Sakra kde to jsem?

23.9.2014 v Zážitky 26

Najednou se objevím v situaci, kdy sedím ve svém pokoji, před sebou mám svůj pracovní stůl a na něm je zapnutý notebook.

Přišlo mi to nějaké divné, protože za A stůl byl v ten den už na jiném místě a ne v tomto pokoji. za B na tomto notebooku nemám internet, pracuji na něm offline… Ale hlavně, bylo vidět, že je noc. Tedy alespoň za okny skrz žaluzie, šla vidět tma.

Dívám se na sebe a zjišťuji, že mám dokonce oblečené pyžamo.

Chvilku tam zaraženě sedím a ptám se: ,,Proč v noci sedím tady, když mám přece spát?”

Dívám se na hodiny notebooku a vidím, že je tam půl třetí ráno… Chvilku na to hledím a nechápu, co tam dělám. Ale nepřišla jsem si kupodivu unavená. ,,No tak když už tu tak sedím, tak to asi má nějaký smysl, jinak bych si sem nesedla, ne?” (prostě ,,snová” logika, kdy si člověk chce vysvětlit, proč se mu zdá to či ono, aby mu to přišlo normální)

Vstávám od stolu. Odsunuji židli, cítím v nohách svoji váhu, jdu, chytám žaluzky a dívám se skrz okno. Venku byla tma jako v pytli, jenom na jedné straně nebe prosvítalo trošku mírné světlo, jakoby se rozednívalo. Ale bylo to takové podivné rozednění, spíš jakoby zpod mraků hodně intenzivně svítil měsíc. ,,No to je divný…” Hledím na to a sedám zpátky na židli.

,,No tak si trochu zasurfujem, když už…” Říkám si a do vyhledávače zadávám konkrétní adresy. Zajímavé bylo, že jsem zadala tři různé stránky, ale jak jsem je načítala, tak všechny měly design v kombinaci světle modré a bílé, byly ve srozumitelné souvislé angličtině a obsah měly jiný, než jaký jsem čekala. A taky se ,,ty internety” načítaly strašně pomalu, skoro jakoby mi na drátě seděl někdo druhý a stahoval tam filmy.

Ještě jednou se nad tím zamýšlím a ptám se sama sebe, PROČ TADY SAKRA SEDÍM KOLEM TŘETÍ RÁNO?!

Došlo mi, že nevím a že si nepamatuji, že bych sem přišla a že bych si vlastně nikdy nesedla k počítači takhle pozdě, když mám půlnoc a potřebuji pravidelný spánkový režim, jinak jsem nepoužitelná. Toto se mi prostě nepodobá…


,,Figu borovů, takže já nejsem vzhůru!” Došlo mi to už konečně… ,,No jo, ale jestli nejsem vzhůru, tak kde to sakra jsem?” Už asi potřetí kontroluji hodiny na notebooku, kde vidím pro změnu tři hodiny ráno.

Skutečně jsem asi půl hodinu strávila tím, že jsem se divila podivnému internetu a zkoumala výhled venku, jaká je tam tma. A za tu dobu – až na ten internet – všechno perfektně odpovídalo bdělé realitě, takže nešlo podle žádné anomálie zjistit, že jsem ve skutečnosti někde úplně jinde.

,,A kde bývá tak stabilní realita?” říkám si a rozhlížím se okolo po potemnělém pokoji.

Jelikož nevím kde jsem a mám trochu obavu, že možná fakt nespím a že možná fakt jsem v bdělé realitě, šetrně vypínám noťas, dávám ho uspat, vstávám a přemýšlím, co teď. Jak to zjistím.

,,No tak prostě si tady vyjdu na balkon a podívám se kolem. Něco tady musí být blbě a podle toho poznám, že nejsem vzhůru. A dokud si nebudu jistá, tak z něho nebudu vyskakovat, jak mám ve zvyku, abych taky náhodou.. No, tak to ne. Jenom se tady nevinně projdu a uvidím, jak tohle prostředí obstojí.”

Vybírám si dveře na balkon a jdu k nim. U toho pořád přemýšlím: ,,Tak je to sen? Ne… Blbost. Ten by nevydržel perfektní tak dlouho.” Blížím se ke dveřím… ,,Anebo jsem tady někde v astrálu a jelikož spím hluboce a tvrdě, tak je tady neobvykle dokonalá realita. Tak dokonalá, že jsem ani nezachytila výstup z těla? No to by byl mazec…”

V tu chvíli začalo prostředí trochu chybovat. Něco mě zatahalo za pramen vlasů, ale nic tam nebylo… A tak dlouhé je nemám, abych si po nich šlapala… Nechávám to být, zbytečně to neanalyzuji a jdu dál.

Chytám za kliku, otevírám dveře, slyším jak skřípou panty. – Perfektně věrné, jako doopravdy.

Přede mnou je perfektně realistický a věrný balkon, tak jak ho znám normálně, akorát protější vchod je otevřený.

Vyjdu ven a říkám si, že to musí být nějaká podivně stabilní rovina v AC, protože sen už by dávno propadl do chaosu a proměnil se stokrát na něco úplně jiného.

,,No počkat ale když jsem v AC, tak jakto, že nemám problém s vizí?” Napadá mě. V tu ránu se mi to před očima zamlžilo a zahoupalo. ,,ha! Teď jsem si to sama přivolala, takže to JE AC! A mám tě!” (V Astrálním světě se okamžitě materializují všechny myšlenky, i to co nechceme.)

Rychle dělám techniku pro upevnění stavu, abych mohla pokračovat dál. Technika zabrala…

Udělám ještě dva kroky přes balkon, když tu se mi pravá ruka nečekaně otře o něco velkého, teplého a chlupatého, co bylo skrčené hned u zábradlí. Prvně to nebylo vidět, jakoby se to tam zhmotnilo až ve chvíli, kdy jsem procházela.

To něco se pohlo a začalo se to pomaličku stavět na zadní. Patrně jsem to drbla omylem do zad… Připomínalo mi to na první pohled medvěda, či nějaké podobné zvíře.

V tu chvíli už situace postrádala logiku bdělé reality, aneb kde by se tady vzal ,,medvěd” a jak by se sem asi tak vlezl?

Celkem mě to překvapilo, ale v AC beru všechny neobvyklosti jinak, než ve fyzické rovině. Zatímco ve fyzičnu bych se úplně šíleně lekla a vzala nohy na ramena, tady ve mně nečekané setkání probudilo jen zvědavost. Protože v AC je člověk v bezpečí za každé situace, což se o fyzičnu nedá říct v podstatě nikdy.

V astrální rovině jsou jiná pravidla, je více proměnlivá, ale zato naprosto bezpečná. Zatímto ve fyzické rovině jsou pravidla jasnější, je tam pomalejší kauzalita ohledně našich myšlenek a činů (zatímco v astrálu to dostaneme zpátky HNED) a realita je víceméně stabilnější. Zato je ale extrémě nebezpečná a nedá se z ní nijak snadno vystoupit ve chvíli, kdy se něco závažně podělá. A ve chvíli kdy z fyzična člověk skutečně vystoupí, tak už pak nemůže rovnou začít tam, kde minule skončil, nemůže se tak snadno vrátit. Prostě vstupy a výstupy jsou strašně zdlouhavé a složité. – Z AC se dá vystoupit kdykoliv jakkoliv a je snadné se tam během chvilky vrátit, stačí to jenom umět a mít vhodné podmínky.

Přijde mi vtipné, že lidé žijící v extrémě nebezpečné a násilné fyzické realitě, mají strach z astrálního světa, který je ale bezpečný a poměrně klidný, podle toho jak člověk myslí a co si přitáhne.

Chtěla jsem se zastavit, podívat se na to velké chlupaté stvoření (podle mě to medvěd ve skutečnosti nebyl, určiě bych potkala něco, co jsem ještě neviděla), zeptat se jak se má a trochu si pokecat, jenomže najednou se prostředí rozpadlo úplně.
A došlo k chybě:

Něco mě odtáhlo zpátky k tělu, ale ne úplně do něj, zatímco fyzické tělo otevřelo oči. Oči jsou u mne spojení mezi oběma těly. Nikdy jsem si nevšmla, že by mi od pupíku vedla strální šňůra, jak to popisují některé knihy a někteří cestující lidé. Já mám AC bezdrátové 🙂

Což je vtipné. Ve fyzičnu všechno vedu po kabelech, ale AC mám bezdrát! 😀 hahaha-ha!! 😀

Nastala podivná vtipná situace, kdy otvírám oči, ale nevidím přímo z nich, ale houpe se mi pohled a je posunutý asi o 20-30cm směrem nahoru. Takže fyzické se otevřely, ale viděla jsem pořád astrálně.

Přede mnou vidím svůj pokoj, rozedněno, všude spousta světla, všechno sedělo. Ještě si u toho říkám ,,No hele, takže ono už je dokonce ráno?”

Akorát jsem byla pořád ještě v astrálním těle a fyzické jsem necítila, cítila jsem pouze fyzické oči a mohla jsem s nimi mrkat.

Stihla jsem si takhle zamrkat a zahýbat očima ještě třikrát a přišlo mi to náramně zábavné, že můžu být takhle dvakrát. Astrální tělo mělo zvednuté ruce a něco ho táhlo ještě pořád ven a nahoru, zatímco otevřené oči fyzického těla, táhly astrální tělo zpátky do hmoty. Takže se o mě ,,přetahovaly” dvě roviny naráz.

Velká chyba byla, že jsem nezavřela včas oči, případně že se mi vůbec otevřely. Protože kdybych je třeba rychle zavřela, mohlo se mi udržet spojení s astrálním tělem a mohla jsem se nechat ještě jednou vytáhnout. Nebo jsem mohla klidně zapadnout do těla a vykulit se hned ven.

Místo toho jsem pomrkávala, měla z toho zábavu a už mi nestihlo dojít tohle. To je třeba nepříjemné u cestování astrálem, že člověk musí okamžitě správně reagovat a okamžitě vědět, co má dělat, jinak se to zhroutí a přeruší. Prostě tam jde o vteřiny.

Fyzické tělo začalo vyhrávat nad astrální rovinou a já vidím a cítím, jak klesám dolů do těla. ,,Éééé! Néé! Já chci nahorůů!” Snažím se tomu pomoct silou vůle. Ale to už mě luplo zpátky do těla definitivně… Pohled na můj pokoj se rozvlnil, rozpil a já na chvilku zavřela oči, abych se líp stabilizovala.

Pomalu se mi vrátil cit do svalů, znovu cítím jak dýchám. Říkám si ,,Kdybych u toho počítače zůstala a nešla nic zkoumat, mohla jsem tam ještě být, ale místo toho jsem teď vzhůru. A teď budu pracně usínat. Grrrrr…”

Znovu otevírám oči a zjišťuji, že ještě vůbec žádné světlo NENÍ!! Že je tma. Takže ten nadnesený pohled, co jsem viděla, byl pouze ,,astrální den”. To je síla.. Cítit fyzické oči, jak jsou otevřelé a moct jimi mrkat, zatímto vidím astrálníma očima. Sice ten samý pokoj, ale jakoby v jiném čase – ve dne.

Také jsem si dodatečně uvědomila, proč jsem vlastně hned nezavřela ty fyzické oči. Totiž jak jsem mrkala, tak mi došlo, že když zavřu fyzické oči, zavře se mi i vize astrální. A když ho zase otevřu, vidím do astrálu. A člověk má – očividně – jakýsi podvědomý pud ,,za každou cenu vidět, nebo mít dobrý výhled.”

