Všichni milujeme pohodlí a považujeme se za děti civilizace. Existují však lidé, které to táhne zpět k počátkům lidského vývoje; zůstávají sami v přírodě a zjišťují, zda je dnešní člověk stále ještě schopen přežít v divokých podmínkách. A právě tak již téměř 40 let žije Lynx Vildenová. Ve státě Washington, daleko od měst a jakékoli lidské civilizace si vytvořila svou mini-rezervaci. Zde žije pouze podle svých pravidel – jako lidé z doby kamenné.
Dnes se jméno Lynx Vildenové stává stále známější. Žena vede odlehlý způsob života, sama se zajišťuje vším potřebným: jídlem, oblečením i nezbytnými předměty života. Všechno, co potřebuje, získává z přírody, takže může být nazývána „člověkem doby kamenné“ plným právem. K takovému životu však tato divoška nedospěla najednou.
Lynx vyrůstala v úplně obyčejné anglické rodině. V pubertě se s rodiči přestěhovala do USA a zde se setkala s extrémní turistikou ve volné přírodě. Tomuto složitému umění se učila, kde jen mohla: od indiánů z Arizony a Nového Mexika, v Montaně i v Laponsku. Osvojila si a otestovala život v různých typech národních obydlí v různých klimatických pásmech: vigvamy, jurty, sněhová iglú a domácí chýše. Neustále chodila na dlouhé túry a sama si obstarávala jídlo – ovládala lov a naučila se používat jedlé rostliny. Vždy přitom záměrně zůstávala bez jakékoli komunikace s vnějším světem. Žádná technická zařízení, jen příroda a člověk – jeden na jednoho.
Známí věřili, že se Lynx v průběhu let usadí, založí rodinu a promění se v obyčejnou hospodyňku. Ale nestalo se tak. Ani narození dcery její názory neovlivnilo. Není známo, zda s sebou brala dítě na dlouhé túry, ale její životní styl se ani po této události nezměnil. Ve věku 46 let už měla Lynx Vildenová nashromážděno obrovské množství znalostí a dovedností nezbytných pro život ve volné přírodě a tehdy se naskytla příležitost toho využít. Po rodičích jí zůstalo dědictví, za které okamžitě koupila velký pozemek v americkém státě Washington. Toto území bylo samozřejmě co nejdále nejen od velkých měst, ale i od těch nejmenších sídel. Zde, v zemi neuvěřitelné krajiny a divoké zvěře, se Lynx konečně usadila a postavila si svůj vlastní dům.
Těžko říci, jak to sama zvládla, ale s největší pravděpodobností musela využít něčí pomoci minimálně k sestavení rámu srubu, ale to byl asi jediný ústupek společnosti. Žádná elektřina ani plyn, žádná technologie ani jiné vychytávky – Lynx je „zaseknutá v čase“ někde mezi dobou kamennou a XXI. stoletím. Ke svícení používá svíčky, dům si vytápí krbem, sama si získává a vyrábí vše, co je k životu potřeba. Občas unavená zbytečným „komfortem“ svého už tak příliš vybaveného malého světa zajde do lesa a přenocuje tam přímo na zemi.
Navzdory skutečnosti, že Lynx žije úplně sama, nelze ji nazvat samotářkou. Čas od času zavítá do nejbližšího města, aby se posadila do veřejné knihovny k počítači – tato „divoká žena“ má vlastní web, kde vypráví o životě v divočině. A za druhé, Lynx je autorkou projektu „Doba kamenná“. Pod jejím vedením se skupiny zájemců, kteří chtějí poznat dávný způsob života, na měsíc loučí s civilizací a vydávají se na cestu do minulosti lidstva. Celou tu dobu je skupina ve volné přírodě a učí se dovednostem a technikám přežití, které kdysi umožňovaly našim předkům zařídit si život. Turisté loví, učí se skladovat potraviny, zpracovávat kůže a šít si vlastní oblečení. Vyrábějí i luky, ze kterých se pak učí střílet. To vše bez telefonů a moderních vychytávek!
Mnozí pak vyprávějí o zcela zvláštním stavu vědomí, kterého dosáhli, když si uvědomili, že jsou opravdu mimo jakékoli obchody a možnosti koupit si nějaký potřebný předmět. Dnes je Vildenové už 56 let, ale na rozdíl od různých rádkyň na důchod nemyslí. V únoru 2020 například vedla experiment, který se uskutečnil v prvobytné vesnici, jež byla rekonstruována v rámci finského archeologického centra kulturní turistiky a studia prvobytné společnosti „Kierikki“. Skupina deseti lidí na břehu řeky Iiyoki, v místě osídlení z doby kamenné, se pokusila přežít v drsném finském zimním období. Cílem studie bylo prozkoumat a zvládnout ty techniky a dovednosti, které umožnily našim předkům dobýt kdysi severní teritoria.
Asi jsme se za několik tisíc let lidské historie moc nezměnili, protože všichni někdy chceme vzít do ruky luk, udělat si šípy a vyrazit za kořistí do lesa. Je však pravda, že ne všichni dokážou své sny proměnit ve skutečnost jako Lynx Vildenová.
originální článek: https://kulturologia.ru/blogs/270420/46228/
překlad: Vlabi
převzato ze zdroje: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2021/10/pribeh-zeny-zijici-jako-lovec-z-doby.html
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Je to stejné jako s dýcháním, musíte se…
-není Jsi blázen. I kdyby ti tu psal nějaký…
-***** Všechno funguje jako obvykle, žádné změny v tomto…
-Alue K. Loskotová Chápu. Jinak poradna funguje i nadále? Chtěl bych…
-Ivo