Aluška.org: Věděním ke svobodě

Riziko tvorby krystalů a poškození buněk jsou pravděpodobně minimální u zdravých osob s velmi malým množstvím oxalátů v každodenní stravě. Ale s vysokým obsahem oxalátů ve stravě, nebo se střevní hyperabsorpcí, může snížení příjmu oxalátů v jídle vést k viditelnému vypuzení oxalátových krystalů, protože tělo započne dlouhý proces zbavování se toxických zbytků. Překvapivé symptomy se široce liší případ od případu, ale typicky zahrnují tkáně s vylučovací funkcí a projevují se změnami moči, stolice, kůže, nosního hlenu, očí a zubního kamene. Zkušenost každého člověka je jedinečná a mnozí mají pouze velmi mírné reakce, které nezahrnují vypuzení viditelných krystalů.

U některých lidí detoxikační projevy v důsledku sníženého příjmu oxalátů zahrnují sopel s pískovitou konzistencí, jemné písky nebo bílé krystaly vycházející z kůže kolem nehtových lůžek, obláčky bílého prachu vycházející z kůže, červené boule, bílé boule, zimnice, odlupování kůže na prstech u nohou, chodidel a rukou.
Jedna moje klientka musela šest měsíců nosit bavlněné rukavice, protože konečky jejích prstů byly tak rozdrásané rozsáhlým olupováním kůže.
Jiná žena mi poslala fotky reakce jejího těla na náhlé přijetí bezrostlinné stravy: na nohou se jí vytvořila puchýřovitá vyrážka, přičemž z každého červeného hrbolku vycházely bílé kousky připomínající cukroví nebo křemen.
Někteří lidé pozorují podrážděné oči, tekutinu s jemným bílým pískem prosakující z očí, když spí nebo odpočívají, nebo se jim oči ráno zalepí hustými, hrubými žmolky.
Po přechodu na potraviny s nízkým obsahem oxalátů lidé někdy popisují dramatické změny v konzistenci jejich stolice. Dny, týdny, měsíce nebo dokonce roky po změně stravy nezávisle hlásí stolici, která je písčitá, nebo která obsahuje četné zvláštní skvrny. Několik lidí mi hlásilo stejnou zprávu: „Vylučuji převážně písek!“ Chlapci a muži mohou mít na špičce peni*u bílou drť. Muži i ženy hlásí nutkání na močení a často zakalenou moč (krystalurii), která přichází a odchází.
Skutečnost, že tolik lidí zažívá, jak písek vychází z jejich těl, si zaslouží pozornost. Lékaři však často nemají ponětí, co tyto krystaly jsou, nebo proč se vyskytují. Málokdo má čas nebo schopnosti to zjistit. A protože se tento stav nejeví jako život ohrožující a lékaři stejně netuší, co s tím mají dělat, prostě to ignorují. Když jedna z mých klientek požádala svého lékaře, aby se podíval na krystaly vystupující z její kůže, lékař ji propustil a řekl: „To je jen nějaký starý vápník.“

Ztráta zdraví očí může být také důsledkem poškození retinálních krevních cév vyplývajících ze zvýšeného příjmu oxalátů. Kromě oka samotného našli patologové nevysvětlitelné usazeniny oxalátů i v očních víčkách. Specializované fotoreceptorové neurony v zadní části očí (sítnice) totiž snadno přitahují oxalát vápenatý.

Usazeniny volné kyseliny šťavelové nebo oxalátových krystalů v prsou mohou spustit proces transformace prsních buněk, který vede k neoxalátové kalcifikaci prsu a agresivní rakovině. Stejně tak zuby, kosti, kostní dřeň, vazy a kloubní pouzdra jsou náchylná k usazování oxalátů. Naše kosti, bohaté na minerály, v sobě mohou ukládat obrovské množství oxalátů.

Ploténky, šlachy a další pojivové tkáně, které udržují strukturu páteře, se mohou stát depozitáři oxalátů. Artritida, burzitida, tendinitida a dna jsou spojeny s různými oxalátovými krystaly, které se nacházejí v kloubních prostorách, buňkách a tekutinách a kolem nich. Revmatologové například zaznamenali oxaláty v bolestivém koleni pacienta s revmatoidní artritidou a arteriálními kalcifikacemi v kyčlích a nohou. Hromadění oxalátů je spojeno s Parkinsonovou chorobou a se ztrátou ochranného povlaku tukové tkáně na nervových buňkách (demyelinizace) spojené s roztroušenou sklerózou (RS).

oxalátové krystaly ve formě jehel (obr. výše)

Náchylnost k akumulaci oxalátů se liší od člověka k člověku a od tkáně ke tkáni. Vlivné faktory zahrnují: (1) zda jsou tkáně zdravé a zda mají dostatek zdrojů, aby odpuzovaly nebo vypuzovaly oxaláty; a (2) zda mají tkáně transportéry oxalátových iontů nebo jiné vlastnosti přitahující oxalát.
Zdravé, neporušené tkáně, které neprocházejí růstem nebo hojením, s mnohem větší pravděpodobností odrazí riziko přichycení krystalů a úspěšně odpuzují oxalátové ionty. Na druhé straně buňky a tkáně, které jsou podvyživené, slabé, stresované, zanícené, infikované, poraněné, již obsahují oxaláty, nebo se zrovna regenerují, v sobě mohou uložit ještě více oxalátových krystalů. Buněčné zbytky podporují srážení oxalátových iontů do krystalů a vytvářejí místa pro retenci. Výzkumníci zjistili, že zánět, nízké hladiny kyslíku a nízké pH (kyselost) narušují buněčnou správu oxalátových iontů, což zvyšuje riziko retence oxalátů. Když je buňky nemohou odrazit, oxalátové ionty mohou přetrvávat dostatečně dlouho, aby vytvořily šťavelan vápenatý a vytvořily krystaly. Pokud buňky nemohou generovat adekvátní antioxidanty (např. glutathion), je přichycení krystalů a následný růst krystalů pravděpodobnější. Oxalát pak vytváří další oxidační stres a způsobuje další poškození buněk a buněčnou smrt.

Přítomnost oxalátových nanokrystalů a materiál z buněk poškozených oxaláty, podněcuje imunitní systém k jejich vyčištění. Když imunitní buňky nejsou schopny krystaly neutralizovat nebo rozbít, vysílají signály, které mohou přivést více imunitních buněk, aby se shromáždily a shlukly kolem nežádoucích částic. Tyto kompaktní nádory se nazývají granulomy. Pokud selže snaha krystal rozebrat, granulom může přestat růst a může odumřít. Zbytky seskupených imunitních buněk se stanou materiálem zadržujícím krystaly, který v sobě „schová“ usazeniny, aby se zabránilo neustálé aktivaci imunitního systému.
Protože infekce se mohou vázat na granulomy a protože se oxalát shromažďuje tam, kde jsou infekce aktivní, mohou být pohřbené krystaly doprovázeny spícími viry a bakteriemi. Granulomy obsahující oxaláty jsou často asymptomatické, ale mohou vést ke Crohnově chorobě, zánětu a poškození krevních cév, kožním problémům, poruchám reprodukce, postmenopauzálnímu krvácení, fibróze orgánů, nebo plísňové infekci.

Acidóza (překyselení) také podporuje nerovnováhu, přemnožení střevní mikroflóry a umožňuje infekce.

pokračování seriálu: Oxaláty 5: Spouštěč autoimunitní nemoci

zpracovala aluska.org podle knihy Toxic superfoods – How oxalate overload making you sick and how to get better, Sally K Norton MPH