Vědomé ženy vzkazují mužům: Potřebujeme vás!

10.9.2020 v Žena 8

Pokud nejste s vědomou a probuzenou ženou, pak budete čelit bláznivé holce s emočními problémy, která bude plná vnitřní nejistoty.

Ráda bych, aby moje zranitelnost zářila skrze tento článek. Není časté, že odložím svoji ochranu a mluvím ze svého srdce a své ženské esence. Moje mužská část byla dlouho ve vedení, ale nedávno jsem si uvědomila, jak jsem se díky tomu stala zocelenou a zatvrzelou. Potkala jsem někoho na krátký okamžik, byla mi ukázána nová perspektiva a probudila se ve mně moje spící ženskost.
Takže tu dneska sedím, připravená změnit chápání, co to znamená být zranitelný. Chci ukázat, že zranitelnost není slabost nebo zbabělost. Vyžaduje obrovskou dávku odvahy a síly.



Co znamená být vědomou a probuzenou ženou?
Řeknu to bez obalu. Pokud nejste s vědomou a probuzenou ženou, tak budete čelit bláznivé holce s emočními problémy, která bude plná vnitřní nejistoty.

Vzkaz mužům:
Pokud milujete drama a ženy, které se koupou ve vlastních pochybách, tak tento článek není pro vás, pokud nejste připraveni na změnu.

Vzkaz ženám:
Tento článek ve vás může něco spustit. Být vědomou a probuzenou ženou vyžaduje, abyste s těmito spouštěči pracovala. Není to nikoho jiného odpovědnost, jenom vaše. Pokud si zvolíte to nepřijmout, tak přestaňte číst.

Ale pokud vážení čtenáři, milí mužové a ženy, chcete růst do většího uvědomění ve vztahu a v životě, usaďte se na dalších deset minut. Budeme se bavit o něčem velmi smysluplném.

Volba je na vás
Předtím, než vás vezmu hlouběji do králičí nory, tak chci, aby bylo jasno: Každý má problémy. Muži i Ženy. Ten zásadní rozdíl je v sebe-uvědomění. Ano. Vědomé probuzení znamená sebe-uvědomění.
Bohužel, ať už byla příčina traumatické dětství, zneužití, nebo že vás maminka a tatínek moc neučili o sebe-hodnotě, sebe-respektu, většina žen je v tom na začátku trochu mimo. Tvrdá realita je, že všechny ženy musí proplout těmito vodami, dokud se osobně nerozhodnou, jak přesně chtějí vidět samy sebe. Jak se chtějí vnímat. Častokrát to bohužel dopadá tak, že to skončí v podvědomé nenávisti sama k sobě: Špatná rozhodnutí. Nezdravé vztahy. Nejistoty. Pochyby. Beznadějnost. Porovnávání… Takto se projevuje sebenenávist.

,,Když mi bylo 23, tak můj romantický život nabíral na obrátkách. Vybírala jsem si muže, kteří měli ambice a cíle. Druhá strana mince byla, že to byli totální blbci. Líbili se mi muži, kteří byli vyčůraně chytří. Je smutné, že někteří tito vyčůránci byli vychytralí na svůj vlastní úkor.”

Pak jsem potkala Adama. Mezi námi to kliklo. Naše rozhovory byly nekonečné. Nebylo téma, kterého bychom se nedotkli. Jaká to byla úleva. Adam byl vědomý a probuzený muž, první takový, kterého jsem ve svém životě kdy potkala. Jeho sebeuvědomění otevřelo můj vlastní svět. Otevřelo tu část, po které jsem toužila celou věčnost.
Hluboce zasazená duševní zranění začaly vyvstávat v mém nitru. Neměla jsem tušení, jak moc moje minulost zasahuje do mojí přítomnosti. Naštěstí jedna věc, kterou jsem v sobě měla správně, bylo moje odmítání dělat kompromisy v tom, co chci od života. Takže místo abych utekla, jsem se do toho ponořila, prozkoumala to a zpracovala věci, které jsem v sobě na tak dlouhou dobu pohřbila.

Moje touha se probudit byla větší, než moje touha zůstat nevědomá. Šla jsem do války se svými vnitřními démony a udělala jsem velkou práci na tom, abych se stala více vědomým a probuzeným člověkem. Zvolit si cestu sebeuvědomění bylo brutální. Pravdivé prozkoumání svého bytí a zranitelnosti vyžaduje odvahu, disciplínu a obrovskou sílu. Je těžké to pochopit, dokud se neponoříte do té hromady vlastních strachů a bloků, kdy musíte zjistit, co s nimi dělat, dříve než vás udusí. Ale jakmile si tím projdete, tak nastává svoboda.

