Příběh horníka, který se v roce 1965 propadl do podzemního města / DOPORUČUJI!

25.4.2016 v Záhady 56

Milí čtenáři, duben mi přinesl na zlatém podnose článek, ze kterého jsem byla paf a ze kterého bude běhat mráz po zádech i vám.

Někteří možná víte, že se po celé planetě Zemi nachází podzemní města. Věřili byste však, že se v roce 1965 do jednoho zapomenutého podzemního komplexu omylem propadli dva čeští horníci?

KGB událost pečlivě zametla pod koberec, pravdu se proto veřejnost dozvídá až dnes.

Velice děkuji čtenáři, který tento materiál velkoryse nabídl na Aluška.org, jsem za něj velice ráda. K článku přikládám i úvodní dopis autora.

Dopis:

,,Dobrý den Alue,

rád bych se s Vámi, a pokud to umožníte, i s ostatními čtenáři podělil o snad zajímavý, ale každopádně dramatický rozhovor s mým dlouholetým kamarádem a přítelem, který jsem převedl do psané podoby, aby zůstal zachován a byl přístupný co nejširší veřejnosti.

Na světě je stále mnoho pochybovačů, ba i lidí, kteří se skutečnosti dutého světa přímo vysmívají, a já doufám, že Jarův příběh by některým z nich mohl otevřít oči. Já sám znám Jaru už mnoho let a za sebe můžu říct, že ačkoliv toho hodně vytrpěl, ani jednou v životě nemusel ohnout hřbet a vždycky byl tím nejrovnějším a nejryzejším charakterem.

Děkuji Vám za Vaši krásnou a milou činnost v tomto chaotickém světě a
přeji Vám mnoho vnitřního štěstí.

Milcha”


Příběh horníka Jaroslava z Ostravy

,,Byl to takový normální den. Šel jsem do roboty jako jindy, i svačinu jsem měl připravenou. Fárali jsme a netušili, co přinese několik dalších hodin. Naším úkolem bylo obnovit rubání na sloji Hubert a už to samo bylo dost nepříjemné.”

Tak začíná svou vzpomínku na den, který změnil celý jeho život, dnes osmdesátiletý horník Jaroslav Švarc z Ostravy. Nic toho poklidného rána nenasvědčovalo tomu, že se setká nejen možná s pozůstatkem prastaré, technicky vyspělé civilizace, ale nakonec i se zájmem tehdejší KGB.

,,Rubali a odklízeli jsme zhruba v jednom kilometru a bylo pekelné horko. Vzpomínám, že kamarád Jožin byl celý mokrý potem a já si z něho dělal legraci. Ještě dnes je mi při té vzpomínce do pláče…

…asi po dvou hodinách k tomu došlo. Nejdřív jsme pod nástroji uslyšeli dutý zvuk. Tomu jsme nevěnovali pozornost. Ještě několikrát jsme zavrtali do kamene, když v tom se pod námi probořila zem a my se “pod tou zemí propadli pod zem”(to mě v tu chvíli napadlo).

Dopadli jsme docela tvrdě, bál jsem se pohnout a zjišťoval jsem, jestli nemám něco zlomeného”

Pan Jaroslav dál líčí zkušenost vymykající se jakýmkoliv představám a jakékoliv realitě, s níž se dnes a denně setkáváme.

,,Probořili jsme se z výšky asi čtyř metrů, a když se usadil prach a my se jakž takž vzpamatovali, přišel první šok – místo naprosto úplné tmy okolo nás bylo namodralé světlo. To odnikud nevycházelo, prostě tam bylo.

Druhým překvapením byla jakási podivná vůně. Něco jako když jste za deště poblíž elektrických stožárů (asi ionizovavaný vzduch?).

Další, o hodně větší šok nastal, když jsme se rozhlédli kolem sebe. Čekal jsem minimální prostor nějaké dutiny, kde se sotva pohneme, ale rozhodně ne tohle! To nebyla nějaká dvoumetrová sloj – to byla naprosto regulérní krajina – černošedá, zalitá bleděmodrým světlem.

Na zemi ležely zuhelnatělé stromy – všechny byly padlé jedním směrem, všechny vyvrácené obrovskou silou někdy snad před milióny let – ale zachovalé, jakoby mumifikované.”

Tento obyčejný horník nikdy nic neslyšel o teorii duté země, nikdy ani nečetl o tunguzce, jakékoliv paranormální jevy mu byly cizí. Teď však, spolu se svým kamarádem, čelil naprosto nové realitě. Zatím byli oba konsternováni tímto přírodním úkazem, ale opravdu to bylo všechno jen v režii přírodních sil? Jaroslavovy vzpomínky pokračují:

,,Vidět bylo dokonale a v dálce za vyvrácenými stromy se tyčil nějaký sloup. Mysleli jsme, že to bude nějaký komín nebo větrací šachta a rozhodli jsme se k němu dojít. Nějak jsme se domnívali, že to musí souviset se šachtou a že bychom tam zkrátka měli jít a pak uvidíme.

Vydali jsme se kolem padlých, obrovských, snad sto metrů dlouhých kmenů. Neustále jsme klesali a kupodivu se teplota nezvyšovala. I Jožin se už nepotil a v podstatě jsme teplotu ani nevnímali.

Neustále jsme měli pod nohama uhlí a blížili jsme se k tomu sloupu. Jeho pata byla za mírným valem a vršek se ztrácel v tom modrém světle, kde jsme tak nějak automaticky předpokládali strop, který však nebyl nadohled.

Šli jsme necelou hodinu, bylo to daleko. Dnes odhaduji něco ke třem kilometrům. Nikde nebyl vidět žádný konec. Nic co by naznačovalo, že jsme v dutině. Jen za námi se tyčila skála, ze které jsme vypadli. Čím déle jsme šli a o celé té věci rozmlouvali, tím víc nám to připadalo absurdní.

Dokonce nás napadlo, že máme halucinace, protože jsme se nadýchali kysličníku uhelnatého a že za chvíli umřeme. Nic takového nám zřejmě nehrozilo a my jsme ve zmatku šli dál, ke komínu. Musel to být komín, protože byl hranatý, což už jsme začali rozeznávat. Byl i lesklý. A začínal nás tak nějak znepokojovat. Byli jsme prostě nějak z toho celí nervózní.

Už jsme byli natolik blízko, že jsme viděli, jak ke každé hraně komína patřil takový malý, asi jeden a půl metrový komínek – dokonalý osmistěn, o průměru asi 40 až 50cm. Komín byl také osmistěn.

Teď už jsme stáli přímo u něj a vnímali ten znepokojivý pocit, který jeho blízkost vyvolávala. Jako by nás přitahoval – dotýkali jsme se jeho dokonalých stěn a měli pocit, že nemá žádnou teplotu, navzdory tomu, že jsme očekávali chladný kov.

Pak to přišlo! Najednou jsem dostal rozkaz – vnitřní rozkaz. Běž k hornímu sloupku a dotkni se jedné konkrétní stěny. Musel jsem uposlechnout, cítil jsem, že musím uposlechnout. Tak jsem se dotknul jedné stěny prvního sloupku, pak jsem byl vnitřně doslova dotažen ke druhému a dotknul se další konkrétní stěny. Následoval další a zase se dotknout jen jedné konkrétní stěny – jen jednou a pokračovat k následujícímu.

Takhle jsem obešel celý hlavní sloup, dotýkaje se různých stěn sloupků, vytvářel jsem šifru, kterou jsem nechápal, byl jsem puzen silou, která mě daleko převyšovala, cítil jsem se jako Mojžíš, který dostává desatero (to mi blesklo hlavou v jednu chvíli, mezi 6. a 7. sloupkem).

Byl jsem u posledního, ani jsem nepřemýšlel, nepotřeboval jsem přemýšlet, jen jsem byl, jen jsem vnímal, že existuji a že už mě přemýšlení neomezuje, že naprosto jistě vím, že se musím dotknout páté stěny posledního sloupku, že za tím dotykem mě čeká další etapa na cestě lidským bytím.

A pak se to stalo! Už jsem to nebyl já – stal jsem se osmistěnným sloupem, pilířem podpírajícím celý vesmír. Spojnicí světů. Dneska by v televizi řekli, že to bylo něco jako červí díra, nebo tak něco. Byl jsem mimo prostor a čas. Netuším jak dlouho – jeden nádech? Hodinu? Celý život? Nebo 13,8miliardy let?”

Tak to je skoro závěr úžasného vyprávění úžasného pana Švarce. Úplný konec je bohužel daleko prozaičtější. Pan Jaroslav přišel k “normálnímu” vědomí na nosítkách, když už byl na denním světle tohoto světa.

K jeho překvapení ovšem nemířil do sanitky, ale ke dvěma přistaveným černým čajkám (auta tehdejší KGB), kam ho, za naprostého mlčení, vtáhli a odvezli na “lékařské” vyšetření a k výslechu.

Dlouhé hodiny dokola odpovídal na stále stejné otázky. Byl však trpělivý, protože věděl, co jsou ti muži zač. Věděl, že ačkoliv si myslí, že pracují pro Moskvu, že ve skutečnosti je řídí někdo jiný. Věděl, že za čtyři roky budou pomáhat s příjezdem tanků, věděl, že za dvacet let budou pomáhat jakémusi sdružení s názvem občanské fórum. Věděl, že tu budou vždy.

Kamaráda Jožina už nikdy neviděl – oficiálně prý zahynul při závalu ve sloji Hubert, neměl ani oficiální pohřeb. Jaroslavovi bylo samozřejmě zakázáno o celé věci mluvit – pod pohrůžkou naprostého vyhlazení celé jeho rodiny.

Dnes, kdy Jaroslav je už prakticky sám a cítí ve vzduchu podobné transformační napětí, jako tehdy u Sloupu světů, se cítí povinen o tom všem informovat co možná nejširší veřejnost.

,,Je čas ke změně. A jak to cítíme my, tak to cítí i oni a proto stupňují tlak. Proto se ve světě dějí hrůzy, ze kterých nás vyvede jen úplná transformace do dalších dimenzí, tak jako pomohla tenkrát mně, abych viděl jasnou a konkrétní budoucnost, a získal i jiné vyšší dary a zasvěcení. Kéž by měl každý člověk svůj Sloup světů,” uzavírá Jaroslav Švarc.

Aby Jaroslav plně pochopil, proč se dotýkal sloupů právě v určeném pořadí, vytvořil tento klíč, který mu ukázal, že na sloupky napsal tehdejší datum a celou událost tím spustil!
Bylo to zařízení, které po sobě zanechala vyspělá civilizace? Nebo je vnitřek zeměkoule dodnes obydlen bytostmi na daleko vyšší duchovní úrovni, než jsme my?

Odpověď Alue (pro doplnění, zkráceno):

Dobrý den,

Perfektně se matrix brání, když jsem otevřela mail, přestal pracovat Mac a musela jsem ho restartovat. A teď už vím proč. – Jen jedna poznámka, toto nemá s dutou zemí nic společného, podobných podzemních míst/měst je mnoho po celém světě a tvůrci jsou různého původu. Tohle mohlo být podzemní lidské město po jednom z již padlých předešlých matrixů.

s pozdravem
Alue

Závěrem:

Existují velmi rozlehlá podzemní města a nejsou všechna opuštěná, jako toto místo. Je zde světlo které nikdy nezhasíná, rostou zde rostliny… Zážitek Jaroslava Švarce vypadá velmi autenticky také proto, že se perfektně shoduje s tím, jak skutečné podzemní komplexy vypadají.

Komentáře

Ikona diskutujiciho Ykka 2016-04-25 06:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kdysi jsem se byl podívat na jednom kopci v Českém Středohoří, který je údajně dutý a stoupá z něj trhlinami ve skále pára. Nejlépe se to projeví ve velkých mrazech, když vlhkost ve vzduchu, který vane z trhlin, okamžitě venku kondenzuje a je výborně zřetelné proudění. Přesně takovýto mrazivý večer jsem zvolil k výstupu na kopec a byl jsem opravdu překvapen. Čekal jsem nějak podvědomě zápach síry, jak jsem si ten jev dával podvědomě dohromady se sopečným původem kopce, ale vzduch, který vane ven ze skály voní právě tak, jak se popisuje v příběhu a je velmi příjemný. Kolem trhliny rostou zvláštní rostliny a mechy, trhliny jsou ale moc úzké na to, aby se do nich dalo dostat. Má to jedinou nevýhodu, že vzduch vycházející ven je opravdu velmi vlhký, a poté, co je mu člověk vystaven, při sestupu zpátky dolů na něm všechno namrzá.

Ikona diskutujiciho Gabby 2016-04-25 11:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Wow super clanek. Jsem rada, ze nam ho pan napsal.

Ikona diskutujiciho spacyr 2016-04-25 11:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

nazdar,co znamena pod komentařem -anketa,jake jste znameni,a co procenta a roky.toto mě zajímá.děkuji.

Ikona diskutujiciho mg 2016-04-25 12:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ozaj husté.

Ikona diskutujiciho Lu-Aquarius 2016-04-25 14:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za tento článek. Stojí minimálně za povšimnutí, že se pan Jaroslav setkal s kódovací technologií "podzemního světa" a zde nakreslený osmistěn s osmi dalšími osmistěny vytváří 64 bitovou kódovací soustavu (8×8), na které dnes pracují sběrnice moderních počítačů (nedávno v době Windows XP to bylo spíše jen 32 bitů). Máme tedy v dnešním světě informačních technologií co dočinění s podzemním vlivem?

Ikona diskutujiciho Ayeri 2016-04-25 15:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zajímavý článek ☺

Ikona diskutujiciho Martina 2016-04-25 17:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]:Ahoj, ankety vyplňují návštěvníci těchto stránek, takže procenta a počty v závorkách – nejsou to roky 🙂 – odpovídají počtu návštěvníků, kteří anketu vyplnili. Tím znamením je jinak myšleno astrologické znamení (znamení horoskopu). Dá se určit podle data narození… Snad to takhle stačí 🙂

Ikona diskutujiciho [email protected] 2016-04-25 19:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nejsem pisatel,tak krátce.Svět je tak úžasný a těch záhad.Jdete po ulici a někdo vám řekne dobrý den a vy odpovíte.Ani vás nenapadne že to není člověk.Svět je plný entit a různých bytostí.Je hlavně zajímají lidé z darem,pak vás nenápadně pozorují.Příště je oslovím a řeknu kdo jsou.Jejich charakter poznáte podle očí,ne každý je dobrák.A cestovat se dá taky,naštěští lidé neví jak.

Ikona diskutujiciho armag 2016-04-25 19:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:Mikroprocesory sem byly dodány odjinud. Lidi je nevymysleli.

Ikona diskutujiciho adonajpetr 2016-04-25 20:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super. Je to zajímavé.  V podzemí bude podle me spousta prastarých zajímavostí a samozrejme i v mnohých horách. Obrovske dutiny nebudou žádnou výjimkou ☺. Je to svět sám o sobe.

Ikona diskutujiciho Karel Novotný 2016-04-25 20:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pro spacyr. V té anketě se zjišťuje, kolik čtenářů je v jakém znamení, kolik je to v procentech a v závorce kolik je to čtenářů. Jedná se ale jen o ty, kdo tu kliknou na své znamení. A vo tom to je, že?