Kdybych trochu víc uvažovala, tak jsem oboje oči zavřela, vystoupila jsem si znovu z těla, pak jsem mohla udělat techniky pro prohloubení fáze, díky kterým bych opět získala zrak a mohla jsem pokračovat dál. – No jo, chyba. Příště to snad zvládnu líp.

Nad ránem jsem ještě měla pár hezkých lucidních snů, ale ty jsem si skládala kompletně podle svého. Ráno se mi podařilo zvizualizovat a sestavit úplně luxusní hambatý sen, který se odehrával přesně jak jsem chtěla, ale okolí mě probudilo. Bylo už půl deváté…. Jak já byla naštvaná, že jsem ho nemohla dospat celý!! 🙂

Mám ale dojem, že ty přívaly energie Bovis, o kterých se teď hodně diskutuje, mají na ty moje cesty podstatný vliv. Normálně nemám problém poznat, jestli spím, nebo astrálně cestuju, taky proto, že vědomě lezu ven z těla, nebo se vykutálím a pak pracně získávám zrak a musím u toho zkrátka myslet a vědět, co dělám.

Takže když mě to najednou lupne do perfektně stabilní reality, která vydrží strašně dlouho věrná, mám problém poznat, kde vlastně jsem.

To už jedině podle následujících dvou kritérií: Moje astrální cesty bývají většinou (pokud se zrovna neteleportuji někam do obchoďáku nebo na Octoberfest) opuštěné. Proberu se v pokoji, jdu z něj ven a tam si hraju. Většinou sama, nebo potkám jednu bytost. Málokdy je jich víc, astrální prostředí je jinak velice tiché a klidné místo.

Zatímto sny mám hodně barevné, hodně pestré, plné děje, plné lidu, bohaté a veselé zajímavé prostředí, které se neustále mění. A to i v případě, že si řeknu ,,Hele já spím”, jdu a nenápadně si ten sen prohlížím… Pořád si udržuje svoji proměnlivost a pestrost.

Takže ve chvíli, kdy nemůžu rozeznat extra stabilní fázi AC od reality, mi nezbývá, než hledat ,,chyby v systému” a na základě těch chyb určit, kde jsem. A v tuto chvíli nastává vtipný paradox: Ve chvíli kdy v astrálním světě hledám chybu, chyba se tak vyrobí a dojde k výstupu z fáze.

To znamená, že hledání chyb je samo o sobě chybou a musí se na to jít jinak.

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Zážitky: Astrální cestování” – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Lu-Aquarius 2014-09-23 06:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ta poslední věta "To znamená, že hledání chyb je samo o sobě chybou a musí se na to jít jinak." je pecka! Řekl bych, že nejen v astrální, ale i ve fyzické rovině to je podobné i v tomto. Děkuji Alue.

Ikona diskutujiciho Iveta 2014-09-23 07:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Chtělo by to něco jako ve filmu Počátek, kdy používal tu káču a když se nepřestávala točit poznal, že je ve snu :-)

Ikona diskutujiciho Maruška 2014-09-23 08:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Bomba! Vážně

Ikona diskutujiciho Amálka 2014-09-23 11:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Stalo se mi to také a použila jsem radu z knížky cesty mimo tělo (str. 133) a pozorovala jsem pár vteřin zblízka svou ruku. Po chvíli se opravdu začala měnit v cosi nehezkého, tak jsem poznala, že jsem ve fázi.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-09-23 13:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: Nejsou ,,moje" mám načtenou teorii z této e-knihy:

Ikona diskutujiciho BP 2014-09-23 14:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Bohuzel (nebo bohudik ?) se mi jeste doted nestalo, ze bych mela problem poznat, zda jsem v astralu nebo ve hmote. Byla jsem venku hodnekrat (uz jsem to prestala pocitat), ale pokazde jsem hned poznala ze mam AC. Vzdy tam spoustu veci nesedi s realitou, takze tim padem u me odpada hledani chyb, ktere potvrdi vystup. Za sebe tez potvrzuji, ze jsem v astralu vetsinou sama, parkrat se mi zhmotnila temna bytost a kdyz pozadam, tak se mi objevi (zviditelni) muj pruvodce/ochrana. Lide jsem potkala pouze nekolikrat, kdyz jsem byla vhozena do minulosti, do hoooodne vzdalene minulosti. Sranda byla v tom, ze ja je videla, slysela jak mluvi, videla detaily, napr. jejich barvu oci, ale me nastesti nikdy nikdo nezaregistroval a jsem rada, protoze ani nevim, co bych v te chvili mela rici, kdyby me nekdo oslovil a zeptal se, kdo jsem a co tam delam. :-) Bohuzel nic z toho neridim/cilene neovladam, deje se mi to spontanne. Teleportace mi nejde, jen 2x jsem ji zazila a skoncila uplne nekde jinde, nez jsem chtela. 1x se mi stalo presne s tema ocima, jak pise Alue. Byla jsem venku a zacali mi cukat vicka u fyzickeho tela a lehce se pootevrely. Byl to skvely zazitek, protoze se mi ve velke rychlosti stridal pohled z tela ven a z venku na telo a okoli. Nastesti jsem si vcas uvedomila, ze me to muze vtahnout zpet a podarilo se mi fyzicke oci zavrit, tim jsem si pobyt v astralu trochu protahla. Jinak se ale vetsinou neudrzim moc dlouho a uz jsem i ztratila ten zapal pro AC, co jsem mela na zacatku. A to hlavne proto, ze tam je clovek vetsinou sam, nic zvlastniho se nedeje a chozeni pres zed, letani po okoli a koukani do zrcadla me tez uz neoslovuje a nevidim u sebe zadny dalsi vyvoj v tomto smeru.Ale oslovily me dalsi veci, takze na experimentovani je tady toho stale dost. :-)

Ikona diskutujiciho fluttershine 2014-09-23 15:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj :-) To zní zajímavě, takový zážitek :-)) Já poslední dny si sny nepamatuju (no jo, škola, to by pak stejně nebylo nic hezkýho). Ale před cca týdnem jsem měla hodně šílený sen, poté, co jsem usnula 23:35 a vzbudila se o deset minut později…podobný byl i sen. Ve snu jsem se vzbudila uprostřed noci, akorát u babičky v pokoji. Což mi v tom snu nepřišlo divné, když tam jezdím, spím právě v tom pokoji a té posteli, co jsem se vzdbudila ve snu. Pak koukám na hodiny, kolik je, nefungují. Ale vzhledem k tomu, že osoba na vedlejší posteli spí (asi táta nebo babička, když jsem byla malá, byl tam se mnou v pokoji on, poslední dobou tam spím s babičkou). Tak jsem vyšla do kuchyně a na chodbu, a napadlo mě, že se podívám na počítač. Vešla jsem do pokoje, zakvedlala myší, a koukám, že počítač je zapnutý, i je tam otevřená nějaká stránka, jako by tam někdo byl. A najednou se za mnou ozvalo: U nás na vesnici se nechrápe do desíti, jako u vás, u nás se vstává v šest. Otočila jsem se a na tamní pohovce ležela sestřenka a četla knihu. A kolik je hodin, ptám se jí. Pokrčila na to rameny, ať se podívám. Bylo půl třetí. Tak jsem jí to řekla, ona na mě koukla, a dál četla. Tak jsem vyšla ven z pokoje, sešla po schodech a šla na záchod, jakože se vyčurám a zase zalezu do postele. Když jsem si tak sedla na záchod, spustily se mi klasické myšlenkové pochody, že jo, jak to na záchodě bývá. A najednou mě napadlo…jak je tohle všechno možné, a že určitě spím. Ale moje snové já má neskutečně divnou logiku. Kdykoliv mi dojde, že spím, tak mě napadne, že když se podívám na svoje ruce, tak se probudím. (No to mám z toho, jak jsem si četla v tvé knize, že Lenku napadlo, že když se podívá na své ruce, tak se z toho podivného "snu" třeba probudí. Předtím, co jsem to nečetla, se mi tohle nestávalo…ačkoliv mi to zase nikdy nedošlo.) A tak najednou ta realita mizí, ale vzhůru nejsem, jsem v nějaké té divné jiné snové realitě, kde vidím jen šedé a černé fleky a je mi děsně blbě a všechno se houpe. Jo, a taky mě tam bolela hlava. Pak to skončilo. Sny jsou fakt obdivuhodný…sestřence se zdálo o mrakodrapech z LA uprostřed pouště, a o tom, že tam se jezdí NA šalinách nahoře xD

Ikona diskutujiciho Alue 2014-09-23 15:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]: Ale jo, pořád je co rozvíjet. Učit se to plně ovládnout a nenechat se spontánně vláčet kudykam. – A pak se dá i různě špionizovat.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-09-23 15:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]: Barevné fleky, houpání a ,,blbě" je vlastně počáteční AC, tyhle věci odezní, když to pak člověk rozvine.

Ikona diskutujiciho BP 2014-09-23 16:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]:: Ale nerikej, spionizovat ? :-) To uz mam tez za sebou a bezuspesne. :-( Chtela jsem navstivit sousedku, co bydli v nasem dome o 2 poschodi vyse. Vystoupila jsem do astralu, prosla zdi a pomalu podel zdi stoupala nahoru … a pak chtela zdi projit k ni do bytu. Nooo a nic. Nepustilo me to, vycitila jsem, ze mi to neni dovoleno, je to ale jen muj pocit, zda to tak nakonec opravdu bylo, nemuzu na 100 % potvrdit ani vyvratit. Pozdeji jsem se zkousela teleportovat ke kamaradce, ze se podivam, co dela a postrasim ji. Rikala jsem si, ze od nas z Rakouska k ni do Prahy to neni tak daleko. Opet jsem vysla do astralu, prosla zdi a rekla, chci k ni …. pak jsem opravdu citila, ze letim …. lehky vanek kolem me, ale tma. Tak si rikam, CHCI VIDET; CHCI VIDET a za nejakou dobu, jsem skutecne mohla videt, ale ne vsude, jen mensi cast se mi otevrela. Videla jsem, ze letim ve vysce, tak 15-20 m nad zemi a pode mnou neco velkeho, sedeho bezi … poznavam stado zvirat bezici v trave, snazim se vice zaostrit, chci vedet, co to je za zvirata … a pak to poznavam … pode mnou bezelo a silene dupalo stado slonu. To mi vyrazilo dech a poprve jsem se v astralu silene nastvala. Ja prece chtela JEN za kamaradkou do Prahy a ne do Afriky. Nemam nic proti Africe, ale takhle jsem ji navstivit nechtela. Tak jsem rekla, okamzite zpet domu a behem 1 sekundy jsem byla zpet v loznici. Takze takhle dopadlo moje spionizovani. :-) Pozdeji me doslo, ze ta Afrika mozna proto, protoze jsem v tu dobu hodne poslouchala africkou hudbu … to je jedina spojitost k tomuto memu zazitku, co me napada. Ano, rozvijet se da porad neco …. vlastne to nema konce, ale u me jde o to, ze me ted vice zaujmulo zase neco jineho. Jooo a nepsala si nekde, ze by bylo fajn se s nekym domluvit a ho astralne navstivit ? Pokud chces, davam Ti k sobe propustku, protoze to mam jinak blokovane. Muzes me navstivit a zkusit vytahnout ven. S tim mam uz zkusenost. Pravidelne me totiz chodi navstevovat ve vizich pres 3. oko jedna bytost. Vnimam ho jako muze stredniho veku, nevim, zda je to jiny astralni cestovatel z nasi hmoty nebo je odjinud (jina dimenze, jina planeta … atd) a on se mi 2x naboural do snu, kde se mi zhmotnil a telepaticky mi rekl, ze muzu jit ven, ze se nemam bat, ze mi pomuze a tak se i stalo. Takze se to da. Mou adresu mas a pokud potrebujes vedet, jak vypadam, tak Ti zaslu fotku. Taky bych to rada s nekym dalsim vyzkousela, zda to bude fungovat, neznam ale nikoho, kdo by pravidelne astralne cestovatel a chtel by to zkusit.

Ikona diskutujiciho coto 2014-09-23 17:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:pry mas nactenou teorii z teto eknihy ale je to odkaz na nejaky francouzky clanek o zemetreseni nebo tak neco?:D za to muze energie bovis!xD

Ikona diskutujiciho Michaela 2014-09-23 20:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja mam za sebou vystupu do Astralu jen par. Poslednich par vystupu provazely divne zvuky, jakoby hlasity sepot. Dost me to desilo a vzdy jsem hned zalezla zpet do tela. Posledni dva vystupy jsem si pri tom sepotu rekla "zmlkni" a opravdu nastalo ticho a klid. Vi nekdo co tyto zvuky (sepot) vydava? Stava se vam to taky? A posledne se mi stal jeste jeden neuveritelny zazitek. Pomyslela jsem po vystupu z tela na sveho strazneho andela a zalil me pocit neuveritelneho stesti a euforie a svetla – ackoliv jsem nevidela, bylo to podobne jakobych mela zavrena vicka a nekdo predemnou rozsvitil lampicku. Proste neuveritelne. Budu rada pokud mi tyto jevy nekdo vysvetli :-)

Ikona diskutujiciho svetlolej 2014-09-24 03:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]: opatrně

Ikona diskutujiciho svetlolej 2014-09-24 03:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

a pozor na "nezvané průvodce".

Ikona diskutujiciho Iveta 2014-09-24 08:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: Taky jsem ji celou přečetla, ale zarazilo mě že autor na konci píše, že astrál je v podstatě jen projekce mozku a že to není skutečné. Nebo tak něco.. Že je to vlastně jen představa, to mě zarazilo a zmátlo. Jak to vidíš ty?

Ikona diskutujiciho BP 2014-09-24 10:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[13]:: Hmmm … je zajimave, ze spoustu zazitku z AC se shoduje i s ostatnimi, co si na sve vystupy pamatuji. Sepot jsem uz tez v astralu slysela, ja ho ale zaregistrovala ne pri vystupu, ale pri navratu, tesne pred spojenim s telem. Byl pro me prijemny, vnimala jsem ho jako sepot sveho pruvodce, ze mi jeste neco sdeluje … bohuzel jsem nerozumela. V astralu jeste obcas vnimam prijemnou hudbu, melodii, ktera me nekdy doprovazi, ale nedokazi rici co to je a proc to nekdy slysim a nekdy ne. Co je tvuj sepot, nedokazi rici, ale poradila bych proste se hned zeptat v astralu, co nebo kdo to je a at se ukaze.Bud hned dostanes odpoved/zhmotneni toho, co to je nebo to zmizne, tak to teda probiha u me. Pokud Ti to je neprijemne, tak tve – zmlkni – je taky reseni. S tim andelem to mam podobne. Kdyz si ho v astralu zavolam, tak nevidim bytost, ale obrovske svetlo, ktere ke me prileti nebo se u me zhmotni a vetsinou me to svetlo obestoupi a citim se pak bezpecne a zazivam privaly tepla.

Ikona diskutujiciho Blaf 2014-09-24 10:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Začínají pro mě tyto články být trochu frustrující. Před několika lety se mi AC stávalo, jenže jsem měla trochu strach a tak jsem si to asi zablokovala. Po dvou letech se mi to začalo stávat zase. Ne pravidelně, ale občas ano, už jsem se ani nebála a začala se na AC těšit. Po přečtení knížky, kterou doporučuješ se mi AC stávalo i několikrát za noc. Jenže teď už asi čtvrt roku, možná víc se nic neděje. Nevím co se stalo, přece jsem si to snad neblokla zase a čím? No snad to nebude opět trvat dva roky 🙁

Ikona diskutujiciho fluttershine 2014-09-24 15:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[9]: Aha, já si připadala, jako kdybych měla horečku.

Ikona diskutujiciho Amálka 2014-09-24 18:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

:-D "AC mám bezdrát!" to mě fakt pobavilo.

Ikona diskutujiciho Raja Luthriela 2014-09-24 20:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když tak o tom přemýšlím, tak jsem vlastně možná astrální cestování už jednou možná zažila.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-09-24 21:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[20]: Astrální vlákno výmysl určitě není. Každý člověk prožívá astrální cestování trochu jinak, nedá se úplně paušalizovat, jsou tam prostě rozdíly.

Ikona diskutujiciho BP 2014-09-25 09:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky jsem nikdy zadnou spojovaci snuru nevidela.A vzdy si rikam, ze az budu venku, ze se na to musim podivat, ale stejne si nikdy nevzpomenu a delam neco jineho. Asi to pro me neni dulezite ji videt. Jen jsem si parkrat vsimla, kdyz jsem byla tazena rychle zpet, proti sve vuli a branila se tomu protitahem, ze jsem na zadech na urcitem miste mezi lopatkama citila silny tlak a tah, je mozne, ze tam je u me to spojeni. Osobne verim, ze ta snura existuje.

Ikona diskutujiciho Martina 2014-09-25 18:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, moc pěkné, já mám jinou zkušenost a vůbec nevím o co jde. Z těla se mi vystoupit nikdy nepodařilo, ale asi třikrát jsem byla v polospánku, vnímala realitu,ale i to druhé,což nevím co je. Tělo bývá vždy úplně paralyzované. V jednom případě mě tuhle k ránu nepřestávala bolet hlava od včerejšího večera.Partner vstával do práce a dělal hluk ve spodní části domu, ležela jsem na břiše s hlavou doleva a zrovna jsem si v polospánku říkala, že mě hlava stále pořádně bolí. Najednou jsem cítila, že za mnou v posteli u hlavy zezadu někdo je. Nanpadlo mě, že to musí být partner, ale on stále dělal reálný hluk dole. Chtěla jsem se proto otočit, abych zjistila kdo to je, ale tělo jsem měla zcela paralyzované. Ten někdo mi ale přiložil dva prsty do týla k hlavě a já viděla jak se mi v hlavě zablískalo modře,snad mi projela ještě větší bolest hlavou, ale najednou bylo po bolesti. Ta paralýza byl ten polospánek,který jsem se vší silou chtěla překonat, abych viděla kdo mi pomohl. Podařilo se až, když jsem se plně probudila a nikdo tam nebyl. O co jde? Vnímám realitu, ale i tu "nerealitu" v těle, a to mě asi nedovolí vidět,pouze cítit? M.

Ikona diskutujiciho Michaela 2014-11-03 08:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[21]: to huceni obcas mam taky. A v astralu si muzes delat co chces, klidne mlatit do zdi :-) ja vetsinou jen vylezu z tela, rozhlidnu se, a zase zalezu zpatky. Na vic jsem zatim nenasla odvahu.

Ikona diskutujiciho Tadeas Trefil 2016-01-16 14:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alu nevím proč ,ale když jsem byl menší jsem měl lucidní sny a AC sny pořád a ted jsi žádný nepamatuju 🙁 a když slyším tebe co se ti zdá nemělas taky takoví problém dokázala bys mě poradit.omluva za gramatiku je mi jenom 11

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek