Aluška.org: Věděním ke svobodě

Nabízím inspirativní příspěvek čtenáře, který by vás mohl obohatit a oslovit. Od toho samého autora už v minulosti vyšel Vzkaz od vody – zde, nebo Zvyky a rituály napomáhají stabilitě rodiny – zde. snad se bude podobně líbit i jeho následující dílko.

Spojení s místem před plánovaným výletem do přírody

Představte si se zavřenýma očima konkrétní místo v přírodě, které dobře znáte, protože je třeba v blízkosti vašeho bydliště nebo jste na tomto přírodním místě prožili něco, co ve vás probudilo jakékoliv pro vás příjemné pocity. Nyní se svou představou přesuňte na toto místo. Vůbec nevadí, že je vaše představa tohoto místa matná a není tak skutečná jako ve „skutečnosti“.

Nyní tam tedy svou představou (myšlenkou) jste. Dobrovolně se otevřete té představě, že stromy, keře, rostliny a vzduch, že to vše je živé, podobně jako i vaše tělo je prostoupeno dechem života- oživující neviditelnou silou samotného života. Silou, která na sebe nabírá různorodé podoby (formy) života. Tato síla je pro nás všechny tak známá a pradávná, že stačí si uvědomit, že je. Nyní můžete lépe promluvit k bytostem přírody, protože jste v sobě uznali, že přírodou probíhá životní síla. Probíhající životní síla značí inteligenci, která je každé formě života darována k projevu (projevování své živosti), přibližně jinak-člověk-rostlina-voda, mají své osobité projevy své živosti.

Dané místo v přírodě (které si představujete) i duchovní přírodní bytosti tohoto místa, nyní mohou lépe cítit vaše myšlenky, slova, pocity, protože jste uznali živost tohoto místa, tedy i jejich možnou pečlivou přítomnost. Ony totiž tyto přírodní bytosti jsou s tímto místem ve spojení a pečují o něj tak, jak je jejich vnitřní přirozenost vede. Vy jako člověk je můžete svou myšlenkou (klidně na dálku) oslovit a požádat je, aby vám byli nápomocni ve vašem prožívání (např. u vašeho výletu do přírody) v těchto místech, až se tam jednou rozhodnete vydat.

Je dobré je požádat, ale nedávat jim svým očekáváním hranice- např. bytosti přírody udělejte to takhle a takhle, ať zažiju něco zázračného!

Dobré je jim důvěřovat, říct si: prostě nějak je jednou, někdy třeba ucítím, když ne, tak ne no, žiju dál a vyvíjím se, když jo budu rád/a tak jdu to vyzkoušet, vyzkoušet ještě a ještě.

Je někdy vhodné se na pár minut zklidnit, než vstoupíme do lesa. Je to totiž takový náš projev, že si přejeme být naslouchaví (sobě, své intuici, přírodě) a máme úctu před živým klidem, který se v přírodě nachází, proto do lesa vnášíme i svůj klid. Klidem se rozumí to, co není zbytečně hlučné a na sebe upozorňující.

Přirovnání: Ptáček v lese, když cvrliká nebo zpívá, on ze sebe dává, sdílí svůj zpěv, svůj přebytek lásky (radosti) ke zpěvu (např. zpívá ráno- při svítání nebo večer). Zpívá a cvrliká i proto, že mu to dělá uvnitř sebe dobře, také se tím dorozumívá s jinými ptáčky, tak do toho dává své srdce. Lidé mohou také v přírodě ze sebe dávat zpěv a potom se ze sebe cítit dobře, stejně tak se dorozumívat s jinými lidmi. Harmonické vibrace srdce nám umožňují se cítit dobře.

Dorozumíváním není myšleno lidské hádky (to považuju za formu boje- tahanice o své energie), ale spíše myslím vnitřní záměr (z lidské dobrotivosti) porozumět si ve vztazích, vysvětlovat si, objasňovat, svěřovat se, doplňovat se.

Zpěv ze spokojeného srdce je požehnáním pro přírodu (i samotného člověka), protože slova a melodie tohoto zpěvu jsou jemností citu srdce vedena k harmonickému projevu (tedy nebudou tam vulgární slova a tuc tuc melodie v pozadí :-D- nepocítíte, že se tam tato nějaká vulgární slova hodí, abyste je zazpívali).

Člověk, který zpívá přírodě (třeba i svým ovocným stromům, zelenině- rostlinám), určitě v těchto místech najde své vnitřní odměny, za svou upřímnost a uznání života přírody.

Radost, spokojenost, upřímnost, sdílnost ze srdce se v přírodě nepovažuje jako hluk, teda pokud to tak i ucítíte- cítíte se z toho dobře. Někteří lidé si totiž myslí, že se ve svém životě velmi radují (např. smějí, třeba i v přírodě), ale některé bytosti by jim řekli, něco na způsob- raduješ se hodně to máš pravdu, ale možná taky trošku řveš (nezapojuješ moc své srdíčko), tvoje srdce u toho totiž nějak spí. Tím nechci říct, že se někdo nevhodně směje, každý se směje tak jak umí, chci tím jen říct, že svou schopnost smát se, můžeme prohlubovat. Smích ze srdce, z duše dává našemu hlasu harmonickou intonaci a je hluboce (hlouběji) radostný, cítíme se z něj dobře a ještě na něj rádi zavzpomínáme-naše oči při tom ožijí a tvář omládne.

Doporučení:

Najděte si své zkušenosti s přírodou, bytostmi, lidmi a z nich (zkušeností) vycházející vnitřní uvědomění, toto je jen snaha omezeně slovy popisovat prožité pocity. Každý má ty své zkušenosti a dá se v nich během našeho života mnohé uvědomit.

Autor: Petr

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Příspěvky čtenářů“ – Zde

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue