Vážení čtenáři, ráda bych vám nabídla k přečtení zkušenost Leily Lee, což je maminka, která si zařídila a prožila přirozený porod. Bez umělých zásahů a bez doktorů. Mluví o tom velmi zajímavě také v tomto videu na kanálu GoschaTV: Leila Lee o přirozeném porodu
Následující zkušenost je v originálu umístěna zde, na jejím oficiálním webu: leilalee.cz
Důvod, proč tuto zkušenost přebírám je, že snad poprvé v životě čtu, že byl pro někoho porod příjemný, hezký a že se není čeho bát. Naprostý opak toho, čím nás masírují média a tzv. ,,odborníci“.
Porodní příběh Leily Lee
Pro mnoho z vás bude tenhle článek šílený, bude nepochopený a haněný…. Ale pro mnoho z vás bude úžasný, užitečný a prospěšný… je tady pro vás, kdo prostě víte, že je čas… čas změnit stará přesvědčení a vzorce víry a konečně otevřít svá vědomí novým poznáním a činům.
Už není čas ani prostor jen tak si povídat, není čas ani prostor nadávat a bojovat se starým systémem, je čas žít v souladu a sebelásce a začít jednat tak, jako bychom již žili v novém vnímání světa….protože ti z nás, kteří ví…..tam již žijí a naše činy tomu odpovídají….
Počala jsem své první dítě nějak kolem 21. května, alespoň tak si to pamatuji, bylo to nádherné, dlouhé milování. Vnímala jsem, oddána kouzelnému přítomnému okamžiku milování, že je něco jinak…. ale ještě jsem tomu nevěnovala pozornost… jasné uvědomění, že jsem těhotná, přišlo o pár dní později. Asi po třech týdnech jsem si koupila test, abych mohla vidět ty dvě jasné čárky. A byly tam. O čemž jsem neměla ani snítku pochybností. Ukázala jsem je muži a šli jsme to oslavit. Víte, slavím ráda… oslavovat život je pro mne projevením lásky.
Od začátku jsem věděla co chci a co nechci, můj vnitřní soulad mne vedl tiše, ale jasně. Toužila jsem prožít své těhotenství jako svátost a dar, vnímala jsem, jak silné a obohacující toto období bude a to mne přirozeně vedlo k vědění, že nepotřebuju lékaře ani nikoho jiného, kdo by mi řekl, zda je vše v pořádku, či není. Moje vnitřní vedení ví, vždycky vědělo a vždycky vědět bude, co je pro mne nejlepší….
Celé mé těhotenství probíhalo naprosto v souladu se vším v mém životě, cítila jsem nárust energie, ohromnou radost ze života, cítila jsem, jak se ten nový život každým dnem ve mně vyvíjí a to mi dávalo pocit naprosté Lásky a úcty nad tím, jak je vše dokonale v mém těle zařízeno.
Jednou v noci po meditaci, jsem se začala z ničeho nic velmi usmívat… došlo mi totiž, jak je vše v téhle společnosti absurdní a na hlavu postavené… ptala jsem se sama sebe: ,,Kdo naučil lékaře být lékařem?… lékaři, kteří se to naučili před nimi… hm…. a kdo to všechno naučil toho prvního lékaře na světě?… lidské tělo… aha, takže co je to, co všecho umí a od čeho se všichni učí… aha… lidské tělo!“ smála jsem se, protože mi hluboce došlo, že mé tělo ví víc, než všichni doktoři na celém světě, stačí ho jen poslouchat.
A já poslouchala, celé těhotenství jsem cítila, že je vše v naprostém pořádku… prosím, tady se zastavte… Co tím myslím, je jasný vnitřní klid a vědění, že vše je tak, jak má být. I kdyby se v mé mysli honily myšlenky, že se něco může stát…. můj soulad se vyjadřoval jasně…. v důvěře je klid, v klidu je Láska, v Lásce je vše v pořádku.
Když mé těhotenství dospělo ke svému konci a blížil se porod, cítila jsem velký vnitřní klid….stišení a soulad.
Vnímala jsem, jakoby se má mysl oddalovala a mé tělo přebíralo hlavní roli… dostávala jsem se do příjemného pocitu transu a v něm jsem setrvala celý porod.
Mé první a ihned výrazné kontrakce (výrazné, nikoliv bolestivé) přišly kolem 23 hodiny večerní, když jsem se zrovinka chystala ke spánku…. vstala jsem, a šla do sprchy…. kontrakce byly pravidelné (neměřila jsem je, ale vím to) a můj trans se prohluboval s každou kontrakcí…. jen jsem tam byla, chápejte, mé vědomí bylo přítomno, ale bylo jaksi přirozeně utlumeno tou ohromnou porodní silou a schopností mého těla.
Nechávala jsem své tělo dělat co potřebovalo a vůbec jsem do něj nezasahovala. Tím myslím, že má mysl byla prázdná, nebyly v ní žádné myšlenky, natož strachy. Mé tělo mělo mou nejvyšší důvěru, proto jsem jej mohla nechat pracovat a nezasahovat.
Někde během kontrakcí se mé tělo rozhodlo uvolnit své porodní cesty a zvedlo mi žaludek, lehce jsem zvracela a cítila, jak je to úlevné. Po tom jsem cítila tu nejintenzivnější kontrakci (stah a tlak, ale nikoliv bolest) a pak nastala na okamžik pauza a pak mé tělo začalo samo tlačit… to byl nádherný úlevný pocit, můj trans se přehoupl v ještě hlubší rovinu, ve které si pamatuji už jen tlak a slast a jen letmo si pamatuji, že mé tělo pravidelně tlačilo a tlačilo…. a já vnímala jak miminko putuje porodním kanálem, byla jsem relaxovaná a nechala mé tělo dělat co umí a pamatuji si, jak jsem cítila hlavičku již hodně nízko, mé tělo ještě třikrát zatlačilo a hlavička jemně vyklouzla ven… potom nastal nejkrásnější okamžik mého porodu, hlavička se začala otáčet a celé to malé tělíčko s ní a pak jsem cítila, jak se miminko odrazilo nožičkama od mých žeber a vyklouzlo ven…. když šlo ven tělíčko, mé tělo se chvělo… v tomto chvění byly přítomny všechny aspekty porodu… fyzická únava, slast a hřejivý, hladící pocit v mém těle.
Žádné vnitřní roztržení, žádné poranění, žádná bolest.
A tak se v 5:20 ráno narodilo miminko, chlapeček, kterého jsme pojmenovali Thadeus.
Moje tělo chvilinku na to vyloučilo skoro celou placentu,
(….cenzura…..)
Věděla jsem, že kousíček placenty ve mě zůstal a ptala jsem se svého těla, co mám dělat a mé tělo zavelelo, běž odpočívat, vydala jsi velkou energii, odpočívej a nabírej novou. Tak jsem poslechla…. a šla jsem odpočívat do postele…. zde bych chtěla velmi poděkovat svému muži Thomovi, neboť mi nedovolil postel opustit, téměř po dobu pár dní a o vše v domácnosti se staral a dokonce mi nosil jídlo a opečovával nás s velikou láskou a pokorou…. strávila jsem tak krásných prvních pár dní v teploučku peřinek v obětí svého syna. Děkuji Thome!
Zbývající placenta vyšla asi po dvou dnech, sama, klidně a bezbolestně.
Jako společnost jsme na sobě zhřešili tím, že jsme za sebe sama předali zodpovědnosti někomu jinému, doktorům, učitelům, státníkům…atd…..já si s dovolením vzala všechnu zodpovědnost zpět k sobě.
Kam dál:
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
.
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****