Aluška.org: Věděním ke svobodě

O antibakteriálních vlastnostech šungitu věděl i již zmíněný car Petr I., o kterém se vypráví legenda, že přikázal svým vojákům nosit u sebe kousek šungitu a používat ho k dezinfekci vody. V době bitvy u Poltavy v roce 1709 směli jeho vojáci pít pouze vodu, která byla předtím ošetřena šungitem a protože bylo léto a místní voda nebyla pitná, ve švédské armádě, která šungit neměla, se rozmohly střevní nemoci a otravy, zatímco v Ruské armádě se tyto potíže téměř nevyskytly.

Šungit je negrafitizovaný nekrystalický uhlík s globulární nadmolekulární strukturou, která se nachází v metastabilním stavu. Přítomnost řetězcovitých fragmentů v jeho struktuře, které vytvářejí „elementární globuly“ – fullereny, jsou základním znakem šungitu. Naleziště v Karélii je jedno z největších. Údajně šungit pokrývá až 1/3 území Karélie. Šungit je pravděpodobně starý okolo 2 miliard let. Je to černý neprůsvitný vodivý kámen s kovovým leskem. Některé vrstvy obsahují lydit, což je tuhý křemenný šungit s obsahem čistého uhlíku až 99,6%. Většina šungitové horniny však obsahuje 30% šungitového uhlíku a 70% silikátů, z toho 80% oxidu křemičitého.

Odrůdy šungitu byly nalezeny i jinde, konkrétně na Krymu, v Austrálii, ve střední Evropě a v Kazachstánu, kde se těží koksuský šungit, kterému se na trhu přezdívá „taurit“. Rozdíl mezi karelským šungitem a těmito ostatními ložisky však je, že ostatní ložiska neobsahují fullereny, pouze sazovité látky. Proto je šungit z Karélie jedinečný.

Šungit je baktericidní, působí proti makrofágům, patogenním saprofytům a při absorpci jsou jeho částice schopné zvětšit svůj objem až 6x, při zachování stálého vnějšího objemu.

Fullereny
Koncem 20.stol. vědci konečně zjistili, v čem tkví tajemné schopnosti šungitu. Je to zvláštní uhlík, který se skládá z molekul sférického tvaru. Dali mu jméno „fullereny“. Je to natolik významný objev, že vědci, kteří se výzkumem fullerenů zabývali, za svoji práci obdrželi v roce 1997 nobelovu cenu.

Doposud se lidé domnívali, že existují tři formy uhlíku: grafit, diamant a karbin, přičemž se vzájemně odlišují svou strukturou. Atomy v diamantu jsou tvořeny čtyřstěny, v grafitu šestiuhelníky, které vytvářejí strukturu podobnou včelí plástvi a karbin je jemný krystalický prášek, který se údajně nachází ve vesmíru, v kometách a mlhovině, byl však syntetizován i v laboratoři.

Fulleren se od známých forem uhlíku odlišuje svou strukturou a specifickými vlastnostmi a poprvé byl objeven právě v karelských šungitech.

Nejstabilnější formou je fulleren C60, který vypadá jako koule složená z šestiuhelníků a pětiuhelníků. Každý šestiuhelník sousedí se třemi šestiuhelníky a třemi pětiuhelníky a každý pětiuhelník sousedí jen se šestiuhelníky. Je to molekula s maximální možnou symetrií, komolý ikosaedr. Atomy jsou zde vzájemně spojeny silnou vazbou.

Fullereny byly později objeveny i v jiných vzorcích hornin z celého světa, avšak pouze v nepatrném množství, na hranici zjistitelnosti používané metody.

Zázračné vlastnosti šungitu jsou spojovány právě s přítomností fullerenů. Existuje domněnka, že jsou k fullerenům v šungitu připojeny ještě určité organické radikály, které jim umožňují vytvářet vodní roztoky s koncentrací 30-50mg/l. Uhlíky C60 a C70 jsou vázány na mastné kyseliny. V šungitu se dále nacházejí kovy ve formě clusterů a metaloorganických sloučenin.

Fullereny jsou velmi zajímavé i tím, že jejich molekuly mají fragmenty s pětinásobnou symetrií (pentagony), na co nikde jinde v neživé přírodě nelze narazit. Z toho vyplývá závěr, že je vlastně molekula fullerenu organická. Proto se o šungitu mluví jako o „živém kameni“.

Léčení kameny
Léčení drahými kameny se nazývá gematerapie a léčení kameny se říká litoterapie. Exaktní věda řadí litoterapii i gematerapii mezi okultismus, jenomže mnohé prvky z nich jsou přitom využívány i v medicíně a při praktické léčbě. Jako příklad lze uvést lázeňskou léčbu, léčivé masti, zásypy, obklady s obsahem různých nerostů (hlína, bahno). Známé je také léčení v jeskyních, ať už přírodních, nebo speciálně postavených (solné jeskyně), léčba minerálními vodami, nošení šperků z různých kamenů a solné svícny se také řadí mezi litoterapeutické prostředky.

pokračování příště