Ozdravný pobyt v lese: Výběr místa a potřebná výbava / 3. díl

11.5.2019 v Čtenáři 22

Materiální stránka našeho ozdravného pobytu v lese je velmi důležitá. Zkušenosti totiž nemáte možnost od nikoho nabrat. V lese se musíte cítit v pohodě a přiměřeně bezpečně. Holky mají v této oblasti jednu výhodu a jednu nevýhodu. Holky jsou obecně šikovnější na vaření, takže neřeší tak krkolomně problém s jídlem. Jejich slabá stránka je materiální zabezpečení a předvídání. U kluků je to obráceně. Přizpůsobím výklad pro holky, proto budu zabíhat do podrobností.



Když už jsme u jídla, vezměte si do lesa, co chcete a unesete. Já to dělám tak, že to dobré, co se rychle zkazí, spořádám první nebo druhý den, to další do třetího až čtvrtého dne, potraviny s největší trvanlivostí jím jako poslední. To jsou špagety, rýže, čočka a podobně. Vezměte si s sebou i cibuli, česnek, koření, klidně i brambory, prostě pokud to unesete, neplatí tu žádné omezení. Počítejme s tím, že víte, kam jdete, máte cíl, takže ten batoh tam dotáhnete, i kdyby byl těžký. Můžete si samozřejmě jídlo přesně naplánovat a sestavit si jakýsi jídelníček. Je to dobré udělat, ale ne z důvodu, že jej nakonec dodržíte, ale spíš z důvodu, abyste nezapomněli na nic dobrého. K vaření a vodě se ještě vrátím. Máslo a vajíčka se dají uchovávat v termosce na jídlo, máslo třeba i ve sklenici se studenou vodou, pokud jste venku a je vedro.

Dříve než začnu rozebírat podrobnosti, chci velmi zdůraznit, že člověk nemusí být 100%ně připravený na všechno, mít veškeré luxusní drahé vybavení a znalosti. To by se do lesa nedostal nikdy. Takže je namístě improvizace. Někdy prostě stačí, když vezmete to, co je tak zvaně v kůlně po ruce. Takže vše dále řečené je pouze pro utvoření představy o tom, jak to tam chodí a s čím počítat. Navíc není potřeba si s tím vším nějak extra lámat hlavu, protože než skončíte v lese, můžete si vaření i vybavení nejdříve vyzkoušet. Dobrá zpráva je, že je to celkem zábava.

Jak vybrat a najít vhodné místo?
Je to první podstatná a praktická věc. Budu vycházet z toho, že člověk má nulové znalosti a v lese pořádně nikdy nebyl. Jediná věc, kterou je tam potřeba vyřešit jako první, je zdroj vody. Jaký? Nejlépe studánka nebo pramen. Tam je potřeb brát vodu na pití. V potoce je voda vhodná maximálně na sprchování, umývání nádobí, rukou a praní prádla. Proč? Protože nevíte, odkud teče a co v ní pak je. Pomůže to zjistit třeba mapa. Vodu ze studánky nebo pramene budete převařovat, ale pokud ji vypijete nepřevařenou čerstvou, stěží se vám něco stane. Studánek je v lesích celkem dost, stačí si vzít mapu míst, třeba kde to trochu znáte, a potom to jít osobně omrknout.

Dejme tomu, že mám studánky, které se mi líbí, nebo jiné zdroje pitné vody. V tom případě se začnu procházet po okolí. Pro představu. Jeden kilometr se může jevit někomu jako daleko. Není to daleko. Jeden kilometr ujdete v lese asi za dvacet minut. Takže můžete hledat klidně až jeden kilometr od studánky a šmejdit po lese jak ohaři. To je váš okruh zájmu. Dvacet minut ke studánce, nabrat vodu, dvacet minut zpátky, do hodiny jste v pelíšku a nemáte co řešit. Pokud ovšem najdete studánku, máte to nejhorší vyřešené. Místo se totiž většinou nějaké najde.

