Aluška.org: Věděním ke svobodě

… Aneb permanentně aktuální téma pro mladé 🙂

Dotaz:

Ahoj Alue,

Už nějakou dobu mě trápí jedna věc a tou je fakt že když něco řeknu je to špatně a „prý sem drzá“. Začalo to na konci letních prázdnin.

Dřív jsem radši odpověděla podle toho co ostatní chtěli a svůj názor na věc si radši nechávala pro sebe, protože jinak je to drzost… Potom mě to trklo: Proč ostatní můžou říkat to co si myslí a já musím mlčet?

Od té doby sem taková řekla bych i „lepší já“, protože se nebojím být z ticha ale také vím kdy mlčet. Ale od té doby se zhoršily moje vztahy s mojí rodinou a i přáteli a to zejména s mojí matkou a i otcem, ale s ním sem to měla vždy takové nahnuté.

Má mamka si pořád stěžuje jak je unavená. Já jí říkám že by se měla začít hýbat, jinak se to nezlepší (říkám to v naprostém klidu a míru) ona mi řekne ať odejdu že na tohle nemá náladu a někdy mi i nadává…. A otec se pořád vzteká a když otevřu pusu, pořád hledá něco proti mě a potom mě s mamkou pomlouvají, jak jsem drzá.

Otec je chytrý člověk, ale nechápu proč každý den když dojde z práce, se chytí každé příležitosti někoho seřvat? Proč?

Kvůli tomu se vždycky netěším jak dojde domů, protože vím co přijde. Mám to tak už léta, ale teď se netěším ani na mámu.

S přáteli se někdy rafnu, protože mi (někdy) stačí málo abych se naštvala. Protože jsem musela urážky snášet už v jednom „kamarádství“ doslova pořád, takže stačí málo abych se urazila.

Oni třeba neví že mě urazí, nemyslí to špatně, ale mám pocit jako bych tam byla takový malý doplněk bez kterého by se obešli a mám pocit, že si myslí že jsem hloupá (já si to nemyslím).

Taky moje hranice jsou jinde než jejich, to také často vede k neshodám a nevím jak jim to říct. Mám chvílemi pocit že oni jsou to jediné co mám a můžu s nimi mluvit o čemkoliv. Protože když se doma snažím něco vysvětlit, jsem ta špatná nebo drzá, nebo schytám posměch…

Moje otázka zní: Jsem ta špatná, mám něco změnit? Jak si v tak brzkém věku našla klid?

Děkuji za odpověď 🙂

Odpověď:

Ahoj,
To co píšeš je nepříjemné a smutné, ale přirozené.

Říká se tomu puberta 🙂 – Neměj svým rodičům za zlé, že se na tebe zlobí, protože dřív, než jsi začala dospívat, jsi bývala dítě, které kopírovalo jejich názory. Byli pro tebe střed vesmíru, bohové… Dítě může zlobit, nebo odmlouvat, ale jinak je jeho mysl i vůle pod vládou jeho rodičů. Pak ale přijde puberta a mladý člověk si začíná uvědomovat, že je také určitá osobnost a začne mít své názory. Mnohdy také cítí potřebu těmi svými názory prorazit, ukázat se, být lepší a pomoci i jiným být lepší. Cítí i potřebu se odlišit a vyhranit se i vůči svým rodičům, ukázat, že není stejné jako oni a nebude dělat ani jejich chyby… A s tím rodiče samozřejmě štve. Nemůžeš tomu vědomě zabránit. Je to instinkt, přirozený proces zrání, kterým si musel projít KAŽDÝ z nás. I já. I tvoji rodiče…. akorát se chovají, jakoby to sami neznali. RESPEKT je nutný na obou stranách. U nich i u tebe.

Často puberťák není v právu, často se plete, je nespravedlivý, je sobecký, často jsou jeho názory nerealistické a naivní… Ale někdy taky ne. Někdy říká puberťák pravdu, kterou rodiče nechtějí slyšet. Když ti pubertální dítě vykládá blbosti, můžeš se tomu zasmát a říct, že je přece v pubertě. Ale když ti řekne dřív zamlčovanou pravdu do očí, naštve tě to… Lidé prostě pravdu nemají rádi. – ,,Předtím bylo to děcko poslušné, teď pořád dělá chytrého, všude bylo, od všeho má klíč.“ – A rodičům potrvá, než si na to zvyknou. Někteří si nezvyknou nikdy.

Důvod, proč na tebe otec řve, když přijde domů z práce je, že je unavený, a frustrovaný. Partně s ním v práci zachází jako s podřadným, je za to naštvaný a pak si ten vztek vylévá na těch, kteří se nemůžou bránit… A to je zpravidla rodina, žena, děti. Potřebuje si dokázat, že alespoň nad něčím má moc a potřebuje z někoho nabrat energii. – Takže mu jdi prostě z cesty, pochybuji, že zmoudří a přestane to dělat. Jestli víš, kdy chodí z práce, zkus si zařídit nějaký kroužek, nebo naordinovat procházku, jednoduše v tu dobu nebuď doma. Není to tvůj problém, co on řeší, není důvod, proč bys to měla snášet. To si musí vyřešit on sám v sobě.

Ty nejsi drzá, ty prostě jenom projevuješ osobnost, která se v tobě probouzí, zjišťuješ své hranice. A bude ti trvat pár let, než ty hranice srovnáš. Do té doby ti může trochu pomoct jednoduchá věc, a to je, radit lidem POUZE pokud se tě na radu zeptají. Pokud si tvá máma stěžuje že je něco blbě, nech si svoje rady pro sebe. Patrně nesnese, aby ji dcera poučovala, protože to ona má přece poučovat tebe. – Přenes se přes to a radši jí nic neříkej. Radit člověku, když od tebe rady nevezme, je zbytečné. Ničeho nedocílíš, akorát ho tím naštveš.

Taky jsem to zkoušela, říkala jsem si ,,Ode dneška nebudu drzá, budu co nejvíce ohleduplná a než něco plácnu, tak o tom budu první pořádně přemýšlet“ – no, ale nejde to. V době puberty to prostě jinak neumíš. Řekni, jak má dozrát lidská osobnost a jak má dospět, bez toho aniž by si ohmatala své hranice, bez toho aby poznala sebe sama, bez toho aby odzkoušela reakce ostatních lidí? Jak máš vědět, jak správně jednat s lidmi a jak jim ohleduplně sdělovat své názory? – Musíš se to první naučit. A bez nehod a omylů to taky nepůjde. Určitě tě to mrzí, ale neobviňuj se za to jaká jsi. Měj respekt i sama k sobě a k životní fázi, ve které se právě nacházíš.

Je dobré, že máš lidi, se kterými můžeš mluvit a cítíš, že tvým pocitům rozumí. To je moc hodnotné. Kdyby ti to nestačilo, klidně si založ nějaký deník a piš si. Piš si svoje názory, co si myslíš, všechno co se bojíš říct, nebo cítíš, že se to nehodí. Je to dobrá terapie, uvolníš tím přetlak, který v pubertě vzniká, jak se potácíš mezi změnami své osobnosti a touhou být pořád ta hodná poslušná holčička… a ono už to nějak nejde.

s pozdravem
Alue

Kam dál:

– Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

– Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue