Aluška.org: Věděním ke svobodě

Všichni lidé mají strážné anděly, kteří na ně dohlíží. Dnešní článek nabízí kompilaci zkušeností lidí, kterým andělé zachránili život, nebo je minimálně ochránili před těžkou nehodou.

Pád ze schodů
Včera jsem uklízela klientův dům. Vytírala jsem zrovna podlahu v horním patře a měla jsem plnou hlavu různých myšlenek, takže jsem byla v režimu autopilota a nevěnovala jsem pozornost tomu, kam šlapu.
Při vytírání jsem kráčela pozpátku a najednou jsem v hlavě zaslechla silný mužský hlas, jak říká: „Stop“. Okamžitě jsem přestala chodit pozpátku i vytírat a podívala jsem se za sebe.
Kdybych se pohnula ještě o pár centimetrů, spadla bych ze schodů. Úplně mě šokovala představa, že jsem mohla umřít, nebo se přinejmenším vážně zranit. Ani mi v tu chvíli nepřišlo děsivé, že jsem ve své hlavě slyšela hlas, který nebyl můj.

Řidič v protisměru
Tohle se mi stalo před několika měsíci. Jel jsem do práce po silnici s omezením rychlosti do 50km. Přijížděl jsem na křižovatku, kde skoro vždycky řidiči jedou na červenou, nebo před vámi vyjíždějí. Na této křižovatce se stává hodně nehod a smrťáků.
Byl jsem skoro na té křižovatce a vidím, že na protější straně silnice jede proti mně auto. To nebyl problém. Jelo rovně a já také.
Jenomže pak jsem ve své hlavě zaslechl velmi důrazný mužský hlas, který řekl: „Zpomal“.
Okamžitě jsem dupl na brzdy a auto, které do té doby jelo rovně, najednou zahnulo a řítilo se na mě do protisměru. Kdybych tak prudce nezpomalil, obě naše auta by byla na totálku a oba bychom byli vážně zranění, nebo hůř, mrtví.
Myslím si, že na mě určitě dohlíží anděl strážný.

Střelba
Bydlela jsem v domě v centru města. Bylo to ve slepé ulici a od tomu vedlo schodiště vedoucí na hlavní ulici ve městě. Bylo ráno a zrovna jsem se chystala sejít po těch schodech dolů na hlavní ulici, kde jsem měla zaparkované auto. Ucítila jsem, jak mě někdo chytil za paži a rázný hlas mi řekl do ucha: „Počkej“.
Byla jsem z toho zmatená. Můj manžel ještě nebyl vzhůru, chodila jsem do práce dřív než on, takže to nemohl být jeho hlas. Měla jsem z toho špatný pocit a vrátila jsem se proto zpátky do kuchyně pro vodu. Najednou slyším spoustu sirén a podívala jsem se ven z okna do ulice.
Vidím dva chlápky běžící ulicí směrem k našemu schodišti a za nimi policisty, kteří je pronásledují s tasenými zbraněmi. Těsně za nimi policejní auta. Policisté a pronásledovaní chlapi po sobě stříleli.
Kdybych šla dolů podle svého původního plánu, ocitla bych se doslova v křížové palbě. Šla bych akorát tak středem silnice. Napsala jsem svému šéfovi, že přijdu pozdě.

Nebezpečné předjíždění
Jednou jsem jel autem v noci v absolutním lijáku. Rozhodl se předjet velmi pomalu jedoucí vozidlo přede mnou. Zařadil jsem se do rychlého pruhu a začal zrychlovat, když mi silný mužský hlas řekl: „Ne! Okamžitě se vrať!“
Tak mě to šokovalo, že jsem okamžitě vyhověl, i když jsem jinak hrozně tvrdohlavý. Jakmile jsem se vrátil za auto v pomalém pruhu, uviděl jsem auto, které se vytočilo do smyku a skončilo bokem napříč v rychlém pruhu. Nemohl jsem to vůbec vidět dopředu.
Dodnes si pečlivě všímám svého vnitřního hlasu.

Řízení pod vlivem
Když mi bylo 18 let, hrozně jsem se opila na večírku a skoro nic si z toho nepamatuji. Nasedla jsem do auta, že pojedu domů. Cesta trvala asi 30 minut. Mám z té cesty jednu letmou vzpomínku, že jsem se za jízdy s někým pohádala, on mi chytil volant a svezl mi auto do příkopu.
Nějak jsem skončila v příkopu pod svým autem vedle rušné dálnice. Kolem projížděla sanitka, uviděla moje auto a odvezli mě do nemocnice. Byla jsem oprávněně obviněna z řízení pod vlivem alkoholu.
Druhý den, když jsem vystřízlivěla, zeptala jsem se policisty, kdo ještě jel se mnou v autě. Řekl mi, že nikdo.
Pak jsem se zeptala kamarádů, jestli jsem odjela ještě s někým v autě a oni řekli, že ne. Poučila jsem se a od té doby jsem už nepila, ani neřídila opilá. Myslím si, že je zázrak, že jsem té noci neumřela, ani nikoho nezabila.

© aluska.org 2023