Jaké místo? Hledáte místo podle citu, takže nechte se jím trochu vést. Místo by mělo být pro vás snadné k nalezení, tedy měly by k němu vést jisté orientační body. Mělo by být bezpečné, taková zašívárna, abyste tam nebyli rušeni a šlo vás špatně najít. Také to místo musí být hezké, ale to asi bude i tak. Kde jsou taková místa? Dle armádních příruček jsou to hlavně svahy nebo místa nad svahem. Já doporučuji hledat především tam, kde jsou nějaké skály na svahu. Buď je nějaké pěkné místo mezi skalami přímo, nebo bývá nad nimi. Místo by mělo být ale rovné, přiměřeně velké a můžete ho samozřejmě maličko poupravit. Přímo na svahu je to o ničem. Místa nad skalou mají jednu výhodu a tou je to, že jste tím srázem a skalou z jedné strany chránění, jakože je tam omezený přístup. Pokud by to bylo trochu nebezpečné, natáhněte po určitém úseku mezi stromy provaz, který vás zastaví, když byste nějakým náhodným zmatkováním v noci vyrazili špatným směrem. Dobrým místem může být i relativně velký rovný les, lépe nějaké kamenité místo. Kameny budete potřebovat na ohniště. Ale dobré místo se může objevit kdekoliv, třeba celkem nedaleko turistické cesty, prostě ho najednou uvidíte a řeknete si: „Jejda, tady to zabalím, dál nejdu ani krok.“ Lidé se na turistických cestách většinou chovají tak, že po nich jdou, vyhlíží další značku, ale vůbec je nenapadne někam odbočovat. Totální odpor mají všichni ke svahům, zvláště prudkým. Těm se vyhýbá každý, ale těm se nevyhýbejte právě vy. Takže je to vaše místo pak blízko cesty a zároveň nerušené. Místo by mělo být dál v lese, dál od vesnic, ne těsně u pěšinky od zvěře, mírný ďolíček vítán, ne moc větrné kvůli ohni. Je také dobré si na závěr obejít okolí místa a zjistit, jestli nejsou moc blízko nějaké cesty. V podstatě, jakákoliv zašívárna, která vám padne do oka, je dobrá.

Našli jste místo? Vyhráli jste.


Stromy. Důležité téma. Našel jsem místo, teď řeším spaní.

Nemůžu si lehnout kdekoliv a ráno se divit, proč mě příroda uspala suchou větví. První věc. Kouknu do korun stromů. Nad spacím místem nesmí vyset nějaká brutální suchá nebo shnilá větev, která mě majzne po hlavě. To platí, když máte kolem sebe hlavně buky. Menší stromy znamená lepší. Jsou zdravější, nezlomí se ve větru a tudíž bezpečnější. Stromy, u kterých budete stanovat, by měly být na pohled zdravé. Od nemocných, nakloněných a pochybných běžte vždy dál. Smrky jsou, co se týče pádu větví, v podstatě bez nebezpečí. Ze smrků nic nebezpečného nepadá. Buky mohou mít nebezpečné suché větve, ale nevyvrátí se za bouřky nebo hodně silného větru. To se spíš zlomí. Ze smrků sice nepadají větve, ale za silného větru se mohou vyvrátit nebo zlomit. Nikdy jsem neslyšel, že by někoho praštila větev ze stromu, něco třeba jednou spadlo kus ode mě, ale nebylo to nebezpečné. Za větru jsou zcela bezpečné menší stromy, ne ty staré, „kilometr“ vysoké. Není špatné, když najdete u svého stanoviště místo s větší bezpečností, to pro případ bouřky, nebo nějaké vichřice. Tím bezpečným místem může být třeba nějaký převis pod skalou, prohlubeň ve stěně skály, může to být i mladá houština. Můžete si místo někde u skály i účelově prohloubit nebo upravit, ale to už je detail. Já to dělám tak, že se při bouřce přesunu na předem vyhlídnuté místo třeba do houštiny, kde s jistotou vím, že mi nic těžkého za krkem nepřistane. To si prostě jen vezmete pončo, baterku a jdete se tam schovat, dokud to nejhorší nepřejde. Bát se můžete, ale budete mít alespoň nač vzpomínat. Jednou mě chytla bouřka uprostřed pole. Skončilo to tak, že „pud sebezáhuby“ zavelel praštit sebou o zem do obilí, zabalil jsem sebe i batoh do ponča a když jsem se podíval nad sebe, tak vám řeknu, že ten výjev by nikdo vidět nechtěl. Stihl jsem ale promyslet možné varianty nalezení mé mrtvoly, pohřeb a promyslel jsem taky, jak by mohla vypadat závěť.

Trochu jsem asi strašil, ale není to tak zlé, jak jsem popsal. Proč? No protože, pokud si pobyt naplánujete i podle počasí, tak se žádná bouřka ani extra vítr konat nebude. A hlavní důvod. Bouřky jsou jen v létě a jen někdy. Takže skoro celé léto, celý podzim, celé jaro a celou zimu tohle řešit nemusíte. To z těch nebezpečí řešíte jen maximálně vítr. Pokud máte bezpečné záložní místo, dokonce může být vykopané ve svahu, vlastně je vám pak všechno úplně jedno. Proto je potřeba ho pro jistotu najít. Štěstí přeje připraveným. 95% času se v lese neděje nic.

V čem spát?
Máte dvě možnosti. Hamak, to je taková plachta zavěšená mezi stromy. Prostě taková jakoby houpací síť. Výhoda – velká jistota, že vám do toho nevleze nějaký brouček. Musí to mít uzavíratelnou moskytiéru. Nejdete přece do lesa proto, aby vás okusoval hmyz. Nevýhoda hamaky – leda ta, že k jejímu zavěšení potřebujete stromy, ale jde to udělat i jinak, nebudu rozebírat. Někomu se v hamaku špatně spí. Další možnost spaní je stan. Sice do něj může něco vlézt, ale můžete jej postavit na víc míst. Člověk by si myslel, že když spí v hamaku, tak spí nad zemí a nepotřebuje karimatku. Omyl a velký. Izoluje vzduch v oblečení, nikoliv oblečení. Bunda nebo spacák, stlačený tělem, promrzne snadno a rychle. Takže do všeho karimatku i v létě. Spacák do minus dvaceti. Karimatka v hamaku trochu klouže a je potřeba se v tom naučit spát. Když přivážete k něčemu provázek a přivedete si ho škvírou do hamaku, můžete se pomocí mírného tahání začít houpat jak mimino v kolébce. Je to dost příjemné a relaxující. Někteří trampové spí na zemi ve spacáku a jde to také. Na zem se dává pak plachta, na ni karimatka, na to spacák.

Nádobí
Budete potřebovat jen železný hrnek, menší nízký kastrol (ne hrnec) nebo kotlík, příbor, nůž a drátěnku. Hodí se i nějaká plastová miska, do které dáte první část uvařeného jídla, než doděláte druhé jídlo. Nic na míchání si neberte. To se dá vyrobit z čistého klacku. Párátko na zuby si vyrobíte tak, že skácíte strom a ořezáváte ho tak dlouho, dokud z něj není párátko … kecám a dělám si srandu.

Jak umývat nádobí? Tou drátěnkou a vodou. Sušit položením na kameny nad žhavé uhlíky v ohništi, tím se to i dezinfikuje. Je to všechno železné, takže žádná práce, naházíte to všechno do toho kastrolu a nic neutíráte. Až nádobí nad uhlíky oschne, což je dost rychle, necháte to na kameni vychladnout. Tuk používejte jen s citem, aby šlo nádobí umýt nebo vytřít při jídle chlebem. Jar a podobné blbosti si neberte. Víc není potřeba. Utěrku nepotřebujete.

Jak vařit?
Uděláte menší oheň, ten dohoří, zbydou uhlíky, na ně hodíte tři menší kameny, na ně postavíte nádobu a vaříte. Chce to jen dostatek uhlíků. Horké nádobí nepokládejte na zem na jehličí. Všechno v lese je nasáklé smolou, ta se horkem rozpustí a všechen bordel se přilepí na nádobí. Jde to pak špatně umýt. Přinejhorším použijte písek z potoka. Nádobí pokládejte na čisté kameny, uděláte si tam prostě takovou malou kuchyňku. Voda na čaj, jídlo a podobně se ohřívá v kastrolu ne v hrnku. Proč? Kastrol má větší plochu dna a voda se v něm uvaří daleko rychleji. Ručník nepotřebujete třeba v létě. Jinak stačí jen opravdu velmi malý ručník. Vše hořlavé spálíte, vše nehořlavé, jako jsou plasty a plechovky, zabalíte do sáčku a později odnesete. Plechovky, aby vám nesmrděly v batohu nebo někde v sáčku, hoďte do ohně. Vypálí se, ohoří, a pak už v nich nic smrdět nebude a můžete je dát do sáčku. Plechovky můžete využít i na vaření a něco jiného. Uvařit se dá v lese cokoliv. Vařili jsme rýži na sladko, čočku, všechny možné těstoviny, sójové maso, růžné obilninové kašičky, guláš, kakao ze sušeného mléka a podobně. Jako bonus se můžete naučit péct chlebové bochánky s různými semínky. Postup zatím nedám, nemám to vychytané na poměry ani technicky, ale i nepovedené jsou tak dobré, že se vám z toho bude na poprvé točit hlava. Vařit můžete i na lihovém vařiči. Kolem ohně mějte všechno vysbírané. Listí, jehličí a větvičky ze země postupně házejte do ohniště, dokud nebude v okolí jen hlína a čisto. Nedělejte velký oheň. Vezměte si i tlusté pracovní rukavice na práci s horkým nádobím. Oheň někdy sálá dost teplo a může vám to ožehnout chloupky na ruce. Rukavice se hodí i na práci s větvemi, protože se neušpiníte a neodřete, pak si nemusíte často mít ruce a ušetříte tak dost vody.

Hmyz
V pohodě. Nesnáší kouř. Stačí udělat jen malý ohníček, hodit do toho listí, který udělá čmoud, pak je klid na dost dlouho a ve velkém okruhu. V kombinaci s repelentem to jde také.

Klíšťata
Nejsou na stromech, jak si mnozí myslí, a nepodnikají z větví nečekané útoky na lidi a zvěř. Jsou hlavně v trávě. Kde není tráva, tam většinou klíště nechytíte, leda že byste se váleli po zemi. Jsou hlavně v trávě u potoků, ale jen někde. Na místech, kde je v létě moc sucho a v zimě moc mráz, většinou nejsou. Nejsou ani tam, kde jsou mravenci. Jsou ovšem i místa doslova zamořená klíšťaty. Jasně že je můžete chytit všude, ale tak dramatické to není. U klíšťat se ovšem zastavím. Ochrana před nimi je následující:
Nepořádek na místě svého působiště spálíte v ohni, při přesunech v lese nechoďte moc v trávě. Pokud projdu travou nebo rizikovým místem, vždy je potřeba si prohlédnout kalhoty z přední a zadní strany. To pravidelné prohlížení je snad nejdůležitější ze všeho. Pokud sbírám větve, prohlížím si občas ruce. Je dobré si při práci vyhrnout rukávy, aby člověk viděl na kůži. Přisáté klíště vytáhnout co nejdříve a dezinfikovat místo. Repelent proti klíšťatům zabírá opravdu spolehlivě. Je možné vzít si třeba i dva repelenty, nastříkat si kalhoty, rukávy a batoh, občas se prohlédnout. Co se týče klíšťat, nejvíc záleží na tom, jak se člověk pohybuje v lese. Když je člověk opatrný, nic nechytí nebo zavčas zjistí na oblečení, zpravidla na kalhotách. Klíšťat jsem měl za život relativně dost, ale nikdy mi nic nebylo. V nejhorším je možné se přeléčit MMS, koloidním stříbrem, případně homeopatiky a navštívit doktora.

Důležitá věc v lese je následující: NIKDY nesedat a nepokládat batoh nebo věci na holou zem!
Od toho je plachta, kterou hodím na zem a na ni si sednu nebo položím batoh a oblečení. Platí i při krátkých zastávkách. Existuje na to i jedna jiná vychytávka. Koupíte si malou houpací síť, co se vejde složená do dlaně jedné ruky, tu natáhnete mezi stromy, do ní pak hodíte batoh a dáváte věci. Je to bezpečné, praktické a člověk nenese extra zátěž navíc. Na plachtě máte pak víc místa. Když prší, tak do té plachty zabalíte batoh s věcmi nebo ji přehodíte přes tu malou houpací síť, ve které leží váš batoh a oblečení. Plachtu je potřeba upevnit, aby ji neodfoukl vítr.


napsal čtenář Tomáš

Pokračování příště



 

 

Komentáře

Ikona diskutujiciho Zuzka 2019-05-11 10:25:44 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super! Kolik tam máte dílů? 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-11 10:26:55
Ikona diskutujiciho
sipka

Zatím 4. Jestli budou dotazy, nebo dost dostatečně okomentovatelných komentů, možná bude i pátý…. ale to je ještě ve hvězdách.

Ikona diskutujiciho @ 2019-05-11 19:07:16 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A co si vzít sebou do lesa svoje psisko? Bude to rušivý element?Nebo mi to pomůže lépe překonat ten prvotní šok z opuštěnosti v temném hvozdu?

Ikona diskutujiciho Peter 2019-05-11 20:14:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto super seriál! Nejlepší byl 2. díl…o pocitech.
Taky jsem příznivec hamaky, stan pokud neprší neberu (při balení vše vážím a snažím se vejít do 9kg, bez vody), v případě deště pokud moc nefouká (inu je si třeba vybrat vhodné místo kde nefouká), můžu napnout šňůru (je dobré mít dostaterk šňůry či aspoň nitě) nad hamakou a přehodit plachtu tuším že se to zove “Žďárák” (jako i podložku používám autoplachtu 2 x 3m, s oky -ta oka se moc hodí, anebo líp prostě vhodnou plachtu, je taky fakt že ta autoplachta se zapařuje a může ve větru dělat neestetický rámus).
S hamakou se dá taky nádherně zakempovat právě, v prudkém svahu, což jsem dělával i proto, že kdyby mě někdo zahlíd či zaznamenal tak počítám že se mu kvůli mé maličkosti nebude chtít v noci se škrabat do toho kopce když si není ani jistej jestli tam někdo je nebo není, a já budu mít tudíž klid:P -což platí i pro zvířata. Na svahu je docela i vhodné vše (min. baťoh) přivázat, resp. alespoň nic neupušťovat -včetně sebe sama-, do temné hloubi pod sebou protože pravděpodobnost znovunalezení není zas úplně vysoká, ..anebo se s tím smířit přihodí-li se..
Jinak ježek funí způsobem že si člověk myslí že to musí být nejmíň divočák, a pak tady bylo v noci cosi, co mě podle všeho v hamace asi očichávalo (to mě probudilo), pak to funělo
a obcházelo kolem, odklusalo pryč a zafunělo a nepříjemně jakoby zařičelo, vrátilo se, furt chodilo kolem a tak nějak neohrabaně dupalo (to jsem si říkal dobrý, vlk nebo pes aby takhle dupal to je blbost, a divočák by -doufám- aspoň jednou kvíknul či vydal nějaký prasečí zvuk) nehýbal jsem se ale ani zvíře neodcházelo furt chodilo kolem ale neudělalo nic, po nějaké době jsem pak usnul protože to už pomalu i nudilo…tak asi to byl jelen, možná že i nějaký ožralejší těžkotonážnější myslivec:)
Karimatku jsem já do hamaky úspěšně, tak že bych se v ní vhodně udržela karimatka i já zároveň, zatím nedal. Zimavo v oblasti beder (tam je nejníže položené místo v hamace, hruď ruce hlava nohy tam to celkem jde) řeším nafukovacím polštářkem pod bedrama.
Nepříjemná věc bývají IP (Iniciativní Psi), šílení psi, co mě sice nevidí ale cítí či snad tu a tam i slyší, začnou štěkat a a klidně vydrží třeba do dvou do rána. (myslím že je zmínil autor videa na youtube ve 2. díle, asi i celkem častý jev..)
Oheň tady v malé a všude obydlené České republice se já i bojím moc rozdělávat (anebo nadlouho), na jídlo používám prostě plynový vařič, oheň by byl sice super ale je vidět v noci a cítit ve dne, prostě nemám chuť přivolávat pozornost lesníka či měšťáků a pak je ukecávat či dokonce snad platit ještě nějaké pokuty..ale asi je o o “asertivnosti” i..a asi když je dlouho sucho tak hlídání dýmu či ohně ze strany lesníků atd i celkem chápu…
Jo, x-krát se mi stalo že PŘESNĚ nade mnou přeletěl vrtulník, či malé 1-2místné letadlo, vlastně téměř vždy v rozmezí tak 40-60minut od doby co jsem setrval na jednom místě…noco, usmál jsem se do kamery:)
No, 8 ba 10 dní se mi zdá i dost hodně, těch potravin asi nebude pak na donešení úplně málo, (ty trvanlivé beru kuskus řasy oliváč), ale asi určitě si to skusím..

Ikona diskutujiciho niky 2019-05-11 21:16:20
Ikona diskutujiciho
sipka

No a co teprve drony a psi, kteří nejsou jen iniciativní, ale taky kousaví, protože je majitelé nechávají běhat na volno. Dneska je člověk, který rád pobývá v přírodě považován za podivína, blázna a škůdce, policajti ho z lesa vyhánějí, myslivci ho z lesa vyhánějí a nadávají mu, turisti mu dělají problémy, fotí si ho…..mě by zajímalo, jestli se tomáš setkal s nějakými takovými věcmi od lidí a jak je řešit a jak jim předcházet? Protože naše lesy nejsou tak hluboké a rozlehlé, aby tam člověk mohl být zcela sám a nerušen. Vždycky, když jsem si našla nějakou dobrou zašívárnu, stejně mě tam někdo překvapil a vylekal a nebyla to vůbec příjemná a pohodová setkání, dokonce i houbaři bývají protivní a zlí, taková je moje zkušenost :-(.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-12 07:49:03
Ikona diskutujiciho
sipka

A přitom pouštět psa na volno v lese je výslovně zakázáno a může být odstřelen.

Ikona diskutujiciho kalia 2019-05-12 15:41:44
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue: Tak to jsem nevěděla, že se pes nesmí pouštět v lese na volno. Co se smí/nesmí by se asi měli učit děti ve škole, protože neustále přibývají nové zákony a kdo se v tom má vyznat. Že se nesmí rozdělávat oheň v lese, to vím.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-12 21:21:55
Ikona diskutujiciho
sipka

Stačí znát jednoho nimroda a ten ti to hned řekne… nenávidí pejskaře co to pouští v lese volně, protože pes plaší zvířata a nerespektuje žádná pravidla v obdobích hájení. A když ti pes vlítne do honitby, máš po něm. A to není nový zákon, to je dlouhodobě platná věc… měla by se spíš ke každému psovi vydávat příručka co se s ním má/nesmí a jak ho správně vychovat.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-05-13 00:38:40
Ikona diskutujiciho
sipka

Tyo… Pustit psa v lese bych si vůbec nelajzla, někteří zmagoření myslivci po tom střílí pomalu i když je to na vodítku(to se stalo mamince! Hajzl jeden! Přitom BYLO viditelné, že je pes na vodítku). Jinak… Mě považují lidi za divnou, že objímám stromy 😁 ale toho se nikdy nevzdám, je to hrozně příjemné. Kdybych jim řekla “nabírám tak energii a povídám si s dévou” budu ještě divnější.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-13 10:02:39
Ikona diskutujiciho
sipka

Psa na vodítku?? – a že ti mohl zastřelit mamku, toho debžoslava nenapadlo?? :O

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-05-13 15:52:50
Ikona diskutujiciho
sipka

No povídej mi o tom:(( vůbec nechápu. Nerozumím, jak někdo takový vůbec může smět držet střelnou zbraň. Vodítko nebyla stopovačka(dlouhé)ale klasicky krátké a pes byl kousek od ní. Některý myslivci mi připadají fakt jak psychopati co to dělají jen, aby si mohli vystřelit po zvěři a takřka po čemkoliv, co se hýbe. Můj bio. otec je taky myslivec a jsem radši, když se ním nevidím jak je rok dlouhý. Jinak toho psa se tehdy podařilo zachránit, ale doteď nikdo nechápem, čím tehdy ten myslivec jako přemýšlel, když tohle udělal. Jo a; mamka tam na něj začala křičet a pak už jen mohla pozorovat, jak dotyčný utíká. Fakt netušim, co k tomu říct, nějak pro to doteď nemám slov. Každopádně takovýchhle… Debžoslavů(radši slušně řečeno)co drží střelnou zbraň, i když jim vůbec nepatří do ruky, je podle mě dost a docela mě ta skutečnost děsí.

Ikona diskutujiciho Martin 2019-05-11 23:26:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj. Jen se ozvu k rozdělávání ohně.
Jednou jsme stanovali za mírného vytrvalého deště uprostřed vzrostlého smrkového lesa. Jehličí, (po našem: hrabanka.) bylo nacucané vodou a tak jsme se odvážili rozdělat malej oheň na vaření. V průměru mělo ohniště maximálně 40cm a vařili jsme na něm asi hodinu. Ušetřili jsme litr vody na uhašení uhlíků a šli utahaný spát. Ráno jsme se podivili proč u ohniště je stále kouř.
Hořelo v podzemí! Pomalu, ale jistě! Nevěřili jsme, že mokrý, udupaný jehličí, nacucaný vodou, jako houba, začne doutnat a prohořívat do hloubky. Ešusama jsme vyhrabávali zčernalý horký jehličí, nosili ho přes třista metrů na polní, hlinitou, cestu, kde jsme ho v kalužích vody udupávali ať zhasne. Po odnesení všeho doutnajícího materiálu zbyl, mezi stromy, ďolík do hloubky 40cm a průměr měl přes metr.
Takže já bych se přikláněl k tomuto:. Dokud si nenajdu svoje místo, kde se zabydlím, vařil bych na plynovým turistickým vařiči. A když se budu zařizovat na opětovné táboření, tak ohniště umístit opravdu (jak se psalo) až na hlínu, a já bych ještě prohrábnul zem do hloubky a odsekal a vyhodil odtamtud i drobný a silnější kořeny.
Tak na viděnou někde v lese. Ahoj
Ps: Vytažený kameny z potoka, (jak jsou nacucaný vodou, která se ohřátím snaží odpařit). Tak ty, uměj v kruhu kolem hořícího ohně, pěkně bouchat a vystřelovat střepiny do okolí. Radši kameny k ohni seberte ze země. 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-12 07:47:42
Ikona diskutujiciho
sipka

Nebo mít ten ohníček na plácku kde je skála… nebo nevařit vůbec.

Ikona diskutujiciho CZK 2019-05-12 11:18:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jak to tady tak čtu, tak bych ještě doplnil poznámku, že je dobré si správně vybrat i terénní auto, co mi všechny ty věci dopraví až na to vybrané místo, protože to, co si všechno sebou potřebuju vzít bych možná ani nenadzvedl. 🙂 Ale bez legrace: S tím ohněm v lese to bude asi problém. Jde totiž o to, že když Tomáš prožil ten příběh, co zde vypráví, tak to bylo ještě za socíku, kdy bylo “všechno všech” a oheň v lese nikoho moc netrápil. A počasí bylo taky trochu jiné. Dneska ale už má všechno svého majitele a správce, vše je “legislativně ošetřené” a nikdo vám nedovolí rozdělávat oheň ve svém lese. Myslím, že je to dokonce upravené i v zákoně a to že otevřený oheň je možné rozdělat až 60 m od hranice lesa.
Kdyby za mnou někdo přišel, zda si může rozdělat v lese oheň, tak bych se zdráhal mu povolit i plynový vařič, protože se mi vybavuje, jak nějaký český turista v Argentině podpálil obrovské území lesa tím, že se mu skácel plynový vařič. Od něj chytla tráva a jak foukal vítr, tak to bylo najednou všude a nebylo v lidských silách to uhasit. Tak i takto jsme se proslavili 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-12 11:44:46
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky vařit nemusíš, můžeš být na raw 🙂

Ikona diskutujiciho Ka-čen-ka 2019-05-12 13:52:38 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherné, inspirativní a “ftipně” napsané články, Tomi. Piš dál, prosím :-)…a jen tak mimohodem, ohýnek v lese, třeba na skále pod dozorem člověka, který je zodpovědný a ví, co dělá(byť je to mimo veškerá “oficiální povolení”), je mnohem bezpečnější než kombinace tekutého podpalovače, briket a piva v rukou amatéra na dvorku u grilu…:-) Alespoň dle mých zkušeností…

Ikona diskutujiciho Jantulka 2019-05-12 14:15:43 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pri tej karimatke ma napadlo, že keď je človek mladý, stačí mu ľahučká, tenká karimatka. A čím je starší, fajnovejší a prevoľkanejší, tak musí mať tú karimatku pevnejšiu, širšiu a hrubšiu. Teda aspoň ja 😀.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-05-13 00:41:51
Ikona diskutujiciho
sipka

Simtě… Já jsem fyzicky fakt mladá a? Ramena mě bolí i z lehce tvrdší matrace na posteli 😂 co by moje záda řekla na karimatku se bojím domyslet. Ve stanu jsem spala jednou a nikdy víc. Ten šok když nad vámi ráno sedí obří brouk 😀 nechápu, kudy se tam vždy dostanou. A když nedostanou, aspoň lezou po a vrhají stíny. To chceš.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-05-13 10:03:41
Ikona diskutujiciho
sipka

Brouci v pohodě, toho sundáš dolů. Ale kousance od komárů, ty se hojí týden pokud se nezanítí.

Ikona diskutujiciho Tomáš 2019-05-12 15:22:39 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

🙂 Ahoj CZK. Za socialismu to nebylo. Bylo to celkem nedávno. Ale vidím, že téma “ohníček v lese” dělá starosti. Asi by to chtělo trošku vysvětlit. Ale celkem všechno trefné poznámky. Nic se neboj, co nepodpálí český turista, to spolehlivě zlikviduje český kůrovec, protože v lese jsou to všechno monokultury. Co je samo o sobě jistě známka inteligence a jediného “správného přístupu”. A to už je, jak všichni víme, zcela v pořádku. Já bych k tomu asi napsal nějaký dodatek, trochu konkrétnější. Jako toho, že mě někdo najde, bych se nebál. Když tě někdo najde, tak to neznamená, že se něco stane. Když bude Aluška souhlasit, můžeme na to téma napsat něco podrobnějšího. Tedy téma: “Jak udělat bezpečný oheň”. Kdybys viděl někdy moje praktiky, asi by ses i občas lekl. 😀 Co se týče vaření a ohně, tak to jde dělat i jinak. A kdybys chtěl být maximálně opatrný, tak ten oheň nemusí nikdo vidět, i když k tobě přijde. A bezpečnost? U vařičů na tekuté palivo to může klidně dopadnout i tak, že podpálíš nejen les, ale i sebe. S plynem to samé. Jak říkám, jde to dělat mnoha “kouzelnými” způsoby. Na prvním místě je vždy maximální opatrnost!

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2019-05-12 22:07:34 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

pes se nesmí pouštět v lese na volno a zrejme ani na poliach a pozemkoch pri lese, i tam poľovníci strieľajú, viď napr tu:

https://www.google.com/amp/s/hitky.sk/kristina-sokuje-polovnik-jej-zastrelil-psa-na-sukromnom-pozemku-takto-reagovala-policia/%3famp

Takže pes sa nesmie púšťať asi nikde, kde by mohol byť nejaký poľovník 🙂 Ale teraz chystali nový zákon že poľovníci už nebudú môcť strieľať na psa, tak neviem, psa nemám tak to neriešim. Ale je otázne či budú poľovníci zákony vôbec dodržiavať, mnohí poľovníci sú vlastne pytláci strieľajú čo sa kde pohne, tak aby vás po zotmení v tých lesoch nejaký nedostal.

Ikona diskutujiciho Jantulka 2019-05-13 18:54:58 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Na chrbát sú najlepšie cviky na chrbát. Zaberajú fantasticky 😀.
Horšie ako štípance, je samotný zvuk toho komára. Keď si kľudne ležíš a bzzzzz bzzzz. Hrôza.
Kedysi som mala veľmi dôležitú funkciu. Vyťahovačka chrobáčikov z batožín. Toľko vďaky vždy za to bolo 😄😄

Napsat komentář: @ Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek