Proč se emoční trauma nelepší a jak ho napravit

2.6.2024 v Psychologie 17

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je tak těžké vyléčit emocionální trauma? Nevyléčené emocionální trauma totiž obvykle není výsledkem minulé události, ani hrubého jednání jiné osoby, ale spíše výsledkem toho, co si denně děláme my sami.
V reakci na emocionální trauma je běžné chránit se uzavřením a disociací, ale časem se to může změnit v chronickou disociaci, což je jedna z forem sebeopuštění. Kdykoli se naše emocionální trauma nezhojí, hlavním důvodem bývá právě sebeopuštění. Nikdo nám totiž nemůže ublížit tak hluboce, jako my sami sobě.



Tím, že opustíme sami sebe, staneme se emocionálně roztříštěnými a jakmile nejsme celiství, prožíváme vytrvale pocit, že v nás něco moc důležitého chybí. Opuštění sebe sama je nezměrně horší, než být pronásledován nebo odmítnut celým světem. Vytváří to hluboké jizvy, které mohou trvat celý život, a na rozdíl od jiných emočních zranění, čas tuto ránu nezahojí.
Abyste se znovu cítili kompletně a sami sebou, musíte přestat opouštět sami sebe.

Co znamená opustit sám sebe?
Mít o sobě ponižující přesvědčení, jako je nehodnost, bezmoc a pozice oběti.
Pěstování destruktivního myšlení a sebevražedných myšlenek.
Skrývání svého skutečného já. Popírání svých snů a tužeb, neprojevení své pravdy.
Zůstat ve vztahu, nebo v zaměstnání, ze kterých jsme nešťastní.
Nedůvěřovat si, nenásledovat své vnitřní vedení, podceňovat se.
Zanedbávání svého těla požíváním toxinů, nedopřáváním si správné výživy, odpočinku, pohybu, spánku a péče.
Ohrozit svou bezúhonnost tím, že děláte věci, které ve skutečnosti dělat nechcete, rozhodujete se z povinnosti nebo na základě pocitu viny, nebo se stavíte na poslední místo, abyste potěšili ostatní.
Potlačování svých pocitů, zanedbávání svých emocionálních potřeb nebo dovolování druhým, aby vás nerespektovali a zneužívali.

Kde se to v nás bere? V mnoha případech jsme se to naučili od svých rodičů a předává se to dál, z generace na generaci. Ať si to uvědomujeme nebo ne, trauma je často fyzickým projevem pocitů a přesvědčení, které o sobě máme my sami. Vztah, který máme sami se sebou, je základem pro naše uzdravení. Musíme se přestat opouštět, protože vyléčení vyžaduje nové vnitřní paradigma, zaměřené na sebelásku a péči o sebe.
Začněte proto naslouchat svému vnitřnímu vedení, upusťte od sebehodnocení a dejte sami sobě stejné emocionální naplnění, které si přejete dostat od ostatních, jako je přijetí, souhlas, uznání, respekt.
Vyjadřujte svou pravdu a cvičte se v sebevyjádření. Pečlivě pečujte o své tělo, vědomě se rozhodujte být zde, a to znamená zvolit si život.

Musíte být ochotni své pocity začít znovu skutečně cítit. Emoce vyplouvají na povrch, aby byly uvolněny, ale mohou být uvolněny pouze prostřednictvím procesu cítění.
A v neposlední řadě je nezbytné vzdát se oslabujících přesvědčení o sobě, jako je nehodnost, bezmoc a pozice oběti. Udělejte vědomé rozhodnutí zůstat ve spojení sami se sebou.
Když pak vyvstanou nové problémy, neobrátíte se proti sobě se sebeodsuzováním, zatracením, nebo výčitkami. Buďte svým vlastním nejlepším přítelem.
Během náročných zážitků můžete říci sami sobě: „Dělám to nejlepší, co můžu, a bez ohledu na to, jaké pocity se objeví, jsem tu pro sebe a neopustím se!“

Uzdravení znamená návrat k celistvosti, a to znamená, že abyste se uzdravili, musíte ztělesnit celé své já. Pokud z jakéhokoli důvodu opustíte jakýkoli aspekt sebe sama, vaše léčení se tím prodlouží. Dokud soudíte své minulé já, nebo ve vás vaše vzpomínky vyvolávají stud, stále se opouštíte (to zahrnuje i vaše minulé já, které zažilo dané trauma).

Nemůžete oklamat své podvědomí a nemůžete se cítit dobře, když se budete utvrzovat v tom, že vaše minulé já je vadné, nebo s ním nechcete mít nic společného. Problém není v tom, že jste opustili sami sebe v době traumatu. Problém je, že to děláte pořád!

Abyste se plně vyléčili, musíte přijmout i své minulé já a přestat se vinit. Podvědomá mysl nezná rozdíl mezi minulostí a přítomností, ani skutečným a domnělým.
Můžete se například v meditaci mentálně vrátit v čase a přijmout své minulé já s láskou a soucitem.

Jiná perspektiva
Vaše minulé já nejen přežilo bolest a trauma, ale také vytvořilo cestu, kterou jste šli dál. Navzdory strachu, studu, osamělosti a nedostatku podpory, vaše minulé já nejen vydrželo těžkosti, ale vaše minulé já se z těchto zkušeností i poučilo a vyvinulo se v to, kým jste dnes.
I když možná budete muset pátrat docela hluboko, než najdete poklady zrozené z traumatu, vždy tam nějaké jsou. Perla může skutečně sídlit v ošklivé skořápce, ale pokud ji neotevřete, nikdy ji nenajdete.

Kým byste dnes byli bez své minulosti? Možná, že tím, že jste čelili nepřízni osudu, jste v sobě vyvinuli sílu. Tím, že jste řekli svou pravdu, našli jste svůj hlas. Tím, že jste převzali odpovědnost, stali jste se nezávislými. Tím, že jste překonali bezmoc, získali jste moc.
Pokud jde o emocionální léčení, sebeláska je bezpochyby nejlepším lékem.

© aluska.org 2024

 



 

Komentáře

Ikona diskutujiciho není 2024-06-02 01:30:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No, já si skromně myslím, že sebeláska je egoismem, který by v psychice člověka neměl mít místo, pokud chce tento člověk jednat pokud možno objektivně. Samo uznání jinými je nejzákladnější potřebou člověka v podstatě stejně jako nezbytnost jíst a pít, protože jím se dostáváte do psychiky ostatních a potažmo i jakéhokoliv okolí a tím existujete v nějaké touto formou sdělené-stanovené hodnotě, která je určující pro vaši budoucnost. Mluvím o kvalitě jedince bez ohledu na cokoliv. Kvalitou se člověk liší od například opice, od komára a od čehokoliv, proto člověk vládne planetě, protože je vývojově nejvýše a tedy nejkvalitnější alespoň do té míry, nyní tedy bez ohledu na pozitivnost, která je ale kvalitou v podstatě také.

Myslím si, že všichni víme co dělat, abychom si zajistili to nejzákladnější, tedy to uznání a tím i naši hodnotu a respekt mezi ostatními, totiž v něčem vynikat, být v něčem silní a pokud možno nejlepší ze všech. Nejsnadnější cestou k tomuto objektivnímu zisku je zvýšení vlastní fyzické kondice a tím i životní odolnosti. Zároveň zvýší i schopnosti a možnosti, no, a jsme z toho venku. Ještě asi musím podotknout, že když čtete lékařskou knihu, najdete si spoustu nemocí i když je nemáte a stejně šťourat se ve své povaze a psychice, vede ke stejnému „postižení“. Nejlépe je žít správně a správně je být schopný a odolný pro život a pozitivní.

Ikona diskutujiciho asdf 2024-06-03 23:25:22
Ikona diskutujiciho
sipka

Ten termín „sebeláska“ není příliš štastně zvolen, jde zřejmě o přímý překlad z angličtiny, kde slovo „self-love“ takovéto negativní konotace moc nemá. U nás to připomíná slovo „sebechvála“, „sebestřednost“ apod. Rozhodně tato „sebeláska“ nesmí být egoismem nebo snad dokonce narcismem, jde vpodstatě o to aby se člověk ve svém fyzickém a emočním těle cítil příjemně a bezpečně, tj. vyčistit si to tam od těch různých traumat a poškození a „byl šťastný sám o sobě“, nepořebovat se opírat o druhé (v horším případě je přímo energeticky vysávat) ale naopak i moci být pro ostatní (co si to zaslouží) podporou. Aby se člověk posunul v duchovním vývoji někam dál, nemůže být vnitřně úplně nadranc…

Ikona diskutujiciho není 2024-06-04 16:52:08
Ikona diskutujiciho
sipka

To říká logika, ale ne každý dokáže tak dobře myslet.

Ikona diskutujiciho Pavel 2024-06-02 11:36:27 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Opět nádherný článek. Děkuji

Ikona diskutujiciho kešo 2024-06-02 17:37:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Celý život som v traume. Resp. od smrti otca v r.1990 v mojich 11. rokoch. Je to ťažké, ale zatiaľ prežívam…

Ikona diskutujiciho jannaj 2024-06-02 22:27:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Skvelý článok. Presne tieto informácie momentálne potrebujem. Ďakujem.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2024-06-03 10:33:21
Ikona diskutujiciho
sipka

Ikona diskutujiciho Samuel 2024-06-03 11:46:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Sebeláska je egoismus, uznání jinými je nejzákladnější potřebou člověka, člověk vládne planetě, protože je vývojově nejvýše, zajistit si uznání, být silný, pokud možno nejlepší ze všech, když čtete lékařskou knihu, najdete si spoustu nemocí i když je nemáte. Netřeba dál komentovat. Přesný návod, jak zůstat zaseknutý ve 3D, bravo, velmi poučné.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2024-06-03 12:42:05
Ikona diskutujiciho
sipka

Sebeláska je egoismus: prvotní sebedestruktivní program, který je nutné překonat, pokud chci uzdravit sám sebe a svůj život. Ale tato lekce se nedá uspěchat, každý člověk zraje jiným tempem.

Ikona diskutujiciho Samuel 2024-06-03 13:03:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Možná jsem ten výraz špatně probral, ale za mě, když budu mít rád sám sebe, pak to stejný budu cítím i k ostatním. To samý, když budu sám sebe nenávidět nebo odsuzovat.

Ikona diskutujiciho není 2024-06-03 13:39:29
Ikona diskutujiciho
sipka

Především jde o můj osobní názor a nikdo si tedy ani nemůže myslet, že je to absolutní pravda, škoda, že to musím zdůraznit. Je to diskuse a rád se něco nového dozvím. Myslím, že máme nějaká těla a je asi logicky lhostejné, jestli bílá nebo tmavá a asi je lhostejné, zda lidskou formu existence. Vždy jde přece o to, jací jsme, o naši kvalitu a pozitivnost. Někteří z nás jsou asi inkarnacemi z vyšší sféry a někteří, ti nejprimitivnější, asi t nějaké nižší a můžeme jim blahopřát, že se dokázali dostat mezi nás. Stále ale platí, že egoismus je myslet na sebe a ne na ostatní. Když to překonáme a není to tak snadné, protože právě tím jsme“ existujícími“, protože si už dokážeme uvědomovat sami sebe a tím se osamostatnit, tak tak, jak napsala Alue.

Ikona diskutujiciho sylvie 2024-06-03 17:35:54 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

pro mě opravdu inspirativní a duši pohladivší článek. v některých větách vnímám opravdovou hloubku a pomáhají mi právě k tomu: nebát se sebe, rozkrýt to hodně hluboko schované… a mám pocit, že chápat to může jen ten, kdo už to téma otevřel. toho to téma povzbudí.
děkuju aluško

Ikona diskutujiciho SilverSis 2024-06-03 21:21:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ale co dělat v případě, když jsem závislá na pozornosti druhého pohlaví? jak mám pozornost obrátit do sebe?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2024-06-04 11:47:25
Ikona diskutujiciho
sipka

Pracovat s uvědoměním. Pochopit proč dělám věci které dělám, jaký je můj motiv, co mi to dává a jak si to můžu poskytnout zdravěji, aniž bych potřebovala jednání, které mě poškozuje, nebo ponižuje. Když pochopíš jaký je tvůj důvod, můžeš se začít ptát, jaké je řešení.

Ikona diskutujiciho není 2024-06-04 17:04:54
Ikona diskutujiciho
sipka

Ženy jsou, závislé, na pozornosti druhého pohlaví. Říká se tomu dipólovat. Botanicky, vonět a logicky, umožňovat. „Zmizí z mysli, zmizí z rozumu“, se říká lidově, ale to je nejúčinnější obranou žen. Asi se nebráníš, protože funguješ správně.

Ikona diskutujiciho není 2024-06-04 18:07:11
Ikona diskutujiciho
sipka

Asi to má být „Zmizí z očí, zmizí z mysli“.

Ikona diskutujiciho Lea 2024-06-07 20:17:09 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milá Aluško, to je jeden z nejkrásnějšich a nejužitečnějších článků. Máš pravdu, že k jeho porozumění musí člověk dozrát :-). Člověku, který je pevný sám v sobě, vpodstatě nemůže nic ublížit.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek