš čekat, že se budeš mít dobře jak teď, tak zítra, protože jsi hlavou ve vzduchu a nebuduješ si v reálu spokojený život. Ty o tom jenom sníš, ale ono to nepřijde samo zadarmo. Musíš pro to něco vždy dělat.

To, že se ti splnil tvůj sen, je sice krásné, ale vezmi si důsledek. Co ti z toho zbylo? – Zklamání? Odloučení? Prázdnota? – Co když ti svět chce říct: ,,Podívej, nemůžeš jenom žít ve svém snu, tady máš to, po čem jsi snila, ale jak vidíš, to není to, co jsi skutečně hledala, protože to není domyšlené do konce. Jednorázově se pobavit a pak zase vzduchoprázdno, to bolí. – Proto žij TEĎ.”

No, a co ti tedy zbývá: Co přes den děláš? – Ráno vstaneš, jdeš do školy, tam je asi nuda, jsi duchem nepřítomná a pak jdeš domů a nějak zabiješ volný čas?” – Dejme tomu, že to třeba zhruba tak nějak může být.
Vezmi ten volný čas a nějak ho chytře investuj. – Co tě baví? Jaké máš dosažitelné kroužky v okolí? S jakými lidmi by ses chtěla přesně seznámit? Jaké jsou možnosti využití tvého volného času? Po čem konkrétně sníš? – Přátelé? – Tak se seznamuj, choď na srazy, založ si ,,líbko”, nebo se přidej do nějakého pohybového kroužku, tam se hledají kamarádi moc dobře.
Nebo můžu doporučit keramický kroužek, tam se kdeco naučíš, to jsem vždycky strašně milovala… a zábava tam je taky.

Žiješ hlavou v budoucnosti, protože aktuální svět tě nudí, nenaplňuje. – MUSÍŠ TO NAPLNĚNÍ NAJÍT. Musíš najít to, co tě baví a co má pro tebe smysl. Co tě rozvíjí a těší. Rozumíš? – Protože jakmile se TEĎ přestaneš nudit, tak už nebudeš lítat hlavou v oblacích a tvůj život konečně dostane nějaký opěrný bod. Budeš stabilnější a budeš budovat aktuální svět, aby budoucnost byla ještě lepší, než ve tvých představách.

Takže je potřeba jít a prakticky si něco najít. Kamarádi s tím přirozeně přijdou taky. Prostě hlavně neseď doma na zadku, aniž bys cokoliv užitečného dělala. Život je krátký, neplýtvej svým časem, užívej si ho. Hledej zájmové kroužky, hledej lidi k seznámení klidně na internetu, založ si blog, začni sportovat, zajdi si na koncert… prostě vyvíjej hodně aktivit. Teď bude léto, ráj všeho dění, možností bude plno.

Hodně štěstí 🙂
Alue

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Poradna: Životní směr” pro další otázky a odpovědi – ZDE

Další obrázky Zvířat: ZDE

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/


Komentáře

Ikona diskutujiciho Kecal 2012-07-05 09:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Faktem je, že lidi nikdy až na výjimky nedokážou žít v přítomnosti, protože jsou prostě závislí na dělání. (I myšlení je dělání) A budoucnost neexistuje, tedy jsi prostě závislá na myšlení, což je podlě mě nemoc co by se měla vymýtit. – To zní možná trošku jako od Dr. Mengele :-D ale je to fakt.

Ikona diskutujiciho Léňa 2012-07-08 01:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Anička 2012-07-08 09:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Něco takového mě před dvěma lety a pár měsíci taky potkalo, vidina jen dvou černých prázdných let, než přijde změna. Nebavila mě škola, brigáda a kamarádi byli úplně jiní než já a mnohdy falešní. Alespoň tak jsem to viděla tehdy.

Ikona diskutujiciho Kecal 2012-07-09 08:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[2]: Vtip je  v tom, že knížky do Tolleho působí tak, že stupňují tvojí bolest do doby než jí nepřijmeš nebo ji nezahodíš do popelnice. Alespoň tak působily na mne… a v tom je fígl toho "učení" – přijímat.

Ikona diskutujiciho Léňa 2012-07-09 23:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Lúmenn 2012-07-11 20:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: zajímavé, tvoje cesta k nalezení sebe sama byla určitě zajímavá a asi i poměrně náročná. Můžu se jen zeptat, pokud ti to nevadí, z čeho jste s miminkem žili? Pochopila jsem, že jsi nepracovala a taky že jsi asi hodně věcí pěstovala na zahrádce, ale co ten zbytek? Zajímá mě to proto, že něco podobného bych si strašně ráda vyzkoušela, pár měsíců klidu a samoty, ale nevím, z čeho bych celou tu dobu žila.

Ikona diskutujiciho Arriane 2012-07-13 11:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]:To by mě taky strašně moc zajímalo

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek