Aluška.org: Věděním ke svobodě

Spousta starověkých záhad není doposud vysvětlena z mnoha důvodů, ať už se jedná o ztracené důkazy nebo zničení archeologických památek. Fredrik Hiebert, archeolog pracující pro National Geographic, si ovšem troufá tvrdit, že na nás všechny ještě čekají úžasné objevy, které odhalí mnohá tajemství a záhady z minulosti. Podívejte se na následujících 9 objevů, které zatím stále čekají na své vysvětlení i v 21. století.

Hrobka Červené královny, Mexiko

V roce 1994 byla nalezena pohřbená komnata ve městě Palenque, kde archeologové objevili rakev s ženskými ostatky pokrytými jakýmsi červeným pudrem. Rakev zároveň obsahovala kolekci perel a nefritů. V oblasti lebky byl diadém a zbytky něčeho, co připomínalo pohřební masku. Studie ukazují, že Červená královna byla zhruba šedesátiletá žena. Co je ovšem záhadou, že moc byla děděna pouze muži. Ženy nebyly poctěny tímto způsobem a nebyly pohřbívány s takovými poklady, s jakými byla nalezena Červená královna.

Muž z La Venty, Mexiko

Kamenná hlava na obrázku představuje 1 ze 17 nalezených soch civilizace Olmeků ve městě La Venta v Mexiku. Archeologové na fotce si pokládají hned několik otázek: Jak bylo vůbec možné, že tehdejší lidé byli schopni vytvořit tak veliké a tak těžké sochy? Jaké nářadí k tomu použili? Jak převáželi materiál? A proč vlastně tak obrovské hlavy potřebovali, když kolem těchto 17 soch se našla spousta malých.

Puška Winchester, model z roku 1873

Tato „winčestrovka“ byla nalezena opřená o strom v národním parku Great Basin v Utahu. V roce 1870 se v této oblasti začal tvořit vysoký počet dolů a rančů, jak je tedy možné, že se pušky nikdo nedotkl více jak 100 let?

Ztracené město v poušti Kalahari, jižní Afrika

V roce 1885 cestovatel a vynálezce Veliký Farini napsal článek o svém objevu tajemného města nalezeného v poušti Kalahari. Svou zprávu předal britským listům Royal Geographical Society a vydal knihu, kde detailně svůj nález popisuje. Farini tvrdil, že město je postavené ve formě oblouku a některé jeho části jsou ukryty pod pískem. Profesor A. J. Clement prostudoval Fariniho studii a řekl, že zmiňované město v poušti je pouze řada monumentálních kamenů připomínajících zeď. V roce 2016, po jiné expedici do pouště Kalahari, vědci konečně našli kameny, které popsal Farini ve své zprávě. Dodnes se stále neví, zdali je zeď z kamenů skutečná či nikoliv.

Hrobka Alexandra Velikého

Existuje verze, která tvrdí, že dobyvatelovo tělo bylo uloženo do zlaté rakve, která byla poslána do Memphisu a následně do egyptské Alexandrie, kde Alexander Veliký zmizel. Další tvrzení bylo, že Alexandrova rakev byla nalezena v Sidónu: válečník vyobrazený na rakvi se lví helmou skutečně připomínal Alexandra, ovšem později se ukázalo, že se jedná o ostatky krále Sidónu. V roce 2014 byla objevena kostra v centrální Makedonii. Vědci se domnívají, že se může jednat o Alexandra Velikého, ovšem tato verze může být dokázána pouze po testech DNA a důkladném prozkoumání.

Mumie v San Bernardu, Kolumbie

Stále více turistů přijíždí každý rok do Kolumbie, konkrétně do města San Bernardo, aby si prohlédli záhadu, na kterou dodnes nemohou vědci přijít. V roce 1957 postihla místní hřbitov záplava. Ostatky musely být přesunuty a pracovníci zůstali v úžasu. Některé z mrtvol byly totiž ve svých rakvích přirozeně mumifikovány. Místní lidé tvrdí, že důvodem byla zřejmě speciální dieta, která zahrnovala konzumaci ovoce čajot. Ovšem to stále nedokazuje, proč veškeré oblečení zůstalo tak zachovalé.

Hrobka Čingischána

V 15. století bylo objeveno místo, kde Čingischán vyhrál svou velkou bitvu. Podle legendy bylo toto místo Čingischánovo nejoblíbenější. Amatérský archeolog Maury Kravitz věnoval hledání jeho hrobky 40 let. Snažil se objevit řeku zvanou Bruchi, ale bohužel se ukázala kartografům neznámá. Ovšem Kravitz přesto objevil úkaz pod názvem Baruun Bruch. Ačkoli si je amatérský archeolog jistý svým předpokladem o uložení hrobky, přesná lokace Čingischánových ostatků je stále neznáma.

Pomorijská hrobka, Bulharsko

Tato kupolovitá hrobka se nachází na místě, kde dříve za římských dob bývala pohřebiště. Hrobka je kombinací obou tradic, jak římské, tak thrácké. Někteří badatelé si myslí, že hrobka byla zvažována jako stavba na počest hrdiny té doby. Studie pokračují i dnes, jelikož pro vědce je stále záhadou, k jakému účelu byla budova postavena.

Rukopis ze Sibiu, Rumunsko

Rukopis ze Sibiu je prvním dokumentem popisujícím raketovou vědu detailně. Středověký vědec Conrad Haas úspěšně vysvětlil zahájení vícestupňové rakety v roce 1555 a právě on by mohl být autorem tohoto spisu. Haas také popsal moderní vesmírnou loď a raketové palivo. Ovšem pravost rukopisu zůstává stále nevyřešená, protože způsobuje určité pochyby. Experti ji studují dodnes.

(zdroj)