Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pokud bychom měli jmenovat něco, co dělá člověka člověkem, jistě by to byla mysl, myšlenky a emoce. Ovšem nyní se objevil nový – a nepopíráme, že přinejmenším kontroverzní – koncept, podle nějž jsou střevní bakterie tou neviditelnou rukou, která lidský mozek řídí…

Samozřejmě nikoho asi nepřekvapí, že v lidském těle žijí biliony mikrobů, kteří ovlivňují naše fyzické zdraví. Ovšem nyní se s těmito miniaturními tvory snaží vědci spojit také různé emoční stavy, deprese, ale také klasické diagnózy jako třeba autismus nebo neurodegenerativní onemocnění. Jistě – to, že naše duševní rozpoložení nějak ovlivňuje i naše zažívání a způsobuje příp. střevní potíže, asi nikoho nepřekvapí. Stačí si vzpomenout, jak nám je, když máme těsně před důležitou zkouškou, pohovorem, prezentací v práci. Jak se ale zdá, tento vliv je obousměrný.

Skupina vědců se totiž domnívá, že jsou na pokraji revolučního konceptu využití „náladových mikrobů“ či přímo „psychobiotik“ ke zlepšení duševního stavu.

Studie, která se tématem zabývala jako první a dala podnět k dalšímu studiu problematiky, vznikla v Japonsku na Kyushu Univerzitě a vědci mj. prokázali, že myši, které nikdy nepřišly do kontaktu s mikroby, vyprodukovaly dvojnásobné množství stresového hormonu ve srovnání s myšmi vystavenými běžným vnějším vlivům.

Jelikož otázka, jak by nejkomplexnější objekt ve známém vesmíru, tedy lidský mozek, mohl reagovat na bakterie ve střevech, rozhodně nenechala specialisty chladnými, začali se tématu věnovat důkladněji. Tedy – bakterie, které ve střevě rozkládají vlákninu na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, skutečně mohou působit po celém těle.

Tzv. mikrobiom ovlivňuje imunitní systém, který se také podílí na poruchách mozku. Dokonce se objevují důkazy, že střevní mikrobi mohou užívat drobné části genetického kódu, mikroRNA, které mění funkci DNA v nervových buňkách. A výsledek výzkumu, který dokazuje, že u myší bez mikrobů je možné pozorovat změny v chování a dokonce odlišnosti ve struktuře mozku, tak lze skutečně považovat za relevantní.

„Pokud porovnáte někoho, kdo je klinicky depresivní, s někým, kdo je zdravý, zjistíte zúžení rozmanitosti mikrobiologie. Netvrdím, že je to jediná příčina deprese, ale věřím, že u mnoha jedinců právě odlišná hladina mikrobů v těle hraje důležitou roli v její genezi,“ tvrdí Ted Dinan, jenž pracuje s pacienty s klinickou depresí. Podle jeho názoru pak může situaci ovlivňovat i životní styl, který naše střevní bakterie hubí – tedy např. strava s nízkým obsahem vlákniny činí lidský mozek mnohem zranitelnějším.

A důkazů o tom, že existuje spojení mezi mikroby a celkovým psychickým stavem jedince, stále přibývá. Např. vědci z APC Microbiom zjistili, že při přenesení konkrétních bakterií mezi organismy dojde také k přenosu chování. Podařilo se jim totiž přenést depresivní lidský vzorek na krysy, které se následně začaly projevovat také depresivně. Na spojení mezi střevní mikroflórou a mozkem pak upozorňují také specialisté, kteří se věnují onemocnění Parkinsonovou chorobou.

„Klasický neurolog by asi považoval za kacířství tvrzení, že rozumíme událostem v mozku tím, že zkoumáme střeva,“ tvrdí mikrobiolog Sarkis Mazmanian. A dodává, že např. existují markantní rozdíly mezi mikrobiomy lidí s Parkinsonovou chorobou a mikrobiomy lidí zdravých. Jak totiž prokazují další tematické studie na zvířatech, právě střevní bakterie jsou nezbytné pro vznik onemocnění. „Zdá se, že změny v mikrobiologii vedou k různým motorickým příznakům a jsou jejich příčinou,“tvrdí profesor Mazmanian.

Mikrobiom, tedy složení střevní mikroflóry, by se tak mohl stát skutečně cestou pro nové způsoby terapie, ačkoliv se samozřejmě vynořují otázky, zda např. bakterie reálně mohou změnit průběh Parkinsonovy nemoci. „Je velmi vzrušující myslet si, že existuje úplně nová cesta, kterou můžeme studovat s tím, že možná budeme moci mnoha lidem pomoci a také předcházet různým nemocem,“ uzavírá Kirsten Tillisch z univerzity v LA. A zdá se, že právě analýza mikrobiomu by tak mohla být budoucností personalizované medicíny.

(zdroj)