Aluška.org: Věděním ke svobodě

Byli otcové našich otců obři? Pravděpodobně byli gigantičtí i duchem; jejich obrovské znalosti a úžasné schopnosti z nich dělaly obry ve srovnání s trpaslíky, kterými jsme my. Byli však také velmi velcí. K napsání dobrodružství Gargantuy a Pantagruela se Rabelais inspiroval oblíbenou severofrancouzskou legendou, pověstí o Gargantuovi a flanderských obrech. Tento příběh není ojedinělý. V Rusku, Skandinávii, Americe, Austrálii, v zemi Dogonů, Jorubů či Inuitů, v Číně, Japonsku, Indii nebo na Středním východě vypráví legendární dobrodružství o dávných obrech. Odkud se všechny tyto legendy vzaly?

První pozemšťané
„V minulosti, dávno předtím, než se o tom začalo vyprávět, chodili po zemi obři. Byli to zahradníci Země, ti, kteří sem přišli dohlížet na vývoj života na této planetě. Ale tato rasa obrů nebyla stvořena pro život na Zemi. Proto se pomocí magických prostředků velikost těchto bytostí zmenšila tak, že se připojila k velikosti lidí, a tak se s nimi mohli mísit, aniž by byli rozpoznáni jako zahradníci.“ T. Lobsang Rampa

V Bibli se často vyskytují obři: Nefilim byly polobožské bytosti. Král Og měl železné lůžko o rozměrech 6,7 × 14 stop, musel by být vysoký nejméně 3 a půl metru. Goliáš, gigantický soupeř, kterého král David skolil prakem, měřil 2,8 metru.

Bible, starověké legendy a vyprávění našich babiček, to ale nejsou moc přesvědčivé podklady, řekl by si někdo. Pochybnosti jsou v pořádku, ale rozveďme si to. Kdyby byli dávní obři vymyšlení, zanechali by svou stopu všude na této planetě? V syrském Ajn Daře je k vidění obří stopa, které se říká „dvojitá boží stopa“. Obří bůh by byl vysoký sedm stop. (obr.níže)

Zde je mystická obří stopa v Lepakshi v Indii (obr. níže). Další obří stopy lze nalézt v Jižní Africe, Jižní Americe, arabských zemích… Obři byli všude, to dříve či později každý uzná.

Mytologie a legendy
V Římě kolem roku 235 se říkalo, že Thrák Maximinus Caesar měl kostru dlouhou 2,6 metrů.

A řecká mytologie představila hned tři božské rody:
Prvním jsou Kyklopové, to byli živelní obři. Ovládali blesky a hromy.
Druzí jsou titáni, božští obři, vládci života a stvořitelé člověka.
A nakonec giganti (obři). To byli božští bastardi, byli pány smrti a ničení.

Zeus zdědil po Kyklopech své mistrovství v ovládání blesků. Sám Zeus, titán, na sebe může vzít jakoukoli podobu – tedy obra nebo zvířete.

Hinduistická mytologie představuje obry všeho druhu. Nejznámější jsou dévové, nižší bohové projevující se v podobě nadměrných bytostí. Hrdinové jako Krišna nebo Ardžuna – oba polobozi – na sebe mohli dle libosti brát podobu obrů.

Také keltská mytologie se zmiňuje o mnoha obrech. Především jsou to legendární Tuatha De Danann, lid bohyně Dany. Pro Kelty v Irsku byli Tuatha staviteli megalitů, které porazili Keltové v bitvě u Mag Tuired.

Severoameričtí obři
Za zvláštní ocenění vděčíme severoamerickým legendám. Irokézové, Osageové, Tuscarové, Huroni, Omahové a mnozí další severoameričtí indiáni hovoří o obrech, kteří kdysi žili a potulovali se na území jejich předků. Po celém území dnešních Spojených států se tradují pověsti o těchto dávných obrech.

U kalifornského pobřeží se nachází mnoho starověkých předmětů. Byly zaznamenány tisíce obřích koster se světlými nebo zrzavými zbytky vlasů. Jejich výskyt se datuje do doby před více než 30 000 tisíci lety, vymizeli asi před 11 000 lety. Tento příběh přitahuje pozornost turistů, kteří navštěvují podivné muzeum Ralpha Gliddena na ostrově Catalina.

Již v roce 1913 se případu chopil Dr. AW Furstenan – německý přírodovědec. Vykopal osmimetrovou kostru doprovázenou různými předměty. Lidé tvrdili, že zde dříve žil obr vznešené rasy a že on i jeho potomci zmizeli dávno před příchodem bílého člověka na ostrovy. Otázka zní: jak to běloši věděli?

V jiných oblastech USA se legendy, ale i staré výstřižky z tisku zmiňovaly o podobných nálezech vysokých mužů či obrů a o rudovlasých velkých kmenech. Měli bychom zde vidět stopy po slavných Tuatha de Danann a později severských a keltských obrech?

Nález z padesátých let v Turecku (obr. výše)

Sumerští obři
Také Sumerové tvrdili, že první lidé byli obři. Stejně tak byli obry i dřívější bohové. Poměrně běžnou věc ukazují jejich malby. Zobrazují vysoké a malé lidi pohromadě. Člově by si mohl myslet, že malé postavy jsou v pozadí, takže se zdají být menší. To je moderní způsob myšlení. Ve starověku nebyly zákony perspektivy známy, proto se postavy v popředí a pozadí velikostí nelišily. Co to tedy znamená? Malé postavy jsou muži. A ty velké jsou obři.

Luxor, Egypt, obr. výše. Lidé vysocí jako žirafa.

V Indii jsou gigantické zkamenělé stopy uctívány od nepaměti. Tito chlapi dokázali přejít řeku jediným krokem. Žádné sedmimílové boty nepotřebovali.

Srdce obra
Ve Skandinávii bylo objeveno mumifikované srdce severského obra. Nápis na rakvi je napsán ve starých severských runách a zní: „Hle! V této rakvi leží srdce divokého a strašlivého obra známého jako Hrungnir, zabitého dnes Fafrdem Rudým, jehož statečnost a lstivost bude žít navěky!“
Na nápisu bohužel nebylo žádné datum. Není známo, zda byly tkáně mumifikovaného srdce zkoumány vědci, aby zjistili, zda se skutečně jedná o přerostlé lidské srdce.
Nevěřte těm, kteří tvrdí, že kdyby obři existovali, tak by po sobě zanechali nějaké stopy. Nespočet koster obrů bylo objeveno již dávno.

Kostry obrů
V průběhu staletí bylo objeveno mnoho obřích lidských zkamenělin, vědci již nemohou hovořit o jednotlivých nálezech. Prestižní instituce, jako je Smithsonův institut, jsou však silně podezřívány, že tyto silné důkazy zničily.

Nevadská indiánská legenda se zmiňuje o existenci 3,6 metrů vysokých rudovlasých obrech, kteří žili v dané oblasti v době, kdy sem přišli první indiáni. Podle příběhu indiáni obry dole v jeskyni zabili. Při vykopávkách guána v roce 1911 byla nalezena obří lidská čelist. Zde je porovnána s odlitkem čelisti normálního člověka. (obr.níže)

V roce 1931 byly na dně jezera nalezeny dvě kostry. Jedna byla vysoká 2,4 metru a druhá necelé 3 metry. Podívejte se na tuto obrovskou zkamenělou kost patřící gigantickému humanoidovi.

Bylo objeveno mnoho hrobek s obry. Poblíž Gargayanu (Filipíny) byly nalezeny kosti obra, který měřil nejméně 5,2 metrů. Jeho řezáky byly 7 cm dlouhé a 4,8cm široké.
V jihovýchodní Číně byly objeveny kosti patřící člověku vysokému 9 stop. Dr. Pei-Wen Chung, světoznámý paleontolog, uvedl, že ostatky pocházejí z doby před 300 000 lety.

V roce 1577 byla ve švýcarském kantonu Lucern vyvráceným dubem odhalena lidská kostra vysoká přes 6 metrů.
V roce 1613 byla poblíž hradu Chaumont  exhumována téměř kompletní kostra vysoká 8 metrů.
V roce 1879 byla pod mohylou z kamení v Brewersville (USA) vyzvednuta lidská kostra vysoká 2,6 metru.
V roce 1931 byly nalezeny dvě 3,5 metru dlouhé kostry, jedna v italském uhelném dole a druhá v Humboldtově jezeře (USA).

pokračování série: ZDE

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022