Aluška.org: Věděním ke svobodě

Určitě vám neuteklo šílenství kolem filmu Úžasňákovi 2. Jednička vyšla v roce 2004 a na druhý díl si publikum muselo počkat dlouhých 14let… Ty děti, které se kdysi těšily na možnou dvojku, jsou už dospělé a přesto na ten film jdou, nebo ho chějí vidět, čistě z principu. Dvojka mě také zajímala a počkala jsem si, až ji bude někde možné zhlédnout… to co jsem tam ale uslyšela, mě dost zarazilo!

,,Ve filmu Úžasňákovi 2 se vrací oblíbená rodina superhrdinů. Avšak tentokrát je hlavní hvězdou Helen, zatímco Bob zůstal v domácnosti a pomáhá Violet a Dashovi zvládat každodenní nástrahy „normálního“ života. Pro všechny je to těžká změna, a těžší je o to víc, že si nikdo z rodiny neuvědomuje superschopnosti malého Jack-Jacka. Když se objeví nový padouch, který se chystá uskutečnit ďábelsky geniální plán, tak rodina a Mražoun musí najít způsob, jak se dát zase dohromady a spojit síly – což se lehko řekne a těžko udělá, i když jsou všichni doslova úžasní. (zdroj)“

Pohádka je naprosto předvídatelná. Od začátku víte kdo bude padouch a od začátku víte že je něco past, když je to past. Počítačem animovaný obraz se mi vždycky líbil, ale záleží jak je co naanimované. Úžasňákovský styl, kde jsou postavy karikaturně zdeformované, mi moc nesedí a všimla jsem si, že některé postavy jsou zdeformované více a jiné mají naopak míry velmi podobné normálnímu člověku. Jakoby je tvůrci prostě zapomněli zhyzdit, nebo jakoby byli z jiného filmu. Celkem mě ta nesourodost rušila. Jinak je to vizuálně zajímavé, asi jako všechny animované filmy. Kdysi jsem všechno nakreslené strašně žrala a přitahuje mě to dodneška. Je to jako pohled do neexistující dimenze, kde jsou všechny tvary postavené podle fantazie animátora a je fascinující na to koukat.

Úžasňákovi 2 jsou nabití akcí. Jasně, klasického diváka asi nejvíc zajímají ty sekvence kde se mezi sebou hrdinové mlátí, umírají, nebo kde něco vybuchuje. Nevím jestli to tak máte také, ale já to vnímám přesně naopak, kdy u části kde je akce a výbuchy přestanu dávat pozor, nedívám se na to a čekám až zase bude dialog. Nudí mě to, protože je to pořád to samé dokola. Někdo někoho praští, udělá au a stejně je jasné kdo to vyhraje, takže si počkám až to vyhraje a mezitím koukám kde co lítá… Na můj vkus je tam téhle klasické akce moc a zvukové efekty jsou strašně přeřvané v porovnání s dialogy.

Přesto mě film zajímal a bavil, ale ke konci kde zachraňují loď je strašně dlouhá část kde se mezi sebou všichni mlátí. To už jsem pozor nedávala a jenom jsem čekala až se konečně domlátí a bude nějaký uzavírající dialog. Akční místa, kde Voyd otevírá portály mezi dimenzemi, byly vizuálně velice zajímavé.

Úžasňákovi 2 – CZ HD Trailer

https://www.youtube.com/watch?v=-JbGXVhhOE4

Aby se zajistilo, že si při sledování filmu přijdou na své i dospělí, zejména taťkové, je mamča úžasňáková prdelatá jako ferda Mravenec a kamera záběry na její dmoucí se pozadí nešetří. Amerika je prostě posedlá pevnými velkými zadky a cpe je všude. Myslím si, že to nemuseli až tak přehánět a mohli jí nechat relativně normální hruškovou postavu, ale jakoby nevěděli kdy mají přestat. Přifukovali ji tak dlouho, až nakonec celý film čumíte jenom na toho jejího ferdu mravence. Samozřejmě to funguje, takže pokud jste sledovali zahraniční média, tak víte o zajímavém incidentu v Kanadě, kdy týpka (23let) vyhodili z kina, když u sledování pohádky masturboval. Později se vyjádřil tak, že si nemohl pomoct, když pořád koukal na křivky paní úžasňákové. Dokonce přiznal, že byl na tomto filmu již po čtrnácté!

A samozřejmě se nezapomnělo udělat i scénku, kde je mamča jenom v župánku a koukají jí stehna. Když už, tak to do publika naprali fest. Tvůrci zkrátka přesně ví, jak udělat mainstreamový film. Ví, co funguje. Ví co způsobuje posedlost, aby byly tržby.

A dostáváme se k avizovanému děsivému sdělení: Ve filmu se objevuje záporák, kterému v českém znění říkají Hypnotizér. Jenomže obraz zůstal originální, a tak ve chvíli kdy vidíte název padoucha napsaný, pleskne vás do očí slovo THE SCREENSLAVER!! – Což by se dalo přeložit jako otrokář obrazovky, uctívač obrazovky, nebo podřizující obrazovce. Film tím doslova říká divákovi, kdo je. Že je pouze použit. Nalákaný na hezké barevné obrázky, důmyslně prošpikované násilím a sexem.

Ze začátku je hypnotizér nějaký anonym, který přerušuje vysílání, nebo vstupuje do obrazovek a zhypnotizuje všechny, kdo se na to podívají. Ti pak poslušně splní jeho vůli. V pozdějších částech filmu se objevují i hypnotické BRÝLE. Každý kdo si ty brýle nasadí, je zhypnotizovaný otrok a plní vůli Hypnotizéra.

Hypnotizér u toho vede monology, ze kterých doslova běhá mráz po zádech. Přesně slovo od slova je neodcituji, to by bylo na to vyloženě koupit DVDčko, odposlouchat to po vteřině a přepsat. Ideálně v originálu, protože čeština často mnohé významy změní. Části monologu také mizí pod hlasitými zvukovými efekty.

Hypnotizér mluví v tomto duchu: ,,Superhrdinové jsou odraz vaší vlastní slabosti. Raději sedíte u obrazovky, pasivní, líní, submisivní a necháváte se lákat na úžasnou podívanou, místo abyste skutečně žili. Chcete věřit tomu, že jste v bezpečí a že se o vás někdo postará, proto pořád dřepíte u obrazovek a zodpovědnost předáváte na jiné. Instituce, nebo superhrdiny. Kteří mají za vás všechno vyřešit. Vy jste na to totiž příliš slabí a zbabělí.“

Řeknete si ,,OK, alespoň řekli lidem pravdu.“ je potřeba si ale uvědomit dvě věci. Zaprvé, normální člověk neuvidí létající prase, ani když mu poletí deset centimetrů před obličejem. Normální člověk však reaguje na podprahovky, zejména ty které stimulují základní pudy, jako je sex a násilí, které mu film dává v nemalém množství. A tak ve chvíli, kdy vidíte padoucha, který je zlý, ubližuje lidem a Elastička má za úkol ho vypátrat a zneškodnit, film vám tím jednoduše podsouvá, že tato tvrzení, která přesně vystihují dnešní pohodlnou společnost, vlastně říká jenom ten špatný člověk a neměli byste mu naslouchat. Každý, kdo vám bude říkat ošklivou pravdu o tomto světě, každý kdo vás bude chtít vytáhnout z ulity, každý kdo vás bude chtít probudit z nevědomosti, je padouch.

The Screenslaver má ve filmu tuto podobu:

Primárně je udělaný tak, aby působil děsivě a divákovi se hnusil. – Další úroveň manipulace s publikem.

Na očích má hypnotické brýle a na přední straně masky má 2×5 kovových plošek… toto si podržte v paměti, ještě se k tomu znova vrátím.

Postava Elastičky je ve filmu jednoznačně dobrá, ale ve skrytém významu, ve chvíli kdy dělá prodlouženou ruku zákona a hledá Hypnotizéra, je jen nástroj systému, který vtahuje diváka do matrixu. Je zblblá a věří že pravda je zlo. Nechá se svést na falešnou stopu – a tam je to extra zajímavé, dávejte veliký pozor, pokud film budete chtít vidět.

Elastička je falešným vysíláním zavedená do vysoké bytovky a je tam záběr, kdy stojí v potemnělé chodbě, zeshora na ni svítí světlo a za ní je okno s určitým počtem mříží. Tato scéna je skoro stejná jako ve filmu Matrix 1, kdy podobnou scénou se světlem, oknem a chodbou film začíná!! Velice jsem zpozorněla, protože mi bylo jasné, že se tady ukazuje něco důležitého lidem… kteří to sice stejně nepochopí, ale pak nikdo nemůže říct, že nebyl varován.

Divák byl tedy chodbou jasně upozorněn na souvislost s Matrixem, ale kdo tam takovou souvislost najde? Jedině někdo, kdo zná film matrix zpaměti, protože ví, že co obraz to poselství… Elastička tedy vstupuje do dveří a než najde údajného Hypnotizéra, prochází jeho bytem. Tam jsou nastraženy spousty výkresů a symbolů, které jistě mají také význam, ale na první prohlédnutí bez zastavení obrazu to nebylo možné rozluštit celé. Co tam bilo do očí, bylo oko, ve kterém byla uvnitř zakreslená spirála. Když jsem si toho všimla, ve filmu se ozval zvuk zvonu. ,,Aha, budíček pro lidstvo, který stejně nikdo neuslyší“, pomyslela jsem si. Hned poté vstupuje na scénu Hypnotizér a odehraje se bitka…. Většinu z té bitky jsem ani neviděla, protože zatímco se zblblá Elastička mlátí s Hypnotizérem, celé okolí kolem nich vibruje v agresivních vlnách svítícího modrého světla.

Umělé modré světlo je znak Illuminátů. Je jasné, že se do filmu podepsali. Světelné vlny jsou tak ostré a tak agresivní, že i na menší obrazovce vás řežou do očí a nemůžete se na ně dívat. V kině, kde to máte ve velkém a není se pořádně kde schovat, je to vyloženě na vyvolání nějakého zlého stavu… a opravdu je to tak. Po vypuštění filmu do kin se přišlo na to, že tyto scény s agresivním modrým světlem mohou způsobit epileptický záchvat u lidí, kteří jsou citliví na světelné blikání.

,,Varování před záchvatem. Varování před epileptickým záchvatem. Varování před spouštěčem migrén.

Pokud trpíte na záchvaty, jste epileptik, nebo máte migrény vyvolávané blikajícím světlem, BUĎTE OPATRNÍ! Ve filmu Úžasňákovi 2 je mnoho scén s blikajícím světlem!“

PROČ BY PROFESIONÁLOVÉ, CO MAJÍ NA KONTĚ SPOUSTY DĚL A PŘESNĚ VÍ JAK TO MAJÍ DĚLAT, DALI DO FILMU TAKTO NEKOUKATELNÉ, ZDRAVÍ NEBEZPEČNÉ SCÉNY? …protože je to záměr.

Popíšu vám svůj dojem a napište mi, jak to máte vy….. Odmalička mám problém s modrým LED světlem. (Jiné odstíny LED jsou pro mě naprosto v pořádku). Nesnesu pohled do takového světla a když už se na něj dívám, zjišťuji, že ho nevidím ostře, ale je to jako rozmazané divné fleky, ve kterých se dělají černí pavouci od středu ven. Dělají mi to i nápisy na budovách. Normální modrou barvu mám velice ráda, ale jakmile je to LED světlo, mám problém, nemůžu se na to dívat a vlastně to ani pořádně nevidím, protože se mi to rozplizne. Později jsem se dokonce dozvěděla, že modrým laserem se dá člověku zničit šišinka mozková. Myslím si, že LED modré světlo musí mít podobně destrukční dopad, jinak nechápu, proč by mi dělalo tak zle, když jinak vidím dobře a nemám žádné jiné problémy s viděním.

Světelné efekty v tomto filmu byly tak strašně ostré a intenzivní, že jsem se na ně nemohla vůbec dívat. Takže cokoliv co do nich naanimovali, mi uteklo a asi je to dobře.

Když ta zatracená modrá diskotéka poleví, dojde k odmaskování Hypnotizéra. V tu chvíli se zdá že byl dopaden, ale šlo jen o nastrčeného člověka, který byl zhypnotizovaný. Když se znova podíváte na podobu hypnotizéra, s tím že víte že ta osoba ve skutečnosti nebyla padouch ale byl to jenom obyčejný zhypnotizovaný kluk, pochopíte symboliku. Obraz hypnotizéra nám nastavuje zrcadlo a ukazuje mase, v čem se ocitla.

Člověk, který je pokrytý jakýmsi syntetickým neprůhledným oblekem, má na očích nasazené hypnotické brýle, kdy nevidí skutečnost, ale chová se jako loutka. Na přední straně masky je v dualitě znázorněno číslo 5. 5 je číslo člověka. Obraz tak mluví o člověku zotročeném a bezduchém, který je úplně zpitomělý z obrazovek, nevidí neslyší, jen poslušně splní co mu je řečeno.

Tím ale hitparáda nekončí. Samozřejmě je celou dobu jasné, kdo je skutečný padouch, takže se postupně dostává na scénu postavička, co se v originálu jmenuje EVELYN DEAVOR. Na youtube jsem dokonce našla video, kde si toho také všimli a toto jméno přeskládali na EVIL ENDEAVOUR! Což by v překladu znamenalo ,,zlé úsilí“, nebo ,,usilování zla“. Teoreticky by to šlo i bez přeskládání rozhodit na ,,evil in the…“ a teď je otázka, co by symbolizoval ten zbytek, AVOR. Jestli je to kombinace symbolů, nebo to odkazuje na určité slovo. A tak jsem zkusila AVOR hodit do obrázků. Kromě několika různých firem s tímto názvem, jsem našla něco zajímavého:

AVOR je očividně zkratka pro spojení slov Angular Vestibulo-Ocular Reflex. Jednoduše řečeno, je to stav, kdy se na něco díváte a vaše oči si přirozeně najsou ten správný úhel pro zaostření a složení obrazu, jak ukazuje obrázek:

Pak je zde další překlad:

To znamená, že slovo AVOR může symbolicky odkazovat na ,,vševidoucí“. Jako je vševidoucí oko. Mohou to tedy být Illumináti, ale vzhledem k tomu o čem film vypráví, může jít také o zlo ve viděném. O zle ve filmu, které působí na diváka. O zle v obrazech, na které se díváme.

Illumináti tak divákům vzkazují, kdo je prostřednictvím hypnotických obrazovek ovládá. Samotná podoba Evelyn je také zajímavá, protože na většině záběrů má v očích sanpaku, což je podle fyziognomiky stav rozhárané neuspořádané mysli (o sanpaku jsem naposledy psala zde). Evelyn má někde i spadlé horní víčko přes sanpaku, což už je známka psychopata.

Závěr

Do kina bych na to určitě nechodila. Bůhvíco v tom všechno je zakodované, protože na první kouknutí nikdy neodchytíte všechno, spíš jenom základ, který nejvíce bije do očí. A pokud si to budete chtít pouštět doma, nekoukejte na modré světlo, které ohrožuje vaše zdraví a možná i vaši šišinku.