Vědomé a probuzené ženy nejsou průměrné
Takové si volí růst a vlastní evoluci. Jsme hrdé na svůj osobní růst. Ponoříme se do nitra naší duše, emočních spouštěčů, emočních zranění, vad, chyb nebo bolesti. Nebojíme se terapie ani koučinku. Nedovolíme, aby strach rozhodoval za nás. Staráme se o svoje zdraví, svůj postoj, svůj styl a spojení. Vážíme si komunikace. Jsme rozumné, i když jsme zrovna naštvané. Připouštíme, že děláme chyby. Jsme ochotné si o věcech promluvit, jakmile se prach usadí.
Jsme nádherné, ale ne dokonalé. Jsme vědomé, ale ne egoistické. Čas od času uklouzneme. Vlastníme to, co je naše. Necháme vám to, co je vaše. Jsme zdravé a duševně vyrovnané. Přijímáme naše stíny.

My, vědomě probuzené ženy, jsme zralé na vztah. Jsme takové ženy, po kterých muži touží. Tady je pravda, kterou možná nevíte. Je to pravda pro mnoho dalších žen: Muži: POTŘEBUJEME VÁS!

Všechny ty řeči typu ,,nepotřebujeme vás”, jsou velká lež
Problém je, že mnoho z vás je chabých, nespolehlivých, emočně zatvrdlých, a není možné s vámi mít vztah. Myšlenka, že většina mužů jsou ,,jeskynní muži”, má své opodstatnění. Je těžké potřebovat (a chtít) ,,jeskynního muže”, který nemá žádnou vizi a schopnost komunikovat s námi ženami. Potřebujeme muže, ne kluky.

Od doby, co vzniklo hnutí za osvobození žen, jsme my, ženy, hlavně chtěly respekt a rovnoprávnost, kterou si zasloužíme. Ženy si dnes teprve začaly plně uvědomovat, jak přehnaně nafouklé mužské ego v naší přítomnosti i historii zlomilo naši ženskost.
Ženské hnutí udělalo ženy více mužské. Pokud si ženy chtěly hrát s ,,velkými kluky”, musely přijmout jejich mužskou hru. Musely jsme se ozbrojit. Obrátily jsme se na mužskou energii kvůli síle, kterou jsme potřebovaly, abychom mohly soutěžit v mužském světě, který nás poznamenal tím, že jsme ztvrdly, zahořkly a staly se agresivními holkami, kterým nezbyla žádná důvěra v mužskou emoční zralost a nedokážou už plně ocenit muže.

A drazí muži, jsme už unavené, pořád bojovat proto, abyste konečně viděli a uznali naši velikost a to, kdo jsme.
Chceme, abyste odložili vaši zaslepenost. Chceme, abyste se začali chovat k ženám způsobem, kterým se chováte k vaší matce, sestrám a dcerám. Končíme s tímto bojem. Buď to pochopíte, nebo ne. Takže dnes, v zastoupení ostatních žen, si sundávám svoji zbroj, štíty a boxerské rukavice. Už nepotřebujeme takovou ochranu, abychom byly silné. My jsme silné.

Nebojíme se cítit. Jsme emočními bytostmi. Může nám být i ublíženo a je to v pořádku. Nevyžadujeme, aby muži byli zodpovědní za naše vlastní emoce. Chceme muže, který dokáže nás celé takové, jaké jsme, zvládnout. Emočně zralého muže, který neuteče, když zahlédne naši přirozenou esenci.

Vyvinuly jsme se skrze obrovské úsilí a odvahu, abychom čelily bouřlivým a divokým vodám naší emoční krajiny. Jsme sebevědomé a milující. Milujeme v prvé řadě samy sebe. Nejsme sobecké. Máme svoje hranice. Důvěřujeme naší intuici. A nemáme čas na emočně zatvrdlé muže.

Jak vnímá vědomě probuzená žena rozdíl mezi mužem a klukem
Není nic více odpuzujícího pro vědomě probuzenou ženu než muž, který je stále mizerný ve svých emocích. Takoví muži nejsou muži. To jsou malí kluci
A ženy, které si stále hrajete s takovými kluky, mám pro vás zprávu: Můžete si vybrat lépe. Je načase vyžadovat, aby takoví muži povstali a zasvětili se do pravého mužství. Zralého mužství.

Je velký rozdíl mezi MUŽEM, který si hraje se svým dětským duchem, je hravý, milující a vtipný. A mužem, který má emoční inteligenci puberťáka.

3 znamení, že muž stále emočně ,,chodí na nočníček”
1. Nikdy neprozkoumal svůj emoční svět nebo neudělal žádnou práci na svém vnitřním světě. Neprošel si rozsáhlou terapií nebo osobním a emočním koučinkem.

2. Nepřijal se takový, jaký je. Očekává, že ostatní budou řešit jeho emoční vzorce a nevyřešená dětská zranění nebo nefunkční rodinné vzorce.

3. Je nejistý a projektuje svůj strach a emoční zranění do tebe, a snaží se to otočit, jakože to jsou tvoje vlastní problémy.

Emočně zamrzlí muži jsou epidemií naší kultury. Spousta těchto emočně zamrzlých kluků má úžasnou osobnost. Skutečný problém ale je, že nečelí svým emocím a nepracují s nimi. Všechny ženy někdy byly s takovými druhy mužů, dokud samy nezmoudřely.

Mnoho žen je hladových po spojení s mužem, proto si začaly vytvářet výmluvy. Zůstávají v dlouholetých vztazích, i když na ně tato varovná znamení celou dobu blikají.

Dámy! Přestaňte se zamilovávat do mužova potenciálu. Příliš mnoho žen má záměr být jako muži. Obětují hlubokou emocionální intimitu, vyberou si dobře vypadajícího muže který je výborný v posteli, a pak si stěžují, když vztah nefunguje.
Pokud má muž velká nevyřešená emocionální traumata, budete si hrát na maminku a budete žít s velkou bolestí hlavy, dokud nebude ochoten uklidit si v hlavě sám, bez toho, abyste ho k tomu pořád přemlouvala. Tato touha musí vyjít z něho, ne od vás.

Je načase vybrat si muže, který si cení růstu. Nebudeme dále žít v jednostranných vztazích. Takové nás poznamenají a jsme pak zahořklé, mrzuté a nenaplněné. Takovou cestou jsme se již mnohokrát vydaly. Nechceme další takové zklamání. Toužíme po někom, kdo povstane. Chceme muže, kteří nás budou vyzývat k růstu.

Je to volba, kterou musíme dělat denně. Je děsivá. Musíme se jí postavit. Můžeme si zvolit strach, nebo si můžeme zvolit život, po kterém dychtíme a který toužíme prožívat… Nežádáme o dokonalost, ale naše standardy zůstávají vysoké.

připravila www.aluska.org 2020 / podle Zdroje

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho marmaris 2020-09-10 06:00:16 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Měřítkem zralosti člověka je jeho schopnost umět být sám se sebou. Pozná se to podle toho, že je schopen strávit alespoň několik dní o samotě mimo civilizaci, aniž by začal zoufale vyhledávat něčí společnost, protože ho začaly bombardovat jeho vlastní nevyřešené záležitosti. Indiáni jsou moudří. Zvládnutí umění být delší čas o samotě považují za znak dospělosti jedince.

Ikona diskutujiciho adri 2020-09-10 21:28:27
Ikona diskutujiciho
sipka

“sám se sebou” zavání schizofrenií ..

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-09-10 21:37:10
Ikona diskutujiciho
sipka

Jako proč? Spousta lidí sebe sama o samotě nesnese. Nebo sami sebe nenávidí.
Marmaris má pravdu, umět být sám je znak toho, že to máš v hlavě srovnané a nepotřebuješ vnější stimuly aby odváděly tvou pozornost pryč od sebe, jenom abys nemusela být sama na svoje vlastní myšlenky.
To jsou pak ty závislosti na televizi, počítačových hrách, na mobilu, nebo neschopnost být chvilku sám doma.
Každý člověk vede vnitřní dialogy.

Ikona diskutujiciho adri 2020-09-11 15:45:56
Ikona diskutujiciho
sipka

aha no dobře vy dva, být sama vůbec s tím nemám žádný problém, jsem ráda sama … ale neřekla bych sama se sebou protože jednou mě napadlo, že nejsem se sebou .. já semnou, jsem já … nejsem spolu semnou … dává to smysl?
víš přece že tu jde o to být sám sebou … ne sám se sebou … a možná i proto nechtějí být, protože jsou všichni narušení a mají bloky a programy, které škodí, nechtějí s nimi být, protože se s tím stotožňují …není divu ze pred tím utíkají.
vím moc dobře jaké to je se nenávidět, měla jsem zajímavou pubertu, ale zvládla jsem to, protože i to mi pomohlo, že jsem přestala mluvit o sobě, jako se sebou, že jsem semnou … já jsem já …

Ikona diskutujiciho kiana 2020-09-16 00:56:48
Ikona diskutujiciho
sipka

adri: chápu, co chceš říct (taky neříkám “sama se sebou”, protože já jsem jedna takže “s kým?”) – na druhou stranu, pokud jsem o samotě a vše beru jako “já jsem já”, pak se ztotožňuji s vnitřními bloky, které rovnou prožívám (protože když jsem “sama se svými bloky z minulosti”, tak jsem od nich odosobněná, ale pokud jsem sama a myslím si, že všechno, co prožívám, jsem jenom já = není tam “jsem tu s něčím mimo mne”, tak buď už nemám žádné bloky a je to pak v pořádku, a nebo jsem s nimi ztotožněná tak, že už je nevnímám jako něco vnějšího/program, ale vnímám je jako sebe..)

Ikona diskutujiciho petronela 2020-09-11 14:43:46 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak tímhle článkem jsi se mi trefila do noty. Je to téma,které uz pár měsíců řeším. Konkrétně ja jsem v partnerství skoro 10let, od naseho mladeho veku. Jenže ja jsem se za tu dobu,co jsme spolu, na sobě snažila pracovat,kdyz se objevil problém,v podobě nevhodných reakcí nebo přehnaných emocí,tak jsem před tím neuhybala,ale snažila se zjistit příčinu. Usla jsem fakt kus cesty,i když samozřejmě pořád je na čem dělat. Bohužel,jsem si neuvědomila,že se timhle od svého partnera hrozně vzdaluju. On si jel svoje,práce,kamarádi,svoje projekty. Můj projekt byl tahle cesta. Ale teď už cítím,že to nejde dál,ta propast mezi nami se o dost prohloubila a já vím,že abych nezahorkla,nebyla nastvana na svět a abych neujizdela z reality nejakejma siditkama,musime se rozejít. Problém byl v tom,že ja jsem všechny ty programy z dětství poznala,On je ale furt jede. Nevím,jestli jsem se už stala vědomou ženou, každopádně vím,ze chci chlapa,kterej je schopnej komunikovat i o ne moc příjemných věcech,a to formou sdílení pocitů a ne jen prehazovani viny,chlapa,kterej nemá potřebu bojovat,aby ve vlastních očích vypadal líp,než jakej je ve skutecnosti a hlavne takovyho,kterej žije aspoň trochu v realitě a ne ve svým vybajeným světě.
Fakt bych si přála,aby se psychologie na školách využívala jako nástroj k sebepoznani a ne jen jako předmět,ze kteryho se znamkuje.

Ikona diskutujiciho Robin 2020-09-13 13:14:50 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To, že je mnoho mužů chabých, nespolehlivých, emočně zatvrdlých….je vlastně ze značné části chyba žen, respektive matek, ale samozřejmě i těch mužů, že si to neuvědomili nebo ten program v dospělosti neprolomili. To není myšleno vůbec špatně…čerpám od jedné maminky několika dětí, která o tom psala hezký článek. Ženy si stěžují na muže, že jsou takoví nebo onací, ale už si neuvědomují, že ony samy vychovávají ty emočně nevyzrálé muže. Jen si to bohužel většinou neuvědomují…+ u nás při rozvodu jdou děti vždy v 90% k matce…a k otci JEN na víkendy..a to ne na každé víkendy…když pak je vliv u cca 50 % dětí (u rozvedených rodičů) poskytován z 90 % matkou, tak se pak nemůžeme divit, že tady nejsou chlapi. Respektive, že jsou chlapi emočně nevyzrálí a mnohdy maminčiny mazánci. Nedávno si na to stěžovala jedna matka (ve spokojeném manželství) s dítětem….že už dneska ti mladí nejsou žádní chlapi jako kdysi….tak sem jí řekl, jestli si myslí, že ze svého (6 letého) syna bude to samé…a ona že určitě ne…a já jí oponoval, že z něho chlapa rozhodně nevychovává…a navíc její manžel nemá na výchovu až tak velký vliv, protože vždy musí být po jejím a syna opečovává jako v peřince. A muže k výchově pořádně ani nepustí, takže….z něj vychovává přesně to, co kritizuje. No urazila se a poslala mě někam 😀 , ale později se mi omluvila…řekla, že nad tím přemýšlela a že to je vlastně pravda….nebo to minimálně dává smysl a že na tom už začala pracovat.

A k té samotě…taky si myslím, že spousta lidí má strach být o samotě, protože by začali přemýšlet. Vlastně mi přijde, že lidi nějak nejsou schopní ani vypnout…prostě místo aby v MHD seděli a nad něčím přemýšleli nebo pracovali se svými myšlenkami nebo se jen kochali okolím…..tak pořád čumí do telefonu a když si s někým nepíšou, tak hrají ty debi*ní hry. Myslím, že značná část lidí by se po těch pobytech ve tmě (kdo nezná, tak je to taková terapie, kde je člověk ve tmě na den, dva, tři….…asi zbláznili 😀

Ikona diskutujiciho A 2020-09-13 19:01:58 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pekny clanek a koho si pritahnete do zivota je jen na nas a na nasi vyzralosti ci lepe receno vyrovnanosti. Pokud jsme ve svem stredu dorazi i takovy partner. Cim mensi vyrovnanost, tim vyssi vykyv partneru.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek