„Internet nás teď sleduje. Pokud budou chtít. Mohou vidět, jaké stránky navštěvujete. V budoucnu nás bude sledovat televize a přizpůsobí se tomu, co o nás ví. Vzrušující je, že díky tomu budeme mít pocit, že jsme součástí média. Děsivé je, že ztratíme právo na soukromí. Ve vzduchu kolem nás se objeví reklama, která bude mluvit přímo k nám.“ – Režisér Steven Spielberg, Minority Report
S velkým předstihem jsme dorazili do dystopické budoucnosti, kterou si vysnili spisovatelé science fiction jako George Orwell, Aldous Huxley, Margaret Atwoodová a Philip K. Dick. Stejně jako Orwellův Velký bratr v románu 1984, vláda a její firemní špioni, nyní sledují každý náš krok.
Stejně jako v Huxleyho románu Odvážný nový svět vychováváme společnost pozorovatelů, kterým „někdo bere svobody, ale … spíše si to užívají, protože je od jakékoli touhy po vzpouře odvádí propaganda a vymývání mozku“.
Podobně jako v Atwoodově Příběhu služebnice je nyní obyvatelstvo vedeno k tomu, aby „znalo své místo a své povinnosti, aby pochopilo, že nemá žádná skutečná práva, ale bude do určité míry chráněno, pokud se podřídí, a aby o sobě myslelo tak špatně, že se smíří s přiděleným osudem a nebude se bouřit ani utíkat“.
A v souladu s temně prorockou vizí dystopického policejního státu Philipa K. Dicka – která se stala předlohou pro futuristický thriller Stevena Spielberga Minority Report, jenž byl uveden do kin před dvaceti lety – jsme nyní uvězněni ve světě, v němž je vláda vševidoucí, vševědoucí a všemocná, a pokud se odvážíte vybočit z řady, policejní zásahové jednotky vás dostanou zpět pod kontrolu.
Minority Report se odehrává v roce 2054, ale stejně dobře by se mohl odehrávat i v roce 2022. Technologie, která si zdánlivě bere příklad ze science fiction, se za krátkou dobu od premiéry Minority Report v roce 2002 posunula tak rychle, že to, co se kdysi zdálo futuristické, už nepatří do oblasti science fiction.
Je to neuvěřitelné, ale s tím, jak se různé nově vznikající technologie používané a sdílené vládou i korporacemi – rozpoznávání obličeje, skenery oční duhovky, rozsáhlé databáze, software pro předvídání chování atd. – stávají součástí komplexní, vzájemně provázané kybernetické sítě, jejímž cílem je sledovat náš pohyb, předvídat naše myšlenky a kontrolovat naše chování, se Spielbergova zneklidňující vize budoucnosti rychle stává realitou.
Oba světy – naše současná realita i Spielbergova celuloidová vize budoucnosti – se vyznačují rozsáhlým sledováním, technologiemi předvídání chování, vytěžováním dat, fúzními centry, auty bez řidiče, hlasem ovládanými domy, systémy rozpoznávání obličejů, kybernetickými štěnicemi a drony a prediktivní policejní činností (pre-crime), jejímž cílem je dopadnout potenciální zločince dříve, než stihnou napáchat škodu.
Bezpečnostní kamery jsou všude. Vládní agenti odposlouchávají naše telefonní hovory a čtou naše e-maily. Politická korektnost – filozofie, která odrazuje od rozmanitosti – se stala vůdčí zásadou moderní společnosti.
Soudy v USA zrušily ochranu čtvrtého dodatku proti nepřiměřeným prohlídkám a zabavení. Zásahové jednotky vyrážející dveře bez povolení k prohlídce a agenti FBI, kteří fungují jako tajná policie a vyšetřují nesouhlasící občany, jsou v současné Americe běžným jevem.
Stále více nám vládnou multikorporace, které se zaklínají policejním státem. Velká část populace je buď závislá na nelegálních drogách, nebo na drogách předepsaných. Tělesné soukromí a integrita byly zcela zničeny převládajícím názorem, že Američané nemají žádná práva na to, co se děje s jejich tělem při setkání s vládními úředníky, kteří mohou kdykoli a za sebemenší provokaci prohledávat, zabavovat, svlékat, skenovat, špehovat, zkoumat, hladit, používat tasery a zatýkat kohokoli. To vše se děje jen s malým nářkem nevšímavého amerického obyvatelstva, které se z velké části skládá z nečtenářů a televizních a internetových zombií, ale před takovou zlověstnou budoucností jsme byli varováni v románech a filmech po celá léta.
Následujících 15 filmů možná nejlépe vystihuje problémy, kterým lidstvo čelí, nebo k nim směřuje
Fahrenheit 451(1966)
Tento film, adaptovaný podle románu Raye Bradburyho a režírovaný Francoisem Truffautem, zobrazuje futuristickou společnost, ve které jsou zakázány knihy a hasiči jsou ironicky povoláváni ke spalování pašovaných knih – 451 Fahrenheita je teplota, při které knihy hoří. Montag je požárník, který začne mít výčitky svědomí a začne o svém pálení knih pochybovat. Tento film je zdařilou metaforou naší obsedantně politicky korektní společnosti, kde dnes prakticky každý předem cenzuruje projevy. Lidé s vymytými mozky, závislí na televizi a drogách, se ve filmu jen málo brání vládním utlačovatelům.
2001: Vesmírná odysea (1968)
Děj mistrovského díla Stanleyho Kubricka, natočeného podle povídky Arthura C. Clarka, se točí kolem vesmírné cesty k Jupiteru. Astronauti však brzy zjistí, že plně automatizovanou loď řídí počítačový systém – známý jako HAL 9000 -, který se stal autonomní myslící bytostí, jež pro udržení kontroly dokonce vraždí. Myšlenka je taková, že v určitém bodě vývoje lidstva se technologie v podobě umělé inteligence stane autonomní a lidé se stanou pouhými přívěsky technologie. Ve skutečnosti jsme v současné době svědky tohoto vývoje, kdy vláda vytváří a kontroluje masivní databáze, které spravují takové tajné agentury, jako je Národní bezpečnostní agentura, a prohledává všechny webové stránky a další informační zařízení shromažďující informace o běžných občanech. Jsme sledováni od kolébky až po hrob.
Planeta opic (1968)
Podle románu Pierra Boulleho havarují astronauti na planetě, kde jsou opice pány a s lidmi se zachází brutálně, jako se zvířaty a otroky. Při útěku před gorilami na koních je astronaut Taylor postřelen do krku, zajat a umístěn do klece. Odtud se Taylor vydává na cestu, na níž odhalí pravdu, že planetu kdysi ovládali technologicky vyspělí lidé, kteří zničili svou civilizaci. Taylorova cesta do zlověstné Zakázané zóny odhalí překvapivou skutečnost, že celou dobu byl na planetě Zemi. Taylor propadá do záchvatu vzteku z toho, co vidí v závěrečné scéně, a křičí: „Konečně jsme to opravdu dokázali. Vy maniaci! Vyhodili jste to do vzduchu! Proklínám vás.“ Poučení je zřejmé, ale budeme ho poslouchat? Scénář, ačkoli byl přepsán, původně navrhl Rod Serling a zachovává Serlingův závěr ve stylu Zóny soumraku.
THX 1138 (1971). Režijní debut George Lucase je pochmurným pohledem na odlidštěnou společnost zcela ovládanou policejním státem. Lidé jsou násilím krmeni drogami, aby byli pasivní, a už nemají jména, ale jen kombinace písmen a čísel, jako je THX 1138. Každý občan, který vybočí z řady, je rychle přiveden k poslušnosti robotickou policií vybavenou „bolestivými bodci“ – elektrošokovými obušky. Zní to jako tasery?
Mechanický pomeranč (1971).
Režisér Stanley Kubrick představuje budoucnost, v níž vládnou sadistické punkové gangy a chaotická vláda, která sporadicky zasahuje proti svým občanům. Alex je násilnický pankáč, který se ocitne v drtivém soukolí bezpráví. Tento film může přesně vystihovat budoucnost západní společnosti, která se zastaví, protože se zmenšují zásoby ropy, narůstá ekologická krize, vládne chaos a jediné, co zbývá, je hrubá síla.
Soylent Green (1973)
Děj se odehrává ve futuristickém přelidněném New Yorku, kde jsou lidé závislí na syntetických potravinách vyráběných společností Soylent Corporation. Policista, který vyšetřuje vraždu, zjistí děsivou pravdu o tom, z čeho je soylent green ve skutečnosti vyroben. Tématem je chaos, kdy světu vládnou bezohledné korporace, jejichž jediným cílem je chamtivost a zisk. Zní vám to povědomě?
Blade Runner (1982)
V Los Angeles 21. století vypátrá světem unavený policista hrstku odpadlých „replikantů“ (synteticky vyrobených lidských otroků). Život nyní ovládají megakorporace a lidé se procházejí po deštěm zmáčených ulicích jako náměsíční. Je to svět, kde je lidský život levný a kde může být kdokoli podle libosti zlikvidován policií (nebo blade runnery). Tento vynikající film Ridleyho Scotta, natočený podle románu Philipa K. Dicka, si klade otázku, co znamená být člověkem v nelidském světě.
1984 (1984)
Nejlepší adaptace Orwellova temného příběhu, tento film vizualizuje naprostou ztrátu svobody ve světě ovládaném technologií, její zneužití a zdrcující nelidskost vševědoucího státu. Vláda ovládá masy tím, že kontroluje jejich myšlení, mění historii a význam slov. Winston Smith je pochybovač, který se obrací k sebevyjádření prostřednictvím svého deníku a poté začne zpochybňovat způsoby a metody Velkého bratra, než je převychován tím nejbrutálnějším způsobem.
Brazílie (1985)
Film, který sdílí podobnou vizi blízké budoucnosti jako 1984 a román Franze Kafky Proces, je pravděpodobně nejlepším dílem režiséra Terryho Gilliama, které je plné prolínání fantastiky a drsné reality. Nešťastný úředník ovládaný matkou se zde uchyluje do světa fantazie, aby unikl všední šedi života. Uvězněn v chaotických chapadlech policejního státu, touží po nevinnějších a svobodnějších časech, které se skrývají za krutým povrchem tohoto filmu.
Oni žijí! (1988)
Bizarní akční sci-fi společenská satira Johna Carpentera předpokládá, že budoucnost již nastala. John Nada je bezdomovec, který narazí na hnutí odporu a najde sluneční brýle, které mu umožní vidět skutečný svět kolem sebe. To, co objeví, je svět ovládaný zlověstnými bytostmi, které bombardují občany podprahovými vzkazy jako „poslouchej“ a „přizpůsob se“. Carpenterovi se podařilo účinně politicky poukázat na nižší třídu – tedy na všechny kromě těch, kteří jsou u moci. Pointa: my, zajatci našich přístrojů, jsme příliš zaneprázdněni nasáváním zábavných trivialit vysílaných do našich mozků a vzájemným napadáním se, než abychom zahájili účinné hnutí odporu.
Matrix (1999)
Příběh se soustředí na počítačového programátora Thomase A. Andersona, tajného hackera známého pod přezdívkou „Neo“, který začne neúnavně pátrat po významu „Matrixu“ – záhadných odkazů, které se objevují na jeho počítači. Pátrání Nea přivede k Morfeovi, který mu odhalí pravdu, že současná realita není taková, jaká se zdá, a že Anderson ve skutečnosti žije v budoucnosti – v roce 2199. Lidstvo válčí s technologií, která na sebe vzala podobu inteligentních bytostí, a Neo ve skutečnosti žije v Matrixu, iluzorním světě, který se zdánlivě odehrává v současnosti, aby udržel lidi poslušnými a pod kontrolou. Neo se brzy připojí k Morfeovi a jeho společníkům v povstání proti strojům, které používají taktiku zásahové jednotky, aby udržely situaci pod kontrolou.
Minority Report (2002)
Film natočený podle povídky Philipa K. Dicka a režírovaný Stevenem Spielbergem nabízí speciálními efekty nabitou techno-vizi futuristického světa, v němž je vláda vševidoucí, vševědoucí a všemocná. A pokud se odvážíte vybočit z řady, policejní SWAT týmy v tmavých pláštích vás dostanou pod kontrolu. Děj se odehrává v roce 2054, kdy specializovaná policejní jednotka PreCrime zadržuje zločince dříve, než stačí spáchat zločin. Kapitán Anderton je šéfem jednotky PreCrime ve Washingtonu, která k zastavení vražd využívá vize z budoucnosti generované „pre-cogs“ (zmutovanými lidmi s prekognitivními schopnostmi). Brzy se Anderton stane středem vyšetřování, když mu prekogové předpoví, že spáchá vraždu. Systém však lze zmanipulovat. Tento film nastoluje otázku nebezpečí autonomního fungování technologií – k němuž nakonec dojde, pokud se tak již nestalo. Pro kladivo vypadá celý svět jako hřebík. Stejně tak pro počítač policejního státu vypadáme všichni jako podezřelí. Ve skutečnosti se zanedlouho můžeme všichni stát pouhýma prodlouženýma rukama nebo přívěsky policejního státu – všichni jsme podezřelí ve světě ovládaném stroji.
V jako Vendeta (2006)
Tento film zobrazuje společnost ovládanou zkorumpovanou a totalitní vládou, kde vše řídí zneužívající tajná policie. Mstitel jménem V si nasadí masku a vede vzpouru proti státu. Podtextem je, že autoritářské režimy si represí vytvářejí vlastní nepřátele – tedy teroristy – a nutí tak vládní agenty a teroristy k opakujícímu se cyklu násilí. A kdo se ocitne uprostřed? Samozřejmě že občané. Tento film se stal kultem mezi různými undergroundovými politickými skupinami, jako jsou Anonymous, jejichž členové nosí stejnou masku Guye Fawkese, jakou nosí V.
Potomci lidí (2006). Tento film zobrazuje futuristický svět bez naděje, protože lidstvo ztratilo schopnost rozmnožování. Civilizace upadla do chaosu a drží ji pohromadě vojenský stát a vláda, která se snaží udržet si totalitní moc nad obyvatelstvem. Většina vlád se zhroutila a jako jedna z mála neporušených společností zůstala Velká Británie. V důsledku toho miliony uprchlíků žádají o azyl jen proto, aby byli shromážděni a zadrženi policií. Sebevražda je reálným řešením, protože na billboardech, v televizi a novinách je propagována sebevražedná souprava zvaná Quietus. Naděje na nový den však přichází, když jedna žena nevysvětlitelně otěhotní.
Země slepých (2006)
V této temné politické satiře jsou tyranští vládci svrženi novými vůdci, kteří se ukáží být stejně zlí jako jejich předchůdci. Maxmilián II. je dementní fašistický vládce neklidné země jménem Everycountry, který má dva hlavní zájmy: trýznit své podřízené a řídit filmový průmysl své země. Občané, kteří zpochybňují stát, jsou posíláni do „převýchovných táborů“, kde je jim vtloukáno do hlavy státní pojetí reality. Joe, vězeňský dozorce, je citově pohnut vězněm a uznávaným spisovatelem Thornem a nakonec se připojí k převratu, jehož cílem je odstranit sadistického Maximiliana a nahradit ho Thornem. Joe se však brzy ocitne v hledáčku nové vlády.
Všechny tyto filmy – a spisovatelé, kteří se jimi inspirovali – pochopili to, s čím se mnozí Američané v zajetí svých stranických, vlajkami mávajících a zombifikovaných států stále snaží vyrovnat: že nic takového jako vláda, organizovaná pro dobro lidu, neexistuje. I ty nejlepší úmysly vládních činitelů nevyhnutelně ustupují touze udržet si za každou cenu moc a kontrolu. Nakonec se budou muset probudit i náměsíčné masy, které jsou stále přesvědčeny, že všechny špatné věci se dějí jiným lidem, že se jich problém netýká.
překlad www.aluska.org 2023 / ze zdroje: https://humansbefree.com/2022/03/we-have-arrived-into-the-dystopian-future-dreamed-up-by-science-fiction-writers.html
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Ahoj, děkuji za inspiraci. Bydlíme v hájence v…
-Mirek Je lepší se na náraz s realitou připravit…
-***** Ono úplně bez informací žít také nejde, jen…
-martin ****** Jo, ale ten ježek musí mít 600-700gr, než…
-Alue K. Loskotová