Aluška.org: Věděním ke svobodě

Bylo by dobré vysvětlit, proč to trvalo tak dlouho: Článek o urychlování času si přáli čtenáři už před delší dobou a já ho chtěla napsat také už před delší dobou. Pak se mi do toho ale někdo přimotal, zjistili jsme že chceme psát oba o tom samém a dohodli jsme se, že ho napíše jenom jeden z nás. Tak jsem čekala až doteď na slíbený článek, že ho pak jen převezmu nebo opravím, ale ten dodnes nevzniknul. A tak ho nakonec sepisuji sama, bohužel se zpožděním z tohoto důvodu.

Jistě jste si všimli, že čas v poslední době plyne mnohem rychleji než v minulosti. Kdysi jste přes den stihli mnohem více věcí a ještě vám nějaký čas zbyl. Dneska sotva stačíte na to základní, jen co si trochu oddechnete hodiny utečou jako splašené a už je večer a měli byste jít spát.

Lidé netuší čím to je, tak to svalují na vlastní pomalost, lenost, únavu, nebo na až moc povinností…

Ale skutečně je to přesně tak, jak to cítíte. Není to tím že byste měli až moc práce, je to skutečně tím, že se čas zrychluje.

Jak je to možné?

Jistě vás nijak nepřekvapí tvrzení, že čas jako takový neexistuje. Lineárně vnímá čas náš mozek, naše bytost je tak nastavena, ale čas je v podstatě umělý, člověkem stvořený… Není skutečný a je specialitou pouze této dimenze, v ostatních neexistuje vůbec.

Člověk je multidimenzionální bytost s velice širokým záběrem schopností, které nám byly genetickými úpravami osekány. To co původní člověk přirozeně umí, my zde považujeme za projevy nadpřirozených schopností a velkého talentu, přitom je to pouze o tom, že někteří lidé mají z různých příčin aktivované některé anténky/centra která to umožňují.

,,Anténky“ říkám proto, že mozek není hard disk. Neukládá do sebe data, ale funguje jako vysílač a přijímač dat. To je důvod, proč se dodnes vědcům nepodařilo najít onu uloženou ,,informaci“ uvnitř mozku. Tedy teorie o ukládání vědomostí do mozku nikdy nebyla skutečně dokázána. Je to pouze domněnka, které ale věří celý svět. Máme rozebraný mozek do nejmenšího detailu, vidíme neurony, synaptická spojení, ale nikde ona uložená data… Protože tam opravdu nejsou.

Veškeré naše vědění je uloženo v morfogenetických polích (nebo ,,morfických polích“ chcete-li… je to totéž). Morfogenetická pole obsahují vše, co existuje. Původně by člověk byl schopen se na tato data napojit a napojit se i na kolektivní vědomí, tuto schopnost nám však vzali a dnes to umí jen velmi málo jedinců, kteří o tom raději nemluví… Avšak zvířata jsou na své kolektivní vědomí napojena, vzpomeňme si například na chronicky známý fenomén sté opice:

Příklad fenoménu sté opice:
Zhruba třicet let vědci pozorují japonskou opici druhu Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V roce 1952 Imo, osmnáctiměsíční samička opice žijící na japonském ostrově Koshima objevila, že brambory se dají umýt v potoce (opice rády jedí brambory, ale nesnáší když jsou pokryty hlínou). Naučila to svou matku. Její společnice, které si s ní hrály, se rovněž naučily tomuto kousku a předaly ho svým matkám. V letech 1952 až 1958 se všechny mladé opice naučily mýt zablácené brambory. Naučily to také některé dospělé jedince; ty, kteří následovali své děti. Ostatní opice se dál trápily se špinavými brambory. A pak se stalo něco překvapujícího. Na podzim 1958 jenom malá skupinka opic z Koshimy myla své brambory. Nevíme přesně, kolik jich bylo, dejme tomu, že 99. Další opice, která se to naučila, byla stá. A toho dne se stal ‚zázrak‘ – do večera každá opice stáda myla brambory před jídlem! Stá opice způsobila zlom, uvedla do pohybu spoustu energie, která zasáhla celé stádo. Ale největším překvapením pro pozorovatele byla skutečnost, že se zvyk umývat brambory okamžitě přenesl na jiné ostrovy i na pevninu. Nová vědomost, po získání určité síly, se šířila přímo z vědomí do vědomí.

Teď si asi říkáte, jak to souvisí s časem… souvisí i nesouvisí. Tímto chci zkrátka říct a ukázat, že o našich mozcích lidé vědí jen velice málo, respektive skoro nic a to co nás učili ve školách si přímo protiřečí s tím, jak je to ve skutečnosti. Mnozí zdejší čtenáři se nediví, protože už to taky četli mnohokrát lehce zmíněné, ale představte si, kdybyste o tom nikdy neslyšeli a někdo vám tohle začal zničehonic vykládat… Poklepete si na čelíčko, že je blázen. Jenomže jak se později ukáže, blázni bývají často nepochopení vizionáři, kteří předběhli svoji dobu. Velké osobnosti z minulosti snad vyjmenovávat nemusím…

Nemusíte tomu skálopevně věřit, jen pro účely tohoto vysvělení zkuste připustit myšlenku, že mozek je vysílač, jako teoreticky možnou, abyste pochopili zbytek. Bez toho nemá smysl dál číst a tajemství zkracování času bez tohoto uvědomění nepochopíte, protože je to v přímém rozporu s tím, co je napsáno v učebnicích. Nelze to míchat dohromady, pak to nefunguje…

Velice podivuhodný orgán v našem mozku je šišinka (reps. Epifýza, nebo jiným názvem nadvěsek mozkový). Ve škole jsme učeni, že v epifýze se tvoří melatonin, který má vliv na endokrinní žlázy, ovlivňuje hypofýzu…atd.

To je pravda, ale je to nepatrná směšná část toho všeho, co šišinka v lidském těle plní. Nebudu vypisovat všechno, pouze pro účely tohoto článku popíšu jednu z mnoha – opakuji JEDNU Z MNOHA – funkcí, které šišinka vykonává. Lidstvo nemá ani ponětí, jak geniální a nepostradatelný tento orgán je.

Šišinka mozková je orgán, skrze který by se člověk za normálních okolností napojoval ,,nahoru“, jinými slovy na morfická pole, nebo přímo do jiných dimenzí… Dnešní problém je, že data která jsme schopni přes šišinku přijmout i vyslat, nedojdou ke svému cíli – do vědomé mysli a proto si nejsme vědomi mnoha úkonů a dat, které šišinka zpracovává. Funkce které plní nejsou propojeny s naší vědomou myslí (jen velmi málo a částečně u citlivých jedinců a nadaných médií které komunikují s jinými dimenzemi a bytostmi z jiných dimenzí), proto si jich nejsme vědomi.

Lidská bytost je multidimenzionální a skrze šišinku mozkovou, která je napojená na morfická pole, zpracovává veškeré dění. Pojmem ,,veškeré dění“ myslím vše, co se zapisuje do morfogenetických polí. Vše co je zapsáno do morfogenetického pole, projde zároveň jako data skrze naši šišinku mozkovou. My si toho nejsme vědomi, ale pokud bychom nebyli geneticky upravení a naše mozky by fungovaly na 100%, byli bychom schopni se kdykoliv libovolně napojit na vše, co se aktuálně děje. Byli bychom schopni pocítit a poznat naprosto vše. To sice neumíme, avšak data plynou skrze šišinku pořád dál, bez ohledu na naše vědomí.

A už se dostávám k problematice zkracování času

Šišinka mozková má určitou danou kapacitu, která za normálních okolností perfektně na vše stačí. Problém nastává ve chvíli, kdy se na planetě Zemi přemnoží lidé z 200 000 na skoro 7 miliard. To je obrovský nárůst dat. A tito lidé začnou: Vysílat v rádiu, v televizi, psát na internetu články o zkracování času, tisknout knihy, tisknout letáky, učebnice, psát deníky…. zkrátka existují, dorozumívají se, spotřebovávají materiál, ALE toto veškeré dění je zaznamenáno šišinkou mozkovou, která všechna tato data a všechny tyto zápisy do morfogenetického pole musí zpracovat.

Výsledkem je zahlcená šišinka mozková, která zpracovává ve stále kratším a kratším čase pořád větší a větší množství dat. A protože lidská bytost vnímá čas ve spojení se svojí šišinkou mozkovou, dojde u člověka k pocitovému zkracování času.

Čas jako takový neexistuje, existuje pouze v mysli a životech téměř sedmi miliard lidí, kteří se podle něj řídí. Proto se mění/chová, závisle na tom jak se mění/chová lidstvo. To, čeho jsme dnes všichni svědci není dáno tím že by doba byla těžší a práce víc, čas skutečně plyne mnohem rychleji než kdysi.

Toto vše se ale děje již dlouho a přesto ještě před deseti lety nebyli lidé tak zahlceni jako dnes! Tak čím to tedy je, že se čas zkracuje nejvíce za posledních pár let? Proč nebyl tak moc krátký už před lety, kdy vznikla televize a noviny se už přece dávno tiskly?

Další velký faktor je příchod energií Bovis. Přicházejí sem fotony z Vesmíru, které začaly velice sílit koncem roku 2012 a o kterých se mnoho lidí domnívá, že by měly sehrát velkou roli v nadcházejícím probuzení lidstva a nápravě aktuálního nefunkčního systému. Mnozí věří, že pomocí této energie lze i převibrovat, což jsme skutečně v roce 2012 mohli, ale bylo to podmíněno kritickou masou uvědomělých lidí, které nebylo docíleno, protože lidé místo aby se v roce 2012 koncentrovali na vzestup, říkali že to nebude, nebo měli strach. A tak energie nenašly v lidech svůj ,,spínač“ a nic se nestalo. Avšak příliv energií Bovis pořád sílí a tyto energie prokazatelně mění strukturu lidského těla, mění naše mozky i naši mysl. Vznikla o tom spousta článků, lidé píší denně svá svědectví. Proto také mám denně aktualizované transformační okénko, jde o opravdu důležitou kapitolu v naší historii…

Toto dění také musí zpracovat šišinka mozková. Neumíme si ani představit, k jak silným energetickým změnám díky vlnám Bovis energie dochází a jak obrovské výkyvy musí stíhat zpracovávat šišinka mozková spolu se zápisy do morfogenetických polí. Kdyby je nestíhala zpracovat, došlo by ke ,,zkratu“ a lidská bytost by shořena bílým prachem, došlo by k samozápalu. Údajně tento samozápal může čekat ty, kteří nebudou připraveni na transformaci, pokud připustíme teorii převibrování jako možnou. Každopádně fenomén samozápalu je nám znám, lidem akorát nebylo nikdy pravdivě vysvětleno, jak k němu dochází. Je však rozdíl mezi samozápalem ,,přirozeným“ a umělým, kdy vzniká černý prach. O tom si ale povíme někdy jindy, v nějakém jiném článku.

Abych to shrnula: Váš mozek má schopnosti a kapacitu, o jakých se vám ani nezdálo, je výkonnější než jakýkoliv superpočítač všech dob, který lidstvo vynalezlo, nebo teprve vynalezne. Ve vaší lebce se nachází opravdový zázrak, div Vesmíru.

Jaký máme čas teď?

Lidé, kteří se tímto fenoménem zabývají, prováděli poslední přeměření času dne 10. června 2015. V té době zbylo z původních pocitových 24 hodin pouze 16 hodin denně. V průměru zbývá z jedné hodiny přesně 40 minut, tedy 2/3 z celkového času.

Nyní musíte za 16 hodin stíhat vše, na co jste dříve měli 24 hodin. Není divu, že mnoho lidí nestíhá a diví se, jak ten čas běží. On totiž skutečně běží!

Kam až toto povede, jestli se to na nějaké hodnotě zastaví, nebo jestli se nakonec dostaneme do doby bez času, nikdo nemůže přesně vědět, protože toto se – stejně jako příchod transformačních energií na planetu Zemi – děje poprvé v historii. Žijeme ve velice těžké, ale zároveň velice výjimečné době.