Aluška.org: Věděním ke svobodě

Les je živým zdrojem potravy. Jídlo tam roste samo, stačí vědět, co je jedlé, a pak můžete žít v lese a být vždycky sytí.
Vědec a profesor Anatolij Izmodenov říká, že člověk potřebuje ke svému štěstí pouze les, který ho nakrmí, napojí, zahřeje a vyléčí. Anatolij experimentoval sám na sobě – vydal se do tajgy bez zásob potravin. Po kapsách měl jen zápalky a zápisník s tužkou na poznámky. Vědec několikrát překročil pohoří Sichote-Alin na Dálném východě a dosáhl Tatarského průlivu. Chabarovský vědec objevil novou vědu.

Anatolij Izmodenov (27.11.1930 – 20.10.2016) byl praktický vědec. Titul kandidáta věd obhájil v 37 letech a doktorát v 67 letech. A mezitím na 30 let zmizel v lesích. Anatolij Grigorjevič Izmodenov byl doktorem zemědělských věd, profesorem, akademikem veřejné Akademie neobvyklých a vzácných rostlin (ANiRR) a cestovatelem. Byl to on, kdo v našem století objevil novou vědu! Nazývá se siledie – od slov silva (les) a edio (jídlo). Tedy věda o lesních potravinách, lesních produktech. Jestliže se dříve hovořilo pouze o nedřevních lesních produktech nebo agrolesnictví – zemědělství v lese nebo agrolesnictví, nyní bylo možné tyto pojmy rozšířit. Jaký je ale smysl nového učení?
,,Velký v oblasti potravinového zabezpečení lidstva,“ řekl Anatolij Izmodenov. ,,Jak zohlednit, zhodnotit, určit vzorce a likvidovat je podle potřeby a naučit se správně a bez poškození přírody využívat lesní produkty – to je úkol nové vědy.“

Anatolij Izmodenov například spojil všechny léčivé rostliny do tzv. saluberů – seznamu 1100 názvů stromů, keřů a bylin. A více než polovinu z nich, tedy 683, sám prostudoval a spočítal produkty, které lze z těchto rostlin získat.

,,Jeden vědec se mě zeptal, proč je nutné studovat březovou mízu? Vypijte ji a je to! A houby? Snězte je a je to!“ – říká Izmodenov. – ,,Ale to je právě ta nejhlubší chyba lidstva, takto zacházet s lesními produkty! Musíme zkoumat v přírodě a vytvořit seznam všech produktivních rostlin a všech produktů v přírodě (rostlina může být jedna, ale produktů mohou být desítky). To znamená zjistit, jaké rostliny lze na matičce Zemi jíst, jaké rostlinné zdroje jsou užitečné pro život člověka…“

Anatolij například důkladně prostudoval vše, co se týká březové mízy. Kromě užitných vlastností studoval, kolik lze z břízy odebírat a jak to správně dělat, aby nedošlo k jejímu poškození, jak velké jsou její zdroje v lese, zda je nějaká pravidelnost v „plodných“ letech pro březovou mízu.

Podle Anatolije se příroda nevyznačuje soucitem. Například je docela dobrou tradicí umístit v zimě do bytů živý vánoční stromek. Jen musíte vědět, kde můžete kácet stromy, aniž byste poškodili les, a kde ne.

,,Rostlina je velmi citlivá na lidskou činnost a dosud se dostávala do konfliktu s přírodou. Nedávno jsem si to spočítal: Chabarovsk byl přece nejzelenější v Rusku a skončil druhý za Omskem. A teď? Provedl jsem výpočet dřevinné vegetace: keře a stromy na mnoha místech ve městě, samozřejmě výběrově. A překvapilo mě, že nemáme zdravé stromy a keře. Všechny jsou nemocné! Je pravda, že bulváry a zeleň jsou stále živé, ale že rostliny opouštějí Chabarovsk, to je fakt. A po rostlinách můžeme zmizet i my.“

Za potravinami do lesa
,,Solidní člověk a celý život se zabývá nějakými bobulemi, kořeny,“ – Izmodenov tohle o sobě řekl se smíchem. Tolik lidí se mu smálo, dokud nedokázal, že jeho činnost je velmi vědecká a užitečná pro lidstvo.

Anatolij Izmodenov jako první rozvinul celou vědu o tom, jak v ruské tajze vytvořit celoroční továrny uzavřeného typu (nevyčerpatelná výroba, nepřetržitá po celé roky a roční období) pro integrované zpracování a využití zdrojů tajgy. Valentin Tsoi (zástupce Státní dumy Ruské federace, předseda koncernu „Expa“) se mnohokrát obrátil na vědce s žádostí o radu. V té době měl pan Tsoi farmy na ženšen a včely. Anatolij Izmodenov navíc vytvořil teorii osvojování lesních produktů ve dvou směrech: surovinová základna pro těžbu a genofond pro rostlinnou výrobu. Je přece známo, že člověk vypěstoval a přizpůsobil zemědělství nejvýše 5 % rostlin, které vytvořila příroda. Stále je tedy před námi spousta práce.

Izmodenov dva roky nekonzumoval žádné civilizované jídlo. Zkoumal, co cítil primitivní člověk, když žil v tajze, kde byl dostatek rostlinné základny. ,,Nic jsem si s sebou nevzal, žádnou mouku, žádné obilí, žádnou sůl, žádný cukr. Jedl jsem jen rostliny,“ vzpomínal.

,,Organismus necítil nedostatek,“ řekl vědec. ,,Samozřejmě, člověk se dnes v lese cítí neobvykle: potřebuje jíst řízky, cucat bonbony – to je psychologický faktor. V přírodě je však vše, co je pro lidský organismus nezbytné.“

Před výzkumem vědce nebyly populace rostlin Eleutherococcus a Aralia používány jako produkt (léčivé kořeny). Přímořští lékárníci rozpoznali jejich hodnotu a Izmodenov určil zdroje, způsob použití a vyzval lid: sbírejte, jezte!

Kromě toho lze vědce označit za objevitele „zimních potravin“. Našel jich asi 30. Například v zimě si místo čaje můžete uvařit čagu (březovou houbu) – obsahuje hodně glukózy. Nebo žvýkejte šalvěj bílou – takový keř z čeledi dřínovitých (dřín) s malinovými stonky.

,,Eleuterokok a arálie jsou velmi užitečné. V zimě je lze snadno vytrhat tam, kde rostou na kamenech (obvykle v horních tocích potoků), a vyluhovat kořeny, které jsou silným stimulantem,“ radí Anatolij. ,,A cedrová šiška je dobrá i k snídani. Přeslička rolní je také skvělým zimním produktem a lze ji žvýkat. V zimě zmrznou části přesličky na led, který je plný výživné glukózy a křemíku. Snědl jsem jich už asi tucet a ještě jsem nemusel večeřet.“

Izmodenov dokonce vyvinul vlastní léčebnou metodu nazvanou „Moje bylina“. Vyvíjel speciální léčebné programy pro léčení a byl přesvědčen, že na každou nemoc existuje bylina, která ji dokáže zažehnat.

Izmodenov už dávno vymyslel potravinové pásy v lese, kde lze uměle vysadit všechny potřebné plody pro život člověka. Jeho snem bylo vytvořit jakési lesní chaty (potravní políčka), kde by se mohly sbírat a studovat lesní produkty. To se již částečně podařilo. Nyní si chalupáři v létě berou sazenice borůvek a podzemnice olejné z jeho políček.

Podle Izmodenova ovlivňují vývoj společnosti a lidí dvě síly: sociální prostředí a příroda. Podle vědce jsme tak zcela zapomněli na přírodu. Včetně Karla Marxe a jeho Kapitálu, který už dávno není aktuální, protože o přírodě v něm nepadlo ani slovo.

„Jaký jsem byl blázen, že jsem nepochopil, odkud jsme přišli dřív. A my jsme přišli z přírody“, řekl akademik Všesvazové zemědělské akademie Grigorij Kazmin Izmodenovovi krátce před svou smrtí. V roce 1967 byl Izmodenovovým oponentem při psaní disertační práce. A na konci svého života přiznal, že se mýlil a že „siledie je ta pravá nejdůležitější věda“!

,,Chci, aby se siledie vyučovala na všech univerzitách a školách na světě,“ řekl Anatolij Izmodenov, ,,protože žijeme díky rostlinám. Nejprve se objevily rostliny a teprve potom člověk. Rozhodně potřebujeme znát zdroje, které existují v rámci našeho civilizovaného útoku na přírodu. A neexistuje žádná úplná znalost.“

překlad aluska.org ze Zdroje