Velmi důležitý článek, doporučuji každému
Přijdete s dítětem na prohlídku k dětskému lékaři. Ten mu dá přečíst obrázky nebo písmenka abecedy na svítící tabuli. Nejprve jedno očko, pak druhé. Vaše malá ratolest však při předposledním řádku pochybí. Následuje výměnný lístek k očnímu lékaři. Tak se tedy objednáte a za pár dnů či týdnů už dítěti svítí oftalmolog světýlky diagnostického přístroje do očí. Zanedlouho dostáváte diagnózu: krátkozrakost, případně dalekozrakost.
Dále to už zřejmě znáte. Následuje předpis na brýle, návštěva optiky, výběr alespoň dvou rámů. A vaše dítě od této chvíle nosí brýle.
Otázkou však je: Je toto rozhodnutí správné? Opravdu brýle zlepší dítěti zrak? Před tím, než se pokusím dát odpověď na tuto otázku přepíšu zde svůj vlastní příběh.
Jak se ze mě jednoho dne brejloun stal
Můj příběh je v podstatě velmi podobný tomu popsanému výše. Před mnoha lety, za sedmi horami a za sedmi doly, ve druhém ročníku na základní škole jsme byli jako třída na běžné preventivní prohlídce u dětské lékařky. Na jedno oko jsem s předposledním řádkem trochu zaváhal. Ne úplně, tuším tak v třetině písmenek. A tak následovala celá uvedená procedura.
Výsledek? 2.5 plus dioptrie na jedno oko (to, které při čtení písmenek nezaváhalo) a na to váhající očko dioptrie 3 plus.
Ti, kteří se trochu vyznají v brýlích vědí, že to už se jedná o poměrně silnou zrakovou vadu.
Rodiče tomu nechtěli uvěřit, vždyť si předtím vůbec nevšimli, že bych byl „slepý“. A tak vybavili (po protekci samozřejmě jak bylo zvykem za starých dobrých totalitních časů) ještě jedno vyšetření u známého očního lékaře.
Výsledek byl však ještě nemilosrdnější. 3-ka na jedno oko a 4-ka na druhé.
Rozhodnutí bylo tedy jednoznačné: Jde se do optiky a ze mě je od tohoto dne brejloun. Tedy, přesněji řečeno, ne hned od daného dne, protože však vyřezávání skel i v té době trvalo nějaký ten týden. Po týdnu jsem však už seděl ve školní lavici s brýlemi na očích …
Pravdou je, že jsem viděl jinak. Nenazval bych to lépe. Písmenka byla spíše větší, než ostřejší. Nemohl jsem ale brýle nosit celý den, po čase se mi z nich točila hlava.
Jak tvrdohlavost zvítězila
Vždy jsem byl vzdorovitý, vždyť i tato stránka vznikla jako takový malý vzdor proti statusu-quo. Po pár měsících nošení brýlí jsem jednoho krásného dne rezolutně zahlásil, že s nimi nadobro končím. Samozřejmě, následovala silná protireakce. I doma od rodičů, ale hlavně ve škole od učitelů a lékařů při následujících zdravotních prohlídkách.
Přesto, od té doby na obě brýle už jen prach v zásuvce sedá.
Systém se však jen tak lehce nevzdává
Stigma a pronásledování systémem trvaly roky. Vždy když k něčemu došlo, padaly otázky, proč nemám brýle, vždyť zdravotní karta říká jasně. Bylo tomu tak i při odvodech. Pamětníci vědí co to je, pro ty dříve narozené – je to prohlídka obvykle kolem 18-ky, kdy se mladý muž zapisoval do vojenského rejstříku jako branec.
No a samozřejmě při lékařské prohlídce na řidičský průkaz.
Nic na tom neměnil ani fakt, že v danou dobu jsem už při kontrole zraku viděl bez problémů s oběma očima přečíst i ten předposlední řádek. Zprava doleva, zleva doprava, i náhodně vybraná písmenka. Prověřovali si to vždy důkladně …
Vždyť když jednou zdravotní dokumentace říká, že má člověk nosit brýle, tak je nosí musí. A basta. No kam bychom to došli, kdyby si každý dělal co chce?
Každopádně, po trojnásobném přezkoumání zraku a mém místopřísežném prohlášení, že opravdu vidím dobře i bez brýlí, mi nakonec lékař vydal potvrzení pro řidičský průkaz bez nich. A ne jednou, ale hned 3krát!
Poprvé v 15-ti na malou motorku, podruhé v 17-ti na velkou motorku a v 18-ti na auto. A pak ještě dvakrát v zahraničí, když jsem si zařizoval zahraniční řidičský průkaz. Jednou při jeho počátečním vybavení a podruhé po 10 letech při prodlužování jeho platnosti.
Jak je možné, že ze slepouška s 3 a 4 dioptriemi se najednou Ostrozrak stal?
Mám na to vlastní teorii. Ne, nemám ji podpořenou randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou klinickou studií. Je to jen můj názor na věc. Ten mimochodem potvrdilo několik lidí s podobným osudem. Jde tedy o to, jak se tomu ve vědeckých kruzích říká, „anecdotal evidence“, tedy pozorování na pár případech.
Jde o to, že v dětství se vyvíjejí a rostou všechny orgány. Včetně lebky a očí. Při růstu se občas stane, že se jednotlivé orgány a části nemusí vyvíjet přesně stejným tempem. V oku například může nastat přechodná změna tlaku, nebo čočka se nestihne okamžitě přizpůsobit změnám na sítnici. V té době může nastat přechodná snížená funkčnost očí, která se projeví neostrým viděním. Oko se však neustále vyvíjí, roste a přizpůsobuje stávajícím podmínkám. Pokud v té době začne dítě nosit brýle, oko se jim přizpůsobí. Nastaví se tak, aby vidělo s jejich pomocí. Bez nich však pak už nebude nikdy umět dobře zaostřit. Nebo ještě trošku jinak …
Pokud oko bez brýlí nevidí ostře, nutí ho to trénovat oční svaly kontrolující čočku tak, aby zaostrovala. Pokud oku poskytnete berličku v podobě brýlí, není už nucené zaostřovat, a proto ani nebude. Časem zleniví a už se nikdy nenapraví.
Osobně mám silné přesvědčení, že oko, tak jako každý jiný orgán, je schopné regenerace a nápravy, pokud je k tomu vybízeno. Pokud není, tak zakrní. Každý z vás už určitě slyšel na přírodovědě, že orgán, který se nepoužívá zakrňuje. A to platí nejen z hlediska tisíců let evoluce. Platí to i pro jednotlivé orgány v rámci jednoho života člověka.
Je to jako s posilováním. Pokud necvičíte, svaly budete mít malé a ochablé. Pokud pravidelně posilujete, svaly vám narostou, jak se to děje u kulturistů. Oči nejsou v tomto procesu žádnou výjimkou.
Po těchto zjištěních se vám jistě vnucuje následující otázka: Vědí oční lékaři o samonapravovací schopnosti očí?
Většina – podle mě – o tom neví. Vždy byli vychováváni a učení, že v případě neostrosti zraku je třeba nasadit brýle. Kromě toho, k takovému zjištění by bylo třeba sledovat dvě skupiny dětí. První, ve které děti budou brýle užívat a druhou, v níž se obejdou bez nich. Odepření pomoci by se však považovalo za neetické, a proto se podobné studie ani nikdy neprovedou.
Přesto si však myslím, že alespoň malá část oftalmologů o tom m
usí vědět, nebo alespoň tušit. Proč mlčí a nezveřejní to?
usí vědět, nebo alespoň tušit. Proč mlčí a nezveřejní to?
Odpověď je, jak to u většiny případů v současné medicíně bývá, prozaická: Šli by tím proti sobě.
Pokud by se potřeba nošení brýlí snížila, snížily by se pravidelné prohlídky, vyšetření, potřeba přístrojů atd. V konečném důsledku by se snížily i jejich příjmy. Proto si oční lékaři nebudou řezat pod sebou větev, raději mlčí a udržují současný stav, který jim vyhovuje.
Sumarizace
Pokud se ocitnete v situaci, že budou chtít vašemu dítěti nasadit brýle, dobře si vaše rozhodnutí promyslete. Můžete tím ovlivnit jeho zrak na celý život.
Navrhoval bych uvedený postup:
1. Případ slabých dioptrií
Pokud předepsané dioptrie jsou slabé a dítě je schopné i bez nich v pohodě číst, tak mu je ani nedávejte.
Je možné, že ho zaostřování bude více vyčerpávat a nevydrží dlouho číst nebo psát. Dopřejte mu proto čas a netlačte ho do dlouhého učení. Raději ať si domácí úkol napíše na dva nebo třikrát, v kratších časových úsecích.
2. Případ silných dioptrií
Pokud předepsané dioptrie jsou vysoké a dítě bez nich není schopno číst, pak mu je samozřejmě nemůžete odepřít.
V takovém případě ale ať nosí brýle pouze na nezbytný čas během učení. V době, kdy nepotřebuje číst (případně hledět do dálky, například při sportu), mu je na oči nedávejte.
Poznámka
Uvedené doporučení podle mého názoru platí pouze při běžné krátkozrakosti nebo dalekozrakosti. Při závažnějších poruchách zraku, jakými jsou například tupozrakost (neschopnost zaostřit i s brýlemi), šilhání a podobně, je potřebný odborný zásah očních lékařů.
Jak zlepšit zrak bez brýlí?
Na zlepšení zraku existují několik tréninkové metody. O jedné takové metodě známého amerického očního lékaře, který ji vynalezl před více než 100 lety a pomocí které zlepšil zrak u tisíců lidí, jsem napsal i e-knihu. Jeho metoda byla dokonce natolik úspěšná, že oční lékaři se začali bát o své živobytí a tak si u politiků vylobovali její zákaz. Ten platí do dnešních dob, ačkoli se už nějak přísně nevynucuje. Dále se v e-knize dozvíte i více podrobností o tom, proč mnozí současní lékaři věnující se alternativní medicíně (jako například populární Dr. Mercola) nedoporučují brýle, čočky, ani laserové operace očí.
E-kniha existuje ve slovenském i anglickém jazyce. Více informací o české verzi naleznete ZDE a o slovenské verzi ZDE.
Doufám, že vám tento článek pomůže s rozhodováním se ohledně brýlí u vás či vašich dětí. Také budu rád, pokud do komentářů napíšete své vlastní zkušenosti týkající se tohoto tématu.
napsal: Autor webové stránky badatel.net
do češtiny Alue
Poslední komentáře
-mariankosmac To ano, je třeba přistupovat i k fyzickým…
-AaQby Zajímavé je že jako malá jsem si říkala…
-Alue K. Loskotová tauri...co se týká těch rozmazlenych dětí, tak to…
-Jarka Docela by mě zajímalo, jak je to s…
-tauri