Ikona diskutujiciho Alue 2016-04-25 21:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:  To je velice zajímavé, škoda že to tam zatím nikdo neprozkoumal – i třeba z povrchu přístroji – určitě tam musí být něco úžasného 🙂

Ikona diskutujiciho Al One 2016-04-25 21:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ať se do Země propadnu, jestli je to pravda!

Ikona diskutujiciho Alue 2016-04-25 21:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[13]: *křach. XD

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2016-04-25 21:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Akurát včera sa mi snívalo že tu vyšiel nejaký neobyčajný zaujímavý článok a už je tu 🙂 Zrejme pozostatok prehistorického mesta kde pred miliónmi rokov žila vyspelá civilizácia ktorá skončila atómovou vojnou. Tie stĺpy možno boli niečo ako stroj času na videnie alebo cestovanie do iného časopriestoru.

Ikona diskutujiciho Petr 2016-04-25 21:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nechtěli by jste to nekdo proverit kdyz je to na ostravsku prece nad tou jamou nebo v okoli musi byt nejake zareni nebo neco co se da zjistit uz konecne s pravdou ven ne? klidne se pridam

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2016-04-25 22:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: A možná taky prd. Dutá skala ktorá vypúšta plyny 🙂

Ikona diskutujiciho kika 2016-04-25 22:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Takže kniha Cesta do stredu zeme môže byť reálna 🙂

Ikona diskutujiciho fred 2016-04-25 23:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Lu-Aquarius 2016-04-26 00:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[9]: Souhlasím, ale kdo sem dodal mikroprocesory, když je lidé nevymysleli? Mikroprocesory jsou dnes základní jednotkou ve většině elektronických výrobcích. Vlastně i to, že si tady můžeme přes internet číst a psát nám umožňují mikroprocesory. Pamatuji si, jak se začínalo od základního hradla NAND, přes čítače, klopné obvody a posuvné registry, až k prvním procesorům, které začínaly u 8 bitů, pak v době DOSu a Windows 3.1 se zvýšily na 16 bitů a teď se nejvíce používají převážně 32 bitové (ale můžou být i ty 64 a 128 bitové). Základní jednotka množství dat však zůstává 1 byte, což je v základu osmiciferné číslo poskládané z jedniček a nul (určující hodnotu od 0 do 255, nebo v hexakódu od 0 do FF). To souvisí s osmistěnem.

Ikona diskutujiciho Kamil 2016-04-26 08:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Alue 2016-04-26 08:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[15]:  Omyl, ne před miliony. Teď je rok 715 cca… Takže pokud to bylo z pátého, může to mít klidně jenom 1000 let.

Ikona diskutujiciho Alue 2016-04-26 08:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[16]:  To je skvělý nápad! 🙂 – Ale co když to KGB zasypala, aby se tam civil nedostal?

Ikona diskutujiciho Alue 2016-04-26 08:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[20]:  Mikroprocesory a nanotechnologie jsme získali smlouvou se šediváky, to není naše… Čili počítače a chytré telefony taky ne.

Ikona diskutujiciho M 2016-04-26 09:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

U nás na Chmelníku (Děčín) jsou průduchy, ze kterých vychází pára a kolem taky rostou různé rostliny a tráva. 🙂

Ikona diskutujiciho chleba 2016-04-26 10:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:: zkus se nad tim znova zamyslet. nemyslis, ze tech kombinaci na celkem deviti osmistenech (nebo klidne jen osmi malejch) je trochu vic nez 64? asi jo…

Ikona diskutujiciho xaint 2016-04-26 10:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: ne, 634bitova technologie nema nic spolecneho s podzemnim vlivem. Je tpo rposte dvojnasobej predchozi 32bit technologie, pred tim byly trba osmibit a podobne. S podzemnimi mesty to fakt nema nic spolecneho.

Ikona diskutujiciho graviton 2016-04-26 11:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Něco podobného je u Českého Krumlova. Více info na : http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/zemetreseni-podzemi-ceskeho-krumlova-2.html

Ikona diskutujiciho Dawe 2016-04-26 12:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[20]: Většina našich pozemských nápadů je vědcům dodávána externími impulzy. Tímhle způsobem mohou vyspělé inteligence pozitivně (ale i negativně) ovlivňovat vývoj civilizace na zemi. Mnoho z různých vynálezů, na které se přišlo náhodou, nebo které vznikly takřka ze dne na den, má původ právě v těchto impulzech – vnuknutích. Moderní technologie k nim patří.

Ikona diskutujiciho Kojot 2016-04-26 12:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Tauri 2016-04-26 15:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho mariankosnac 2016-04-26 16:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[22]: No nemusí to byť z piateho matrixu, môže to byť aj oveľa staršie. Keď tie stromy boli už zuhoľnatené…

Ikona diskutujiciho Vaskaa 2016-04-26 17:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

TTo nemi normalne — tisíce let nic,  a za 100let táky pokrok.  Je to k zamýšleni.??

Ikona diskutujiciho FallenAngel 2016-04-26 19:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Bylo by fajn tam jet se porozhlédnout. Není možné ,že by tam už nic nebylo. Ale kdo ví jak to tam ted je.

Ikona diskutujiciho David 2016-04-26 20:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky 😉

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2016-04-26 22:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[34]: Nie, nebude to tak fajn. Zrejme to bude už zasypané, ten prepad a kedže ani nevieme kde presne bol… si myslím že to už nikto nenájde. I keby to niekto našiel nemusí sa odtiaľ vrátiť, priťiahol by ho ten stĺp. A i keby sa odtiaľ vrátil pochybujem že ho elity nechajú o tom vytrubovať. A i keby nechali, aj tak by sme mu neverili :-)

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2016-04-26 22:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[32]: …ale ak bolo v tom podzemnom meste dostatok kyslíku na horenie, možno tie stromy boli skorej zhoreté požiarom než zuhoľnatené prirodzeným spôsobom, potom by to mohlo byť i mladšie…

Ikona diskutujiciho Jan Šafr 2016-04-26 23:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]:Zajímavé. Hodně toho ještě nevíme. ani co se ukrývá pod zemí. Ovšem toto se natolik vymyká možnému vzhledem k tomu, co již víme, že bych se klonil spíš k myšlence, že to mohlo mít co do činní s červí dírou. Tedy ne červí dírou stálou, onichž víme, ale zcela mimořádnou. A ne, že by se jí on mohl stát, ale díra, která umožnila záhadný průchod do jiného světa. Nápadně to připomíná průchody, o nichž píše C. S. Lewis v Letopisech Narnie. A že to není možné? Co vás to v té škole učili? Je možné mnoho, co si nedovedeme představit. Ovšem nejpravděpodobnější vysvětlení tohoto případu je, že se mu to zdálo v komatu. zřejmě se spolu s kamarádem stal obětí jakéhosi pokusu, který se KGB snažila ututlat.

Ikona diskutujiciho Jana 2016-04-27 01:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mohl by pan Jaroslav napsat něco víc o té budouctnosti kterou viděl.otazník.

Ikona diskutujiciho Jaroslav 2016-04-27 04:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj.Naše součas.civilizace používá zatím technol.na nízké ůrovni.A dá se říci,že věda zatím neexistuje,anebo je pouze na jejím počátku.Tzv.vědce a vědu prostě ještě nemáme.Všechny myšlenky ve Vesmíru byly dávno vytvořeny,jen k nim dnes nemáme přístup,protože žijeme v ,,kleci".Pokud vznikne Myšlenka nová,je to velká událost,na kterou reaguje celý vesmír a stává se to velmi,velmi zřídka.Proto patentovat vynálezy,brát peníze za rady a myšlenky je vlastně vyděračské a směšné.Vlastnit Myšlenku,která nepatří nikomu je zavádějící. A k těm vchodům do podzemních říší. Existují krásné historky a pověsti taky z Beskyd na Moravě.Je zde posvátná hora Radhošť s Radegastem(staroslovan.Bůh ,,Ra-,,D"-,,Ga"-,,S"-T = Cesta Světla Boha Ra,velkého kruhu Světla Svaroga/zvěrokruhu v pojetí slovanů/Podle vyprávění starousedlíků byla tato hora průchozí,jejím nitrem vedla chodba s lávkami přes potůčky,množstvím jeskyní,domů a studánek.Dalo se tak kdysi projít ze slezské strany na valašsko,významná zkratka i skrýš v časech zlých.Dnes jsou vchody zavaleny.Hora byla významným kultovním místem spolu s Hostýnem.Zvěr..zvěstci Cyril a Metoděj toto místo ,,pohanili",vyplenili a vypálili starou Svatyň místních slovanů.Velmi dlouho se tu udržela i staroslověnčina,horalé byli neoblomní a nenechali ze lámat násilím a lhaním ze strany cizích příchozích.

Ikona diskutujiciho Jarek Van Ek 2016-04-27 07:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když jsem si chtěl článek přečíst podruhé, spadly mi internet též…

Ikona diskutujiciho Rudolf 2016-04-27 12:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vyrabime georadar, ktery by do hloubky cca 1-1.5km mohl "videt" ..s dostatecne dlouhyma antenama 😉

Ikona diskutujiciho Rushwolf 2016-04-27 13:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: Ono to ale prozkoumané je, byl jsem tam několikrát a není na tom nic zázračného, respektive příroda je zázračná sama o sobě… není potřeba jí podceňovat a hned všechny její zázraky přisuzovat záhadným civilizacím a podobně člověk pak před ní tak nějak ztrácí pokoru. http://lokality.geology.cz/137

Ikona diskutujiciho Alue 2016-04-27 13:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[44]:  Díky za odkaz, je to fakt úžasné… škoda, že tam není víc fotek.

Ikona diskutujiciho Pavel 2016-04-28 14:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:Zdravím, chtěl bych se zeptat o jaký pak kopec se jedná ? Rád bych se tam také podíval. Není to Říp ? Děkuji za info s pozdravem Pavel.

Ikona diskutujiciho jana 2016-04-28 15:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

nechám se překvapit a nejde ten čas.

Ikona diskutujiciho Ykka 2016-04-28 17:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Aelin 2016-04-28 22:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Obrovsky uzasnej clanek! Hodne mi pomohl vyresit si zahadu co se mi stalo behem astralniho cestovani. Byla jsem na park vterin ven z tela a stena naproti me najednou byla cela z malych osmiuhelniku(jako v ulu) byli sede a z nejake zvlastni hmoty a mezi spary prosvitavalo svetlo zelene. Chtela jsem se tohi dotknout ale sami jen pomoci myslenky se zacali tvarovat jak z plasteliny a zacali se sami vzdalovat a tvorit chodbu. Bylo to moc zajimavy a pak jsem se znenadani probudila, verim ze tohle a tenhle clanek mi maji vyresit "hadanku". Pekny den preji a moc dekuji panu ze clanek zaslal a Alue za zverejneni. (omlouvam se, pisi na mobilu , tudiz bez hacku) 🙂

Ikona diskutujiciho Jana 2016-05-17 20:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[Děkuji panu Jaroslavovi za odpověd.Je zajímavé,že to samé si myslím i já a téměř všichni moji přátelé.Vychází nyní hodně knížek.Paní Grobcová ze Štramberka o tom píše,něco je přeloženo z Ruštiny od Anastasia Novych.Také se scházíme a děláme slavnosti,např. na jarní a podzimní rovnodenost,slunovrat a pod.1]

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek