Aluška.org: Věděním ke svobodě

Toto se stalo ve městě Évora v Portugalsku, 2. listopadu roku 1959. Místní občané uviděli ráno na obloze dva létající objekty, ze kterých jakoby něco pršelo. Shazovaly na zem velké množství materiálu podobného pavoučím vláknům. Shazování materiálu trvalo skoro 4 hodiny. UFO poté odlétla, ale materiál po nich zůstal.

Látka měla při bližším průzkumu strukturu pavučin a nikdo nevěděl, co to bylo. Vzhledem k tomu, že materiál spadl blízko školy, místní učitel odebral několik vzorků, které poté se svým přítelem, amatérským vědcem, zkoumali pod mikroskopem.

Zjistili, že uvnitř těchto pavučin byly drobné organismy, které reagovaly na dotek. To znamená, že v materiálu byl nějaký život.

Organismy uvnitř pavučin měly hvězdicovitý tvar a reagovaly na sklíčko tak, že se ho snažily přizvednout a držet, jakoby se bály, že je sklíčko rozmáčkne.
Zkoumali tyto organismy celé měsíce, ale na nic nového už nepřišli a začali z toho být frustrovaní, takže je poté poslali do Lisabonu.

Občané Évory nebyli jediní svědci, kteří zaznamenali spád pavučin. 100km odtud zaznamenali stejný spad na letecké základně jménem Sintra.

Pavučinová a rosolovitá látka byla mírně radioaktivní. Látka nazvaná „andělské vlasy“ se několik hodin po spadu vypařila beze stopy. Bylo hlášeno, že se tyto „vlasy“ při držení v ruce buď rozpadly, nebo se změnily na bavlně podobné chomáče s nepříjemným zápachem.
Američtí ufologové označují materiál jako „andělské vlasy“; Italové tomu říkají „křemičitá bavlna“; a Francouzi používají termín „dar Madony“… Proč to má různé názvy? Protože podobná záhadná látka padala z nebe opakovaně a na více místech.

Vzorky byly tedy poslány univerzitě v Lisabonu k dalšímu studiu. Místní vědec vyjádřil domněnku, že by tyto neznámé organismy skutečně mohly pocházet z prostoru mimo naši atmosféru, nebo dokonce z jiné planety, která sousedí s naší.
Jenomže část budovy, kde skladovali zkoumaný vzorek, v roce 1978 „záhadně“ shořela při požáru, takže zbyly pouze fotografie a dokumenty.

Na videu níže se můžete podívat na film o této události.

Mikroorganismus nalezený ve vzorku dostal jméno Mimozemšťan z Évory. Měřil čtyři milimetry a byl obdařen obrovskou silou a odolností. Když byl umístěn mezi dvě sklíčka, projevil poměrně silné obranné reakce a vyslal proti sklu svá chapadla ve zjevné snaze se osvobodit. Pozdější zkušenosti ukázaly, že jeho tělo bylo schopno odolat tlaku 350 gramů.

Pozorovaný organismus vykazoval různé zbarvení: Centrální tělo bylo žluté, zatímco chapadla měla poměrně intenzivní červenou barvu. Postupem času byla pozorována změna barev, kontrasty mizely a vedly ke vzniku hnědožlutého tónu, který se stával stále temnějším.
Chapadla byla tvořena paralelními vlákny, spojenými dohromady želatinovou hmotou. Uprostřed centrálního těla je otvor ve tvaru úst, kolem kterého jsou velmi jemné kresby.
Pozorování probíhalo asi dva roky. Nakonec se chapadla a poté i centrální tělo rozpadly.

Zajímavý je také fakt, že stejná látka prokazatelně padala i ve Francii (Oloron 1952, poté Benátky 1954), na Novém Zélandu (1969 a podruhé v roce 1987), v USA (město Montgomery 1898) a v Anglickém Walesu (srpen 1998).

© aluska.org 2023