Aluška.org: Věděním ke svobodě

Vím, že v polovině ledna vydávat takový článek, je jako dojít s křížkem týden po funuse, ale přesto mi to nedá… Možná je to naopak lepší, protože emoce, energie a alkohol se už usadily a lidé jsou čerstvější na nová data 🙂

Letos mi přistála do mailu jako obvykle hromada přáníček k hezkým Vánocům a PF do nového roku… Nechci se tím nikoho dotknout, já jsem samozřejmě ráda, když si na mě někdo vzpomene, ale hromadné rozesílání přáníček všem kontaktům, co jsou v adresáři, je zcela neosobní a já to považuji za spam. Takový typický druh spamu, který se objevuje jen po určitou dobu v roce, ale pořád je to spam. Přečíst si každý den 10-15x to samé je navíc hodně úmorné. Nepochopitelně to spoustu lidí každý rok převelice baví, ale vůbec přitom netuší, že se tím účastní destruktivního rituálu.

Kdysi jsem vydala pár článků o tom, že Vánoce, konkrétně den 24.12. je velice destruktivní a vůbec není dobré v tento den něco slavit. Den 24.12. sice je nejtemnější den v roce, ale nefunguje to jako schody. Není to tak, že 23.12. je vše z energetického hlediska naprosto OK a pak najednou PUF, máme 24.12., všechno je strašně špatně a 25.12 je zase všechno OK. Nene, energie nastupují a oslabují postupně, pomalu. To znamená, že v období před Vánoci i po nich temnota zesiluje a pak postupně oslabuje. Posunutím slavení Vánoc se tedy sice vyhýbáme hlavní síle destruktivního rituálu, ale není to tak, že by se nás tyto energie nijak nedotkly. Můžeme pouze ovlivnit to, jestli odevzdáme svoji energii, nebo neodevzdáme.

Elitní satanistické spolky moc dobře vědí, jak tuto temnotu co nejlépe využít k masivním rituálům. Ortodoxní satanisté právě v období Vánoc a Silvestra pořádají ,,slavnosti“ ve velkém stylu. Aby však jejich rituály měly potřebnou sílu a váhu, využívají k jejich posílení energii lidí, kteří se nevědomky zapojují do tohoto rituálu po celém světě, právě v období svátků. Doslova je to tak, že pokud vykonáváte určité rituály v určité době, přestože neznáte jejich symboliku, je z vás vysávána energie a ta je obětována na oltáři elit, které v této době uctívající ďábla na svých oslavách.

Takže to začíná adventem, nákupní horečkou, konzumem, oslavou Vánoc, ale to není vše, protože brzy na to máme Silvestr a s ním se pojí další destruktivní rituály. Nutno podotknout, že Silvestr není z energetického hlediska tak silný jako Vánoce, je slabší. Stále je to ale velice těžký den a mnoho citlivých lidí to vnímá a mají potíže i na nový rok. Ne pouze během Vánoc.

Jak se ta destruktivní energie a temnota projevuje? – V lidech hlavně posílí nízké pudy, primitivismus, konzum, agresivita, deprese, pocit že promarnili další rok svého života, přejídají se, opíjí se, jsou unavení… Každý z nás to prožívá po svém, mnoho rodin se tradičně v tomto období pohádá. Když jsem byla malá, také se nás to hádání týkalo. Dospělí se vždy alespoň na Vánoce ,,požrali“. Většinou ten, kterého temnota během roku ovládá nejvíc, je strůjce konfliktu. Ale jdeme dál…

Silvestr, jako destruktivní masivní rituál, má hned několik rovin a o těch si teď povíme:

Při rozesílání přáníček s PF se většina lidí domnívá, že touto zkratkou přeje ,,Pour féliciter“ (,,pro poblahopřání“). PF údajně získala oblibu až během moderní hektické doby, kdy je ateisté používali místo náboženských přáníček k Vánocům a jako omluvenku nebo náhradu za to, že nemají čas na svátky navštívit všechny své příbuzné. Alespoň tak nám to řekli.

Písmena PF ve skutečnosti neoznačují blahopřání, označují jméno PERSEFONA. Je to dáno i historicky, ve starých textech sloužila značka PF jako označení Persefony, ale moderní dějiny nám řekly vše naopak. Pojďme si Persefonu připomenout:

Persefona rec. Persefoné nebo Persefoneia, lat. Proserpina byla dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry, manželka vládce podsvětí Háda.

V temné říši podsvětí měla stejné povolání jako Diova manželka Héra na jasném Olympu: byla Hádovou spoluvládkyni nad duchy mrtvých a podsvětními bohy. Žárlivě střežila, aby žádný zemřelý z jejich království neunikl a aby se každý smrtelník včas do něj dostal, byla neúprosná a nelítostná jako sám Hádés. Neměla ráda lidi ani ostatní bohy, a protože sympatie či antipatie bývají zpravidla vzájemné, bohové a lidé ji neměli rádi rovněž.

Hádovou manželkou se stala Persefona proti své vůli, ale brzy si na nové postavení zvykla. Před tímto svým povýšením byla milá a příjemná, žila ve společnosti nymf na nysejských loukách a bavila se s nimi tancem a zpěvem. Když jednou při procházce utrhla květ smrti narcis, náhle se před ní rozestoupila země a z hlubin se vynořil bůh Hádés, v mžiku se jí zmocnil a doslova se s ní propadl do podsvětí. Stačila ještě zoufale vykřiknout, ale Déméter, která se za ní ihned rozběhla, nenašla po ní už ani stopy. Devět dní bloudila pak nešťastná matka bez jídla a pití po zemi a marně ji hledala; nakonec ji prozradil vševidoucí bůh slunce Hélios, co se událo. Déméter se vypravila na Olymp a zahrnula Dia výčitkami: bez jeho vědomí nemohl přece Hádés spáchat takovou hanebnost, ať se tedy postará, aby její dceru okamžitě vrátil. Zeus poslal ihned svého posla Herma do podsvětí, aby Démétřinu žádost vyřídil. Bylo však už pozdě. Hádés se mezitím s Persefonou oženil a dal ji sníst jádra granátového jablka, jež bylo symbolem manželství, a když někdo něco v podsvětí snědl, nemohl se už vrátit mezi živé na svět. Po dlouhém vyjednávání dosáhl Zeus kompromisu. Déméter svolila, že její dcera zůstane Hádovou manželkou a bude s ním přebývat třetinu roku v podsvětí, a Hádés se zavázal, že ji vždy na dvě třetiny roku propustí na svět, aby tam žila se svou matkou. Tak se také stalo.

Na jaře přichází tedy Persefona na svět a Déméter dává z radosti z jejího návratu plodivou sílu rostlinám, aby ji celá příroda vítala květy a zelení. Když se pak na konci podzimu Persefona vrací do říše mrtvých, Déméter truchlí a s ní se odívá do smutečního šatu i celá příroda.

Antičtí umělci vyobrazovali Persefonu ve dvou podobách: buď jako přísnou vládkyni podsvětí, nebo jako krásnou a mladou dívku. (zdroj)

Rozesíláním přáníček se jménem Persefony uctíváte manželku boha podsvětí. Není to tedy nic jiného, než vyvolávání temných sil. Vztahuje se to i na PF rozeslaná elektronicky, zejména plošně.

Druhá linie destruktivního rituálu začíná 31.12. Je ve zvyku se večer opít. Mnoho lidí má dojem, že čím víc se na Silvestra zhulákají, tím lépe to oslavili a tak nějak to považují za příjemnou společenskou nutnost.

Program hromadné konzumace alkoholu v daný den je poměrně silný, i ti kdo nepijí si na Silvestra něco dají, protože se na ně každý rok působí se stejným programem. ,,No když je ten silvestr, tak si přece dej.“ Člověk pak automaticky sahá po alkoholu, jenom protože je určitý den v kalendáři.

Je naštěstí velice snadné nepodlehnout davové psychóze, uvědomit si že to vlastně nechceme a zůstat střízliví. Stačí jen přemýšlet nad tím, jestli děláme věci protože je tak cítíme a protože s nimi souhlasíme, nebo jenom bez rozmyslu opakujeme to, co dělá většina.

Jak jsem už psala, a píšu to i ve své knize Anděl strážný, konzumací jakýchkoliv látek, které otupují naše dbělé vědomí, vypínáme naše energetické ochrany a mohou pak do nás vstupovat nežádoucí bytosti. Čím více se omámíme, tím silnější vliv na nás mají a mohou nás na určitou dobu i zcela ovládnout, pokud to s konzumací přeženeme.

Umíte si asi představit, co se potom stane, když se takhle 31.12. na náměstí ve městě sejde pát desítek nebo stovek lidí, všichni více či méně opilí. Energie a rej temné energie, který na takových místech nastává, je velice děsivý.

O půlnoci rozsvítí temnou oblohu ohňostroje… Vždycky jsem si říkala, jaká je to škoda peněz. Představte si, kdyby se jedno město domluvilo a lidé by všechny peníze, co by jindy dali na petardy, dali dohromady a darovali je opuštěným chudým dětem, nebo útulkům se zvířaty. To by byla určitě smysluplná krásná oslava a vstup do nového roku, který by člověka hřál u srdce ještě několik let poté, protože by to nebyla malá částka, tudíž velká pomoc pro potřebné, ze které by mohli čerpat ještě dlouhou dobu… Ale ne, raději nakupujeme nebezpečné petardy, které každý rok urvou pár prstů nepozorným lidem, v horším případě dětem a které každý rok děsí zvířata. Často po Silvestru potkávám plakáty ,,hledá se pes od 31.12.“. Opilí majitelé ho zkrátka dostatečně nepohlídali, měli na práci flašku a radši někde pařili, místo aby pořešili psa.

Je to jeden z důvodů, proč Silvestra nemusím. Zástupy opilých hlučných lidí po celém městě a o půlnoci vyjukaná zvířata. Místo abyste si užívali pohodu a koukali na světla na obloze, objímáte svého psa, nebo kocoura, který se bojí, že nám nebe padá na hlavu.

Zapalování ohňostroje – zapalování ohňů, rámus – je poslední fáze destruktivního rituálu, kdy je po celé planetě tímto způsobem uctíván ďábel.

Pokud se chcete v co největší míře vyhnout každoročnímu nátlaku destruktivní energie, na Silvestra zůstaňte střízliví a nečekejte na půlnoc pokud nemusíte, běžte klidně spát dřív. Zůstaňte v bezpečí doma a nechoďte ven, mezi opilé lidi a bouchající petardy. Pokud máte zvířata, buďte s nimi. Nenechte je samotné venku bez dozoru a bez vlídného slova.

Lidé si na nový rok a na Vánoce přejí hlavně štěstí, zdraví, hojnost a mnoho úspěchů. Ale po Vánocích a Silvestru vcházejí často do nového roku bez peněz, obtloustlí po cukroví a s kocovinou. Nevím jak vy, ale já si představuji úspěšný start do nového roku minimálně tak, že budu mít doma pořádek a vstanu s čistou hlavou. Proto zatáhnu rolety a Silvestra raději zaspím za střízliva.

Určitě můžete mít hezké svátky i bez každoroční kocoviny, špeku a vyluxované peněženky. Na vánočních dárcích a jejich ceně se dá předem domluvit, cukroví můžete v klidu vynechat, stejně vám ho někdo vždycky nečekaně daruje a bavit se můžete na Silvestra s rodinou a přáteli i bez alkoholu, slušně. Záleží zkrátka jen na tom, jak si nastavíte priority. Jestli pro vás toto období bude o konzumu, nebo o odpočinku.