Aluška.org: Věděním ke svobodě

S postupem času se stále častěji stává, že se lidé označují za duchovní, ale ne za věřící. Nicméně i přes tento zjevný posun se mnoho lidí stále potýká s odvěkou otázkou: „A co děti?“
Zatímco u dospělých byla provedena řada studií, které se snažily najít souvislost mezi spiritualitou a štěstím, u dětí jich bylo provedeno jen málo. Bylo zjištěno, že i u dospívajících se zvyšuje životní štěstí, pokud vedou duchovnější život. Ve snaze lépe pochopit štěstí a spiritualitu se vědci z University of British Columbia v Kanadě rozhodli zjistit, jak spiritualita ovlivňuje děti.

Jejich zjištění publikovali Dr. Mark Holder a jeho kolegové Dr. Ben Coleman a Judi Wallace v časopise Journal of Happiness Studies. Podle jejich zjištění jsou jak osobní aspekty spirituality, tak i komunitní aspekty, velmi silnými ukazateli toho, jestli je dítě šťastné.
Naproti tomu se jejich výzkum snažil zjistit také to, jak děti ovlivňuje náboženství. V této konkrétní části zjistili, že náboženské praktiky mají velmi malý vliv na to, zda dítě bude či nebude šťastné.

Live Science uvádí, že byly provedeny i další výzkumy týkající se dětí a náboženství. Během těchto studií bylo zjištěno, že děti, které byly věřící, byly dobře vedené a dobře se i chovaly, nicméně, jak zdůrazňují, to není totéž jako štěstí.

Jiná studie, která byla publikována v časopise Journal of Religion and Health Kolumbijské univerzity, zjistila, že štěstí a charakterové vlastnosti jako odvaha a vytrvalost jdou přímo ruku v ruce se spiritualitou.

Podle časopisu Time navíc studie zjistila, že: „děti se rodí s vrozenou schopností duchovnosti, stejně jako se rodí se schopností naučit se jazyk, číst a myslet. Ale stejně jako je potřeba čas a úsilí, aby se rozvinula schopnost mluvit nebo číst, je potřeba také čas a úsilí, aby se rozvinul náš vrozený smysl pro duchovno“.

Na otázku, co si myslí o výsledcích studie provedené na Univerzitě Britské Kolumbie, vědci vysvětlili, že: „Posílení osobního smyslu může být klíčovým faktorem ve vztahu mezi spiritualitou a štěstím.“
Holder dokonce pro Live Science naznačil, že projevy laskavosti vůči druhým, altruismus a dobrovolnictví jsou také skvělým způsobem, jak dát dětem smysl, po kterém tolik touží.

I když studie nejsou nikdy zcela průkazné, co by mohlo být špatného na tom, kdyby se vychovávaly děti, které by byly duchovněji naladěné na ostatní lidské bytosti a které by se staraly o své bližní stejně jako o sebe? Lepší způsob výchovy dítěte snad ani neexistuje. Co myslíte?

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022