Aluška.org: Věděním ke svobodě

Dotaz:

Ahoj Alue,

napřed bych ti chtěla moc poděkovat za Tvoje stránky, jsou opravdu velmi hodnotné.
S většinou věcí, které píšeš, souhlasím. S některými úplně ne, možná jsem k nim prostě ještě úplně nedospěla. 🙂
Chtěla bych se tě zeptat na jeden svůj zažítek s astrálním cestováním.

Asi tak před 5 lety jsem se o AC poprvé dozvěděla a samozřejmě se to hned rozhodla zkusit.
Moje první zkušenost byla taková, že jsem se zasekla hned na hlavě. Když jsem se pokoušela oddělit svoji hlavu, začala jsem se dusit, takže jsem toho nechala. Dlouhou dobu jsem se pak bála, jestli jsem si tím tehdy na sebe nepřilepila nějakou temnou bytost (Měla jsem docela problémy.), ale teď už vím, že to tak není. Člověk se prostě celý život učí. 🙂
Asi tak před 2 měsíci mě napadlo, že bych to zkusila znova. Nepovedlo se. Takže jsem to přestala zkoušet s tím, že ještě není správný čas.

Pak jsem šla jednoho dne spát, zdál se mi nějaký sen a pak najednou jakoby LUP a já si uvědomila, že jsem ve svém pokoji a vznáším se nad svým tělem! Jakobych nad ním plula, několik centimetrů. Je to těžko popsatelné, bylo to jako bych tím vzduchem klouzala. A nejdivnější na tom bylo, že jsem vlastně svoje tělo ani doopravdy neviděla, ani místnost kolem. A přitom jsem přesně věděla, kde se nacházím! Jakobych nějakým vnitřním zrakem viděla, že jsem nad svým tělem…bylo to doopravdy divné. Strašně zvláštní pocit.

Jenomže víš, Alue, já jsem člověk, který se všeho neskutečného bojí, dlouho mi trvalo než jsem překonala strach z komunikace s andílky. Takže, jakmile jsem se vzpamatovala z původního šoku, dostala jsem strašný strach a snažila jsem se dostat zpátky do těla. Napřed jsem se o to pokusila lidsky, na co jsem zvyklá, tzn. že jsem takovým podivným lomcem až skokem se pokusila „spadnout“ sama na sebe, což nebylo zrovna úspěšný, takže jsem použila myšlenku: „Chci zpátky do svýho těla, okamžitě chci být zpátky ve svým těle!!!“

To už bylo úspěšnější, dostala jsem se do svého těla, ale pořád jsem s ním nebyla spojená, bylo zvláštní sledovat to napřed duchovním zrakem a pak už svým hmotným, když jsem se napojila hlavou a otevřela oči a sledovala jsem jakoby napůl hmotným a napůl jemnohmotným zrakem, jak se moje ruka napojuje, tou druhou (už napojenou) jsem si potom na tu druhou šáhla a necítila jsem ji, jen jakoby takové zvláštní brnění. Po pár opravdu stresových okamžicích, sem svoji ruku začala cítit, a jakmile jsem byla celá zpátky ve svém těle, tak jsem zase usnula do nějakého snu.

Ráno jsem vůbec o ničem nevěděla, až večer jsem ležela v posteli a najednou se mi to vybavilo. Nemohla jsem uvěřit.
A protože mám tendenci si tyhle věci automaticky podvědomně blokovat (to se mi stalo už s lucidním sněním), tak jsem se rozhodla, že to vezmu přes andílky.
Poprosila jsem je, že na to nejspíš ještě nejsem připravená a ať mi tuto schopnost zablokují, dokud nebudu připravená. Že pokud mě budou moct při tom dokonale ochránit, tak dobře, ale pokud by mi tam hrozilo nějaké nebezpečí, tak ať zůstanu raději ve svém těle.

Od té doby se mi to už nestalo. I když předtím, když na to tak pomyslím takový podobný pocit jsem dřív mívala těšně před probuzením, vždycky jsem tak nějak viděla i přes zavřené oči a chtěla se probudit a otevřít oči, čímkoli zahýbat ale nešlo mi to, až po několikátém pokusu, jsem sebou jakoby několikrát trhla, jak kdyby mnou projelo několik elektrických šoků a probrala jsem se.

Myšlíš, že to mohlo být AC? Nebo jen nějaká forma snu, spánku. Je vůbec AC bezpečné?
Byl to pro mě opravdu silný zážitek a je těžké to shrnout do pár vět, proto se ti moc omlouvám za obsáhlost mého mailu.
Promiň mi, že tě obírám o čas.

Odpověď:

Ahoj,

To co jsi popsala je naprosto věrné, sedí to, bylo to AC.
Vtipné je právě to, že konkrétně u AC lidé očividně začínají cestovat, až když zjistí, že jim násilné pokusy nejdou a vzdají to. – Já to tak zažívala úplně stejně.
Právě v případě, kdy vycestuješ ,,náhodou“, je to znamení, že připravená jsi, protože co přijde samo, aniž bys to násilně vyvolávala, to je tvoje přirozená schopnost a máš proto i vlohy, umět s tím zacházet. Pokud jsi vycestovala náhodně, byla to cesta ,,víceméně“ bezpečná.

Ano, AC samo o sobě bezpečné skutečně není. Jsi zranitelná, nemáš masité tělo, které tě chrání, ale kdo nemá cestovat (nezvládl by to), ten stejně necestuje. V této věci je to skutečně jen o připravenosti a rizika hrozí spíše v případě, kdy cestuješ velmi často, tak moc, že už si v noci ani neodpočineš, nebo to nedokážeš ovládat, aby se to nedělo.
Potom se na lidi často nalepuje kde co a pak se to horko těžko napravuje.

Ale tyto občasné stavy jsou zpestření, strach je přirozený, protože jde o něco neznámé, něco, co nevíš, jak přesně funguje a jak to ovládat. Lidé se bojí věcí, kterým nerozumí. Když se to bude dít častěji, párkrát se budeš ještě bát, ale potom začneš i trochu experimentovat. Mysli ale na to, že pokaždé, když se náhodou v takovém stavu ocitneš, mysli první na své anděly a na konstruktivní síly, aby tě chránili. Potom bývá cestování v pořádku a ty samé bytosti, které tě chrání, ti i pomohou lépe do těla.

Hodně štěstí 🙂
Alue

Kam dál:

• Otevřít rubriku: ,,Poradna: Spánek“ pro další otázky a odpovědi – ZDE

• Další obrázky s fantazií – ZDE

• Máte otázku, se kterou vám mohu pomoci? Ptejte se do ►mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Navštivte chat