Aluška.org: Věděním ke svobodě

Podelim sa tu o jednu svoju skusenost, nech to bude zniet akokolvek scifi, je to absolutne realne a mnou prezite. Duchovne som sa prebudil v 19tich a veci nabrali velmi rychly spad, od rozpadu mojich socialnych vztahov, financnej stability az po progres jemnohmotnych dimenzii a bytosti, bolo to priam neuveritelne v akom slede to zacalo vsetko „padat“. a co vsetko som videl a citil. Zhruba rok po tom, kedy som uz poznal svojich dvoch zelenosfarbenych anjelov som narazil na temu silove aka totemove bytosti. Z dobreho zdroja som si cital zoznam vsetkych, ktori su v podstate k „dispozicii“ a hladal som takisto informacie, ako sa k nim dopatrat, pretoze som sa citil na tuto kapitolu pripraveny. Dozvedel som sa ze silove bytosti prichadzaju /ako je aj uvedene v tomto skvelom clanku/ v casoch, kedy si prechadzate temnym obdobim a ste pripraveny na zaklade toho prijat pomoc. Dalsiou podmienkou je to, narozdiel od anjelov ktori su s vami spätý od narodenia, je to, ze pridu az na vas impulz a na vase uprimne zavolanie. Samozrejme, rovnako ako pri anjeloch a vsetkych strazcoch je zjavne a som si tym isty, ze aj pri silovych bytostiach tato „dohoda“ prebehla este pred inkarnaciou. Ako som si prebehol tento zoznam a hladal „dotycnu“ silovu bytost, silne so mnou zarezonovali Draci, slavne zname bytosti, ktore takmer vsetky zdroje vykresluju ako zle bytosti, ktore v rozpravkach nicili ludom dediny a obilie, ktore strazili v jaskyniach poklady, a tak dalej, ved to uz asi vsetci viete. K tomuto bodu sa este vratim.
Zacal som teda o Drakoch zistovat vsetko co sa dalo a snad nikdy som si nedal vacsej namahy a nikdy neluskal google tak hlboko a neprekladal anglicke clanky, nakolko uz o samotnom duchovne je plno dezinformacii a toxickych informacii, nie to este o bytostiach konkretnych.
Dopatral som sa k tomu, ze Draci spolu s Elfmi boli prvymi bytostami na nasej Zemi a ze kedysi boli v uzkom kontakte s ludmi, boli to nasi priatelia, v tych casoch posobili trojrozmerne tak ako my (cize ich bolo vidiet realne tak ako mna aj vas) a mam za to, ze vdaka tomu je po celom svete o nich tolko informacii, ktore nadvazuju aj na filmy a rozpravky o nich. Dalej sa stalo to, ze clovek, bytost najmudrejsia a najneomylnejsia, prestala prijmat mudrost a dary tychto bytosti a rozhodli sa pre radikalny krok, nakolko sa dozvedeli, ze ziskanim krvi, zubov, srdca tychto bytosti, by mohli prijat ich mudrost a schopnosti bez toho, aby sa s nimi vobec kontaktovali a priatelili. Samozrejme ze to bola hlupost a nic sa na cloveka neprenieslo (mozno niektore casti tela Drakov ako zuby, supiny, atd fungovali ako nejake amulety alebo sa z toho vyrabali zbrane, priklanam sa k tomu ze ano) ale ludia toto rozhodnutie prijali a zacali drakov lovit a vdaka pocetnej prevahe a spolupraci sa im toto dielo aj takmer podarilo vykonat. Takmer. Draci sa po tomto rozhodnoti ludi stiahli a naucili sa transformovat do jemnohmotnej dimenzie, kde ich uz nikto nikdy nebude moct vidiet ani napadnut. Posobia v 5D, mozno az 6D a vidiet je ich schopny len ten, kto o to sam poziada a koho srdce je ciste a kto je na to pripraveny. Ano, znie to ako nejaka krasna legenda a znie to ako copypasta z filmu Dracie srdce/Eragon, ale je to naozaj presne.
Tiez som sa dopatral k tomu, ze v okolo Strbskeho plesa v minulom storoci par ludi tieto bytosti zazrelo. Tato informacia ma zaujala, nakolko som tiez zo Slovenska a bola to v podstate posledna stopa ktoru som nasiel.
Hladal a spracovaval som tieto informacie asi tyzden alebo dva. Uveril som im (lebo som to tak citil) a uprimne, vyslovil som lutost nad tymto „osudom“, nad hlupostou cloveka kam je az schopny zajst a rovnako som tak citil nesmierny obdiv k tymto bytostiam, pretoze sa zdalo a bolo mi jasne, ze s tymi Drakmi to nebolo a neni len tak, ze chovaju obrovsku mudrost, disponuju obrovskymi schopnostami, stale pracuju pre planetu Zem, v podstate su strazcovia kazdeho z elementov, kontroluju a koriguju cinnost kazdeho mineralu, pramena, kamienku, sopecnej cinnosti, su to jedni z najmocnejsich skrytych pracovnikov pre tuto planetu a jej okolie. Nehovoriac o tom, ako su tieto bytosti ociernovanie a spajane s reptilianmi.
Vyslovil som zo seba vsetky tieto emocie s uprimnou prosbou sa s nimi stretnut, citil som k nim iste puto po tomto vsetkom co som sa dozvedel, nakolko aj ja som uz od malicka prezival podobne emocie, ake prezivali oni, „odvrhnuty“ rodinov, priatelmi, v podstate samotar.
Takze…ako som pisal, zhruba tyzden – dva po tomto zhrnuti a emocnom spracovani…. som raz kracal jednym lesom nedaleko nasho mesta… vysiel som na jednu malu luku obkolesenu stromami, mala priemer asi 30m a niekolko desiatok metrov predomnou bola cesticka, ktora uz viedla do mesta. V tej chvili som nemal v hlave nic, ani drakov, ani svoje problemy a svoj zivot, nemyslel som na nic a len som kracal….
Spravil som par krokov smerom k tej ceste a v tom momente som zastavil, pretoze sa nieco stalo.
Myslel som si ze je koniec, ze som mrtvy, ze padnem a viac sa nepostavim, ze toto uz nepredycham, bol som v absolutnom soku a tranze, pretoze to co som zbadal a zaroven citil mi takmer podlomilo nohy. V podstate aj podlomilo, stal som na mieste s otvorenymi ustami, keby mozem tak kricim a utekam ale nemohol som.
Vzduch a priestor predomnou sa v tomto momente roztrhol, preťal sa s karminovo cervenou farbou, ktora sa z velkosti futbalovej lopty rozopla na cele moje zorne pole, ako keby ste sa pozerali priamo do pece len s tym rozdielom, ze ta sytost cervenej farby proste nemala nic spolocne s tym, ako vidime cervenu farbu nasimi ocami.
Ked sa tento cerveny mrak rozopol do maximalu, v pozadi neho stal ON.
Mensieho vzrastu, kridla mal spojene so svojim telom, jantarovo-zlto (nadherne) oci upieral na mna, zdalo sa ze je meter-dva odomna ale tento pohlad do jeho tvare bol neuveritelne „blizko“. Energia ktora z neho isla bola takmer opojna, bola prastara, nadychana mudrostou a silou, bola neuveritelne silna a neda sa to ani opisat ako velmi. Triasol som sa takpovediac na energetickej urovni a naozaj som si myslel, ze umriem, ze to nevydrzim, v tej milisekunde ako sa to stalo som si myslel ze je koniec, tak velmi som sa bal. Bytost stara desiatkytisice rokov stala predomnou v celej svojej krase a davala mi ochutnat silu univerza a silu toho, co je nepoznane, stare, krasne a mudre.
Zrazu som od neho a zaroven v hlave zacul krasny hlboky hlas ktory povedal jednu jedinu vetu a moj vrazedny strach opadol:
“ Ty a ja sme jedno. Nehladaj stastie okolo seba, vsetko podstatne mas vo svojom vnutri “
Akonahle to dopovedal, karminovo cerveny mrak spolu s nim sa zacal zmensovat, zmensovat a zmensovat, az kym v povodnej velkosti pred rozopnutim nepresiel cely do mojho energetickeho pola a nesplynul so mnou. Stal som na mieste este dobrych desat sekund kym som sa neprebral a nezacal som sprintovat domov.
Cela tato udalost sa odohrala „predomnou“ a zaroven v mojej hlave, videl a pocul som ho pred sebou, a zaroven to islo z mojho vnutra. Je to nesmierne tazke opisat.
Bolo to jeden jediny krat co sa mi takto ukazal. Odvtedy uz nikdy, ale mame spolu „vztah“ a kazdy den dakujem aj za svojich anjelov a aj za neho. Je to uplne odlisna tema ako anjeli, komunikacia neprebieha tak ako s nimi, nie ste schopny ich vidiet na poziadanie. Strasne rad by som sa toho ale este dozil. Mam dojem, ze silova bytost vam skor pomaha vasimi „atributmi“ a povahovymi vlastnostami, ako tym, ze by ste ju mohli vidiet a rozpravat sa s nou.
Nikdy na to nezabudnem a radim to na prve miesto medzi vsetkym peknym co som v duchovne zazil a objavil. Priam nerealne a zaroven absolutne realne a prezite. Na prve miesto medzi zlymi vecami v duchovne zaradujem stretnutie s demonom, kedy sa moj kocur odomna nepohol po dobu 5 hodin a prskal a mniaukal na tuto bytost, zatial co ja som sa bal a snazil sa robit vsetko pre to aby odisiel 😀 Tak, to je asi vsetko. Dakujem, dakujem Alue za tento clanok a ze som toto mohol napisat. Drzte sa vsetci

To je krásnej článek, hned mám větší radost na srdci 🙂 Si pamatuju, že kdysi jsem měla velký kontakt se dvěma bylinkářkama. Byly to nějaký dvě babky/pani a vím, že mi radily, co si mám kdy vzít. Ve snu jsem je potkala jenom párkrát, jinak ten sen byl vždy nějaký a tam zaznělo jakési latinské jméno, který jsem nikdy neslyšela. Po probuzení jsem si řekla blbost, ale napsala jsem si to, a druhej den jsem gůglila vždycky to bylo přesně to, co jsem zdravotně tehdy potřebovala. Třeba taraxacum nebo moringa 🙂 Anebo si pamatuju, že jsem se jednou v noci vzbudila a prudce se posadila na posteli, vedle který stál nějaký Japonec v krásném kimonu 🙂 Věděla jsem, že je to nějaký můj průvodce. Stejně je to sranda, člověk prostě vůbec nic neví 🙂 Odkud co přichází.. Japonsko mě odjaživa fascinuje a třeba žeru čínskou medicínu. To je hezký, že mám teď tak krásnej pocit na srdci, díky 🙂