Aluška.org: Věděním ke svobodě

Být v kontaktu s toxickým člověkem je velice psychicky vyčerpávající zkušenost. Tento článek je o typických mentálních programech nešťastných a mizerných lidí, aby posloužil jako nápověda pro ty, kteří zažili nebo zažívají cyklus narcistického zneužívání ze strany svého partnera, člena rodiny, nebo na pracovišti.

Každý člověk za svůj život poznal spoustu mizerných a zlých lidí, kteří zpochybňovali autentickou lidskou integritu, byli urážliví, slovně nebo fyzicky agresivní, nebo se ho pokoušeli sabotovat. Mizerní lidé obvykle mají společné určité rysy, které se dají rozpoznat už ve fázi, kdy se ještě dá předejít škodám.

Jsou velmi žárliví
Nešťastní lidé jsou zároveň i velmi rozzlobení lidé. Navenek se mohou usmívat, ale jejich nitro je naplněno záští a nevyřešenou vnitřní nejistotou. Obvykle je ovládá žárlivost vůči všem lidem okolo. Tato intenzivní emoce pramení z jejich bezmoci a nejistoty.
Urážet ostatní lidi se stává jejich denním chlebem. Nenechají kámen na kameni a nikdy nevynechají dobrou příležitost pořádně na někoho naplivat, nebo ho pomluvit při snaze dostat ho do neúspěchu.
Ačkoli jim to udělá krátkodobě dobře, z dlouhodobého hlediska je tento oheň v nich a spaluje nejvíce je samotné zevnitř. Obecně platí, že lidé, kteří nejsou rádi sami se sebou, jsou zlí na druhé.

Jsou nudní 
Mizerní lidé mají analogicky i mizerný život. Jejich existence je světská, bez legrace, bez dobrodružství, bez vzrušení… a oni si na to stěžují. Sledování filmů, sezení na gauči a pojídání brambůrků, je pro ně zábavná aktivita.
Bývají také závislí na typických nudných činnostech průměrného nezajímavého ovčana, jako je čtení bulvárních novin a časopisů o celebritách a bývají posedlí slavnými, nebo úspěšnými lidmi, kterým s velkým sebeuspokojením zanechávají hanlivé komentáře na sociálních sítích, aby tak snížili pocit frustrace ze svého vlastního života. Žádná z těchto činností je samozřejmě nijak intelektuálně nestimuluje.

Milují hádky 
Mizerní lidé rádi dělají jiné lidi nešťastné. Tak nějak v té své mizérii nechtějí být sami. Tu a tam se proto velmi nešťastný člověk často z ničeho nic pohádá s někým blízkým, nebo i s někým, koho vůbec nezná. Obvykle se hádají kvůli něčemu absurdnímu, co není důležité, nebo to ani nesouvisí se vzniklou situací. Jednoduše vytáhnou nějakou blbost, nebo deset let starou událost a začnou do vás hučet.
Často očekávají, že druhá osoba odpoví souhlasně a soucitně. Pokud se však ohradí, vybuchnou. Později pak předstírají, že se nic takového vlastně nestalo, že druhá osoba ani neví o čem mluví, nebo ji obviní z konfliktu, který si vytvořili sami. Okamžitě ze sebe udělají oběť, i když to byli oni, kdo začal daný konflikt.

Obviňují ostatní a hrají si na oběť 
Vždycky za všechno mohou ostatní lidé a oni jsou nevinní. V jejich očích se nikdy nemýlí a vždy je to chyba někoho jiného. Nevidí potřebu něco měnit na svém přesvědčení, činech, chování, osobnosti, nebo myšlenkovém procesu. Nenesou odpovědnost za své činy a nepřiznávají své chyby. Neustále se utápí v sebelítosti.
Velmi nešťastní lidé se nechávají svým duševním problémem naprosto pohltit, místo aby na něm pracovali a odstranili ho. Pokud by například trpěli úzkostí, ADHD nebo depresí, definovali by se jako zdravotně postižená osoba a byli by na to hrdí.
Také se snaží, aby každý okolo přesně věděl, co je špatně a jak trpí. Dělají to středem svého života, neustále o tom mluví a při každé možné příležitosti to zmiňují. Nikdy však neudělají cokoliv pro zlepšení své mentality a tím i svého života. Většina nešťastných lidí v životě trvale stagnuje a nerozvíjí se. Neštěstí je pro ně vlastně způsob života.

Pletou se do života jiným lidem
Jsou středobodem veškerého dramatu ve svém životě i v životech ostatních lidí. Jejich vlastní život je příliš nudný a nic se tam neděje, proto se snaží vstoupit do životů jiných lidí, aby tak učinili svou vlastní mizernou existenci snesitelnou a zajímavou. Jsou zde, aby povýšili jakékoli již existujcí drama na novou úroveň. Jsou experty na zveličování situací a přesvědčování ostatních o tom, jak jim život rozdal špatné karty.

Závidí vám váš úspěch
Nešťastní lidé vám budou pravděpodobněji závidět, než aby oslavovali vaše úspěchy spolu s vámi, nebo se od vás učili. Když vidí někoho dosáhnout výšek, jsou naštvaní, že tam nejsou oni a nepřejí vám to.
Proč tam nejsou oni a jste tam vy? Protože zatímco oni jedli na gauči hranolky a sledovali stupidní reality show, vy jste tvrdě pracovali. Proto se k nim úspěch nedostavil.
Oni ale budou mluvit o tom, jak si to nezasloužíte, nebo že jste udělali něco nemorálního, abyste to získali. Mohou dokonce zajít tak daleko, že se pokusí zdiskreditovat vaše úspěchy. Mizerní lidé přímo neřeknou, že někomu závidí úspěch. Jsou to zbabělci. Nikdy s vámi nebudou věci řešit osobně a nepodívají se vám do očí. Pokusí se na vás útočit z bezpečí svého gauče.

Jsou to sobci
Mizerní lidé dávají sebe vždycky na první místo, přitom se ale domnívají, že ostatní lidí jsou vůči nim sobečtí. Jsou sebestřední a dělají věci pouze pro svůj osobní prospěch. Pro ně je život o tom, mít a získat více. Bez ohledu na způsob provedení, dokonce i na úkor ostatních lidí.
Vidí vše jen ze své vlastní perspektivy, která je značně omezená. Neumí a ani nemají zájem dívat se na svět očima jiného člověka, nebo se pokusit o empatii, či kompromis. Buď bude všechno podle nich a bude to pro jejich potřebu, nebo rozpoutají peklo.

Nemohou a nechtějí se změnit
Nešťastní lidé se nechtějí změnit a nenávidí změny. Nenávidí cokoli nového, nebo odlišného, co nezapadá do jejich omezeného pohledu na svět. Změna totiž vyžaduje vynaložit úsilí a mizerní lidé obvykle nechtějí vystoupit ze své komfortní zóny. Už vůbec si nehodlají přiznávat, že možná dělají něco blbě.

Žijí v sebeklamu
Nešťastní lidé často popírají své skutečné životní okolnosti. Používají řadu obranných mechanismů, které jim brání v tom, aby aktivně čelili svým problémům. Popíráním, že problém existuje, však tento problém nezmizí. V důsledku toho musí nešťastný člověk ještě více posílit své obranné mechanismy, aby udržel realitu pryč od sebe… Oni nemají problém. Oni jsou přece dokonalí a debilové jsou všichni okolo.

Jsou svými vlastními vězni
Mizerní lidé jsou vězni ve své vlastní mysli. Jejich mysl obsahuje spoustu přehnaných, nerealistických a někdy dokonce šílených nápadů, které se pravděpodobně nikdy neuskuteční, ale jim se zdají být skutečné a mají tendenci způsobovat velké utrpení jim i jejich okolí.
Pokud mají například znepokojivé myšlenky ohledně budoucnosti, nebo jsou z ní vyloženě vyděšení, je pravděpodobné, že si tím vyrobí nějakou traumatickou událost a to klidně i opakovaně a dlouhodobě.

© aluska.org 2024