Panická porucha: Jak ji rozeznat a první pomoc

5.4.2019 v Psychologie 6

Vaše srdce se roztluče, najednou nemůžete dýchat a můžete se dokonce cítit, jako byste umírali, nebo jako byste se měli zbláznit.

Záchvaty paniky, ponechány jen tak, bez léčení, mohou vést ke vzniku panické poruchy a dalším problémům. Mohou dokonce způsobit to, že se stáhnete z běžných činností. Záchvaty paniky se však dají léčit a čím dříve vyhledáte pomoc, tím lépe pro vás. Správnou léčbou a svépomocí můžete zredukovat nebo odstranit příznaky paniky, obnovit svou sebedůvěru a vzít si zpět kontrolu nad svým životem.

Co je záchvat paniky?
Záchvat paniky je intenzivní vlna strachu charakterizována svou nepředvídatelností a oslabující, imobilizující intenzitou. Záchvaty paniky často udeří jako blesk z čistého nebe, bez varování a někdy i bez jasného spouštěče, nebo důvodu. Mohou se vyskytnout i tehdy, kdy jste uvolnění, nebo spíte. Záchvaty paniky se mohou vyskytnout jednorázově, i když u mnoha lidí se mohou opakovat. Rekurentní záchvaty paniky jsou často vyvolány specifickou situací, jako je například kráčení po mostě, nebo mluvení na veřejnosti.
Stává se to zejména tehdy, pokud situace tohoto typu již dříve způsobila záchvat paniky.
Obvykle je situace vyvolávající paniku taková, ve které se cítíte ohrožení a nejste schopni uniknout, respektive spustit v těle bojovou nebo únikovou protireakci. Člověk může zažít jeden nebo více záchvatů paniky. I přesto ale budete nadále dokonale šťastní a zdraví. Může se ale stát i to, že vaše záchvaty paniky se objeví jako součást jiné poruchy, jako je například panická porucha, sociální fobie, nebo deprese. Bez ohledu na příčinu, záchvaty paniky jsou léčitelné.
Existují určité strategie, které jsou použitelné pro zvládnutí uvedených symptomů. Kromě toho, i tyto stavy se dají účinně léčit.

Příběh Pauly
Paula zažila svůj první záchvat paniky před půl rokem. Byla ve své kanceláři a připravovala se na důležitou pracovní prezentaci, když najednou ucítila intenzivní vlnu strachu. Pak se začala kolem ní točit kancelář a měla pocit, jako kdyby měla zvracet. Celé tělo se jí roztřáslo, nedokázala nabrat dech a srdce jí skoro vyskočilo z hrudi. Chytila ​​se svého kancelářského stolu a držela se ho, dokud ji tento záchvat nepřešel. Zůstala však hluboce otřesena.
Po třech týdnech měla Paula další záchvaty paniky a od té doby se u ní tyto záchvaty vyskytují stále častěji. Nikdy neví, kdy nebo kde bude muset přetrpět takový záchvat. Obává se, že se jí to může stát na veřejnosti. V důsledku toho již po práci nevychází z domu a raději zůstává doma.
Přestala se setkávat s přáteli. Odmítá chodit výtahem, i když má kancelář na 12. patře, protože má strach, že by v něm mohla uvíznout například tehdy, když dostane záchvat paniky.

Příznaky a projevy panického záchvatu
Příznaky a projevy záchvatu paniky se rozvinou neočekávaně a rychle. Obvykle dosáhnou svého vrcholu v průběhu 10 minut. Zřídkakdy trvají déle než hodinu, přičemž většina z nich skončí za 20 až 30 minut. Záchvaty paniky se mohou objevit kdekoli a kdykoli. Takový záchvat se může stát v obchodě když nakupujete, když jdete po ulici, během jízdy v autě, nebo dokonce i tehdy, když sedíte doma na gauči.

Mezi symptomy záchvatu paniky patří:

Dušnost nebo hyperventilace
Bušení srdce nebo roztlučené srdce
Bolest hrudníku nebo neklid
Chvění nebo třes
Pocit škrcení
Pocit neskutečnosti nebo vzdalování se od svého okolí
Pocení
Celková nebo žaludeční nevolnost
Pocit závratě, omráčenosti nebo slabosti
Ztuhnutí nebo pocity mravenčení
Horké nebo studené záblesky, záchvaty
Strach z úmrtí, ztráta kontroly nad sebou nebo pocit, že blázníte

Je to infarkt, nebo záchvat paniky?
Většina z příznaků záchvatu paniky má fyzický charakter. Mnohokrát jsou tyto příznaky tak závažné, že si můžete myslet, že máte infarkt. Ve skutečnosti mnozí lidé trpící záchvaty paniky pravidelně navštěvují lékaře nebo jdou na pohotovost, aby byli lékařsky ošetřeni, protože to považují za život ohrožující zdravotní problém. Přestože je důležité vyloučit možné medicínské příčiny, jakými jsou bolest na hrudi, zvýšená srdeční frekvence nebo potíže s dýcháním, je to často právě panika, která se jako potenciální příčina přehlíží. A ne naopak.



Příznaky a projevy panické poruchy
Je mnoho lidí, kteří mají jen jeden nebo dva záchvaty paniky a pak se to už dál neobjevuje. Nenastávají žádné komplikace a je málo důvodů k obavám. Avšak u některých lidí vývoj panické poruchy pokračuje. Panická porucha se vyznačuje opakovanými záchvaty paniky v kombinaci s hlavními změnami v chování nebo přetrvávající úzkostí kvůli dalším záchvatům.

Možná trpíte panickou poruchou, jestliže:
Zažíváte časté, neočekávané záchvaty paniky, které nejsou vázány na konkrétní situaci.
Se hodně obáváte kvůli dalším, eventuálně v budoucnu se vyskytnuvším, záchvatům paniky.
Se kvůli záchvatům paniky chováte jinak, než obvykle, například se vyhýbáte místům, kde jste měli předtím rádi.

Zatímco jediný záchvat paniky může trvat jen několik minut, účinky této zkušenosti mohou zanechat trvalou stopu. Pokud máte panickou poruchu, opakované záchvaty paniky vás emocionálně zatěžují. Vzpomínka na intenzivní strach a zděšení, které jste pocítili během záchvatů, mohou destruktivně ovlivnit vaše sebevědomí a způsobit vážné narušení vašeho každodenního života.

Nakonec to povede k následujícím projevům panické poruchy:
Předběžná úzkost (úzkost z očekávání) – Místo toho, abyste pociťovali uvolnění a vnímali své normální “já” v době mezi záchvaty paniky, cítíte úzkost a napětí.
Tato úzkost pochází ze strachu z budoucích záchvatů paniky. Tento “strach ze strachu” je přítomen ve většině času a může být extrémně nepříjemný.
Fobické vyhýbání se situacím – Začnete se vyhýbat jistým situacím, nebo okolnostem. Toto vyhýbání se může zakládat na přesvědčení, že situace, které se vyhýbáte, způsobila předchozí záchvat paniky.
Nebo se můžete vyhýbat místům, odkud by bylo problematické uprchnout, nebo kde by vám, v případě paniky, nemohli poskytnout pomoc. Když se to dostane do uvedeného extrému, fobické vyhýbání se, se stává agorafobií.

Panická porucha s agorafobií
O agorafobii se tradičně předpokládá, že zahrnuje strach z veřejných a otevřených prostor. V současnosti však převládá názor, že agorafobie se vyvíjí jako komplikace po záchvatech paniky a z panické poruchy. I když se může objevit v jakémkoliv bodě, agorafobie se obvykle objeví do jednoho roku od vašeho prvního recidivujícího záchvatu paniky. Pokud máte agorafobii, tak máte strach, že dostanete panický záchvat v situaci, kdy bude obtížné, nebo trapné uprchnout. Můžete mít také obavy, že dostanete panický záchvat tam, kde byste nemohli získat pomoc. Kvůli těmto strachům se začínáte vyhýbat stále více různým situacím.

Například se můžete začít vyhýbat:
Přeplněným místům, jako jsou nákupní centra, nebo sportovní arény.
Autům, letadlům, podchodům a jiným formám cestování.
Společenským setkáním, restauracím nebo jiným situacím, ve kterých by bylo trapné mít panický záchvat.
Fyzickým cvičením pro případ, že by to mohlo vyvolat panický záchvat.
Některým potravinám nebo nápojům, které by mohly vyvolat paniku, například alkoholu, kofeinu, cukru, nebo specifickým lékům.
Jít kdekoliv bez společnosti někoho, s kým se cítíte v bezpečí. V závažnějších případech se můžete cítit bezpečně jedině doma.

Příčiny záchvatů paniky a panické poruchy
Přestože přesné příčiny záchvatů paniky a panické poruchy nejsou jasné, tendence k panickým záchvatům se rozvíjí v rodinách. Také se zdá, že existuje propojení na velké životní přechody, mezi které patří například absolvování vysoké školy a nástup na pracoviště, sňatek a manželství, nebo narození dítěte. Těžké stresy, jako například smrt blízkého, rozvod nebo ztráta zaměstnání, mohou také způsobit záchvaty paniky. Záchvaty paniky mohou být způsobeny i zdravotními problémy a jinými fyzickými příčinami.

Pokud trpíte příznaky paniky, je důležité navštívit lékaře, abyste vyloučili následující možnosti:
1. Prolaps mitrální chlopně, což je malý srdeční problém, který se vyskytuje tehdy, kdy jeden z ventilů srdce není správně uzavřen
2. Hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy)
3. Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi
4. Užívání stimulantů (amfetaminy, kokain, kofein)
5. Vysazení dlouhodobě používaného léku

Tipy na svépomoc při záchvatech paniky
Bez ohledu na to, jak bezmocně nebo nekontrolovaně se můžete cítit při svých záchvatech paniky, je důležité, abyste věděli, že existuje mnoho věcí, které můžete udělat, abyste si pomohli. Následující svépomocné techniky vám mohou pomoci při překonávání paniky:

1. Vzdělávejte se v oblasti, zabývající se panikou a úzkostí
Prostě to, že o panice budete vědět víc, vám může být dlouhodobě nápomocné při uvolňování vaší tísně. Čtěte o úzkosti, panické poruše, ale i o reakci “bojovat nebo utéct”, která se objevuje během záchvatu paniky. Dozvíte se, že vjemy, dojmy a pocity, které máte při záchvatu paniky, jsou normální a že se z vás v daném okamžiku nestává blázen.

2. Vyhýbejte se kouření, alkoholu a kofeinu
To vše může vyvolat záchvaty paniky u lidí, kteří jsou na to náchylní. Buďte opatrní při používání léků, které obsahují stimulanty, jakými jsou pilulky na hubnutí a senzační “trendové” léky proti únavě a na zvýšení koncentrace.

3. Naučte se ovládat dýchání
Hyperventilace přináší spoustu vjemů a dojmů (jakými jsou závratě a pnutí v hrudníku), ke kterým dochází během záchvatu paniky. Na druhé straně, hluboké dýchání může zmírnit příznaky paniky. Zvládáním svého dýchání se budete umět uklidnit vždy, když začnete cítit úzkost. A pokud víte, jak ovládat své dýchání průběžně, i když nejste zrovna ve stresu, je také méně pravděpodobné, že ve vás vzniknou pocity, z nichž máte strach.

4. Používejte relaxační techniky
Pokud se relaxační techniky používají pravidelně, činnosti jako jóga, meditace a progresivní relaxace svalů posílí relaxační odpověď těla. To je opakem reakce na stres, protože stres je součástí úzkosti a záchvatu paniky. Tyto relaxační postupy podporují relaxaci a kromě toho vyvolávají i pocity radosti a vyrovnanosti.

5. Spojte se osobně s rodinou a s přáteli
Projevy úzkosti se mohou zhoršit, když se cítíte izolovaně. Proto jděte mezi lidi a setkávejte se s těmi, kteří o vás pravidelně projevují zájem. Pokud máte pocit, že nemáte nikoho, na koho byste se mohli obrátit, hledejte způsoby poznávání nových lidí a budování podpůrných přátelství.

6. Pravidelně cvičte
Cvičení je přirozeným prostředkem na odbourání úzkosti a navozuje pocit úlevy ze stresu. Snažte se vědomě pohybovat nejméně 30 minut a podle možnosti vícekrát týdně (i 3 až 10-minutové cvičení splní tento účel). Rytmické aerobní cvičení, které vyžaduje pohyb obou rukou a nohou, jako například chůze, běh, plavání nebo tanec, mohou být velmi účinné.

7. Dopřejte si dostatek klidného spánku
Nedostatečný nebo nekvalitní spánek může způsobit prohloubení úzkosti. Snažte se dopřát si sedm až devět hodin klidného ​​nočního spánku. Pokud je dosažení kvalitního a dobrého spánku pro vás problém, můžou vám pomoci návody na zdravý spánek. (najdete je i na Aluška.org)

Léčba záchvatů paniky a panické poruchy
Nejefektivnější formou profesionální léčby na řešení záchvatů paniky, panické poruchy a agorafobie je terapie. Dokonce i krátká léčba může znamenat úlevu.

1. Kognitivní behaviorální terapie
Zaměřuje se na myšlenkové vzorce a typy chování, které udržují nebo spouštějí záchvaty paniky. Uvedená terapie pomáhá podívat se na své obavy v realističtějším světle. Vezměme si jeden příklad: pokud jste během jízdy autem měli záchvaty paniky, co je ta nejhorší věc, která by se vám mohla skutečně stát? Když budete muset odstavit své auto na krajnici, pravděpodobně tím nezničíte auto. Když jste schopni provést tyto úkony, určitě nemáte ani infarkt. Když jednou zjistíte, že nic skutečně katastrofálního se nestane, zkušenost z paniky se stává méně děsivou.

2. Expoziční terapie na panickou poruchu
Umožní vám zažít fyzické pocity paniky v bezpečném a kontrolovaném prostředí. Terapie vám poskytne možnost naučit se zdravějším způsobem jejich zvládání. Terapeut vás může požádat o hyperventilaci, abyste potřásli hlavou ze strany na stranu nebo abyste zadrželi dech. Tyto a podobná cvičení vyvolají pocity podobné příznakům paniky. Při každém dalším vystavení se tomuto stavu se budete obávat méně, až nakonec nabudete pocit větší kontroly nad svou panikou.

3. Expoziční terapie pro panickou poruchu s agorafobií
Zahrnuje vystavení osoby situacím, kterých se obává a kterým se vyhýbá. Je to součástí léčby. Stejně jako v expoziční terapii pro specifické fobie, budete čelit situaci, ze které máte obavy a to až do momentu, dokud panika nezačne ustupovat. Prostřednictvím této zkušenosti zjistíte, že situace není škodlivá a že máte kontrolu nad svými emocemi.

Léky na záchvaty paniky a panické poruchy
Léky mohou být použity na dočasnou kontrolu nebo redukci některých projevů panické poruchy. Ty však neléčí, ani neřeší problém. V závažných případech mohou být léky užitečné, ale neměly by být jedinou léčbou. Léčba je nejúčinnější v kombinaci s jinými způsoby léčby, jakými jsou terapie a změny životního stylu, které řeší základní příčiny panické poruchy.

Používané léky mohou zahrnovat:
Antidepresiva. Trvá několik týdnů, než začnou působit, takže je musíte užívat nepřetržitě a to nejen během záchvatu paniky.
Benzodiazepiny. Jedná se o léky proti úzkosti, které účinkují velmi rychle (obvykle do 30 minut až hodiny). Pokud je užíváte během záchvatu paniky, symptomy se rychle uvolní. Benzodiazepiny jsou však vysoce návykové a s sebou přinášejí i vážné abstinenční příznaky. Z uvedeného důvodu se benzodiazepiny mají používat pouze s velikou opatrností.

Jak pomoci někomu, kdo má záchvat paniky
Vidět svého přítele nebo milovaného člověka, jak trpí záchvatem paniky, může být děsivé. Dýchání osob v tomto stavu může být abnormálně rychlé a mělké, mohou mít třes nebo tyto osoby mohou být jakoby omámené. Objevuje se pot, pocity nevolnosti, nebo se vám dokonce může zdát, že mají infarkt. Bez ohledu na to, co si o těchto projevech v daném okamžiku myslíte (například, že jejich reakce je podle vás iracionální), důležité je mít na paměti, že této osobě se nebezpečí právě teď zdá být velmi reálné.
Když to zjednodušíme, tak tišit člověka, který má záchvat, nebo chtít minimalizovat jeho strach, nepomůže. Ale tím, že pomůžete vašemu milovanému dostat se ze záchvatu paniky, mu může pomoci tak, že se bude méně bát příštího záchvatu paniky.

1. Zůstaňte v klidu. Když budete klidní, chápaví a nebudete dotyčnou osobu odsuzovat, ani hodnotit, pomůžete tím vašemu blízkému rychleji překonat záchvat paniky.
2. Naveďte pozornost svého milovaného na dýchání. Najděte pro něj klidné místo, aby si sedl a pak ho usměrňujte, aby několik minut pomalu a hluboce dýchal.
3. Dělejte něco fyzického. Společně zvedejte a spouštějte své ruce, nebo dupejte nohama. Může to pomoci vybít se ze stresu.
4. Odpoutejte pozornost dané osoby od toho, co se právě odehrává v její hlavě a požádejte ji, aby uvedla pět věcí, které vidí kolem sebe, nebo ji naveďte na to, aby klidně mluvila o nějaké zálibě, kterou máte společnou.
5. Motivujte svého blízkého, aby vyhledal pomoc. Jakmile dojde k záchvatu paniky, váš blízký se může cítit v rozpacích, že má tento záchvat ve vaší přítomnosti. Uklidněte ho a povzbuďte ho, ať vyhledá odbornou pomoc na řešení své úzkosti.


připravila www.aluška.org

Komentáře

Ikona diskutujiciho nirvana 2019-04-05 15:51:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No tak na tohle mám nehezkou vzpomínku. Stalo se mi to kdysi, když jsem přijela domů z intru na víkend a bylo mi oznámeno, že mi umřelo kotě, které pro mě bylo velmi speciální – jde o duši, která se ke mně po několik nešťastných úmrtích stále vrací. Vůbec jsem to v ten moment psychicky nezvládla protože to tehdy navíc udělal můj pes a i když je to zvíře a nemůže za to, tak prostě jak říkám, psychicky jsem to nedala. Začala jsem šíleně brečet, křičet a naštvaně ničit věci kolem sebe, pak jsem padla na sedačku a vůbec nemohla dýchat, přesně jsem měla pocit jako kdybych se měla zbláznit, absolutně. Asi pět minut jsem byla absolutně paralyzovaná, připadalo mi, že mi snad přeskočí, i si to docela špatně pamatuju. A jak mám ráda moji maminku, tak tehdy to fakt pokazila, jelikož na mě začala jen křičet “jestli se chci jako zbláznit nebo co” a nadávala mi, co jako dělám. Empatie level hroch 🙁 neměla vůbec žádnou empatii, nepohladila mě, nepokusila se mě uklidnit, nesela si vedle mě… jen na mě byla hnusná, to má jako někomu pomoct? jak?! v ten moment to ten záchvat pochopitelně ještě zhoršilo. Skončilo to tak, že jsem nějak – asi – usnula nebo co nebo to byla nějaká divná ztráta vědomí? Netuším, bylo to odporný a nikdy dřív se mi nic takovýho nestalo a naštěstí už nikdy potom. Fuj. Probudila jsem se o čtyři hodiny později a už nebrečela, prostě byla zticha… Nerada na to vzpomínám, hrozně to ve mně zůstalo.

Přijde mi fakt hnusný, že vždycky když jsem jako malá potřebovala uklidnit a pohladit, obejmout protože brečím(CO JINÉHO CHCETE SE PSYCHICKY RANĚNÝM ČLOVĚKEM DĚLAT?! KŘIČET NA NĚJ MU ASI MOC NEPOMŮŽE! akorát mu to víc ublíží), tak se mi žádné empatie nedostalo, žádného “to bude dobrý, neboj se, to přebolí, pšššt, jsem tu pro tebe”. Když někdo brečí, tak ho přece obejmu a jsem s ním ne, když jsem blízký? :/ neumím si představit, že bych se takhle chovala ke svým dětem – prostě je “nechala brečet” a ještě měla blbé poznámky o tom, co jako brečí. Vždyť to je nulová empatie. Pak se matka divila, že od ní jako starší nechci pohlazení když jsem byla kvůli něčemu naštvaná(to bylo po tom, co jsem s ní o tomhle zkoušela mluvit). Nejsem člověk co by byl moc schopný zapomenout, když se mi ublíží. Zůstává to ve mně a ten člověk už nikdy není to, co byl. Spíš se mu začnu postupně vyhýbat.

Ale nedivím se tomu, moje babička byla k dětem neempatická ještě víc, děs. Co je to s touhle rodinou… Vždycky mi připadalo, že mezi ně nepatřím(odmalička) a má duševní rodina je jinde:/ třeba je jednou najdu. Nebo je má “duševní rodina” tohle a prostě se mi to jen nelíbí.

Když jsem byla dítě, rodiče mi koupili na co jsem si ukázala, to jo. Ale empatie, vztah, LÁSKA, teplo domova – to jsem neměla skoro vůbec a vyměnila bych to za ty všechny pitomé věci, které mi kdy koupili. Fakt věřte tomu, že věci absolutně nezaplní potřebu lásky, navíc od vlastních rodičů. S přáteli je to často složité(ač mám nejlepší které si vůbec můžu přát a kam přijdu, tam mě mají z nějakých důvodů lidi rádi, ač se o to nějak nesnažím. Lidi mě většinou z nějakých důvodů buď mají fakt rádi nebo nesnáší), o partnerech nemluvě, to je ještě složitější kaše(já bohužel zatím nezažila takovéto “cítím tě srdcem” jak to popisují ostatní. Nevím, jak to děláte. Já nikdy u nikoho reálného nic tak hlubokého necítila, jen byl fyzicky hezký a tam to tak nějak končilo, takže pak vztah stejně většinou funguje jen na chvilku a je to dost povrchní a po čase to vlastně ani nechci – když se vyblbnem, začne to být divný a nudný a na nic, prostě prázdný. Nebo to jako funguje, ale je to prostě takový fyzický. Tak nevim, něco je se mnou asi blbě, že jsem tohle ještě necítila u nikoho, koho bych znala osobně. Nebo to prostě nějak neumím. Vždycky je to “líbíš se mi a jsi fajn, jsi krásný” ale ne takové to “miluju tě a chci s tebou žít celý život a už nikdy nechci nikoho jiného protože už k nikomu tohle neucítím”. prostě se mi někdo fyzicky líbí, ale nějak moc necítím – nejvíc citu(“takovéto upřímné ze srdce”) co kdy jsem zažívala odmala při poslouchání hudby a zpěvu, asi proto se tomu věnuju. divný. A když to popisuju druhým, nějak moc nechápou) – nejvíc lásky mi zatím dal můj velký pes 😀 to zvíře předčí všechno a všechny.

⬇⬇⬇
Každopádně, abych tu zas nenapsala nějakou pitomou knihu… Tyhle záchvaty znám a jsem jich schopná, takže děkuji za článek. Co jsem sama se tohle ale o mnoho zlepšilo, psychických problémů jsem díky pitomému dětství měla X a spoustu z nich takřka zmizelo/vylepšilo se jakmile jsem se izolovala od lidí, kteří tomu očividně velice přispívali. Kdybych mohla úplně vypadnout z celé téhle republiky, byla bych nejšťastnější. Dost souhlasím s tím, že rodina nejsou lidé kteří vás zplodili, ale lidé, které jste si sami vybrali pro život a se kterými si rozumíte a máte se rádi.

Ikona diskutujiciho jirka 2019-04-05 15:51:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:Na tohle musím zareagovat protože jak to celé popisuješ jakobych viděl i své dětství. Už ani nevím zda jsem měl i záchvaty paniky ale vím že jsem byl neustále ve strachu a ve stresu, to byla taky i příčina toho proč jsem spontánně astralně cestoval, protože i tohodle stavu se ukrutně bál a nechtěl jsem tam.

Zažil jsem situace kdy jsem se potřeboval pomazlit se s blízkou osobou s mámou nebo s někým abych cítil to lidské teplo lásku a bezpečí, dříve mě samota, izolace a tma děsili. Bohužel máma nikdy na mě neměla čas kvůli bráchovi který potřeboval kvůli hendicepu téměř veškerou pozornost, takže jsem se cítil odstrčený. Když jsem začal brečet bylo to jenom horší nařezala mě za to a brečel jsem samozřejmě ještě více protože mi ještě ublížila. U babičky to bylo mnohem horší stačilo jenom zakníkat a už to považovala za rebelii proti systému popadla měchačku a nařezala mi zadek, bolelo to jako čert a vychovávala mě na základě strachu z trestu. Ve školce i ve škole to bylo stejný nulová empatie ještě mě měli za mentála, autistu a apod. protože se nechovám podle společenské šablony většina lidí a já totálně nechápal co se se mnou děje co dělám špatně apod. Postupem času jsem se brečet odnaučil natolik že jsem už okolím nevydával vůbec žádné emoce a byl jak z kamene což se projevilo na okolí že se mě začali ještě více bát a propast mezi mnou a lidmi se ještě zvětšovala takže dámy pánové, zde se zrodila moje introverze.

Byli od rodičů dárky ve formě hraček apod. ale přestali mě bavit dost rychle a nejraději jsem chtěl intuitivně právě tu lásku které se mi ale nedostávalo chtěl jsem cestovat a poznávat svět a taky mi to bylo odepřeno a byl mi vnucován jiný program od školy který se mi samozřejmě nelíbil a nelíbí doteď. Proto jsem se nakonec dal na počítačové hry protože ve hrách jsem mohl dělat věci které mi v realu nebyli dovolené, prozkoumávat svět poznávat postavy zažívat příběh apod. ano nikdy to nevynahradí fyzický svět ale zabavilo mě to natolik že jsem už máminu lásku nepotřeboval a to se ji samozřejmě najednou nelíbilo a začala se mi přehnaně věnovat vnucovat i výlety a tunu domácích prací i vymyšlených aby mi počítače vymlátila z hlavy ale docílila mnohem většího opaku že o to více jsem chtěl být u PC a protože mysl měla strach že to může být naposledy a pak už jenom nuda a deprese ze systému tak si na PC hry na nějaký čas vypěstovala i závislost a začínalo mě to odpoutávat od mého já a kdybych nehrál konstruktivní hry jako je Half-Life, Final Fantasy kde postavou je taky introvert a další a místo toho bych hrál Call of Duty, Fortnite a nedej bože mobilní hry už bych tady nikdy nebyl.

Teprve když jsem nalezl přítelkyni jsem pochopil co to láska skutečně je teprve jsem měl i pocit že teprve u ní jsem jako doma a u mé biologické rodiny jako v hotelu.

Co se týče hloubky citu které bys chtěla zažít tak co bych ti poradil tak musí dotyčný přítel se ti plně otevřít a ukázat ti své nitro své jádro a duši. To ale znamená že se i ty musíš jemu plně otevřít a nebát se rizika že by ti ublížil, jak jsem ti tenkrát psal na e-mailu důležitá je synchronizace jak s imaginární bytostí tak i s realnou fyzickou bytostí a musíte ujít dlouhou cestu, nelze to urychlit uspěchat ani přeskočit, musíte se pozvolna a intuitivně se poznávat musíte najít věci které máte oba společné aby jste měli vždy o čem povídat a být jako nejlepší kamarádi na celý život. Jak tuto etapu zvládnete budete ještě atraktivnější a přitažlivější pak jak tě partner vyzve k objetí a ty to přijimeš tak teprve ucítíš hlubokou lásku a cit a garantuji vám že se vám od náruče odejít nebude chtít. Já už bez mazlení si mezilidské vztahy nedokážu představit protože povrchnosti mě nudí a láska má více podob než si myslíme, partnerská i přátelská a díky přítelkyni mě najednou PC hry vůbec nelákali a když mi i dovolila že si klidně mohu něco na PC zahrát když budu chtít ještě více se mi chtělo být s ní a méně u PC. Tady je vidět že když je mi ponechána svobodná vůle rozhodnutí tak jsem i ochotný se změnit když vím že to vztah jenom vylepší než když mě přítelkyně nebo máma sama mění k obrazu svému.

Ikona diskutujiciho octomaník 2019-04-06 09:46:53 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hledal jsem informace o podbělu –
https://bylinky.net/podbel.php
Odvar z listů je vhodný jako klystýr při zánětech střev (například Crohnově nemoci).
Zábal z čerstvých listů ulevuje bolavým kloubům a má protirevmatické působení. Přikládáme na 1hodinu.
Na zanícené žíly si připravíme kašovitý obklad z podrcených listů a smetany – převážeme gázou a necháme působit přes noc.
Při nervových bolestech dáme několikrát denně na bolavé místo obklad z čerstvých pomačkaných listů podbělu, necháme působit vždy půl hodiny. Listy můžeme přikládat na místa postižená pásovým oparem.

Podběl obsahuje velmi malé množství alkaloidů, které by mohly vyvolat rakovinu jater, proto není vhodný pro dlouhodobé podávání pro děti a ženy těhotné a kojící. K vnitřnímu podávání využíváme sušenou bylinku, obsah alkaloidů sušením klesá. Pro zevní účely je vhodnější čerstvá bylinka, toto použití je bezpečné. Použití bylinky je v EU zakázáno.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-04-07 03:08:49
Ikona diskutujiciho
sipka

“Použití bylinky je v EU zakázáno.” heh.

Ikona diskutujiciho octomaník 2019-04-07 09:21:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nirvana 2019-04-07 03:08:49
Taky jsem našel pěkné latovisko podbělu k nasbírání………

Ikona diskutujiciho coccinelle26 2019-04-12 22:10:28 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ach jo. Nekdy mam. Ted se poznavam. Poprve jsem mela opravdu priznaky infarktu, ale EKG naprosto ciste. Za hodinu na jipce jsem odklusala po svych. Pry jsem mela celkove vycerpani organismu. To je asi mozne, jenze se to nekdy opakuje. Toto bylo pred 4mi roky. Pripadam si zdrava, prace me bavi. Osobni zivot v mezich, presto…3 dny zpet… v noci jsem musela vstat a chodit 2 hodiny, abych neomdlela nebo se nezblaznila…buseni, povrchni dech…neuklidnilo me ani zavreni oci…to jsem mela inkoustove skvrny pred ocima🙈…panika, ze umiram😢kdyby nekdo vedel, kam se obratit, abych nebyla za psycho, budu moc rada…at patram, jak patram, nikomu neverim😕muj fb je Ráďa Vojtová. Pisnete na mess…nechci jit za doktorkou🙈Moc dekuji a diky Alu, ze na me dnes tento Tvuj clanek vyskocil😕

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek