Pokud vám při poslechu hudby naskakuje husí kůže, máte unikátní mozek

27.10.2021 v Nezařazené 9

Pokud jste někdy poslouchali píseň, která ve vás vyvolala silné emoce, pak je pravděpodobné, že jste také měli husí kůži. Zhruba polovina populace prožívá tuto reakci na svou oblíbenou hudbu a už nějakou dobu se diskutuje o tom, proč tomu tak vlastně je. V roce 2016 byl zveřejněn výzkum, který nám možná konečně dá odpověď. Studii provedl Mathew Sachs, bývalý student Harvardu.



Reakce je známá jako ,,frisson“ nebo ,,estetické mrazení“, kterému se také někdy říká ,,kožní 0rga$mus“, napsal Mitchell Colver pro The Conversation. Obvykle je spojována s hudbou, ale může se objevit i při sledování filmu.

Proč nás mrazí
Mrazení je pocit, který obvykle máme, když je nám zima. Celkem nedává smysl, že by vám vstávaly vlasy na hlavě, nebo že byste měli mít husí kůži v reakci na hudbu,“ řekl Matthew Sachs. „Myslíme si, že určité propojení mezi centrem sluchu a dalšími oblastmi mozku umožňuje, aby hudba u některých lidí vyvolala tak hlubokou emocionální odezvu. Mezi mozky jednotlivých lidí existují rozdíly, které by mohly vysvětlit jev, který pozorujeme.“

Vědci zjistili, že mozky jedinců, kteří mají při poslechu hudby občas husí kůži, jsou propojeny jinak, než u kontrolních subjektů. Měli více nervových vláken spojujících centrum sluchu s oblastí, která se podílí na zpracování citů. Sluchové centrum bylo také silně propojeno s částmi mozku, které zpracovávají emoce.

Už předchozí výzkumy ukázaly, že schopnost prožívat husí kůži souvisí s osobnostním rysem zvaným „otevřenost vůči zkušenostem“. Lidé, kteří při poslechu hudby zažívají mrazení, nebyli pokaždé ti, kteří by měli hluboké emoce. Tito lidé se hudbou zabývali spíše intelektuálně, například se snažili předvídat melodii písně, nebo k hudbě přiřazovali mentální obrazy. Husinu jsme častěji pociťovali, když se hudba líbivým způsobem odchylovala od jejich očekávání.

Pro nový výzkum (z roku 2016) se domluvilo 20 studentů, že přijdou do laboratoře s playlistem jejich oblíbené hudby. Poté se jim monitoroval mozek pomocí techniky známé jako difuzní tenzorové zobrazování (DTI). Ta ukazuje, jak jsou jednotlivé oblasti mozku rozdílné a jak dobrá je nervová komunikace mezi nimi.
Studenti, kteří si dokázali vytvořit emocionální a fyzickou vazbu na hudbu, mají jinou strukturu mozku než ti, kterým se to nepodařilo. Zjištění, která publikoval časopis Social Cognitive and Affective Neuroscience, ukázala, že mají hustší objem vláken, která spojují jejich sluchové centrum a oblasti zpracovávající emoce. Jinými slovy, jsou schopni se s hudbou spojit na mnohem hlubší úrovni než skupina, u které se husí kůže nedostavila. Díky tomu, že jsou u nich nervová propojení hustší než obvykle, jim to dává větší účinnost při přenosu vzruchů.

Pokud jste někdo, komu hudba způsobuje husí kůži, pak je pravděpodobnější, že budete i zažívat silnější emoce, než ostatní lidé.

© aluska.org 2021

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2021-10-27 14:16:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Husiu kožu z hudby nejak nezažívam, ale tak čo ja počúvam, adele, Céline Dion, kelly family 🙂 Jedine občas z hudby vo filmoch kde tá hudba je prepojená s nejakým obrazom a dejom a to jej ,,dodá na sile“. No možno by sa našlo pár vecí z českej tvorby, napr. od priessnitz ktoré k tomu ,,mrazeniu“ majú blízko.

https://youtu.be/PbAe1xNOfng

Ikona diskutujiciho MUDrland Wenca 2021-11-10 19:42:48
Ikona diskutujiciho
sipka

Z toho vašeho repertoáru se bohužel nic zažít nedá.

Ikona diskutujiciho Marína 2021-10-28 21:55:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja husiu kožu z hudby poznám a zažívam, mne niekedy vytrysknu až slzy do očí, niekedy aj vzlyky, keď nie som sama, snažím sa emocionálne pohnutie skryť.
Aj keď sa rozplačem, nejde o smútok ale práve naopak.
Hudba sa kdesi hlboko dokne mojej duše, vtiahne ma a odnesie „kamsi preč.“
Cítim,  čo chcel autor povedať, aj keď ho delí odo mna niekoľko storočí, citim mohutnosť citov, ich hĺbku a krásu, ale aj dačo „Viac“, ťažko vysvetliť, na toto nie sú slová.
A pritom nemám hudobné vzdelanie, ako decko som nechodila ani do hudobky.
Aj pamäť mám jednoznačne skôr zrakovú ako sluchovú.
Tiež sa ani nestotoznujem zo závermi autora študie, podľa mna jav nevystihol a zrejme ani nezažil. Tápe.
Nestáva sa mi to pri modernej hudbe, keď tak v celom mojom živote asi len párkrát a nie tak silne ako pri hudbe vážnej. Pri vážnej hudbe to mnou „lomcuje.“
Takisto pri hudbe ľudovej.
Nemám na mysli tzv. odrhovačky, aj keď aj tie sú na tanec fajn, ale napr.aby som to priblížila – keď sa spieva o láske k stromu, kvetu, vlasti, národu …ja sa „s niečím“ spojím, niečím hlbokým krásnym, neuveriteľne mohutným a čistým  … Ja „to“ tú esenciu, energiu „vidím“ mojou dušou a spojím sa s ňou. A to ma dojme.
Napr.aby to nevyznelo nejak pateticky,
Napr.pri piesni Zaleť sokol biely vták, som „videla“ a precitila cit tej dievčiny a „videla“ som, že sa dokazala „spojiť“ s tým sokolom, alebo pri Volga, Volga mať radnaja – ja nielen vidim priamo pred sebou tu prenádhernú rieku s jej meandravami, priezracnymi vodami a citim aj priamo chlad jej vôd, ako sa jej dotykam rukami – akoby som sa preniesla tam, ale, čo ma ohromí a dojme –  ja priamo cítim ! tú hlbokú lásku miliónov ľudí k nej, nejak sa s nimi cez tóny spojím, s ich dušami, ale akosi nielen s nimi, ale najmä – a to je podstatné –  s čistou esenciou ich lásky, s niečím, čo je „mimo nich, nad nimi, mimo mňa“ , a predsa to žije a je neuveriteľne nepopísateľne krásne.
Ja to proste neviem vysvetliť, nato niet dosť slov a bojím sa, že budem na smiech,
Ale jedno viem isto, nejde tu o nejakú emocionalitu !
Človek sa dostane akosi preč z tohto sveta, kdesi inde, kde „vidí“ a sa spojí s Esenciou/Energiou/neviem, ako to nazvať , ktorá je mimo tento svet, túto dimenziu a TO ho dojme.
Hudba je len most.

Ikona diskutujiciho Veritas 2021-11-10 08:13:46
Ikona diskutujiciho
sipka

Dobry den. Zazivam tohle zcela bezne. Hudbou, filmy, ale i bez nich. Kdyz jsem jako ridic nekde na ceste, koupil jsem si extra prenosny 60w reproduktor. Doma mam jeho dvojce a kdyz se spoji dohromady, je to jednoduse nadhera. Kvalita zvuku je dulezita, nekvalitni stereo me rusi a obtezuje. Narusuje to cistotu zazitku.
Nekomu cokoli z toho vysvetlovat neni moc mozne. Vsichni kolem jsou tak nadopovani chemii, ze neciti skoro nic

Ikona diskutujiciho Marína 2021-10-29 18:28:47 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ešte doplním k téme.
Raz som počúvala šamanské bubnovanie cez slúchadlá, po istej časovo krátkej chvíli cca 4- 6 min sa mi pred očami zažili mihať silné biele a strieborné pruhy, čo ma dosť vydesilo a okamžite som hudbu vypla. Zľakla som sa o to viac, že pokračovali ďalej, aj keď som hľadela otvorenými očami dopredu, do strán a mrkala ostošest.
Prestali až po istej dobe, neviem odhadnúť, ale pripadalo mi to dlho.
Keby som bola doma, v súkromí, nechám jav ďalej plynúť, čo to so mnou spraví, kam ma to zavedie, ale ja som bola v práci, cez obednajsiu prestavku som si totiž ako relax pustila na chvíľku uvedené šamanské bubnovanie.
Aj to vydesenie sa týkalo skôr toho, že sa mi uvedené stalo v práci. Toho bieleho svetla som sa nebála. Prekvapiť ma prekvapilo, lebo som ho nečakala, ale strach z neho som nemala.
Odvtedy som si podobnú hudbu nepustila.
Máte s niečím podobným skúsenosti? Stalo sa vám niečo podobné?
Podotýkam, že tie strieborné pruhy pozostávali zo silného až neónkovo bieleho svetla a mala som dojem, že doňho vstupujem resp.je predo mnou a ja môžem doňho vstúpiť.
Stalo sa to aj vám?
Čo to bolo? To biele svetlo bolo reálne, videla som ho, aj keď som oči otvorila a mala ich ďalej otvorené, videla som ho a za ním tam, kde boli biele pruhy slabšie – strieborné, som v pozadí videla realitu – stôl,stoličky, okno …

Ikona diskutujiciho Kajuli 2021-11-10 09:51:15 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pokud někdo máte děti, znáte určitě pohádku Zvonilka první díl. Na začátku je úvodní hudba, jak letí peříčko, ze kterého potom Zvonilka vznikne. Naskakuje mě vždy u této melodie husí kůže a taky občas cítím i ty slzy, které se nalijou do očí. Zajímavé je to, že se mě husina dělá i když si na to jen vzpomenu. Tato melodie je zpívána vysokým jemným hlasem, velmi uklidnujícím. Nejsem žádný muzikant a vůbec hudbě jako takové nerozumím, ale hudbu miluju, nejvíce v kombinaci s tancem.

Ikona diskutujiciho Q17 2021-11-10 18:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano, je potřeba skvělá hudba ❤️ miluji teď absolutně vše, co vytvořila americká armáda a to je to právě mrazení! Jinak ale české, Věra Martinová o pane náš… To je zážitek také!!! Opatrujte se všichni. Vítězství světla 🙏❤️🙏

Ikona diskutujiciho Vendula 2021-11-20 00:54:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je smutný, že na to musejí dělat výzkum na Harvardu a ještě na nic nepřijít. Nepřijít na to, co se ví snad odjakživa. Že jsme energetické bytosti, o určité frekvenci, každý vydáváme svůj akord, svou vlastní hudbu a rezonujeme a nebo nerezonujeme více či méně s okolím. Je to o naladění na svůj, a tedy vesmírný zdroj energie přes radost a rezonanci. Na neomezený zdroj. To je závislé na našem stavu vědomí, na vzestupu naší kundalini. Víc snad nemusím dodávat.

Ikona diskutujiciho Elis 2022-10-13 13:40:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue děkuji, velmi zajímavy článek. Ja občas při poslechu hudby mívám husí kůži, ale častěji je to když mi nějaká hudba nedělá úplně dobře (bohužel musím v hudební výchově poslouchat třeba světskou hudbu a ta vazne neni nic moc)… Při mých oblíbených písničkách jen když se do nich vžiju. Takže málo, ja hudbu moc nemusím…

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek