Souvislost mezi traumatem a autoimunitní nemocí

1.12.2023 v Zdravověda 9

Trpíte autoimunitní chorobou a ptáte se, proč zrovna vy? Pravděpodobně trpíte chronickým stresem a nevyřešeným traumatem. Mezi traumatem a autoimunitními poruchami totiž existuje silná souvislost. Mnoho pacientů, kteří prožili těžké trauma a obecně měli hodně těžké dětství, ve zvýšené míře trpí autoimunitními poruchami, jako je fibromyalgie, revmatoidní artritida, chronická únava, myalgická encefalomyelitida, lupénka a další zánětlivé stavy.



Studie z června 2018, publikovaná v Journal of the American Medical Association toto spojení potvrzuje. Existuje přímá souvislost mezi dětským traumatem, nervovým systémem uvíznutým ve stavu vysoké pohotovosti, nepřetržitým vyplavováním stresových hormonů , chronickou únavou a zánětem.

Vyřešení symptomů traumatu je nezbytné, pokud se má tělo zotavit a obnovit samo. Efektivní terapie traumatu začíná stabilizováním emočního a kognitivního bezpečí v terapii. V raných fázích je klient s nevyřešenou anamnézou traumatu nejprve podporován, aby zůstal v klidu v přítomném okamžiku.
Poté je veden a učen, jak se jemně vrátit do přítomnosti, pokud se u něj objeví útěková reakce, emocionální přemožení, nebo
 zmraženost, jako je disociace, nebo otupělost.
Jakmile je člověk schopen zůstat v klidu a je dobrovolně přítomen, pak mohou být zpracovány a integrovány jakékoli traumatické vzpomínky, pocity nebo asociace, se kterými se potýkal.

Traumaterapie obvykle zahrnuje postupnou desenzibilizaci vůči traumatickým vzpomínkám a využívá kognitivní, emocionální a somatické (tělesné) přístupy.
Zásahy, jako je progresivní desenzibilizace, kde jsou traumatické vzpomínky spárovány s řízenou relaxací, stejně jako hypnóza a EMDR všechny pracují na urovnání úzkosti v emočním mozku a na vytváření nových, zdravějších asociací, které snižují úzkost a zvyšují emoční stabilitu, čímž vytvářejí naději a větší pocit vlastní kompetence, alias „já to zvládnu“.

Postupem času, jak se staví silnější most z emočního mozku do předního mozku, traumatické stresové reakce se snižují. Traumatické vzpomínky se stávají více neutralizovanými „příběhy“, které lze integrovat a již nezpůsobují úzkost.
Tyto nové a neutrální asociace pomáhají vytvářet nové nervové cesty k uzdravení a vytvářejí základ pro fyzické i emocionální zotavení ze zdravotních problémů souvisejících s chronickým stresem, jako jsou autoimunitní poruchy.

© aluska.org 2023

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho kiana 2023-12-01 03:06:50 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tohle zrovna resim. Podle me je nejlepsi lecbou (i kdyz nerealnou) bezpeci = zakladni prijem a KONTROLA = tzn. nic nemusim, muzu si delat co chci (ani nemusim resit jestli mam dostatecne vysoke vibrace / jestli jsem sobecka nebo dostatecne pomaham). Pocitam s tim, ze ten, kdo byva v roli obeti prirozene neublizuje (takze kdyz si dela co chce, nikomu neublizuje). Ja vim ze touha ovladat / kontrola nad svym zivotem je v tzv. duchovnosti asi sproste slovo, ale beru to jako svobodu. Svoboda vybrat si, co chci delat, kde chci byt a s kym chci byt v kontaktu. Stejnou svobodu by meli mit samozrejme vsichni (nejen ti, co maji trauma). A az kdyz by si nekdo dobrovolne vybral vzdat se kontroly/jit s proudem/delat neco co chce nekdo druhy, tak teprve tehdy by to bylo ok POKUD by „za to nic neziskal“ (ani pocit ze je duchovnejsi nez ti, ktere tohle nebavi). Podle me je to totiz rovnocenne (jako kdyz nekoho bavi tenis a jineho ping pong, taky nerikam ze ten prvni je vysportovanejsi, protoze pouziva vetsi palku).

No a aby nevznikaly lidem traumata z rozpadu vztahu, tak delejte jen to, co s dotycnym delat chcete, i kdyz by zitra odesel a uz jste se pak nikdy nevideli (takze vetsina zen zadny sex). Pokud bez moznosti sexu nema muz motivaci se se zenou bavit, tak se spolu muzi a zeny bavit nebudou. Podle me by tenhle pristup vedl k obrovskemu posunu (a muz by se s nejakou zenou/zenami bavit chtel, jen by to byly jine zeny nez po kterych jde za ucelem ziskani neceho..bylo by to uprimne). Ale i kdyz to takhle lide delat nebudou, vysledek po nejakem case bude stejny (viz looking glass). Protoze kdyz to neni uprimne a muz se snazi dosahnou nejakeho cile, stejne zadny takovy vztah nevydrzi (z dlouhodobeho pohledu). Takze paradoxne kdyz chce muz sex a zavazek ktery vydrzi, mel by se kamaradsky bavit bez tohoto cile (a davat zavazek jen zene, se kterou by chtel byt v kontaktu, i kdyby spolu nikdy nic nemeli). V jinem pripade vznikne ublizeni (a premahat se „kdyz uz jsem kdysi udelal chybu, tak v tom budu pokracovat, vydrzim a promenim lez na pravdu“ nema smysl = zpusobuje jeste vetsi ublizeni cim dele lze aby neublizil). Samozrejme bude davat zavazek zene, se kterou by se bavil, i kdyby spolu nikdy nic nemeli, a zaroven se do ni zamiloval (a pritahuje ho). Ostatni jsou jen kamaradky (s kteryma se bavi rad bez sexu a zaroven ho nepritahuji).

Ikona diskutujiciho Petr 2023-12-01 09:29:46 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super věta: Postupem času, jak se staví silnější most z emočního mozku do předního mozku, traumatické stresové reakce se snižují. Páč člověk si uvědomuje, vidí souvisosti a je více v pravdě.. 8)

Ikona diskutujiciho Jana 2023-12-01 15:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zo sledovania jedného konkrétneho prípadu je autoimunitné ochorenie spojené so psychikou človeka, konkrétne keď ten človek pociťuje akýsi odpor sám voči sebe. V podstate o to ide aj v tom ochorení, jeho telo sa stavia samé voči sebe. Aspoň takt to ja vnímam.
Aj tento konkrétny človek sám seba nemal rád, ľutoval sa a trápilo ho, že si nemôže nájsť dievča. Dokonca sa mi viac krát priznal, že niekedy premýšľa o samovražde, čo ma veľmi bolelo, ale nevedela som mu pomôcť okrem slov. Stále si však hovoril svoje, až prišlo toto ochorenie, z ktorého sa dostával pár mesiacov a jeho život vtedy visel doslova na vlásku, nevedeli sme, či prežije, keďže mu začali zlyhávať niektoré orgány. Nakoniec to však dobre dopadlo i keď si nesie so sebou následky a ochorenie zostáva s ním, napriek tomu mám z neho pocit, že mu to paradoxne psychicky pomohlo konkrétne v tom, aby si vážil svoj život a mal sa rád taký aký je. A keď sa zlepšil jeho vzťah k sebe, našiel si aj priateľku.

Ikona diskutujiciho armag 2023-12-01 16:50:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ono to není jen traumatem, ale důležité je to, zda člověk není v rozporu se svým duševním náhledem.
Prostě je to o tom, jak moc toho člověka štve, že realita je zcela jiná než ideální představa toho pacienta.
Když ten rozpor je příliš velký začnou se aktivovat imunitní procesy.

Ikona diskutujiciho kiana 2023-12-02 07:08:09
Ikona diskutujiciho
sipka

Může být člověk, který prožil trauma a nyní žije svůj ideální život (jak by si ho představoval), a přesto trpí autoimunitní nemocí (jako by trauma doznívalo). Ale může to být i tak, jak říkáš – mě se např. objevovalo něco jako svědící vyrážka když jsem byla v přítomnosti illum. ex a pár měsíců po skončení vztahu (jen když jsem si na něj vzpomněla), a pak už to nadobro přešlo. Člověk nemůže mít svoje preference, jaký chce mít ideální život (např. aby se v jeho životě nevyskytovali psychopati, kteří ho ohrožují), jinak neni „duchovní“? Asi je blbý mít přehnanou reakci na malý/drobný/bezvýznamný podnět, který se neslučuje s ideální verzí života, ale podle mě je normální, když tělo dává silné (např. autoimunitní) signály v blízkosti nebezpečného psychopata, který spáchal těžké zločiny proti lidskosti. Je naopak dobré, když se tělo aktuálně brání realitě (upozorňuje/varuje), která je od ideálu hodně vzdálená. I když to tedy přidělává další starosti (kromě špatných okolností ještě řešit zdraví..).

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-12-02 09:41:03
Ikona diskutujiciho
sipka

V takovém případě je potřeba začít řešit tělo komplexně, řešit psychické a energetické faktory. Trauma se přežije, ale v tělu rezonuje dál. Člověk to pak musí zpětně vyčistit a srovnat. Klasická medicína tyto systémy nemá. Tam se dává chemie a skalpel. Pouze alternativní, celostní medicína má moc řešit energetickou složku těla.

Ikona diskutujiciho armag 2023-12-03 08:18:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Kiana: Může to být v tom, že musí žít s lidmi, které fakt nesnáší. Žije někde, kde nemá možnost sehnat práci, která by ho bavila.
Nebo třeba vidí společenskou situaci, která se hodně změnila. Rok 1989 změnil mnoha lidem životy, Covid a jiné věci, kdy realita byla v rozporu s tím, co by ten člověk chtěl.
Třeba policajti to řeší alkoholem, ale u někoho se prostě rozjede autoimunita.

Jednoduše řečeno – dostane se do situace, kde nevidí žádné východisko, které by pro něj bylo přijatelné…

Ikona diskutujiciho kiana 2023-12-03 09:05:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

nedávno jsem měla flashback, který se ale týkal něčeho divného (co jsem podle mě asi nezažila, ale kdo ví)
– můžu být v pohodě, ale když vnímám nějaký trigger, tak to asi mozek spustí, takže se energie v těle změní

Když jsem byla dítě, tak jsem se jednou disociovala a měla průšvih, protože jsem vyryla kružítkem dům do dřevěné lavice a u něj jsem dělala čárky za každý den jednu = jako počítání dnů, jak dlouho jsem tam byla. Ale tenkrát jsem nevěděla, proč (nějaká jiná moje osobnost) jsem tohle udělala ani význam obrázku (jen, že ty čárky měly počítat dny strávené v domě: byla jsem tam 4-7 dnů). Nedávno se mi zdál sen o vnitřním světě, ve kterém jsem viděla sebe v dětství čekat v domě (v USA). No a nedávno jsem se koukala na americký seriál a tam byl americký dům (jiný, než v tom vnitřním světě = vypadal jinak) + trigger a měla jsem skoro vidiny a fyzickou reakci (podobnou reakci jsem měla i u jiného filmu, ve kterém byla podobná scéna, takže to asi nebyla náhoda). Ale jako dítě jsem nikdy v Americe nebyla (ani rodiče ne) – sice jsme dost cestovali, ale jen po Evropě.

Škoda, že neznám hypnotizérku, která by mi vytáhla z podvědomí všechny zážitky z minulosti z tohoto života (pak už by mě nic nepřekvapilo a třeba jsem opravdu jako dítě byla i v podzemním městě = poměrně nedávno se mi o tom zdál sen že mě rodiče vzali do podzemního města když jsem byla malá + jako dítě jsem měla vzpomínky z podzemního tunelu v USA, který ale nebyl hluboko pod zemí nýbrž to bylo asi ve skále a po schodech nahoru se vyšlo na povrch, ale na to podzemní město ze snu jsem žádné vzpomínky neměla). Jako dítě jsem si ale myslela, že ty představy o tunelu jsou vzpomínky z minulého života (věřila jsem odjakživa na reinkarnaci). Myslela jsem si to proto, že to bylo na jiném místě a úplně odlišný život (od toho, co znám). Ale tyto vzpomínky mám zhruba od 4 let a ve vzpomínkách jsem byla malá např. 3-4 roky a ve vzpomínkách jsem měla stejné tělo (=stejný vzhled). Takže jsem si pak (v rámci DID) řekla „co když to nebyl minulý život, ale stalo se to v tomto životě?“.

Ikona diskutujiciho Namasteen 2023-12-05 13:48:49 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ty jo, ty tvoje články tady… RA se mě bohužel asi týká a teď budu zjišťovat, co s tím, jestli vůbec něco.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek