Aluška.org: Věděním ke svobodě

Práce se zrcadlem je zvláštní, nepohodlná, občas zastrašující, nebo trochu trapná. Zároveň je ale také hluboce uzdravující. Ze všech duchovních metod vnitřní práce, které máme v 21. století k dispozici, je práce se zradlem jedna z nejjednodušších a nejmocnějších.
Na rozdíl od mnoha jiných cest k vnitřního růstu, nemusíte jít ven, ani utrácet peníze, ani nemusíte investovat mnoho času. Práce se zrcadlem je cvičení zdarma, dostupné komukoli. Vše, co opravdu potřebujete, je jen to zrcadlo.

Pokud hledáte jednoduchou, praktickou a hluboce transformační metodu, která se může stát každodenním rituálem na vaší cestě k sebelásce, stačí zajít do koupelny.

Práce se zrcadlem, neboli Mirror Work, byla metoda původně vyvinutá duchovní učitelkou Louise Hay jako způsob, jak se dostat do kontaktu s vnitřním já. Primárním účelem práce se zrcadlem je rozvíjet sebelásku, pečovat o sebe a navázat smysluplnější vztah s ostatními lidmi. Jednoduchým každodenním pohledem do zrcadla po určitou dobu a jemným rozhovorem saám k sobě, můžete podpořit soucitnější a odpouštějící spojení se sebou samým.

1. cvičení
Sedněte si, nebo stůjte před zrcadlem pět minut. Jednoduše se na sebe dívejte a udržujte jemný oční kontakt. To je vše, co musíte udělat.
Jak se cítíte po těch pěti minutách?¨
Pokud jste jako většina lidí, budete se možná cítit nepříjemně. Můžete se cítit trapně, neklidně, nebo dokonce emocionálně. Můžete si dokonce všimnout, že se vám v hlavě objevuje sebenenávist a sebekritika… Proč se to děje?

Louise Hay ve své knize Mirror Work píše: „Zrcadlo jen odráží myšlenky, které o sobě máte. Díky tomu si okamžitě uvědomíte, kde bojujete a kde jste naopak otevření a volně plynoucí. Jasně vám ukazuje, jaké myšlenky budete muset změnit, chcete-li mít radostný a naplňující život.“

Jinými slovy, před zrcadlem není žádný úkryt. Před zrcadlem zachytíme intimní (a někdy bolestivý) pohled do vztahu, který máme sami se sebou. Práce se zrcadlem nás může zpočátku znepokojovat, protože odhaluje našeho vnitřního kritika na denním světle. Najednou vyplouvá na povrch vše, co o sobě cítíme a co si možná ani neuvědomujeme.
A pokud jste si k sobě zatím nevytvořili soucitný vztah, možná budete mít sklony věřit všem těm ohavnostem, které vám do ucha šeptá váš vnitřní kritik.

Duchovní probuzení a práce se zrcadlem
Jako symbol pravdy a jasnosti, jsou zrcadla jedním z nejstarších a nejpřímějších způsobů přístupu k seberealizaci.
Některá z prvních použití zrcadel se datují do Anatolie (Turecko), 6000-8000 let př.n.l.
Starověká zrcadla byla vyrobena z obsidiánu, který symbolizuje duševní očistu, integraci vnitřních stínů a ochranu. Používáním zrcadla k vědomému přístupu k vnitřním vrstvám naší bytosti, jemně odstraňujeme bloky a rozvazujeme problémy bránící naší schopnosti růst a vyvíjet se. Práce se zrcadlem může skutečně usnadnit prohloubení našeho procesu duchovního probuzení.

Práce se zrcadlem a opětovné spojení s vnitřním dítětem
Další důvod, proč nám práce se zrcadlem může způsobit nepříjemné pocity, je to, že odhaluje zranitelné a zanedbávané části našeho nitra. Ale jaká je lepší příležitost, aby ta zapomenutá část konečně upoutala naši pozornost?
Většina z nás má mnoho zanedbaných vnitřních částí, ale tou nejčastější, od které jsme odpojeni, je vnitřní dítě. Vnitřní dítě je naší součástí, která si stále uchovává dětský úžas, spontánnost, kreativitu a radost. Na druhou stranu má v sobě uložených také mnoho našich prvotních ran a traumat.

Práce se zrcadlem je intenzivní a účinný způsob, jak znovu navázat spojení s touto jemnou částí nás samotných.
Když se díváte do zrcadla a snažíte se znovu spojit s vnitřním dítětem, není neobvyklé cítit, že vás zaplavují pocity smutku. Můžete také zažít nečekané návaly vzrušení nebo radosti. Ale obvykle je běžné, že nejprve zažíváte těžší a nepříjemnější emoce.
I když tento druh práce může být občas zneklidňující a nepříjemný, tyto pocity poukazují na hlubší proces, který je na podvědomé úrovni alchymizující. Pouhé koukání se na sebe do zrcadla, a utěšování svého vnitřního dítěte, může být ohromně léčivá praxe. Čím více emocí zažíváte, tím je očista a transformace silnější.

Zrcadlo jako portál do vaší duše
Oči jsou okna do duše a práce se zrcadlem vám dává přímý přístup. Není však vždy možné se hned spojit se svým vnitřním Já. Většina lidí nejprve zažije drsného vnitřního kritika, kterého musí zpracovat přednostně, než se dostanou do hlubší úrovně své psychiky.
Abyste toho drsného vrátného zvládli, musíte se ho naučit odzbrojit všímavostí a soucitem. Sebeláska je životně důležitá pro překonání vaší nejistoty a zášti.

Jak poznáte, že se znovu spojujete se svou Duší? Vaše tvář se pocitově zjemní, vaše oči se stanou teplejšími a soucitnějšími, do tváře vám vstoupí jemný úsměv a vaše tělo se energeticky odlehčí. Také můžete mít pocit, jakobyste mentálně sami sebe objímali.

Jakkoli to může znít magicky a mysticky, používat práci se zrcadlem jako portál do mysli a duše, je ve skutečnosti zcela přirozené. Je to návrat do vás samotých.

Jak provádět vnitřní práci se zrcadlem
Neexistuje „oficiální“ metoda práce se zrcadlem, existují jen doporučení, která si můžete upravit podle sebe. Zde jsou některé ze základních principů práce se zrcadlem, které byste měli mít na paměti, pokud si chcete vytvořit vlastní postup:

Používejte afirmace, které jsou pro vás vhodné.
Každý den tomu věnujte alespoň 2 minuty.
Pracujte se zrcadlem v soukromí, aby vás nikdo nerušil.
Je normální být v začátku emocionální. Jen to pozorujte a nechte to sebou projít.
Veďte si o této práci deník a všechny pozoruhodné zážitky si zapište.

Postup
1. Dělejte to pravidelně.
Práce se zrcadlem spouští vnitřní proměnu, pokud je prováděna konzistentně, po dlouhou dobu. Ideální je deset a více minut denně. Většina lidí preferuje práci se zrcadlem brzy ráno, nebo pozdě večer před spaním.

2. Vytvořte si vlastní afirmace.
Afirmace jsou protijed proti destruktivní samomluvě. Pomáhají přeprogramovat naši mysl. Když používáme afirmace, potvrzujeme něco, co se nám na sobě líbí, nebo něco dobrého, co si přejeme posílit. Nejlepší afirmace pro vás je taková, která skutečně oslovuje vaše téma, kterou jste si zvolili a vymysleli vy sami.

Například, pokud se cítíte ošklivě, můžete si říkat: „Mám krásné srdce i duši.“
Cokoli, co vám připadá přirozené a čemu dokážete uvěřit. Pokud se ve své vlastní přítomnosti cítíte nepříjemně, můžete si říkat: „Je v pořádku cítit se nepříjemně. Přijímám se takový, jaký jsem.“

Zde jsou další užitečné příklady, které si můžete upravit podle sebe:
Miluji tě.
Postarám se o tebe.
Zasloužím si lásku.
Jsem přesně tím, kým v tuto chvíli potřebuji být.
Přijímám své pocity.
Jsem silný.
Věřím ve svou přirozenou moudrost a intuici.
Věřím si.
Jsem věčná duchovní bytost.
Dokážu to.

Pokud si vytváříte vlastní afirmace, ujistěte se, že je formulujete bez záporů a bez destruktivních prohlášení. Třeba místo abyste popisovali svůj strach, použijte raději prohlášení o své odvaze.

Mnoho praktiků, kteří pracují s afirmacemi, i duchovní učitelé, se shodují na tom, že podvědomá mysl a Vesmír nerozumí záporům. Proto přeloží jakoukoli záporně formulovanou afirmaci obráceně.

Místo „Nejsem bezcenný,“ raději řekněte: „Jsem velice cenný“.
Místo toho, abyste řekli: „Nebudu na sebe zlý“, řekněte: „Chovám se k sobě laskavě.“

Smyslem afirmací není přetvářka, faleš, ani nátlak. Pokud si opravdu nedokážete říct do zrcadla „Miluji tě“, tak to nedělejte. Nejde o to být falešný, jde o to, nabídnout sám sobě upřímnou lásku a posílit se. Pokud se vám afirmace jako „miluji se a přijímám se“ zdá příliš obtížná, zaměřte se na mírnější afirmaci, jako je „učím se milovat a přijímat sám sebe a vím že to dokážu“.

3. Pronášejte svou afirmaci s citem
Svou afirmaci si zopakujte alespoň 10x, nahlas nebo v hlavě. Někteří terapeuti doporučují až 100x, ale to je pro začátečníka moc velké sousto. Zaměřte se proto raději na kvalitu, než na kvantitu.
Čím více budete svou afirmaci opakovat upřímně, soustředěně a procítěně, tím hlubší dopad bude mít. Pak si ji stačí říci jenom párkrát a tohoto se držte. Vždy můžete přidat, až budete chtít.

Při vyslovení afirmace je také důležité dívat se sami sobě přímo do očí. Můžete také chtít použít své jméno, protože to vysílá silnější zprávu do vašeho podvědomí.

4. Přijměte jakékoli emoce, které se objeví.
Pokud cítíte potřebu plakat, plačte. Uvolňujete tím ze sebe stagnující energii, staré vzorce, a to je dobře. Můžete se také chtít obejmout.
Někdy jsou emoce, které cítíme při práci se zrcadlem, uložené z dětství, zvláště pokud jsou hodně intenzivní. Pokud je to tak, utěšte své vnitřní dítě tím, že ho vnitřně uznáte, zatímco se budete dívat do zrcadla. Možná budete chtít říct slova jako: „To je v pořádku, vidím tě, rozumím ti.“, „Jsem tu pro tebe.“

Cítit a vyjadřovat emoce bude pro muže pravděpodobně obtížnější, než pro ženy. Muži jsou zvyklí vnímat stoicismus jako skutečné měřítko své mužnosti, ale pravdou je, že být stoický za každou cenu, může být někdy zaměňováno s emoční represí. Na vyhýbání se emocím není nic odvážného a není to ani zdravé. Pokud jste muž, budete v této fázi práce potřebovat další ujištění a soucit. Mějte po ruce několik silných afirmací a ochotu vidět svou emocionální otevřenost jako ozdravný proces.

5. Položte si ruku na srdce.
Někdy může být práce se zrcadlem obzvláště intenzivní. Pokud jste ohromení nějakou zkušeností, vždy můžete odejít a vrátit se k tomu později.
Často však to, co je  zrovna vypuštěno do vaší vědomé mysli, je to správné množství, které můžete aktuálně zvládnout (to je koneckonců úkol psychiky a ega). Abyste si pomohli zpracovat jakékoli silné pocity a zklidnili se, položte si jemně ruku na srdce. Tato jednoduchá věc vám pomůže zůstat ve spojení s vnitřní láskou.

6. Během práce se zrcadlem je důležité vést si deník.
Neřešte, jaký jste spisovatel. Ignorujte pravopis a gramatiku, jsou irelevantní. Smyslem zaznamenávání vašich objevů je pomoci vám duševně integrovat to, co jste se naučili a co jste objevili. Nemusíte sepisovat sáhodlouhé odstavce, pokud vám to nevyhovuje. Jednoduše napište větu, nebo dvě.

Zaznamenávejte jak se cítíte a jaké myšlenky nebo pocity ve vás vyvstaly. Je důležité si zapisovat věci, které byly silné a nezvyklé. Tím, že si budete vést deník, budete moci sledovat svůj vývoj a pokrok. Budete se mít k čemu v budoucnu vracet a o čem přemýšlet.

© aluska.org 2024